Petr Holec: Euro, nebo koruna? Budoucí vláda zkouší mít obojí
Při pohledu na pět stran opobloku nikdo nepochyboval, že jejich případnou společnou vládu potrápí euro. Teď se to jen potvrdilo. „Přístup k euru byl konzultován, musím poctivě říct, že tam rozpor byl. Otázku eura jsme finišovali ještě v závěru jednání,“ řekl serveru iRozhlas šéf lidovců a jeden z lídrů koalice SPOLU Marian Jurečka.
Problém je, že i navzdory finiši otázku eura budoucí vláda nevyřešila. To v rozhovoru potvrdil i sám Jurečka, i když vyvinul značnou slovní kreativitu, aby se „toxické“ euro ztratilo někde v překladu.
Čtěte také
Na přímou otázku, jestli vláda koalic SPOLU a PirStanu chystá přijetí společné evropské měny, totiž odpověděl: „Vstup přímo do eurozóny za této budoucí koaliční vlády není reálně stihnutelný. Máme ale v programu věci, které hovoří o tom, že prostě chceme směřovat k tomu, abychom plnili ty závazky maastrichtských kritérií, abychom mohli v budoucnu do eurozóny směřovat.“
Takže: euro ano, i ne. Jurečka samozřejmě řeší klasickou kvadraturu hned několika kruhů. Většina Čechů euro nechce a nechce ho ani ODS, nejsilnější strana SPOLU i budoucí vlády – ta před časem dokonce dělala petici za českou korunu. Jenže ho chtějí Piráti, kteří chtějí do EU přesunout nejen národní měnu. A chtějí ho i Starostové, TOP 09 a klasicky „lidovecky“ i KDU-ČSL, která případně umí vyvinout měnovou flexibilitu podle aktuálního koaličního počasí.
Nedávná dluhová krize
Čtěte také
Problém je, že podobně můžete řešit cyklostezky, ale ne národní měnu. Tu vláda buď chce se všemi důsledky přijmout, nebo ne. Měna se prostě nestíhá, nebo stíhá. Plnění závazků maastrichtských kritérií, kam patří i deficit státního rozpočtu nebo výše státního dluhu a úrokových sazeb, totiž výrazně ovlivňuje národní ekonomiku. A tím například i sociální politiku vlády. A zvlášť během covidu a nečekaných výpadků v průmyslu, které dál drancují už tak děravý státní rozpočet.
Maastrichtská kritéria EU proto i bez eura vždycky „vládnou“ s národní vládou. A ukazuje to i příslušná část programového prohlášení příští vlády. Ta chce deficit státního rozpočtu snížit do roku 2025 na tři procenta, a to vychází právě ze zmíněných kritérií.
Jinak totiž tři procenta nemají oporu v žádné ekonomické teorii, je to jen číslo eurozóny. Nakonec i proto se tak často porušuje. Jenže nikdo neví, v jaké ekonomické kondici budeme v roce 2025, a už vůbec ne šarlatáni ekonomové. V budoucnu pro nás může být klidně výhodnější mít deficit i vyšší, pokud vláda nebude penězi jen uplácet voliče.
Čtěte také
Trvání na maastrichtských kritériích jen z důvodu předstírání směřování do eurozóny kvůli „uplácení“ koaličních partnerů může ekonomiku i poškodit. A že s tím má málokdo takovou zkušenost jako ODS a TOP 09, které děravý státní rozpočet zbytečně rychle a plošnými škrty lepily ve své poslední vládě z let 2010–2013.
Jurečka v rozhovoru řekl, že si pětikoalice nechala řešení eura až na večer, kdy už chce jít každý domů. Skoro jako by se i tady inspirovali EU – i ta je známá svými nočními komuniké, kde si každý taky najde, co potřebuje.
A je tu vlastně ještě jedna příznačná měnová ironie. Euro stále zůstává politicky nedořešené v EU, jak ukázala nejen nedávná dluhová krize. Teď ho podobně politicky nedořešené pro jistotu nechává i naše budoucí vláda.
Autor je komentátor serveru Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
