Osmdesát pracovních míst nabízejí ukrajinským uprchlíkům jihočeští zemědělci. Zájem je ale minimální

„Olenka je moc šikovná, stačilo jí to jednou ukázat a už ví. U té práce hodně přemýšlí, má k tomu opravdu vztah a je opravdu super,“ chválí svoji novou pomocnici z Ukrajiny farmářka Jana Drobilová Holcová.

Devětačtyřicetiletá Olena Stanko přijela na kozí Farmu V Marinkách u Malého Ratmírova na Jindřichohradecku se svým manželem Pavlem před třemi týdny z Mykolajivské oblasti. „Sehnala nám je Diecézní charita z Českých Budějovic, kam jsem zavolala, protože už jsem nevěděla, kde bych našla někoho na pomoc. Musím říct, že už si neumím představit, že by tu nebyli. Jsou pro mě opravdu požehnáním,“ dodává farmářka.

„Jsme vděční České republice, charitě, Karlovi a Janě za práci. Chtěli jsme pracovat na vesnici, protože doma máme hospodářství. Na čtrnácti stech hektarech jsme pěstovali obilí a ovoce, máme slepice, králíky. Všechno jsme tam nechali. Maminka s tatínkem šli nakrmit do vesnice zvířata. Tatínka zabila mina. Nemáme vůbec informace, co se u nás děje. Evakuovali všechny obyvatele. Zvířata pustili do přírody, do vesnice se nedá jít, všude se bojuje,“ vypráví Olena Stanko.

Čtěte také

Budějovičtí včelaři přijali ukrajinského kolegu. Před válkou uprchl ze Záporoží, kde zanechal 260 včelstev

Manželé Stankovi se už stali součástí farmářské rodiny Drobilových. „Tady žijeme všichni pohromadě, takže jsme taková velká rodina. Olenka vaří spoustu zajímavých a dobrých jídel ze zeleniny a nosí nám je ochutnat, měli jsme třeba pirožky s bramborami. Boršč samozřejmě nemůže chybět, učili jsme se ho i my,“ usmívá se Jana Drobilová Holcová.

Ne všude to ale dopadlo tak idylicky. Ukrajinským uprchlíkům nabízeli práci i další jihočeští zemědělci, například v zemědělském družstvu Brloh na Českokrumlovsku. „Zkusily u nás pracovat dvě ženy. V té době, kdy přišly, probíhal sběr kamene na polích, takže práce, kterou snadno pochopí, mohly by vykonávat, nicméně jedna vydržela týden, druhá jen den,“ vypráví předseda Václav Jungwirth.

O práci v zemědělství je mezi válečnými migranty z Ukrajiny malý zájem. „Jsou to většinou ženy s dětmi, musí řešit hlavně začleňování do společnosti, ubytování, školy a školky. Některé farmy nabídly práci, ženy si to vyzkoušely, ale třeba kvůli strachu ze zvířat, prašnému prostředí to dlouhodobě dělat nechtějí, nebo to fyzicky nezvládají. Uvidíme, až budou aktuální hlavní sezónní práce třeba v ovocnářství, jestli se podaří kapacity naplnit,“ dodává ředitelka jihočeské agrární komory Hana Šťastná.

V Sadech svatého Prokopa v Temelíně na Českobudějovicku pracovaly přes dva měsíce dvě uprchlice z Kyjeva. Minulý týden se vrátily domů. Farma ale ještě dál zaměstnává čtyři válečné migranty ze Zakarpatské Rusi.