Ozvěny dne 28. července 2010

Přehled

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vláda schválila zmrazení výdajů jednotlivých ministerstev ve výši 10 miliard korun, podrobnosti za okamžik.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Ministerstvo dopravy nemá kvůli škrtům peníze na dostavbu silnic a dálnic. Rozestavěných jich zůstanou desítky.

Gustáv SLAMEČKA, šéf fondu dopravní infrastruktury:
Ty stavby, které zůstáváme /nesrozumitelné/ už stavebně buď zpomalované anebo dostavené okamžitě.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Za spoluúčast na vraždě stovek tisíc lidí v táboře Belzec obžalovali v Německu devadesátiletého Samuela Kunze.

osoba:
Nerad bych vám prozrazoval jednotlivé podrobnosti, ale ano, Samuel K. přiznal, že byl v Belzecu a s tím se už dá pracovat.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Zítra bude většinou oblačno, místy s přeháňkami a teplotami od 19 do 23 stupňů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěnami dne vás provedou Veronika Sedláčková a Jana Veselovská.

Úsporný plán ministra financí Miroslava Kalouska

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Úsporný plán ministra financí Miroslava Kalouska, o tom dnes celé odpoledne jednala vláda. S návrhem totiž ne zcela souhlasila jedna z koaličních stran, Věci Veřejné. Úspory by jejich resorty postihly více než koaliční partnery z ODS a TOP 09. Jak jednání dopadla? To už je otázka na naši reportérku Václavu Vařekovou.

Václava VAŘEKOVÁ:
Pěkný podvečer. Tak, o úsporách v rozpočtu ministři tady ve Strakově akademii jednali téměř 4 hodiny. K čemu tedy dospěli, nakonec k dohodě. Schválili materiál ministerstva financí tak, jak ho šéf resortu Miroslav Kalousek navrhl, a to i s těmi původními čísly. Tedy všechna ministerstva by se měla obejít bez 2,5 procenta ze svých výdajů, tedy celkem víc než 10 miliard korun. Věci Veřejné přistoupily na vázání výdajů s tím, že do konce září ministerstvo financí vypracuje analýzu dopadů vázání výdajů na fungování ministerstev, no, a premiér Petr Nečas opět zdůraznil, že zmrazení výdajů je ke všem ministerstvům stejně spravedlivé. Václava Vařeková, Radiožurnál.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Podrobněji se k tématu vrátíme také v publicistické části Ozvěn dne.

ČSSD vyzvala Věci Veřejné, aby, opustila vládní koalici

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
ČSSD vyzvala stranu Věci Veřejné, aby, pokud nesouhlasí s rozpočtovou politikou Nečasovy vlády, opustila vládní koalici. Podle lídra sociálních demokratů Bohuslava Sobotky by se pak Věci Veřejné mohly spojit s jeho stranou a přestoupit k opozici. Reagoval tak na výhrady ministrů za Věci Veřejné ke škrtům v jejich resortech, které navrhl ministr financí Kalousek.

Bohuslav SOBOTKA, lídr ČSSD:
Podle mého názoru by tam byla logická srozumitelná reakce. Pokud skutečně Věci Veřejné nesouhlasí s tím, jakým způsobem je postavena koaliční smlouva v oblasti příjmů a výdajů u státních a veřejných rozpočtů, pak mají podle mého názoru jedinečnou možnost tento svůj nesouhlas vyjádřit tím, že vládu opustí. Je důležité si uvědomit, že vláda ještě nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. V případě, že by Věci Veřejné z vlády odešly, otevíralo by to prostor k jednání o změnách ve vládním programu i o změnách ve vládní rozpočtové politice.

Dostavba některých silnic a dálnic v Česku je v ohrožení

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Dostavba některých silnic a dálnic v Česku je v ohrožení. Už v srpnu by se měly zastavit práce na většině z nich, jak varuje ministerstvo dopravy. V rozpočtu resortu totiž chybí pro letošek téměř 4 miliardy korun a na příští rok 17 miliard. Fond dopravní infrastruktury proto pro ministra Víta Bártu vypracoval seznam ohrožených staveb.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Podle šéfa fondu dopravní infrastruktury a exministra Gustava Slamečky se práce zastaví na necelých 50 stavbách. Na seznamu je například dálnice D 47 včetně převaděčů. D 8 z Prahy do Ústí nad Labem, východočeská dálnice D 11, karlovarská R 6 a některé železniční uzly.

Gustav SLAMEČKA, šéf fondu dopravní infrastruktury:
Mnoho staveb už je hotových, my jsme připravili právě pro pana ministra materiál, který by měl jít do vlády, kde je přesně ukázáno, kterých staveb se to bude týkat.

Martina SPĚVÁČKOVÁ:
Podle Slamečky se zastavení prací dotkne především těch staveb, které jsou hrazeny výhradně z fondu dopravní infrastruktury a na které nejdou peníze z Evropské unie. Martina Spěváčková, Radiožurnál.

Švýcarská policie dopadla hledaného podnikatele Tomáše Pitra

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Švýcarská policie dopadla hledaného českého podnikatele Tomáše Pitra. Zadržený u sebe neměl žádné doklady, a tak policii trvalo 2 dny, než jeho totožnost ověřila. Pitr byl v roce 2006 pravomocně odsouzen za daňové delikty k pětiletému trestu vězení. Do věznice nenastoupil a od června 2007 se podle dostupných informací skrýval v zahraničí. Dopadení uprchlého podnikatele potvrdil Pavel Hanták z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Pavel HANTÁK, Útvar pro odhalování organizovaného zločinu:
Přesné informace jsme v posledních dnech měli i o místě a čase výskytu hledaného. Tyto informace veškeré jsme předali svým švýcarským kolegům a díky tomu byl v pondělí 26. července kolem 23. hodiny ve Švýcarsku hledaný Tomáš Pitr zadržen.

Před německým soudem má stanout další dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Před německým soudem má stanout další dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora. Devadesátiletý Samuel Kunz působil v táboře Belzec, což je skutečnost, se kterou se nikdy netajil. Číslo 3 na seznamu nejhledanějších válečných zločinců se má zodpovídat z podílu na vraždě 430 tisíc lidí. Německý Žid s polskými kořeny Aron Krochmalnik přišel v táboře Belzec o svou prababičku. V rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil údiv nad tím, že Kunz nestanul před soudem už dávno.

Aron KROCHMALNIK:
Kunz už od šedesátých let svědčil u soudu proti několika jiným pachatelům válečných zločinů. Dokonce byl, dá se říct, korunním svědkem. Je to jeden z mnoha příkladů, jak aktéři operace Reinhard v Německu unikali spravedlnosti. Vždyť Kunz pracoval padesát let v podstatě nepoznán coby úředník na jednom ministerstvu.

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Jak Českému rozhlasu řekl jeden z autorů obžaloby Ulrich Maass, Samuel Kunz je vzhledem ke známým skutečnostem a dobrému zdravotnímu stavu blíže odsouzení, než John Demjanjuk. Téma rozebereme v publicistické části Ozvěn dne.

Při nehodě letadla poblíž Islámábádu zahynulo všech 152 lidí na palubě

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Při dopravní, při nehodě dopravního letadla poblíž Pákistánského hlavního města Islámábádu zahynulo všech 152 lidí na palubě. Letoun společnosti Airblue narazil do zalesněných kopců poblíž Islámábádu. Příčinou katastrofy bylo pravděpodobně špatné počasí.

