Petr Hartman: Zajistí stávka chybějící miliardy pro tuzemské školství?
Kdo se neozve, nic nedostane. Také tímto způsobem lze nahlížet na rozdělování státních financí v České republice. Zároveň to neznamená, že kdo se ozývá, dosáhne svého. Pokud však vzbudí veřejný zájem, udrží šanci na úspěch.
Potvrdit to mohou nespokojení lékaři. Jejich pohrůžka zrušením dobrovolných přesčasů v nemocnicích přispěla k další sérii jednání s ministrem zdravotnictví. Mohou tak nadále doufat, že v budoucnosti vydělají odpovídající peníze bez toho, aby museli vykazovat stovky hodin přesčasové práce.
Čtěte také
Podobnou cestou se hodlají ubírat školské odbory. Ty po prostudování návrhu státního rozpočtu na příští rok pochopily, že v něm chybí dostatek peněz na platy kuchařkám, školníkům, ekonomům, asistentům a dalším lidem, kteří se skrývají pod souhrnným názvem nepedagogičtí pracovníci.
Není to úbytek financí jediný. Už před tím se škrtalo v penězích určených na pořízení pomůcek. V nedaleké budoucnosti by se zase finanční zdroje měly hledat ve snížení počtu učitelů. O nespokojenosti s odměňováním vysokoškolských pedagogů ani nemluvě. Měřeno penězi se konkrétní činy poněkud rozcházejí se slovy o tom, že vzdělání je jednou z priorit této vlády.
Síla protestu
Školské odbory se to chystají hlasitě připomenout. Vyhlásily na konec listopadu výstražnou stávku. Až konkrétní účast na ní může názorně ukázat, zda nespokojenost s přístupem vlády ke školství je tak velká, jak odbory naznačují.
Čtěte také
Zatím to nevypadá na to, že by se do protestu zapojily všechny mateřské, základní a střední školy. V některých místech může být podpora stávky pouze symbolická. Rovněž reakce veřejnosti se zatím týká spíše obavy o to, kdo se v průběhu protestu postará o děti, než zájmu o příčinu jeho konání.
Přitom na vyznění stávky záleží, jak budou brát politici požadavky vážně. I když pro jejich splnění by nemuseli sahat příliš hluboko do kapsy. Suma kolem pěti miliard korun může vypadat na první pohled závratně. Jde však o zanedbatelnou částku v rámci plánovaných výdajů státního rozpočtu na příští rok, které převyšují hranici dvou bilionů korun. Pět miliard je pouhou kapkou v moři.
Do kapitoly školství však musí přitéct z jiné části státního rozpočtu. Ministr Mikuláš Bek by o tom měl přesvědčit koaliční partnery. Návrh leží ve Sněmovně a stále ještě existuje prostor k dílčímu přesunu peněz. Na síle protestu a na reálné hrozbě jeho opakování bude také záviset, zda se to podaří.
Bez ohledu na to by budoucnost školství v České republice neměla být založena na schopnosti ozvat se v momentu, kdy hrozí zhoršení podmínek pro vzdělávání. Vládou zaručený dostatek financí by měl být jedním ze základních předpokladů, jak posunout Česko k vyspělé společnosti 21. století.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
