Osudy Jiřího Sopka. Rozhlasové vzpomínání malíře a pedagoga
Přehrát celý seriál (5 z 5 dílů)
1. díl: Osudy Jiřího Sopka
2. díl: Osudy Jiřího Sopka
3. díl: Osudy Jiřího Sopka
4. díl: Osudy Jiřího Sopka
5. díl: Osudy Jiřího Sopka
Jiří Sopko vzpomíná na dětství strávené na Zakarpatské Ukrajině i v Kladně, kam se rodina přestěhovala a kde na budoucího malíře zapůsobil výtvarník Karel Souček. Na studiích pražské AVU zažil Jiří Sopko ještě prvorepublikovou generaci pedagogů, na něž rád vzpomíná.
V rozhlasových osudech se nevyhýbá ani období 70. let, kdy nemohl vystavovat a kdy ho temnota zasáhla i v osobním životě. Realizovat se mohl až po roce 1989, a to také jako rektor akademie.
Jiří Sopko vypráví také o svých zamilovaných Benátkách, o barvách a technikách a uvažuje o současném stavu umění, kde už dle jeho názoru není třeba talentu.
Související
-
Mám rád vápencové lomy, jsou plné vrstev a změn, říká malíř Jan Poupě
Jan Poupě si oblíbil autory 19. století i krajinomalbu a na AVU měl po ruce notes, kam jednoduché krajiny skicoval. Neuspokojilo ho to, a tak se přiklonil k abstrakci.
-
Jsem sochař, ale tahat pytle sádry není pro mě. Proto sochy dostávám na plátna, říká malíř Petrbok
Lidská těla, jež nezřídka trpí, jež hoří nebo odtékají pryč. Bizarní zvířecí figury obklopené zátišími z čerstvé zeleniny. Mix ingrediencí, který nepostrádá humor a ironii.
-
Nejposlouchanější hry a četby na Vltavě
Nenechte si ujít exkluzivní hry a četby s prodlouženou dobou poslechu.
Nejposlouchanější
-
Gaius Suetonius Tranquillus: Životopisy císařů. Náhled nejen do soukromí římských vládců
-
Josef Pohl: Kdo je mým soudcem? Jiří Holý v roli muže, který čelí vlastnímu rozsudku
-
Michał Walczak: Amazonie. Hořká komedie ze života mladých herců
-
Boží vůle, Milost, Matka devíti a další povídky zapomenutého moravského prozaika Oskara Jellineka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