Ondřej HOUSKA:
Letadlo spadlo do velmi těžce přístupného terénu. Záchranáři se proto museli na místo katastrofy vydat pěšky. Jejich šéf brzy poté oznámil, že nehodu nikdo nepřežil. Popřel tak dosavadní informace ministra vnitra, podle kterého mohlo několik cestujících zůstat na živu. Pákistán už několik dní sužují prudké monzunové deště. Ty byly zřejmě příčinou neštěstí i podle českého velvyslance v Pákistánu Pavola Šepeláka.

Pavol ŠEPELÁK, velvyslanec České republiky v Pákistánské islámské republice:
Tady v Islámábádu je období monzunu a právě v době, kdy letadlo mělo nařízený ještě jeden dodatečný přelet, viditelnost byla nulová.

Ondřej HOUSKA:
Přesné důvody katastrofy určí až prozkoumání černé skříňky. Technickou závadu nebo teroristický útok zatím úřady vylučují. Ondřej Houska, Radiožurnál.

Slovenské vládě hrozí, že přijde o většinu v Parlamentu

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Slovenské vládě hrozí, že přijde o většinu v Parlamentu. 4 poslanci za stranu SAS, Svoboda a solidarita, jsou zklamaní z toho, že vládní program neobsahuje jejich připomínky.

Vojtěch BERGER:
Mají jiné názory na některé programové priority. SAS než vedení strany. Odmítají třeba dekriminalizaci marihuany. Vládní program prý nereflektuje jejich námitky, poslanci se cítí podvedení a chtějí tábor koalice opustit. Pro dnešek dali ještě vládě šanci, aby jejich požadavky zapracovala do vládního programu. Do budoucna svůj odchod ale nevyloučili. Kdyby potom seděli v Parlamentu jako nezávislí, chtějí prý pravicovou koalici podporovat. Vojtěch Berger, Český rozhlas, Bratislava.

Do škol nepřijde ani koruna na učebnice a jiné pomůcky

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Do konce roku nepřijde do škol ani koruna na učebnice a jiné pomůcky. Ministr školství Josef Dobeš totiž musí šetřit a jak sám říká, úspory hledá, kde se dá.

Klára BÍLÁ:
Rozhodnutí ministerstva se nelíbí ředitelům škol. Ty by žákům měly poskytovat například učebnice zdarma. Už v minulém roce dostali méně peněz, říká ředitelka pražské základní školy Na Smetance Hana Vítová.

Hana VÍTOVÁ, ředitelka základní školy Na Smetance:
To už nehovořím o tom, že by se měly také krátit platy zaměstnanců ve školství, které, když se někdo podívá do reálu, jak vypadají, tak mnohdy nestačí ani na nájem slušného bydlení.

Klára BÍLÁ:
A právě tomu se chce ministr Dobeš vyhnout.

Josef DOBEŠ, ministr školství /VV/:
Budu se s nimi o tom bavit a mám nějaké řešení připravené, jak popřípadě využít evropské fondy.

Klára BÍLÁ:
I tak se ale může stát, že ředitelé poprosí o pomoc rodiče, aby dětem některé věci koupili. František Dobšík, předseda školských odborů ale říká, že to by bylo v rozporu s ústavou. Vzdělání má totiž být bezplatné. Klára Bílá, Radiožurnál.

Pacienti se dozví, kolik dají za vyšetření specialisty bez doporučení praktika

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Do měsíce budou pacienti vědět, kolik dají za vyšetření lékaře specialisty bez doporučení praktika. Ministerstvo zdravotnictví chce totiž poslat do vlády návrh změny regulačních poplatků. Zatím se mluví o 200 korunách za návštěvu odborného lékaře.

Lenka JANSOVÁ:
30 a 30 je méně než 2 stovky. Proto se Česká lékařská komora obává toho, že čekárny praktiků budou přeplněné. Lidé si tam budou chodit pro doporučení, která dřív nepotřebovali a podobně mluví i Sdružení ambulantních specialistů, říká jeho předseda Zorjan Jojko.

Zorjan JOJKO, předseda Sdružení ambulantních specialistů:
To samozřejmě bude znamenat nárůst administrativní práce pro praktické lékaře. O tom není pochyb.

Lenka JANSOVÁ:
Praktici ale tvrdí, že víc pacientů zvládnou. Čekání v ordinacích se nebojí ani Vladimír Pavelka z TOP 09, který se prvního srpna stane náměstkem ministra zdravotnictví.

Vladimír PAVELKA, TOP 09:
Já si myslím, že to nic škodlivého nebude.

Lenka JANSOVÁ:
Plány ministerstva zdravotnictví se nelíbí pacientům. Svaz pacientů upozorňuje, že v čekárnách praktického lékaře můžou zbytečně dostat třeba chřipku. Lenka Jansová, Radiožurnál.

Krkonošský národní park a Česká mountainbiková asociace mapují místa, kde by byly možné trasy pro tento sport

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Krkonošský národní park a zástupci České mountainbikové asociace mapují ve třetích zónách národního parku místa, kde by bylo možné uvažovat o trasách pro tento sport. Úseky musí zároveň splňovat potřebné technické parametry a vyhovovat z hlediska ochrany přírody. Pokud se cyklisté a ochranáři dohodnou, bude KrNaP jediným českým národním parkem, který bikerům umožní legálně jezdit mimo značené trasy.

Lucie HUSÁROVÁ:
Půjde o specielní jednosměrné úseky, které budou mít napojení na stávající cyklostezky. Zároveň se musí vyhnout cestám pro pěší, aby se zamezilo střetům s turisty, říká náměstek ředitele KrNaPu Jakub Kašpar.

Jakub KAŠPAR, náměstek ředitele Krkonošského národního parku:
Naší snahou samozřejmě je dát těm lidem, kteří chtějí jezdit na horských kolech v terénu šanci to dělat legálně, není nic příjemného neustále někoho hlídat, pokutovat, dohadovat se s ním.

Lucie HUSÁROVÁ:
S nápadem vytrasovat cesty pro bikery přímo v terénu přišla správa parku sama. Petr Slavík z České mountainbikové asociace tuto vstřícnost ocenil.

Petr SLAVÍK, Česká mountainbiková asociace:
Je to krok, který kopíruje moderní trendy a kopíruje vývoj ve společnosti.

Lucie HUSÁROVÁ:
První úseky určené výhradně pro horskou cyklistiku by se mohly v Krkonoších otevřít příští rok v červnu. Lucie Husárová, Radiožurnál.

Katalánský parlament zakázal býčí zápasy

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Katalánský parlament zakázal býčí zápasy. Od roku 2012 tak v tomto autonomním regionu Španělska přestane platit výjimka v zákoně proti týrání zvířat, která koridu umožňovala.

David KOUBEK:
Politici ukončili dlouhou a nesmiřitelnou kampaň odpůrců i příznivců býčích zápasů v Katalánsku. 68 poslanců bylo pro, 55 proti a 9 se zdrželo hlasování. Ochránci zvířat teď mohou slavit. Končí show, při které zbytečně krutě umírají zvířata, aspoň v Katalánsku. Podle zastánců koridy utrpí tamní hospodářství zákazem tradiční podívané ztrátu až 500 milionů eur. Končí býčí aréna v Barceloně a utrpí také farmy, které bojové býky chovají. Toreadoři ale o práci nepřijdou. Ve zbytku Španělska kromě Kanárských ostrovů totiž koridu mohou provozovat i nadále. David Koubek, Radiožurnál.

Přehled následujících zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vláda přijala i přes původní odpor ministrů z Věcí Veřejných rozpočtové úspory v celkové výši 10 miliard a 200 milionů korun. Tomáš Pitr je v policejní cele. Na základě informací detektivů z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ho dopadli ve Švýcarsku a z válečných zločinů byl dnes obžalován velitel koncentračního tábora Belzec Samuel Kunz.

