Petr Hartman: Fialův kabinet vykročil pomalým tempem k udržitelnosti veřejných financí
Dluhy se musí platit, uvědomí si minimálně jednou za rok politici, když projednávají návrh státního rozpočtu. Tentokrát si premiér Petr Fiala povzdechl, že na obsluhu dluhu bude příští rok potřeba vyčlenit zhruba 95 miliard korun. Vloni na to stačilo „jen“ 50 miliard, letos by jich mělo být okolo 70.
Jde o peníze, které nemůžete použít na nic jiného. Jejich přesný objem závisí nejenom na dlužné částce, kterou je třeba splácet, ale také na výši úroků. Zjednodušeně řečeno. Čím hůře daná země hospodaří, tím má mizernější pověst a půjčuje si za méně výhodných podmínek. Může se dokonce dopracovat k tomu, že si nebude mít od koho půjčit, nebo pouze za takových okolností, které nedokáže zvládnout.
Čtěte také
Rozpočet na příští rok může reputaci České republiky na finančních trzích částečně vylepšit. Jeho schodek má oproti letošním 295 miliardám klesnout na 252 miliard. Zda tomu tak skutečně bude, to se ukáže až v lednu roku 2025. Tehdy budou sečteny všechny příjmy a výdaje. Na základě toho potom vyjde skutečný deficit. Ten zdaleka ne vždy odpovídá plánu. O tom, zda se nebude představa od reality výrazně lišit, rozhoduje celá řada okolností.
Některé jsou těžko předvídatelné. Příkladem může být vypuknutí covidové pandemie. Ta způsobila ochromení života nejenom v České republice a udělala do státního rozpočtu neplánovaně velkou díru. Ze schodku v roce 2019 ve výši necelých 29 miliard jsme se během dvanácti měsíců dostali k sumě zhruba 367 miliard. Od té doby jsme pomalu přivykli tomu, že se deficity počítají spíše ve stovkách miliard než v desítkách. O přiblížení se k nule nemůže být řeč.
Rychlost snižování schodku
Čtěte také
Jinak tomu nebude ani v příštím roce. Přitom k na první pohled přijatelnějšímu číslu se vláda dopracovala také pomocí přesunů některých výdajů či půjček mimo kapitoly státního rozpočtu. Zkrátka cesta k vyrovnanému hospodaření bude ještě dlouhá. Byť premiér Petr Fiala považuje za úspěch, že se na ni alespoň jeho vláda vydala. Nasadila však takové tempo, že do cíle v dohledné době nemůže dorazit.
Podařit se to může pouze v momentu, kdy plánované příjmy porostou mnohem více než výdaje. Dosud tomu bylo přesně naopak. Proto se za poslední roky tempo zadlužování neúměrně zrychlilo a stalo se dlouhodobě neudržitelným. Z tohoto pohledu lze považovat jeho přibrzdění za dobrou zprávu.
Rychlost snižování schodku by mohla být ještě výraznější. Třeba v případě, kdyby občanští demokraté ve spolupráci s hnutím ANO nesnížili rozpočtové příjmy zrušením tzv. superhrubé mzdy. Nyní by Fialův kabinet mohl počítat na straně příjmů s částkou kolem sto miliard korun. Tedy se sumou zhruba odpovídající obnosu, který musí stát v příštím roce vydat na obsluhu dluhu.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
