„Pálí nás to samé.“ Premiérův bezpečnostní poradce Pojar popisuje detaily jednání v Bílém domě

Byl jste v delegaci, která se účastnila přímo schůzky Petra Fialy a Joea Bidena. Bylo to spíš zdvořilostní, nebo pracovní jednání?

Myslím, že to byla pracovní schůzka, rozhodně nebyla jenom zdvořilostní. Protáhla se a ta debata, ve které se prezident ptal premiéra anebo se naopak ptal premiér, byla poměrně hluboká a podstatná. Rozhodně nespočívala jen ve frázích a nebylo to jenom pro to, aby se společně vyfotili a tím všechno skončilo. To by pak vypadalo jinak a bylo by to daleko rychlejší.

Ptal se víc premiér, nebo prezident?
O něco více se ptal premiér, ale bylo to oboustranné. Prezidenta Bidena zajímalo, jaká je situace v Evropě a jak vidíme Ukrajinu, premiér se zase ptal, jak hodnotí prezident Biden situaci na Blízkém východě a jaký odhaduje další vývoj.

Také se ptal na situaci ve Spojených státech a na to, co ho čeká zítra při rozhovorech v Kongresu. Bylo to ale oboustranně zvídavé a myslím, že i zajímavé. Nevšiml jsem si, že by se někdo nudil.

Kdo všechno se schůzky v Bílém domě zúčastnil?
Na americké straně tam byl ministr zahraničí Antony Blinken, národní bezpečnostní poradce Jake Sullivan, Mike Carpenter, který je teď v Národní bezpečnostní radě zodpovědný za Evropu a ještě další dvě dámy z této evropské části.

Samozřejmě tam také byl americký velvyslanec v Praze. Na české straně byl náš velvyslanec zde, já, Jiří Kozák jakožto první náměstek ministra zahraničí a pak lidé přímo od premiéra.

Do jaké míry jste mohli ovlivnit agendu setkání a do jaké míry tu agendu určovali hostitelé, tedy Spojené státy?
Myslím, že ta agenda byla oboustranně jasná, jedna strana nepřekvapovala druhou. Konec konců vidíme situaci ve světě dosti podobně a to, co nás zajímá, zajímá i Spojené státy.

Vztahy mezi zeměmi jsou o hodnotách, o daleko užší a pevnější spolupráci než o momentálních politicích. Nebojím se tedy vztahů s novým americkým prezidentem, ať to bude jeden, nebo druhý, protože to, co trvá posledních skoro 35 let, naštěstí není možné jen tak rychle odbourat.
Tomáš Pojar

Takže se jednalo o skutečný dialog, ať už jsme se bavili o Ukrajině, situaci na Blízkém východě, bilaterálních vztazích nebo energetice, a to jak jaderné, tak týkající se zásobování Evropy a České republiky zkapalněným plynem ze Spojených států.

Myslím, že to bylo celé přirozené a oboustranně dané. Nebylo to tak, že by se jedna strana přetlačovala nebo říkala, že by se tam o něčem mluvit nesmělo, nebo naopak tlačila nějaké téma, které druhá strana nechtěla. Ty vztahy jsou hluboké a do určité míry nás pálí to samé, o to je ta debata možná zajímavější.

Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl Tomáš Pojar, národní poradce pro bezpečnost|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Zasáhl výrazněji do přípravy i průběhu schůzky aktuální vývoj na Blízkém východě, tedy víkendový íránský útok na Izrael a spekulace o odpovědi ze strany Izraele?
Do přípravy to nezasáhlo. Ten íránský útok naštěstí nebyl úspěšný, takže poté situace neeskalovala. Samozřejmě se ale premiér s prezidentem bavili o Blízkém východě možná delší dobu, než kdyby k tomu setkání došlo před čtrnácti dny. Je to něco, co nelze opomenout a je to zajímavé a důležité, tak to zabralo možná trochu více času.

Od toho ale tato jednání jsou a každá schůzka, nejen na nejvyšší úrovni, je ovlivněna tím, co se v danou chvíli děje ve světě. V tuto chvíli není možné nehovořit o Blízkém východě, nebylo to možné v Bílém domě nebo se CIA a stejně tak si myslím, že se tomu premiér nevyhne v Kongresu.