Vláda schválila zmrazení výdajů jednotlivých resortů v celkové výši 10 miliard korun

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Roztržka zažehnána, převládla všeobecná shoda? Vypadá to, že ano. Vláda před malou chvílí schválila zmrazení výdajů jednotlivých resortů v celkové výši zhruba 10 miliard korun. I když ministři za Věci Veřejné navrhované škrty rozhodně odmítali, vypadá to, že nakonec ustoupili a zvítězil ministr financí Miroslav Kalousek, kterého zdravím, dobrý den.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Dobrý den. Děkuji za pozvání.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, vypadá to tak, že zůstává všechno tak, jak jste to navrhoval, nic se nezměnilo?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Tak, já si dovolím upřesnit, že se nejedná o zavázání jenom 10 miliard korun, že ten celkový problém má objem 28 miliard korun, ale 10 miliard se skutečně týká kapitol jednotlivých ministrů a nikomu z nich se takový návrh logicky nemůže líbit, protože každý z nich je rozpočtově omezen. Já tady musím si nesmírně vážit podpory předsedy vlády, protože bez jeho naprosto zásadního postoje a podpory toho materiálu by se asi těžko povedlo vládu přesvědčit.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dalo vám to hodně práce přesvědčit hlavně už citované ministry z Věcí Veřejných, kteří tvrdili, že jejich resorty zásadně poničí ta úspora dvou a půl procent z rozpočtu?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Tak, je potřeba znovu říct, že naprosto zásadní byl postoj předsedy vlády, přece jenom předseda vlády je jiná váhová kategorie než řadový ministr. A za druhé jsem velmi rád, že celá vláda si uvědomovala, že jsme vládou rozpočtové odpovědnosti a že není možné, aby letošní deficit dopadl hůře, než byl naplánován Fischerovou vládou a že to opatření musíme udělat rychle. Protože čím později bychom ho dělali, tím menší bychom měli šanci na úspěch. Ty prostředky nejsou škrtnuty, ty jsou zavázány. Kdyby se bilance během roku vyvíjela lépe, je možné je podle současných priorit vlády některé prostředky, rozhodně ne všechny, ale není vyloučeno, že některé budou moci být opět rozvázány a použity a v této souvislosti mi vláda uložila, abych nejpozději s návrhem rozpočtu, což je do konce srpna, předložil analýzu dopadu toho usnesení, které jsme přijali, s aktualizací nových příjmů a výdajů a tak, jak bude diskutovat priority státního rozpočtu na rok 2010, tak se může vrátit i k tomuto materiálu a některé priority pozměnit. Ale ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvidíme, ale pane ministře, já se omlouvám, že do toho vstupuji, řekněte mi, prosím, ještě jestli z těch výhrad Věcí Veřejných vůbec něco zbylo, jaká byla atmosféra na tom jednání?

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Ta atmosféra byla konstruktivní, já musím říct, že některé ty argumenty samozřejmě nejsou liché. Titulní materiál měřil naprosto všem stejně. Prostě respektoval priority Fischerovy vlády i bývalé sněmovny, daly se stranou všechny ze zákona určené výdaje, ty se krátit nedají, ty předepisuje zákon a v ostatním objemu se škrtlo každému 2,5 procenta. Je samozřejmě pravdou, že hůře se taková opatření realizují v kapitolách, které mají velké personální náklady. 70 až 80 procent.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hodně zaměstnanců, ano.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Hodně zaměstnanců. A lépe se dělají tam, kde ty personální náklady jsou malé. A takže pochopitelně ti ministři, kteří s tímto, s touto objektivní situací mají jistý handicap, což je například vnitro nebo školství, tak těch výhrad měli logicky nejvíce. I to je argument, který se při novém posuzování při státním rozpočtu, budeli si vláda přát a budeli to umožňovat rozpočet, může ještě nějak zohlednit. Takže to, je to zavázání prostředků, nejsou to definitivní škrty. Ale to, co je důležité, že prostě dnes je těch 28 miliard zmrazeno, nesmějí se použít a je možné o nich uvažovat jenom za předpokladu, že to umožní vývoj veřejných rozpočtů. Není možné je použít tak, že se budeme více zadlužovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, díky za vaše odpovědi, na shledanou.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Já děkuji.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vedle mě sedí komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček, dobrý den.

Petr NOVÁČEK:
Hezký den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Petře, překvapení pro vás? Čekal jste tak rychlo dohodu po všech těch výhradách ze strany Věcí Veřejných?

Petr NOVÁČEK:
Mě už, Veroniko, hned tak něco nepřekvapí. Teď z hlasu pana ministra Kalouska jsem pochopil, že to jednání bylo náročné, ale že tak, jak tuším, že pan předseda vlády nejspíše koaličním partnerům vysvětlil, že buď anebo, jinými slovy, že tady neexistuje žádný kompromis. Já si to myslím taky, z toho důvodu, že vláda, která ještě ani nedostala důvěru Poslanecké sněmovny, ale která, tedy ta koalice, už má za sebou podpis koaliční smlouvy, by si těžko mohla dovolit vyvolávat nějaká smírčí či dohodovací řízení ve fázi, kdy ještě vlastně definitivně není ustavena.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Vychází z toho všeho opravdu jako vítěz Miroslav Kalousek? Je jeho pozice posílena jako ministra financí?

Petr NOVÁČEK:
No, všimněme si, že Miroslav Kalousek velebil autoritu páně premiérovu. Ono se nedávno sem tam spekulovalo o tom, že nejsilnějším mužem ve vládě bude ministr financí Kalousek a ne premiér Nečas a pan ministr Kalousek si dával před chvílí velmi záležet na tom, aby vysvětlil národu, že je to zrovna naopak, že on je jenom řadovým ministrem a že hlavní slovo má předseda vlády. Jak je to skutečně, uvidíme, ale zatím můžeme konstatovat, že v té koalici je zřetelná vůle pokračovat a vytrvat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Říká Petr Nováček, komentátor Radiožurnálu. Díky, že jste přišel do studia, na shledanou.

Petr NOVÁČEK:
Děkuji pěkně, na shledanou.

Útvar OOZ oznámil, že Pitra zadržela švýcarská policie

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
3 roky a 1 měsíc se podnikateli Tomáši Pitrovi dařilo skrývat. Většinu času zřejmě v cizině před českou policií. Ta po něm pátrala od chvíle, kdy nenastoupil pětiletý trest vězení, k němuž byl odsouzen za porušení daňových zákonů. Dnes Útvar pro odhalování organizovaného zločinu oznámil, že Pitra zadržela v pondělí švýcarská policie. Na lince je Ondřej Kundra, který se v týdeníku Respekt specializuje na působení policie a bezpečnost, dobrý den.

Ondřej KUNDRA týdeníku Respekt:
Dobrý den.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A také Pavel Hanták, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, dobrý večer.

Pavel HANTÁK, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Hantáku, nejprve vy, prosím, aktuality. Za jakých okolností, pokud nám můžete v rámci možností přiblížit, byl Tomáš Pitr dopaden? Za jaké situace k tomu došlo?

Pavel HANTÁK, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tak, nejprve je třeba říct, že my jsme se už delší dobu zabývali prověřováním konkrétních podezření z trestní činnosti a v rámci toho jsme získali velmi konkrétní a přesné informace o tom, kdy, kde by se Tomáš Pitr měl nacházet. Ty informace jsme předali švýcarským kolegům a na základě toho byl skutečně Tomáš Pitr zadržen. Zadržen byl v pondělí 26. července ve 23 hodin a to v Saint Moritzu v hotelu Kempinski.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Můžete říct něco víc ještě k tomu, co už jste naznačil, že jste vyšetřovali případ praní špinavých peněz. V této souvislosti jste získali informaci o pobytu podnikatele Pitra, je možné k tomu říct ještě něco konkrétnějšího?

