Ondřej Konrád: I poslední prezidentův rok dost „zemanovský“
Na konci roku 2021 po dramatickém pobytu v nemocnici a pod hrozbou, že by Senát mohl aktivovat známý ústavní článek 66, působil Miloš Zeman oslabeně a odevzdaně. A smířil se, že nebude pětikoalici komplikovat cestu k vládě, a dokonce jmenoval i piráta Lipavského ministrem zahraničí.
Vše naznačovalo, že poslední kalendářní rok ve funkci více méně doslouží, veřejností už stejně dlouhodobě takřka nevídaný a skryt za zdmi lánského zámku.
Čtěte také
Nicméně se ještě v půli února vysmál CIA předvídající jistý Putinův vpád na Ukrajinu. Když k němu za pár ale došlo, Zeman se od svého kremelského spojence odvrátil tak horlivě, až tomu ne úplně každý věřil.
Proukrajinskou figuru však držel celý rok a prezidentu Zelenskému udělil v říjnu nejvyšší a státní vyznamenání. To pokud jde o zahraničí. Na další cestu za čínskými přáteli už musel zapomenout a skoro jistě se ve funkci nedočká ani přesunu naší ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma, na němž mu přitom tolik záleží.
Nicméně v dalších měsících po vypuknutí války se jeho zdravotní kondice poněkud zlepšila a postupně přišlo pár záležitostí čistě domácích, nikoli zanedbatelných, a ovšem cele ve „starozemanovském" duchu.
Loajalita a odplaty
Nejprve milost pro odsouzeného šéfa lánské lesní správy Baláka vnímaná obecně jako výraz Zemanovy loajality vůči vedení prezidentské kanceláře. Následné jmenování Aleše Michla do čela státní banky a obměna části tamní rady sice odpovídalo Zemanově představě o krocení inflace – tedy další nezvyšování úrokových sazeb. Ale když padlo slovo loajalita – leckdo to chápal i coby odvetu dosavadnímu guvernéru Rusnokovi, který si s prezidentem nějaký čas zdaleka tak nerozuměl, jako kdysi.
Čtěte také
A obzvláštní rozruch vzbudilo nedávné podezření, že se ještě před koncem mandátu Zeman možná chystá jmenovat příštího předsedu Ústavního soudu. Ačkoli dosluhujícímu Pavlu Rychetskému končí funkční období až v srpnu, kdy tedy bude zhruba půl roku na Hradě někdo jiný.
Na prvý pohled absurditu odmítanou řadou ústavních expertů prezident sice nepotvrdil, ale ani nevyvrátil s tím, že mu v tom přece nic nebrání. A zase by v tom případě šlo do značné míry o odplatu, neboť Rychetský zpevňující dvě desetiletí chod Ústavního soudu vyjadřuje ze Zemana a jeho pracovního okolí delší dobu silné rozčarování.
Do letmého výčtu prezidentova roku 2022 lze ještě zahrnout i to, že na počátku toho nového odmítl vlastně bezdůvodně jmenovat lidovce Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Takže opět cosi ve svém stylu napínání ústavy, v tomto případě ovšem trochu okoukaného od předchůdce Klause. Což pár týdnů před Zemanovým definitivním odchodem nebude Fialovu kabinetu stát za kompetenční žalobu. Jak se říká, „la commedia è finita“.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