Potřebujeme se navzájem

Petr Fiala v prohlášení po setkání v Bílém domě a v rozhovoru pro Českou televizi nejvíc mluvil o situaci na Ukrajině a o podpoře Ukrajiny. Dá se říct, že to bylo hlavní téma, kterému prezident Joe Biden a premiér Petr Fiala věnovali nejvíc času a pozornosti?
Myslím, že hlavním tématem byly skutečně dlouhodobé i současné bilaterální vztahy: debata o energetice, obchodu, investicích, bezpečnostní spolupráci, modernizaci české armády a vyzbrojování.

Tím druhým širším tématem určitě byla Ukrajina, situace v Evropě, agresivní politika Ruska a transatlantické vztahy. Na třetím místě to byla situace na Blízkém východě.

Zůstaňme u toho druhého místa, situaci na Ukrajině. Shoduje se stoprocentně pohled obou zemí?
Možná se neshodujeme v jemných detailech, ale víme, kdo na Ukrajinu zaútočil a co by to znamenalo, kdyby vyhrál. Myslím, že chápeme, jakým způsobem je potřeba podpořit Ukrajinu. Obě strany vědí, že Evropa musí dělat více a že bezpečnost Evropy nemůže být postavená jenom na bedrech amerických daňových poplatníků.

Čtěte také

Spojené státy své závazky vůči NATO vždy dodržely. Na tom se ani v souvislosti s volbami nic nemění, zdůrazňuje americký velvyslanec Sabet

Také ale víme, že jako my potřebujeme v Evropě Spojené státy a jejich pomoc v zadržování Ruska, tak jindy budou potřebovat zase Spojené státy podporu z Evropy. Shodujeme se v tom, že společně se nám lépe brání naše zájmy, hodnoty, svoboda a prosperita, než kdybychom se rozkmotřili. Kdybychom šli proti sobě, budou mít nejrůznější predátoři na světě větší váhu, šanci a možnosti.

Těžiště našeho zájmu je samozřejmě daleko více na Ukrajině, protože je nám blízko. Z Ameriky je to dál a tak se více zabývá situací i v jiných částech světa, hledí na Čínu a do Pacifiku. Myslím ale, že společně vidíme potřebu táhnout za jeden provaz, protože je to pro nás výhodné, jsme k tomu odsouzeni. Pokud to dělat nebudeme, ocitneme se jak my Evropané, tak i Američané v horším postavení a budeme mít horší vyhlídky.

Joe Biden se snaží přimět americký Kongres, aby schválil další balík americké pomoci Ukrajině a nejenom jí. Může Petr Fiala a jeho schůzky realisticky v této snaze pomoci?
My doufáme, že může a i pomůže, ale nezáleží to jen na České republice. Nepřeceňujeme vlastní hlas, sílu ani váhu. Už jen zájem o ta setkání a to, kolik kongresmenů se přihlásilo na doprovodné akce, kde bude premiér jako hlavní řečník, je překvapivý. Myslím, že to zvyšuje šanci.

Můžeme tak někoho trochu přesvědčit a přispět společně do toho přesvědčovacího měšce, že je odsouhlasení balíku pomoci Ukrajině a Izraeli i v zájmu Spojených států. Doufám, že se nám to podaří, respektive že premiér bude vyslyšen a že svým dílem přispěje k tomu, aby americký Kongres pomoc schválil. Doufejme, že tak udělá co nejdříve.

Předpokládám, že tématem jednání byla i česká iniciativa ohledně nákupu munice pro Ukrajinu. Podpoří Spojené státy tuto iniciativu nějak výrazněji?
My se Spojenými státy nákupy často koordinujeme, poslední dva roky si vyměňujeme informace. Nepřekvapujeme se a naopak postupujeme v součinnosti, ale je to iniciativa otevřená pro evropské státy tak, aby ukázaly, že to myslíme vážně, že chceme přispět a nespoléháme jen na Spojené státy. Jsme samozřejmě rádi, že se přidala i Kanada, ale je to hlavně evropská iniciativa.

I proto se tady snad lépe argumentuje současné administrativě nebo zastáncům větší pomoci Ukrajině v Kongresu, když mohou říct, že to není jen na bedrech amerických daňových poplatníků. Mohou argumentovat: Podívejte se, Evropané také podporují Ukrajinu dodávkami zbraní, aby se mohla bránit, také ji podporují makroekonomicky. Když to budeme dělat společně, tak můžeme být úspěšní.