Pavel HANTÁK, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
No, konkrétnějšího k tomu v tuhle tu chvíli říci samozřejmě nemohu nic, byli bychom velmi špatní detektivové, kdybychom z prověřování pustili nějaké informace do éteru dříve, než budou potvrzený. My samozřejmě se držíme velmi striktně toho, že informace zveřejňujeme až ve chvíli, kdy začneme trestně stíhat nějakou konkrétní osobu, nikoli v době prověřování. V tuhle tu chvíli opravdu více k tomu, čím jsme se zabývali, říci nemohu.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jak teď bude vypadat celá věc dál? Kdy předpokládáte, že by vám Švýcaři mohli Tomáše Pitra předat?

Pavel HANTÁK, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tak, to je otázka, která je nasnadě, ale mířit by měla na kompetentní orgány. My jako Policie České republiky, konkrétně tedy jako náš útvar OOZ jsme svou práci odvedli a nyní je to na někom jiném. My v současné době nevedeme žádné trestní stíhání Pitra v žádné konkrétní trestní věci, my samozřejmě ani nejsme tím, kdo by mohl nějakým způsobem ovlivnit nebo v tuto chvíli jednat o dalším postupu, to je opravdu na jiných orgánech, takže my jsme udělali svou práci, teď je to na jiných, aby začali pracovat oni.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ještě jednu věc. Média několikrát upozorňovala, že Tomáš Pitr, i když na útěku, se do České republiky vracel, a to ne nijak málo často, měli jste podobné informace?

Pavel HANTÁK, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Tak, k tomuhle tomu se velmi těžko vyjadřuje. Já jsem samozřejmě tyhle ty informace zaznamenal, společně se mnou samozřejmě všichni, kteří se na tomto útvaru na činnosti útvaru podílejí. Nicméně konkrétní informaci o tom, že by Tomáš Pitr měl být v České republice, jsme nezaznamenali, to bychom samozřejmě začali pracovat na jeho zadržení už tady na území České republiky, nicméně vyloučit to pochopitelně nemůžu. My jsme tu informaci neměli. Pokud tady byl, tak jsme o tom nevěděli. Ale po pravdě řečeno, ty informace z prostředí máme a já věřím, že v tuhle tu chvíli už nikdo nepochybuje o tom, že umíme informace získat a že s nima umíme pracovat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Uvádí Pavel Hanták, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Díky za aktuální informace, na shledanou.

Pavel HANTÁK, mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu:
Na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, a teď už slibovaný Ondřej Kundra z týdeníku Respekt, dobrý večer ještě jednou.

Ondřej KUNDRA týdeníku Respekt:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Kundro, je to důležitý úspěch i pro českou policii, řekl byste?

Ondřej KUNDRA týdeníku Respekt:
Je to důležitý dílčí úspěch, jestli skutečně česká policie, jak tvrdí, předala nějaké informace švýcarské straně, na základně nichž byl pan Pitr zatčen, tak je to nepochybně úspěch, ale jak říkám, je to dílčí úspěch, skutečný úspěch a spravedlnosti bude učiněno za dost, až ne potom, co pan Pitr případně bude vydán do České republiky a skutečně za ty činy, za které byl odsouzen na 5 let, respektive 6 let, byly to různé daňové podvody, velmi složité, tak ten úspěch nebude, až za tyhle ty věci pude do vězení, do kterého má jít, ale až skutečně budou otevřeny ty velké případy, ve kterých on figuroval a ve kterých se prolínala politika s organizovaným zločinem. Těmi se bohužel nikdy úplně detailně nezabývala nebo je nerozkryla.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Je možné alespoň krátce připomenout, o jak významnou postavu jde, tedy podsvětí tuzemského?

Ondřej KUNDRA týdeníku Respekt:
Je to významná postava tuzemského podsvětí vedle pana Mrázka zavražděného a dalších lidí. Pitr ve své době patřil skutečně ke špičce tady podsvětí, vyšvihnul se z obchodníka z rumem, z takového veksláka skutečně ve významnou postavu díky velmi složitým obchodům, manipulacím s IPB a dalšími podobnými transakcemi a ve své době měl celkem velký vliv a kontakt na politiky, dnes zřejmě už pozapomenutá schůzka například exministrů Škromacha a Palase právě s pány Mrázkem a Pitrem na policejní akademii v Praze, kde se údajně mělo jednat o privatizaci Unipetrolu, tak ministři nechodí na takové schůzky s lidmi, kteří by nebyli nijak významní, aby to skutečně bylo.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Připomíná Ondřej Kundra týdeníku Respekt, díky i vám, na shledanou.

Ondřej KUNDRA týdeníku Respekt:
Díky, na shledanou.

Jako bývalý dozorce koncentračního tábora se Samuel Kunz podílel na vraždě statisíců židů

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Původně stanul před německým soudem jako svědek, dnes byl obžalován. Jako bývalý dozorce koncentračního tábora Belzec se údajně podílel na vraždě statisíců židů. Dnes už devadesátiletý Samuel Kunz figuroval na třetím místě v seznamu nejhledanějších válečných zločinců, který vede Středisko Simona Wiesenthala. Kunz už taky svědčil v několika procesech s nacisty, naposledy teď u soudu s jiným dozorcem koncentračního tábora Johnem Demjanjukem. Naším dalším hostem je publicista Stanislav Motl, který se dlouhodobě věnuje právě pátrání po někdejších válečných zločincích, dobrý večer.

Stanislav MOTL:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Motle, čeho se měl Samuel Kunz v Táboře na východě Polska dopustit? Mají žalobci opravdu důkazy, o které je možné se opřít?

Stanislav MOTL:
Tak, za prvé, jako šéfem těch žalobců je pan doktor Schrimm, kterýho mám tu čest osobně znát a pokud ho znám, za ty roky, co znám jeho kauzy, který dělal, tak nikdy neobžaloval nikoho, kdyby neměl jedinej důkaz. To za prvé. On teda tento pan Kunz působil ve vyhlazovacím táboru Belzec, což teda byl ten první z těch vyhlazovacích táborů v rámci akce Reinhard, která vlastně vedla k tomu vyhlazení, řekl bych, polských židů. A pravda je ta, že tam bylo zabito nejméně asi 434 tisíc židů. Samozřejmě, že on byl jedním z těch dozorců, je to bývalý Povolžský Němec, vlastně, ale co je podstatný, co vlastně mně ten pan Schrimm prozradil v telefonickém rozhovoru, on snad by měl existovat svědek, nebo 2 svědci, kteří by měli usvědčit toho pana Kunzeho, že měl zabít osobně asi 10 konkrétních židovských vězňů. Pakliže by se mu tohlensto dokázalo, tak je to skutečně precedens, protože v rámci německé justice můžete odsoudit, řekl bych, k nejvyššímu trestu člověka, kdy mu vlastně tu konkrétní vraždu prokážete.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Asi se dá čekat, že Samuel Kunz to vše popře. Navíc, nemůže být pro něj polehčující okolnost to, že se dozorcem stal, když padl do zajetí Rudé armády jako Povolžský Němec?

