Ondřej Konrád: Pomnožně elektrizující Bob Dylan
Pouhým třem písním, které zazněly 25. června roku 1965, věnoval americký hudební publicista Elijah Wald celou knihu. Respektive, co tomu předcházelo, jaký byl průběh a proč šlo svým způsobem o revoluční událost.
Knihu máme od předloňska přeloženou pod titulem „Dylan se dal na elektriku“, a točí se kolem finále tehdy velmi populárního folkového festivalu v Newportu.
Kde publikum a organizátory vyznávající čistě akustický folk s mnohdy sociálně kritickými texty zaskočila největší hvězda této scény, vynalézavě básnící ale i bouřící Bob Dylan. Když nastoupil na pódium s hlučnou a říznou elektrickou kapelou, což vyvolalo asi takové zděšení, jaké by popadlo představenou dívčího kláštera, kdyby našla na toaletě zvednuté prkénko.
Čtěte také
Jak druhdy popsal jeden kritik podobně revoluční, o pár let mladší poprask poté, co král moderního jazzu Miles Davis rovněž přešel na elektrický pohon.
Jen krátký úsek kariéry
V knize tak důkladně rozebrané vzpurné gesto podnítilo vznik filmu Bob Dylan: Úplně neznámý (A complete unknown), právě vstoupivšího do české distribuce, a v titulu vycházejícího z refrénu písně Like A Rolling Stone. Jedné z Dylanových nejslavnějších a charakteristické pro moment jeho obratu.
Režisér James Mangold, který před lety natočil výbornou biografii Johnyho Cashe (v dylanovském filmu se ostatně také a významně vyskytuje), tentokrát tedy nesledoval zpěvákovu životní dráhu.
Čtěte také
Film začíná Dylanovým příchodem do newoyrské bohémské čtvrti Greenwich Village z minnesotského Hibbingu, v poměrně rychlém tempu vidíme, jak se na folkové scéně etabluje především díky oslnivé autorské imaginaci a osobnímu charismatu.
A jak zároveň zůstává zvláštně do sebe uzavřený, jakoby už tehdy začal střežit své nejniternější soukromí. V čemž mimochodem během dalších let dosáhl skutečný Bob Dylan doslova mistrovství.
Skandál širého dosahu
A pak už vše směřuje k oné newportské revoltě, jíž také film končí. Ačkoli Dylan během další dráhy ještě změní tvář populární hudby vícekrát. Tehdy ale asi nejviditelněji a v časech vzmáhajícího se generačního protestu, zasahujícímu později i do nejvyšší politiky.
Snímek je to působivý, s ideální volbou představitele ústřední role, jíž brilantně pojal Timotheé Chalamet, současný americký idol. Který sám desátky songů ve filmu zpívá a hlavně zachycuje uvěřitelně jinak věčně nepolapitelného fabulátora Boba Dylana. Jediného tvůrce na světě s kompletem nejprestižnějších uznání: deseti Grammy, Nobelovou cenou za literaturu i jedním Oskarem.
Nominací na letošní ceny Americké akademie má mimochodem film Bob Dylan: Úplně neznámý hned osm. A to, jak druhdy provokativně elektrizoval sám sebe, ochránce folkové čistoty i celé starší pokolení až po establishment, působí v kině velmi autenticky.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