Když jedna část té rovnice nebude fungovat, tak to dopadne na všechny. Není to tedy o tom, že bychom žádali ve Spojených státech finance na munici pro Ukrajinu. Jakmile Spojené státy ty finance uvolní, pokud je uvolní, tak dokážou dodávat z vlastních zdrojů. To bude znát i na ukrajinském bojišti.

Financial Times otiskl článek Petra Fialy, ve kterém pan premiér uvedl, že Česko má nasmlouváno 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu a pracuje na zajištění dalších 300 tisíc kusů. Jak rychle se ta munice bude dostávat na Ukrajinu?
Stále platí to, že první dodávky by měly dorazit nejpozději v červnu. Doufám, že to bude již koncem května, ale ten červen je jistý. Těch 180 tisíc kusů je skutečně nasmlouváno a již se na nich pracuje. Pevně věřím, že těch dalších 300 tisíc kusů bude dohodnuto v brzké době a že začnou na Ukrajinu proudit další dodávky v letních měsících, aby se Ukrajinci dál měli čím bránit.

Čtěte také

Green Deal odsouhlasil největší český zemědělec Babiš. Evropské instituce slyší požadavky protestujících, říká premiér Petr Fiala

Nezastiňuje při těch aktuálních událostech na Blízkém východě a to, co se děje v Izraeli, ještě výrazněji válku na Ukrajině?
Částečně ano a zároveň asi záleží i na tom, kde se zeptáte. Čím blíže jste k Ukrajině, tím méně ji ta situace na Blízkém východě zastiňuje. Čím více jste na Blízkém východě nebo v jiných místech světa, tím více může být tím hlavním bojištěm ten širší blízkovýchodní region, zatímco ukrajinská válka bude válkou velmi vzdálenou.

Svět je v tuto chvíli velmi rozkymácený, možná se by se dalo říci chaotický. Ohnisek napětí je celá řada a bohužel jich může být ještě více. Naší společnou kolektivní snahou by mělo být napětí utlumovat a snažit se, aby těch konfliktů bylo méně. Doufejme, že se to někdy zlomí a že jich bude ubývat, aby jeden zastiňoval druhý, protože budou všechny slabé.

Investice v USA

Premiér Petr Fiala už dopředu avizoval, že chce jednat s americkým prezidentem o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Americká firma Westinghouse se přihlásila do tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, ale podle vlády nesplnila podmínky a proto nebyla oslovena ve druhé fázi tendru. Ptal se Joe Biden na to, proč vláda tímto způsobem rozhodla?
Joe Biden věděl, proč tak vláda rozhodla. Bylo to, protože Westinghouse nepodal závaznou nabídku, což bylo naší podmínkou. Americká strana to věděla a prezident Biden byl velmi dobře informován. Debata byla o dalších aspektech a možnostech spolupráce na jaderném poli. Bavili se o dodávkách jaderného paliva pro české jaderné elektrárny, o spolupráci na vývoji nebo případné výstavbě modulárních, malých jaderných reaktorů.

Čtěte také

Miroslav Kalousek: Slíbit nesplnitelné? Premiér Fiala neříká pravdu. Stát nemůže garantovat platy v nestátních zařízeních

V neposlední řadě se řešila její spolupráce na Ukrajině, kde má americká firma Westinghouse velmi silný podíl na údržbě, budoucí modernizaci a možné výstavbě nových jaderných reaktorů pro zajištění energetické bezpečnosti a energetických dodávek na Ukrajině. Tam jsou české firmy již dlouhodobě přítomné. V první řadě se jedná o Škodu jaderné strojírenství, ale zdaleka to není jen tato firma.

Tam spolu již teď pracujeme a potenciál na budoucí spolupráci je obrovský. Právě o tom se premiér s prezidentem bavili. Jsme přesvědčeni, že k posílení této spolupráce dojde a že to bude dobře pro Ukrajinu, české i americké daňové poplatníky a českou i americkou ekonomiku a zaměstnanost.

A může hrát v posílení takové spolupráce klíčovou roli právě americký prezident?
Může, protože americké centrální instituce mohou například zajistit financování těchto projektů, respektive jejich pojištění.

