Petr Hartman: Ožebračuje vláda důchodce, nebo jim přidává peníze?
Vláda snižuje seniorům důchody. Vláda penze zvyšuje. Dva protichůdné výroky, které na první pohled nemohou být současně pravdivé. Přesto oba dva svým způsobem odpovídají realitě.
Fialův kabinet je u moci od konce roku 2021. Tehdy v prosinci byla průměrná výše starobního důchodu – podle dat Českého statistického úřadu – zhruba 15,5 tisíc korun. Na konci roku 2022 to bylo přibližně 18 tisíc. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky by na přelomu letošního a příštího roku měla průměrná penze překročit dvacetitisícovou hranici.
Čtěte také
Z těchto dat je tedy zřejmé, že Fialův kabinet seniorům peníze přidává a nebere. Je to ale spíš zásluhou vysoké inflace. Ta se promítá do valorizace penzí a zároveň zvyšuje životní náklady.
Vzhledem k tomu, že se v poslední době měřila v dvouciferných číslech, musela vláda zvyšovat důchody podle zákonem daných pravidel, a to nejen v lednu, ale mimořádně i v průběhu roku.
Na jejich výplatu potřebuje čím dál tím víc peněz. Na sociálním pojištění je zdaleka nevybere, proto musí tzv. důchodový účet dotovat. Jde to dělat různým způsobem: Například zvyšovat schodek státního rozpočtu a na výplatu penzí si půjčovat. Nebo omezovat výdaje v jiných rozpočtových kapitolách. Případně kombinovat obě metody.
Pravidla odchodu do předčasného důchodu
Čtěte také
Kabinet také může čekat na zázrak v podobě raketového ekonomického růstu, který přinese do státního rozpočtu obrovské příjmy – takže zbyde dost prostředků na financování štědrého důchodového systému.
Pochopitelně existuje i jiná možnost: Pokusit se snížit objem peněz potřebných na vyplácení penzí takovým způsobem, aby to existenčně neohrozilo seniory a ulevilo státním financím. I do budoucna je totiž zřejmé, že jakákoli vláda bude muset tzv. důchodový účet dotovat. Jde pouze o únosnou míru.
Proto se Fialův kabinet například pokouší odradit lidi změnou pravidel u odchodů do předčasného důchodu. Proto mění podmínky valorizace penzí. Ty by se pravidelně na začátku každého roku měly zvyšovat plně o inflaci a o třetinu růstu reálných mezd. V uplynulých letech to bylo o polovinu zmiňovaného růstu.
Čtěte také
Dále by mimořádná valorizace při inflaci nad 5 procent, měla být nahrazena zjednodušeně řečeno sociální dávkou. To znamená, že by nebyla trvalou součástí penze a nezvyšovala základ při její valorizaci.
Takže opozice má svým způsobem pravdu, když říká, že vláda seniorům důchody snižuje. Názorně se to projevilo letos v létě, kdy se penze pod vlivem změny pravidel v průměru zvýšily o 760 korun – to bylo o přibližně tisícikorunu méně než podle původního znění zákona.
Pokud v dohledné době začnou růst reálné mzdy, obdrží důchodci na začátku roku znovu méně peněz než podle dosavadních předpisů.
Člověk si tak může vybrat, jakým způsobem zhodnotí dosavadní přístup kabinetu k seniorům.
Z dvou diametrálně odlišných pohledů je zřejmé, že v případě změny vlády lze očekávat jiný přístup k růstu penzí. Otázkou zůstává, jestli by se na něj našlo dost peněz ve státním rozpočtu a zda by byl dlouhodobě udržitelný?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
