Ostýchavý Haruki Murakami vydal sbírku autobiografických esejů. Právě vyšly v německém překladu
Pod názvem „Spisovatel jako povolání“ vyšel v německém nakladatelství Dumont soubor esejů japonského spisovatele Harukiho Murakamiho.
Haruki Murakami je velmi zdrženlivý a při každé příležitosti opakuje, jak nerad mluví sám o sobě a jak nerad vystupuje na veřejnosti. O to překvapivější je fakt, že posledních šest let psal eseje o svém psaní, kterému se věnuje už dobrých třicet let. Jsou to zatím jeho nejosobnější texty, v podstatě autobiografie.
Vyjádřeno pár slovy: Tato kniha je pro všechny Murakamiho čtenáře a vlastně i pro začínající spisovatele absolutně nepostradatelná. Česky vyjde v nakladatelství Odeon v překladu Tomáše Jurkoviče na jaře roku 2017.
Převážná část jedenácti esejů je věnována - jak již název napovídá - psaní. Murakami nám prozrazuje, jak se ke psaní dostal, jaká je jeho technika, jeho témata, jak je to s volbou postav. Rozepisuje se o tom, pro koho píše a kde jeho romány vznikají. V jednom eseji píše i o svém laxně-negativním vztahu ke škole.
O psaní v kuchyni a půjčce na jazzový klubKaždý z esejů je nesmírně zajímavý, z důvodů, které jsem uvedla – Murakami čtenářům kousíček po kousíčku nechává nahlédnout do svého nitra. Dozvídáme se, jak napsal svůj první román: po nocích v kuchyni na stole. První japonskou verzi, se kterou nebyl spokojený, nejprve přeložil do angličtiny a potom zpátky do japonštiny. Tak vznikl jeho specifický styl. V té době splácel půjčku na jazzový klub, který otevřel v Tokiu. Doma si nemohl dovolit pustit topení a tak se se ženou pro zahřátí obkládali jejich čtyřmi kočkami.
Jeho romány jsou překládány do padesáti jazyků, mnohé z nich byly zfilmovány. Jeho úspěchy, o kterých mluví velmi zdrženlivě a skromně, nejsou pouze zásluhou „snad talentu“ – jak píše, ale hlavně vytrvalosti a železné disciplíny. Jsme plni obdivu, když čteme, jak každé ráno vstává v pět, šest hodin píše, aby splnil své denní penzum: deset stránek japonských znaků – jedna jich obsahuje 400. Potom uběhne deset kilometrů a jednou ročně běží maraton. Murakami neustále zdůrazňuje, jak důležité je pro spisovatele mít dobrou fyzickou kondici a jeho úspěch mu dává za pravdu.
Haruki Murakami: Von Beruf Schriftsteller. Dumont, Köln 2016. Překlad Ursula Gräfe. 232 stran.
Japonská knihkupectví umisťují odděleně spisovatele a spisovatelkyMurakami nepíše pouze o psaní, ale komentuje také události ve Fukušimě, udílení literárních cen a rozebírá rozdíly mezi vydáváním knih na východě a na západě. Líčí své zkušenosti z ciziny, kde napsal převážnou většinu svých románů, ale vypráví i kuriozity z japonského knižního světa, například, že v japonských knihkupectvích jsou knihy autorek a autorů umístěny odděleně. Zdůrazňuje ovšem, že to nemá tolik co do činění s malou emancipací, spíše s faktem, že v Japonsku existují čtenáři, kteří kupují výhradně romány, které napsaly ženy, jiní pak pouze mužských autorů.