Takže ačkoliv je Westinghouse soukromou firmou, americká vláda její počínání na Ukrajině může podpořit diplomaticky vahou toho, že to je americká firma, a toho, co Amerika pro Ukrajinu dělá, ale i konkrétními kroky podpory konkrétních projektů díky nástrojům jejich financování nebo pojišťování. V tomto ohledu jsou možnosti amerických institucí daleko větší než těch českých.

Mluvil jste o možné spolupráci při vývoji a stavbě prvních modulárních reaktorů v Česku. Má tahle spolupráce nějaký jasnější rámec? Kdy by mohla začít, jaká by tam mohla být účast obou stran? Je tam něco konkrétnějšího?
Nemohu hovořit o konkrétních detailech, protože žádná taková smlouva nebyla zatím uzavřena.

Čtěte také

Nevíme, co se bude dít, pokud Trump vyhraje. Když nikdo nebude černým pasažérem, USA nemají důvod vystoupit z NATO, říká Vystrčil

Každopádně ten český zájem je se společně podílet na projektech, být tam spoluinvestorem a udělat z České republiky jedno z center ne pouze vývoje, ale i výroby těchto reaktorů. Vizí je, že by byla centrem nejen pro ty, které budou stát v České republice, ale i jinde v Evropě nebo ve světě.

Je to teď o českých firmách a ČEZu, aby si vybral tu nejlepší nabídku, kterou dostane. To může být nabídka americká, ale i od jiných výrobců nebo firem. ČEZ si v tuto chvíli vybírá a jsem přesvědčen o tom, že vybere dobře. Ale na základě těchto konkrétních projektů skutečně lze udělat z České republiky jedno z center jaderného výzkumu a vývoje a posílit kapacity a firmy, které v tuto chvíli máme.

Můžete říct, o jakých dalších konkrétních možnostech větší spolupráce v byznysu mezi Spojenými státy a Českem jste jednali?
Jednání s prezidentem nebylo o dalších konkrétních projektech. V energetické oblasti jsme ještě apelovali na to, aby Spojené státy neomezovaly vývoz zkapalněného plynu do Evropy, protože to je pro nás důležité pro zásobování a pro ceny plynu na světovém trhu. Tam nás americká strana ujistila, že k žádným zásadním změnám nedojde a že Amerika bude dále otevřena vývozům do Evropy.

Co se týče konkrétních možností investic českým firem do Spojených států, nakupování fabrik, jejich rozšiřování, posilování vědecké spolupráce nebo naopak příliv amerických investic do České republiky, to je spíše o evropsko-amerických vztazích, regulacích a smlouvách. My jako Česká republika jsme pro otevřenou spolupráci a volný trh přes Atlantik, protože si myslíme, že díky tomu můžeme získat maximum.

Čtěte také

USA hodí za čas Evropu přes palubu – i kvůli Ukrajině, varuje expert

Celá návštěva je tak také koncipována. Bude to spíše o setkání v Kongresu a doprovodných aktivitách, přednáškách a debatách premiéra a nakonec gala večeři. Premiér bude prezentovat Českou republiku společně s českými investory jako zemi, odkud investoři přicházejí do Spojených států, jako zemi bohatou a sofistikovanou se silnými investory.

My sem tedy nejedeme jenom pro americké investice, ale ukazujeme, že i my můžeme investovat ve Spojených státech a že zároveň vzájemné investice a projekty jsou to nejlepší pro posílení vlastní prosperity. Amerika je pro naše exportéry obrovský trh, ale jsou tu i obrovské možnosti pro naše investory. Díky těmto investicím a exportu lze zase přilákat investice amerických firem do Evropy.

V neposlední řadě padlo také několik slov o obranné spolupráci a modernizaci české armády. Veškeré projekty jsou postaveny na spolupráci českých a amerických firem, na tom, že chceme do České republiky získat maximum produkce.

Zároveň chceme i maximum peněz, které vydáváme, investovat zpátky v České republice, přitáhnout sem americké firmy, otevřít americké korporace subdodavatelům v České republice a propojit oblasti vědy a výzkumu, dostat do toho univerzity. Cílíme na to, abychom dostali Českou republiku a ekonomiku do amerického povědomí jako zemi, která hraje první světovou ligu, je bohatá a neměla by se opomíjet.

