Pavla Horáková: Toto není text o přechylování

21. červen 2021

Dám vám hádanku. Které je nejčastější české příjmení? Určitě jste se nenechali nachytat a odpověděli správně, že Nováková. Paní a slečen Novákových je skoro o tisíc víc než pánů Nováků. Nebo aspoň bylo k roku 2016, kam sahá statistika zveřejněná na stránce Kdejsme.cz.

Ta shromažďuje údaje o četnosti a hustotě příjmení a osobních jmen v naší zemi na základě veřejně dostupných dat ministerstva vnitra a už několik let je místem, kde trávím neúměrné množství času.

Čtěte také

Intenzivně jsem na ní hledala, když jsem si sestavovala rodokmen. Příjmení mých předků se přes všechny migrační vlny posledních dvou století stále v největší koncentraci vyskytují právě v okresech, odkud pocházeli mí pradědové a prabáby. Je zvláštně uklidňující vidět hnízda endemických příjmení v dědinách, odkud se na přelomu 19. a 20. století hromadně odcházelo do Vídně nebo až do Ameriky. Tam dnes mohou být jejich počty hojnější než ve staré vlasti.

Ve vídeňském telefonním seznamu jsem narazila na příjmení, jejichž nositelé si možná vůbec neuvědomují, že jejich jména jsou ve vlasti jejich předků vzácná: „Chlapek, Chlastak, Chlebnicek, Chleborad, Chrapal, Chromecek, Nadeje, Nebohy, Necuda, Nepivoda, Neskudla, Neskrabal, Nestrasil, Netroufal, Schlapota, Skwarek, Skritek, Smazinka, Smetiprach, Smolinka, Strapec, Strasirybka, Svacinka, Svetnicka, Vycudil, Vyplasil, Vyplel, Vyziblo nebo Vyzralek.“

Čtěte také

To, co platí u Novákových a Nováků, se jeví jako obecná zákonitost. Aspoň na vrcholu žebříčku nejčetnějších příjmení je žen vždy víc, než mužských protějšků – někdy o tolik, že se na příčky mezi manželku a manžela probojuje jedno i více dalších příjmení.

Z pětadvaceti nejpočetnějších příjmení v naší zemi je třináct ženských a k tomu neutrálních Krejčí. Oproti tomu z pětadvaceti nejčastějších osobních jmen je ženských jen devět. Při pojmenovávání chlapců jsou rodiče zřejmě méně kreativní. Možná to má co do činění s konzervativním děděním mužských jmen v rodu. Databáze registruje 147 tisíc unikátních jmen, a přesto se u nás bezmála 300 tisíc mužů a chlapců jmenuje Jiří a jen o něco málo méně je Janů. Jan i Marií je obou přes čtvrt milionu.

Při pátrání po předcích jsem se pokaždé zaradovala, když jsem našla jméno, které se vymyká obvyklým Františkům, Karlům a Josefům předchozích generací. V moravské větvi máme jednoho Fabiána a jednoho Donáta. Obě tato jména dnes přežívají hlavně coby příjmení, což je třeba osud i Havlů, Divišů a Joštů. Mužů s příjmením Donát je přes pět set, pokřtění Donátové byli k roku 2016 jen tři. Fabiánů s krátkým i dlouhým a je přes čtrnáct set, zatímco nositelů stejného osobního jména je sotva třetina, i když to v novém tisíciletí získává na popularitě.

Čtěte také

Jiná jména zase oblibu ztrácejí, třeba takové Boženy, které se mezi mladšími ročníky takřka nevyskytují. Růžen se alespoň do roku 2015 ročně rodily přes dva tucty. Největší hustota Růženek je v jižních Čechách, v bývalém rožmberském dominiu. Stejně tak dává smysl, že v Opavě žije hodně Přemyslů a že na Moravě je větší hustota Cyrilů a Metodějů, Svatopluků a Mojmírů. Ale má nějaký historický důvod, proč je jméno Leona populárnější na Moravě než v Čechách? Nebo proč největší koncentrace Alešů, Milošů, Leošů a Lubošů je ve střední části země, v pásu od východních Čech přes Vysočinu až po Znojemsko? Odborníci na antroponomastiku – nauku o osobních jménech–, kteří zkoumají trendy a jejich zákonitosti, by mi jistě odpověděli.

Co si tak pamatuju, spolužačky mívaly jména pro své budoucí potomky rozmyšlená už odmalička. A tak je možné, že příští generace dětí má svá jména už dnes, i když se ještě pár let nenarodí. A díky šanci nepřechylovat ženská příjmení mezitím možná Novák předstihne Novákovou a zdolá ve statistice první příčku.

autor: Pavla Horáková
Spustit audio