Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Operace Antimony
Byl to první výsadek do protektorátu po atentátu na Heydricha a jeho hlavním úkolem bylo obnovit spojení Londýna s domácím odbojem. V podvečer 24. října 1942 vzlétlo z britského letiště letadlo s excelentním pilotem RAF ppor. Leo Anderlem. Říkalo se o něm, že dokáže vysadit parašutisty na střechu kontaktní adresy.
Na to spoléhali i tři parašutisté z Operace Antimony: nadporučík František Závorka, četař Stanislav Srazil a radiotelegrafista svobodník Lubomír Jasínek. Až na zemi u prvního ukazatele zjistili, že se Anderle tak úplně netrefil.
Leo Anderle po výsadku skupiny Antimony otočil letadlo na Pardubice a nad letištěm shodili 6 bomb na hangáry a vojenské baráky, což byla krycí akce chránící parašutisty. Leo Anderle se tímto zapsal jako jediný československý příslušník RAF, který přímo napadl cíl na československém území.
Parašutisté z Antimony měli obnovit spojení exilové vlády s domácím odbojem. Z toho důvodu sebou do protektorátu přinesli tři radiostanice. Jednu měli sami používat, druhou měli předat ÚVODU a třetí členům Silver A.
Ze zadaných úkolů je zřejmé, že Londýn neměl žádné informace o situaci v protektorátu po heydrichiádě. Parašutisté se nemohli setkat s posledním ze Tří králů štábním kapitánem Morávkem, který byl už půl roku po smrti, stejně jako s Alfrédem Bartošem a Jiřím Potůčkem ze Silver A, kteří zemřeli během heydrichiády.
Nešťastné napojení na domácí komunisty
Gestapo během heydrichiády silně narušilo domácí odbojovou síť a parašutisté z Antimony jen těžko hledali pomoc.
Čtěte také
Komunistický odboj z okolí Čelákovic jim přislíbil spojení s Bartošem (5 měsíců mrtvým) a vylákal na nich část peněz, dvě vysílačky a nakonec i poselství od prezidenta Beneše a ministra obrany Ingra. Vše u nich o pár týdnů později našlo gestapo a navíc získalo informace o přesunech příslušníků desantu.
Koncem listopadu se výsadkařům z Antimony podařilo spojit s Vladimírem Krajinou, představitelem ÚVODU, který ovšem po heydrichiádě ztratil většinu kontaktů i svůj vliv v domácím odboji. Přesto navázali spolupráci a Krajina přes Jasínkovu vysílačku poslal do Londýna několik zpráv.
Živé nás nedostanou
K vyzrazení Antimony dopomohl konfident Karel Čurda. Závorka s Jasínkem se ukrývali v domku Emila Lukeše u plovárny v Rovensku pod Troskami. Učitel z Veselé Hlaváček uzavřel s gestapem dohodu, že prozradí úkryt parašutistů, pokud se s nimi bude nakládat jako s válečnými zajatci a pokud se on sám bude moci zabít.
Čtěte také
František Závorka s Lubomírem Jasínkem se raději otrávili, než by se dostali do spárů gestapa. Stanislav Srazil byl dopaden později 16. ledna v Horní Kalné a pod nátlakem přinucen podílet se na radiové protihře Hermelín.
Srazilovy depeše ale obsahovaly varování, která měla Londýn na falešné zprávy upozornit. Gestapo časem vyhodnotilo radiovou hru jako neužitečnou a spojení ukončilo. Stanislava Srazila, posledního ze skupiny Antimony, převezli do Terezína a 20. dubna 1944 popravili.
Související
-
-
Telegrafia matka Tesly
Byl to jeden z největších podniků v Pardubicích. Prošly jím tisíce zaměstnanců, někteří zde získali vzdělání, jiní praxi, ale mnozí zde strávili celý svůj profesní život.
-
Zapomenutá historie Choceňského Polska
Během první světové války našlo 22 tisíc válečných uprchlíků přechodný domov v samé blízkosti Chocně. Během podzimu roku 1914 zde vyrostla baráková kolonie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