Vztahy? Na hlubším základě

Setkání v Bílém domě předcházelo jednání premiéra Petra Fialy se šéfem CIA, toho jste se zúčastnil vy a šéfové tří českých tajných služeb. To byla iniciativa z české nebo z americké strany?
Musím říct, že nevím, čí to byla iniciativa, ale vyplynulo to zcela spontánně, protože ta spolupráce je nesmírně důležitá. Je pro nás zásadní, abychom získávali kvalitní a rychlé informace, abychom věděli, co se ve světě děje, abychom se dozvěděli o nejrůznějších hrozbách.

To pozvání přišlo od ředitele CIA, nebylo to tak, že my bychom se někam zvali. Ale premiér samozřejmě přijal pozvání rychle a přizval k němu zcela přirozeně všechny tři šéfy českých zpravodajských služeb, aby demonstroval naší jednotu.

Zároveň všechny tři tyto služby spolupracují s tou konkrétní jednou americkou, takže bylo přirozené, že se tam objevili všichni. Myslím, že tady bylo velmi oceňováno, že jsme se nehandrkovali na českém poli, ale naopak ukázali jednotu a otevřenost. To podle mě už berou Spojené státy jako něco přirozeného a vnímají nás v tomto ohledu jako zcela solidního a předvídatelného partnera.

Premiér Petr Fiala v České televizi po setkání s Joe Bidenem řekl, že česko-americké vztahy jsou nejlepší v historii. Může se to změnit, pokud v listopadových volbách vyhraje Donald Trump?
Myslím, že se mohou změnit ty americko-evropské vztahy, ale ty česko-americké jsou teď postaveny na daleko hlubším a solidnějším základě. Není to jen o politických vztazích, je to i o spolupráci univerzit nebo vztazích v byznysu a tam dochází ke skutečnému prohlubování.

Na té večeři bude šest hlavních českých investorů, kteří investují ve Spojených státech. O večeři je obrovský zájem, přijde několik kongresmanů a klíčoví lidé z administrativy a byznysu. To je něco nového, co před deseti, dvaceti nebo pětadvaceti lety nebylo, protože český kapitál tehdy byl daleko slabší.

Čtěte také

Přijetí v Bílém domě nedostane každý, vztahy s USA jsou možná na nejlepší úrovni, říká velvyslanec Stašek

Říkám to, abych ukázal, že teď česko-americké vztahy můžeme stavět na daleko širším a hlubším základě a to podle mého mínění potom přežije jakékoliv vlády na jedné nebo druhé straně, které si třeba nebudou tak dobře rozumět. Vztahy mezi zeměmi jsou o hodnotách, o daleko užší a pevnější spolupráci než o momentálních politicích. Myslím, že to je tak dobře, a uděláme všechno pro to, aby to tak pokračovalo.

Nebojím se tedy vztahů s novým americkým prezidentem, ať to bude jeden, nebo druhý, protože to, co trvá posledních skoro 35 let, naštěstí není možné jen tak rychle odbourat. Naopak lze spíše vztahy nadále na nejrůznějších úrovních prohlubovat.

Pokud česko-americké vztahy jsou tak dobré, jak říkáte vy a pan premiér, je třeba ve hře, že by ještě do voleb Joe Biden přijel na oplátku na návštěvu do Česka?
To se asi nestane, kalendář amerického prezidenta je nesmírně naplněný. Myslím, že plánuje cestu do Evropy na zasedání G7, takže ještě jedna cesta bude, ale nebude to přímo bilaterální cesta, spíše to bude cesta spojená s podobnými zasedáními.

Čtěte také

Tajemství „Fialovy“ kampeličky: policejní odkládačka i podezřelé transakce

Summit Severoatlantické aliance je letos ve Washingtonu, takže na ten naopak budou Evropané cestovat přes Atlantik směrem do Spojených států.

Návštěvu amerického prezidenta můžeme podle mě očekávat až v tom dalším mandátu a budu jenom rád, když se podaří v příštím mandátu amerického prezidenta přesvědčit, aby se zastavil v Praze. V těch prvních dekádách po revoluci to bylo přirozené a dělo se to často, v posledních době se to neděje.

Alespoň se nám ale podařilo udržet rytmus návštěv vrcholných českých představitelů ve Washingtonu. Návštěva v Bílém domě je toho zpečetěním a pevně doufám, že to tak bude i pokračovat nadále.

Rozhovor s bezpečnostním poradcem premiéra Tomášem Pojarem si můžete poslechnout i v audio verzi, najdete ho nahoře v článku.