Stanislav MOTL:
To je přesně to, co já už jsem říkal v případě pana Demjanjuka. Že ať je to jakkoliv, tak ať se mu to dokáže, nebo ne, tak je třeba si uvědomit, že tito lidé byli nejprve obětí. A teprve vlastně později se stali pomocníky katů, což samozřejmě neomlouvá jejich pozdější činy. Ale pravda je, pravda je ta, že pro mě to není vůbec nic novýho, trošku se někdy usmívám těm mediálním výstupům, protože jak už jste naznačila už před chviličkou, on to byl člověk velmi známý, i když se o něm píše, že byl třetí nejhledanější, tak o něm se celou dobu vědělo, on působil na spolkovém ministerstvu, takže nebyl, že to takhle musím říct, nebyl v žádným případě člověk, kterej by musel bejt někde hledanej, stíhanej a podobně. Vždycky byl vlastně jako ten klíčovej svědek s těmi, v těchto procesích a vždycky to bral tak, že on byl vlastně taková ta malá ryba, kterýmu se nemůže nic stát. A v tomto okamžiku bude to, samozřejmě, využívat jako svoji a polehčující okolnost, jestli vůbec k tomu soudu dojde, protože tomu pánovi je 90. Ale podle mého názoru, znova se vracím k, řekl bych, osobě doktora Schrimma, když on obžalobuje, tak obžaluje takovýho člověka, dojde vlastně k tomu závěru, že ta žaloba tady je a že je nutná, tak musí mít v ruce nějakej klíčovej důkaz, o kterým třeba pořádně ani nevíme.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A kolik podobných případů, řekněme řadových dozorců koncentračních táborů, skončilo rozsudkem v posledních letech nebo třeba desetiletích?

Stanislav MOTL:
Tak, ono, pro vaši informaci, třeba vůbec tito lidé, kteří působili jako wachmanni v těchto vyhlazovacích táborech, což byli třeba bývalí vojáci Rudé armády nebo takzvaní void Deutsche, to znamená obyvatelé Německa třeba v těchto územích, tak ty soudy vlastně byly i před listopadem 89 s nimi, například jeden z klíčových svědků v tomto procesu, teda už je mrtvý, je pan Daňhočenko, jinak, který byl souzený v někdejším Sovětským svazu už v roce 79 a s jeho výpovědí se dneska pracuje, on byl potom odsouzenej k doživotí a zemřel někde na Kulaku v roce 1985, takže těch případů bylo víc, ale pravda je ta, že přece jenom byli v těch šedesátých a sedmdesátých letech omlouváni tím, že to byli takzvaní, jak už jsem říkal, malé ryby. Dokonce, pro vaši informaci, co málokdo třeba ví, tak v roce 1979 se dostal před soud, řekl bych, velitel toho tábora, kde se tito lidé cvičili, ti wachmanni, pan Karl Streichl a ten byl dokonce v roce 1979 osvobozen. Takže je to dáno i tím, že vlastně v poslední době ve Spolkové republice Německo dochází, řekl bych, k úpravě práva trestního, který umožňuje to, aby se před soud dostávali třeba i nepřímí svědci.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upřesňuje publicista Stanislav Motl, děkuji vám, na shledanou.

Stanislav MOTL:
Mějte se hezky, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Na řadě jsou zprávy.

Kabinet Petra Nečase schválil zmrazení vládních výdajů ve výši 10,2 miliardy korun

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
18 hodin, 31 minut. Máme pro vás zprávy. Kabinet Petra Nečase schválil zmrazení vládních výdajů ve výši 10,2 miliardy korun. Další skoro 2 miliardy chce vláda uspořit v kapitole státní dluh a všeobecná pokladní správa. Ministři za Věci Veřejné před schůzí odmítali plošné úspory 2,5 procenta pro každé ministerstvo. Vláda ale nakonec zmrazení výdajů schválila jednomyslně. Radiožurnálu to potvrdil ministr financí Miroslav Kalousek.

Miroslav KALOUSEK, ministr financí /TOP 09/:
Jsem velmi rád, že celá vláda si uvědomovala, že jsme vládou rozpočtové odpovědnosti a že není možné, aby letošní deficit dopadl hůře, než byl naplánován Fischerovou vládou a že to opatření musíme udělat rychle, protože čím později bychom ho dělali, tím menší bychom měli šanci na úspěch.

Rozhodnutí o zastavení práce na dopravních stavbách měla vláda konzultovat s hejtmany

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Rozhodnutí o případném zastavení práce na dopravních stavbách měla Nečasova vláda konzultovat s hejtmany. Postoj kabinetu a ministerstva dopravy kritizoval šéf Asociace krajů a poslanec ČSSD Michal Hašek. Reagoval tak na informace, že ve státním fondu dopravní infrastruktury bude chybět zhruba 20 miliard korun, což pravděpodobně povede k omezení staveb silnic a dálnic. Hašek upozornil na to, co by tato situace znamenala pro kraje.

Michal HAŠEK, předseda Asociace krajů ČR /ČSSD/:
Hejtmani nejsou nijak informováni o tomto záměru vlády a já to považuji za velmi špatné. Lidé přijdou o práci a dalším nepříznivým efektem bude i to, že budou sníženy daňové výnosy, protože firmy odvedou mnohem méně na daních, a to samozřejmě bude znamenat, že mnohem méně peněz doputuje do centrálního rozpočtu, ale také do rozpočtu jednotlivých krajů a jednotlivých měst a obcí České republiky.

Uspokojivý je stav českých skautů v nemocnici v Litvě

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Uspokojivý je stav českých skautů, kteří zůstávají v nemocnici v Litvě po víkendové nehodě na cyklovýletu. Dva vážně zranění členové skupiny, na kterou se zřítila podmáčená budova, jsou už ve stabilizovaném stavu. Zbývajících 6 hospitalizovaných by mělo podle české konzulky v Litvě Martiny Heranové opustit nemocnici v Kaunasu během několika dnů. Čeští skauti z Prahy se zranili ve stavení, kam se schovali před deštěm. Většina z nich utrpěla zlomeniny končetin, zranění hrudníku a někteří i hlavy.

Výbuch bomby u silnice zabil v Afghánistánu 25 lidí a další zranil

Jana VESELOVSKÁ, moderátorka:
Výbuch bomby nastražené u silnice zabil v Afghánistánu minimálně 25 lidí a dalších 20 zranil. Podle afghánských zdrojů stojí za krveprolitím povstalci, kteří zřejmě odpálili improvizovanou nálož krátce poté, co oblastí projel konvoj Severoatlantické aliance. Exploze zasáhla autobus směřující z provincie Nimroz do metropole Kábulu. Mezinárodní koalice pod vedením NATO a Spojených států bojuje s radikálními islamisty v Afghánistánu už 9 let. Mluvčí povstaleckého hnutí Talibán odmítl zodpovědnost za poslední atentát na civilisty a naopak z něj obvinil jednotky NATO.

Přehled příštích zpráv

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
2 sebevraždy policistek za poslední 2 týdny, co může stát za touto tragickou bilancí? Vezme si zbytek Španělska příklad z katalánského Parlamentu a zakáže tradiční býčí zápasy? Mýtné na českých silnicích by měli platit i řidiči osobních vozů. Navrhuje to skupina dopravních expertů. A Severní Korea veřejně potupila fotbalisty, kteří neuspěli na nedávném světovém šampionátu.

Český policejní sbor postihly v rozmezí několika týdnů 2 tragické události

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Český policejní sbor postihly v rozmezí několika týdnů 2 tragické a na první pohled podobné události. Dnes přišla zpráva, že už druhá policistka spáchala sebevraždu vlastní zbraní. Před několika dny jsme přitom dozvěděli, že nedávno se přímo v budově pražského policejního ředitelství zastřelila žena, která pracovala pro hospodářskou kriminálku. V dopise na rozloučenou si stěžovala na šikanu. Včera večer pak proti sobě obrátila zbraň její třiadvacetiletá kolegyně z Ostravy. V tomto případě prý stojí za činem osobní problémy. Do vysílání zvu psychologa z Policejní akademie České republiky Radka Ptáčka, dobrý večer.

Radek PTÁČEK, psycholog z Policejní akademie ČR:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane Ptáčku, jak výjimečné jsou tyto události v řadách policie?

