Pěstování meruněk je u nás v ohrožení. Největší klimatická změna jsou teplé zimy, varují ovocnáři

8. březen 2024

Evropský pozorovatelský program Copernicus uvádí, že letošní únor byl celosvětově nejteplejším měsícem v historii měření. Jak na tyto výkyvy reagují sadaři? „Z druhů, které běžně pěstujeme, kvete ten nejranější, což jsou meruňky. První květy se začaly otevírat již poslední únorový den, což je v našich podmínkách něco naprosto nevídaného – to prožívají ovocnáři ve Španělsku nebo na jihu Francie. U ostatních druhů probíhá rašení,“ říká předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Jak teplejší počasí obecně ovlivňuje pěstování ovoce v ČR? Jaké trendy pozorujete? Může se třeba stát, že meruňky už se tady v budoucnu prostě nebudou pěstovat, protože na to nebude vhodné klima?

Čtěte také

To je asi ta největší klimatická změna, kterou zažíváme, jsou právě teplé zimy, kdy nám stromy začínají o něco dříve rašit. Zimní spánek, ta klidová fáze, je ukončena dříve, protože se udělá teplo a stromy začínají svůj fenologický proces.

A právě meruňkáři to často říkají, že když jim to třikrát čtyřikrát během pěti let poškodí mrazy, skutečně to ztrácí ekonomický smysl a je to velká škoda, protože o meruňky je zájem. Poptávka po nich je velká. Je to skutečně zajímavý druh i pro pěstování. Ale tato věc to může ovlivnit tak, že skutečně budeme muset od pěstování meruněk třeba i ustoupit.

V jakém horizontu?

Těžko říct. Ovocné sady jsou otázkou generace. Pěstitelé to potom udělají tak, že přestanou obnovovat ovocné sady a s pěstováním toho druhu skončí, nebo ho nahradí něčím jiným.

Jak mohou ovocnáři ochránit úrodu před mrazy? A dá se odhadnout, jakou úrodu letos pěstitelé čekají? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Petr Král , vma
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.