Radek PTÁČEK, psycholog z Policejní akademie ČR:
Tak, když se podíváme do světových, nejenom těch národních statistik, tak shledáme, že se vražednost policistů a obecně sebevražednost v profesích spojených s držením zbraně je rozhodně vzhledem k populačnímu průměru vyšší.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hm, čím to je? Je to tím, že mají víc příležitostí použít zbraň?

Radek PTÁČEK, psycholog z Policejní akademie ČR:
Tak, rozhodně tady platí asi pravidlo, nebo respektive bohužel, že příležitost dělá zloděje, takže když se podíváme do těch světových výzkumů, tak celá řada té civilní populace uvádí, že někdy v životě uvažovala o sebevraždě, kterou nespáchala v mnohých případech pouze proto, že nevěděla jak.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Hm, dají se v tomto ohledu nacvičit nějaké mechanismy, třeba za pomoci vás, psychologů, pro policisty, aby odolali víc tomu pokušení, jak vy říkáte, ta příležitost dělá zloděje, použít, pokud mají tedy nějaké složitější životní obdobní právě služební zbraň?

Radek PTÁČEK, psycholog z Policejní akademie ČR:
Tak, samozřejmě nacvičit se dá leccos, taková odolnost se dá nacvičit a je rozhodně jedním z takových základních prvků v tréningu policistů a dalších složek, které právě nějakým způsobem zacházejí se zbraní, nicméně, nedá se předvídat vše, zvláště v oblasti nějakých osobních záležitostí, takže tady opět platí to, že častější sebevraždy nacházíme i mezi civilisty, které drží zbraň, než civilisty, které, kteří tu zbraň nemají. Takže rozhodně ta zbraň představuje takovou zkratku, kterou tu sebevraždu je možné spáchat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jestli se to dá zobecnit, dochází k těmto smutným případům spíš ve zkratu, nebo je to promyšlené?

Radek PTÁČEK, psycholog z Policejní akademie ČR:
Bohužel tohle se nedá zobecnit, existuje celá řada typů sebevražd, takové ty impulsivní, to znamená, /výpadek signálu/ popudu, jsou jedna z nejčastějších skupin, nicméně ta druhá, tedy bilanční, tedy kdy spáchám sebevraždu na základě nějakého dlouhodobého rozmyslu, tak mezi těmito skupinami nelze jednoznačně říct, která je častější, jsou to prostě 2 nejčastější typy sebevražd.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A jakou psychologickou průpravou procházejí policisté a policistky a protože to zaměstnání je samozřejmě velmi náročné, aby byli odolní vůči psychickým tlakům?

Radek PTÁČEK, psycholog z Policejní akademie ČR:
Tak, takovou tou základní podmínkou už je vůbec vstupní psychologický test nebo vstupní psychologické testy, které jsou poměrně náročné a které také patří k nejvýznamnějšímu důvodu odmítnutí žadatelů o činnost policie. Takže to je ten první bod. Ten druhý bod samozřejmě je určitá průprava a nějaké proti..., v nějakém protistresovém výcviku se liší u jednotlivých složek, policie bude jiná u obvodního oddělení a jiná u složek a speciální, nicméně takovou tu nejzákladnější a nejdůležitější, nejdůležitějším tréningem je nácvik těch běžných situací, kdy se policista učí reagovat a tím pádem si i zvyšuje svojí stresovou odolnost.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Jedna z policistek, která spáchala sebevraždu, z těch případů, o kterých jsme mluvili, si stěžovala v dopise na rozloučenou údajně na šikanu. Setkáváte se s podobnými stížnostmi ve své praxi častěji?

Radek PTÁČEK, psycholog z Policejní akademie ČR:
Rozhodně se setkáváme, šikana je jev, který se vyskytuje napříč celým sociálním spektrem a zvláště historicky i v současné době je častější v takových těch složkách, které vykazují určitou nebo vyšší míru organizovanosti, což je například policie, armáda a podobně. Takže zde je možný výskyt šikany rozhodně vyšší, ale zase i z mé praxe vím, že se tomu věnuje poměrně intenzivní pozornost, a to jak na národní, tak i mezinárodní úrovni v podobě řadě konferencí, různých mezinárodních výcviků a podobně, takže ten jev tady rozhodně je, ale myslím si, že se s ním snažíme něco dělat.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dodává psycholog Radek Ptáček z Policejní akademie České republiky. Děkuji a přeji hezký zbytek dne.

Radek PTÁČEK, psycholog z Policejní akademie ČR:
/výpadek signálu/. Na shledanou.

Ve Španělsku končí jedna velká tradice

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ve Španělsku končí jedna velká tradice. Tedy ne úplně, ne v celé zemi. Přesto bylo dnešní hlasování katalánského Parlamentu přelomové. Většina poslanců zvedla ruku pro zákaz býčích zápasů. V důležitém regionu se silnými separatistickými ambicemi se budou býci v poslední místní aréně vzpínat už jen rok a půl. Od ledna 2012 tam koridu nebudou smět pořádat. Podle odpůrců jde totiž o krutou zábavu, při které jsou týrána zvířata. Dospějí k tomu i jiné oblasti Španělska? Zeptáme se za chvíli, nejdřív poznámka našeho komentátora Milana Slezáka.

Milan SLEZÁK:
Aby se vyvarovali podezření, že za rozhodováním o koridě je politika, daly dvě největší strany zastoupené v Parlamentu svým poslancům volnost. Směli hlasovat čistě podle svého svědomí. Přesto je zřejmé, že se hlasovalo i politicky. Katalánsko si žárlivě střeží svou autonomii. Snaží se co nejvíce odlišit od subjektu Španělska. Někteří Katalánci pamětlivi šrámů, jimiž jejich vlast poznamenala centralistická diktatura generála Franka a přesvědčeni, že sami se o sebe postarají nejlépe, by si dokonce přáli úplnou samostatnost. Uspořádali o tom referendum. Pravda, zatím nezávazné. Nedávno španělský soud zrušil v ústavě katalánské autonomie několik paragrafů. V Katalánsku to vzbudilo velké vášně. Ty se pravděpodobně promítly i do dnešního hlasování zdejšího Parlamentu. Podle hesla "car nám zasolil, my zasolíme carovi". Jestliže Katalánci odmítli koridu, řekli tím zároveň "my nejsme Španělé". Neboť co dělá Španělsko Španělskem, neli býčí zápasy? Ať tak, či onak, zákaz býčích zápasů v Katalánsku si místní poslanci mohli směle dovolit. Obliba koridy tu prudce poklesla. Zatímco v ostatních částech Španělska uspořádají na tisíc býčích zápasů ročně, v Katalánsku to vychází jen na 15. Přičemž zájemců ubylo o polovinu. A z těch, co přijdou, tvoří drtivou většinu zahraniční turisté.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Upozorňuje komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák a do Španělska zdravím naši spolupracovnici Lubicu Zlochovou, dobrý večer.

Lubica ZLOCHOVÁ:
Dobrý večer přeji.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Paní Zlochová, podle vás ten důvod, proč katalánský parlament zakázal koridu, funguje tam i ten moment petice, kterou podepsalo 180 tisíc lidí, podle nich je korida barbarská zábava, do současnosti nepatří.

Lubica ZLOCHOVÁ:
Tak, to byl ten spouštějící moment, ale určitě je za tím vším třeba hledat celý komplex důvodů. Jednak tedy to, co jsme před chvíli slyšeli, že zájem o koridu v Katalánsku v poslední době klesal, i podnikatelům v této oblasti šly obchody už jen velmi mizerně. V současnosti mělo Katalánsko jen jednu funkční arénu, a to Barcelonskou, kterou otevřeli sice už v roce 1834 a zažila velmi slavné býčí představení se špičkovými toreadory, ale korida se tam v posledních letech neorganizovala často. Dalo by se říct, že býčí zápasy by možná i samostatně zanikly a dalším takový důvod je, že na mnohých místech v Katalánsku jsou zakázaná například i vystoupení zvířat v cirkusech, vůbec tento severovýchodní španělský region je známý silnými aktivitami na ochranu zvířat, no, tak potom samozřejmě ještě i ten politický aspekt, totiž to, že sektor, který usiluje o samostatnost Katalánska, teda nacionalisti rádi prezentují Katalánsko jako moderní evropský region, v kterém ty celošpanělské tradice typu korida nemají v 21. století co hledat. Takže taková směs důvodů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ale asi se nedá čekat, že zbytek Španělska půjde stejnou cestou?

Lubica ZLOCHOVÁ:
No, to těžko. Protože bych řekl, že spíš to bude naopak, například jih krajiny Andalusie, kde je i chovatelská tradice podstatně silnější a i náklonnost lidí k býčím zápasům větší. Už udělali, dělají opatření, aby se cosi podobného nemohlo stát. Protože ten zákaz, to patrně spočívá v tom vyhlásit zápasy za něco jako kulturní dědictví, tak jako to před časem udělal i Madrid i Valencie a Murcie. V jiných regionech se zatím lidé nemobilizují v této otázce a když nebereme v úvahu, že Kanárské ostrovy zakázaly koridu ještě před 20 lety, ale k tomu možná časem přibudou i další regiony, kde o koridu nebude zájem prostě tím přirozeným způsobem. Ovlivní to určitě chov býků, chovné stanice a vyústí to možná i do zániku toho speciálního druhu býka, anebo také do zákazu býčích zápasů v dalších regionech. Ale v celém státním měřítku, tedy co byla ta vaše otázka, to se ještě určitě tak dlouho nic dělat nebude a žádné celostátní zákazy nebudou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ze Španělska se přihlásila naše spolupracovnice Lubica Zlochová. Děkuji, na shledanou.

Lubica ZLOCHOVÁ:
Pěkný večer přeji do Čech.

V Česku se zřejmě zastaví většina dopravních staveb

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Už od příštího měsíce se v Česku zřejmě zastaví většina dopravních staveb. Podle ministerstva za to může plánovaná finanční dieta pro státní fond dopravní infrastruktury. A skupina expertů má doporučení v této složité situaci, jak získat potřebné peníze. A to sice zpoplatnit jízdu po dálnicích i pro řidiče osobních vozů a pro ty nákladní mýtné zdražit. Diskutovat budou Martin Hájek z Centra dopravního výzkumu a člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy, dobrý večer.

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Přeji dobrý večer všem posluchačům.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A také Petr Moos z dopravní fakulty ČVUT, dobrý večer.

Petr MOOS, dopravní fakulta ČVUT:
Dobrý večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane inženýre Hájku, nejprve vy, můžete shrnout, proč zejména ty hlavní důvody doporučujete, aby i řidiči osobních vozů platili za dálnice mýtné nebo kilometrovné, řekněme.

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Určitě, jak už jste zmínila, dnes vyšla zpráva o tom, že od srpna může být pozastavena výstavba všech páteřních komunikací, což si myslíme, že by byla závažná strategická chyba, my potřebujeme získat finance k tomu, aby výstavba pokračovala a my bysme tím zajistili konkurenceschopnost České republiky nadále v evropském prostoru a samozřejmě logická otázka je, kde vzít ty peníze. A my dneska máme nějaký systém zpoplatnění, nějaký systém zdanění, pardon, systém zdanění, který je založen na paušálních platbách, což ve svém důsledku znamená, že systém podporují a říkáme tomu zvrácená solidarita, podporují lidé, kteří třeba komunikace užívají daleko méně, než lidé, kteří je užívají více a tím tlačí třeba na zkapacitnění komunikace a výstavbu nových silnic. Další druh této takzvané zvrácené solidarity lze vidět v tom, že třeba zahraniční řidiči například z Rakouska, když projíždějí naší republikou, tak na daních, které na všech těch 4 speciálních daních zaplatí na 1 kilometr, řekněme 51 halířů přibližně, kdy Čech platí korunu 17, což je, si myslím ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Neporovnatelné.

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Neporovnatelné. Si myslíme, že tohle by se mělo srovnat a proto navrhujeme změnu ze zdanění na zpoplatnění a chceme, aby platili ti, kteří spotřebovávají, a to podle spotřeby a to podle ujetých kilometrů.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane profesore Moosi, myslíte si, že je to správná cesta? Zavést takzvané kilometrovné, tedy aby řidiči platili za to, co skutečně ujedou?

Petr MOOS, dopravní fakulta ČVUT:
Tak, na první pohled se zdá, že to je cesta správná, ale z praktického hlediska tento námět je nerealizovatelný, a to ze 3 důvodů. Totiž abychom mohli takovýto instrument zavést, tak musíme splnit 3 podmínky. Za prvé, musí to mít význam dopravní, to znamená, že se zlepší podmínky našich komunikací zpoplatněných, a to nelze čekat. V případě, že zpoplatníme individuální dopravu, tedy osobní vozy, tak se zaplní objízdní trasy a rozhodně nebudou užívány ty vozy ekonomicky, čili z hlediska dopravního to je kontraproduktivní. Za druhé, nesmí to mít ekonomický smysl. A rozhodně pochybuji a máme proto své důvody, protože elektronické zpoplatnění, výkonové zpoplatnění, vyžaduje takové technologické podmínky, to jest zaplatit distribuci, /výpadek signálu/ jednotek, zaplatit komunikační poplatky, zaplatit enforcement, zaplatit úpravu centrální jednotky pro výběrníka a tak dále ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Tady ty vstupní poplatky podle vás by byly příliš vysoké?

Petr MOOS, dopravní fakulta ČVUT:
Korunu 50 za kilometr minimálně, a teď si představte, že by, a přitom to by bylo teprve první návratnost, nic by nám to nepřineslo. A přijetí veřejnosti, to je ta třetí podmínka, rozhodně by tedy nebylo vlídné, protože byste, řekněme, z Prahy do Brna zaplatila při korunu 50 na kilometr, to je platba, při které nic státu ještě navíc nevznikne. Tak byste platila ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To jsou ty vaše 3 hlavní důvody proč ne.

Petr MOOS, dopravní fakulta ČVUT:
Ano.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane inženýre Hájku, slyšeli jsme je? Mohl byste je vyvrátit? Alespoň krátce? Jestli tedy máte argumenty ...

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Určitě. Já to vezmu popořadě. Význam dopravní. Samozřejmě, že existuje potenciální riziko, že nám řidiči sjedou na objízdné trasy a budou se vyhýbat takříkajíc zpoplatněným úsekům.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ono se to nabízí.

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Ono se to nabízí. Nicméně nestavíme systém na zelené louce a fakt je ten, že jsme se poučili ze zkušenosti ze zahraničí. V Evropě je výkonově dneska zpoplatněno přes 10 tisíc kilometrů komunikací a samozřejmě, že tam ty efekty byly podobné. Kdy můžeme třeba vysledovat ze začátku určitou snahu objet, nicméně řidič si velice rychle spočítá, že ten čas, který stráví na objízdných trasách je nepoměrně větší a toto má pro něho obrovskou cenu. Další věc je, že spálí daleko více pohonných hmot, což když si na konci dnes všechno sečte, tak ty dálnice si tu dopravu zpět velice rychle nasají.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Dobře, ale koruna 50 na kilometr, to by nemusel opravdu unést každý řidič.

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Určitě. Toto je nejtěžší otázka, kterou musíme velice pečlivě zvážit, jak nastavit kilometrovné a k tomuto, se musím přiznat, potřebujeme dobrá data uchovaných uživatelských skupin. My samozřejmě nechceme nikoho, když to řeknu laicky, vyautovat z té dopravy a nechceme, aby jsme diskriminovali některé uživatelské skupiny, typicky jedná se třeba o řidiče, kteří jezdí denně do práce 20, 30 kilometrů po zpoplatněných komunikacích, pro něj by to byla obrovská zátěž. Ale my se můžeme inspirovat v telekomunikacích. Zde existujou tarify a samozřejmě, že je možno při využívání komunikaci více dávat určité slevy. Dokonce dávat strop ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Množstevní slevy.

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Množstevní slevy, strop a tak dále. Čili, je spousta ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
No, ale pak byste zase trestali ty, kteří jezdí nejmíň a vy říkáte, že chcete, aby právě oni nebyli tak zatížení.

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Určitě, ale když už jsem dneska řekl, že průměrně dneska Čech zaplatí korunu 17, tak se klidně může stát, že tím, že bude jezdit méně, zaplatí, ve svém důsledku ušetří, protože když si to přepočteme na dálniční známku a průměrného Čecha, který najezdí nějaké osobokilometry, tak dneska dálniční známka vychází pro českého občana na 35 haléřů na kilometr, což taky není zanedbatelná částka.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane profesore Moosi, jak složité podle vás je vypočítat to, kolik by měli lidé, pokud bychom k tomu systému přistoupili, platit za kilometr?

Petr MOOS, dopravní fakulta ČVUT:
Tak, na začátku vaší relace pan Hájek tvrdil, že ty prostředky, které získáme výkonným zpoplatněním této dopravy pod 3,5 tuny, tak získáme navíc nějaké peníze na výstavbu dálnic anebo na jejich opravu, což v žádném případě není pravda, protože k tomu, abychom těch tisíc, těch 1,2 miliardy kilometrů, kterou naše osobní auta najezdí po České republice na zpoplatnění komunikací, tak opravdu je minimum korunu 50 za kilometr, a to je prosím částka, při které ještě stát na dálnice nebo na výstavbu nezíská vůbec nic. Aby tedy tady byl ten benefit z tohoto poplatku, z těchto poplatků, tak by, musela by ta částka ještě vyšší, takže to je opravdu nepřijatelné. Víte, ty technologie pro výkonové zpoplatnění, tak něco stojí a v žádném případě je nelze pořídit levněji. Jak už jsem řekl, je to pořízení obou jednotek, které komunikují se systémem, je to systém komunikace, musíme platit telekomunikaci, musíme platit za distribuci, za vymáhání neboli enforcement ...

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
To všechno něco stojí.

Petr MOOS, dopravní fakulta ČVUT:
Centrální jednotku, to všechno stojí. My to máme propočítané. Je to skutečně víc jak korunu 50 a to ještě prosím, z toho nebude pro výstavbu dálnic žádný výnos. Čili prosím, vemte to rozumně a v žádném případě se nenechte ošálit. Velice dobrým, dobrým nápadem.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pane inženýre Hájku, prosím jen velice krátce, slyšeli jsme výhrady, kdy podle vás by mohlo být ve hře vůbec zavést tento systém? V řádu měsíců, let?

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Určitě čím dřív, tím líp. Já bych chtěl říct, že naše výpočty jsou naprosto jiné a právě proto, že tady ta diskuze je velice sofistikovaná a ty názory, je jich více, spustili jsme webové stránky www.dopravnicesta.cz, kde visí analýzy, je tam analýza pana Rýce, která byla zveřejněna včera, kde si každý občan může přečíst, jak to s financováním vypadá, je to analýza financování silniční infrastruktury, ty výpočty naše se diametrálně liší od, od čísel, které říkal pan profesor. A myslíme si, že právě tyto stránky a veřejná diskuze, že tomu může pomoct. Mimochodem, nejnižší kilometr v Evropě je koruna 40, například Portugalsko má mezi 3, 4 korunami za kilometr.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Posluchači budou mít možnost podívat se na webové stránky, které jste zmínil a určitě se budou rádi podílet i na veřejné diskuzi, protože se to mnoha lidí týká. Já děkuji profesorovi Petru Moosovi z dopravní fakulty ČVUT ...

Petr MOOS, dopravní fakulta ČVUT:
Děkuji, na shledanou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
... a děkuji taky Martinu Hájkovi z Centra dopravního výzkumu.

Martin HÁJEK, Centrum dopravního výzkumu, člen expertního týmu Dopravní technologickoekonomické platformy:
Já děkuji, pěkný večer.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Pánové, na shledanou.

Velké veřejné potupy se dočkal tým Severní Koree po debaklu z mistrovství

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
A na konec k dalším dozvukům letošního fotbalového šampionátu. Velké veřejné potupy se dočkal tým Severní Koree po debaklu z mistrovství, na něž se Severokorejci probojovali podruhé v historii. Navíc po dlouhých 44 letech. Prohráli všechny 3 zápasy v základní skupině. Jak vypadala ulička hanby pro fotbalisty? Na to se ptám východoasijského zpravodaje Českého rozhlasu Roberta Mikoláše, dobrý den.

Robert MIKOLÁŠ:
Hezký večer. Nejprve přišlo pranýřování před zraky funkcionářů i sportovní veřejnosti, ale také diváků u televizních obrazovek. Kritika výkonů jednotlivých fotbalistů, dále pokání samotných hráčů a nakonec i týmové odsouzení chyb trenéra, který v té době zbavený komunistické knížky pracoval na jedné ze staveb v metropoli v Pchjongjangu. Teatrální podívaná si vskutku nezadala s podobným odsouzením severokorejských sportovců v minulosti, očekávání bylo totiž příliš veliké a navíc šlo o nejvyšší státní zájem. Fotbalisté ovšem rozkazy nesplnili a museli být potrestáni. Veřejné hanbě tak unikli pouze 2 hráči žijící v Japonsku.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Výkon severokorejských fotbalistů údajně pobouřil nejmladšího syna diktátora Kim Čongila, je to pravda?

Robert MIKOLÁŠ:
Jde o zprostředkované informace, podle nichž měl Kim Čongwua rozzuřit výsledek zápasu v základní skupině s Portugalskem, kdy Severokorejci prohráli vysoko 0:7, navíc to byl vlastně první přímý přenos. Rady do tohoto utkání prý dával také sám Kim Čongil, no a co se týče jeho syna a pravděpodobně nového vůdce KLDR Kim Čongwua, tak ten fotbalisty před šampionátem osobně v jejich tréninkovém centru navštívil, výkonem v Jihoafrické republice ale měli zradit jeho důvěru. Otázkou nyní je, jak fotbalista nakonec skončí, jde totiž vesměs o vojáky, včetně dnes už bývalého trenéra. Komunistický režim navíš už v minulosti často posílal neúspěšné sportovce za trest do vězení či pracovních táborů, a tak historickou účast Severokorejců na mistrovství světa v Jihoafrické republice bude v budoucnu zřejmě připomínat pouze série známek, kterou KLDR u této příležitosti vydala.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Odhaduje náš východoasijský zpravodaj Robert Mikoláš, děkuji a přeji hezký večer.

Robert MIKOLÁŠ:
Na slyšenou.

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka:
Ozvěny dne končí a Radiožurnál pro vás chystá další pořady, za chvíli po zprávách Sportžurnál, po jednadvacáté hodině pořad Stalo se dnes, ve kterém shrneme nejdůležitější události dnešního dne. Pěkný večer a další poslech pořadu Radiožurnálu vám přeje Veronika Sedláčková.