Petr Janyška: Francie chce stavět ve velkém větrné elektrárny v oceánu
Francie postavila dlouhodobě svou elektřinu na atomu, který umožnil jejímu průmyslu po válce ohromný rozvoj a domácnostem levný proud, snad vůbec nejlevnější v Evropě. Po USA má druhý největší park atomových elektráren na světě a donedávna byla největším vývozcem elektřiny na kontinentu. Teď se však zasekla, polovina jejích reaktorů je v opravě či nefunkční.
Francouzský tradiční důraz na jádro z ní dělá v rámci Evropy našeho objektivního spojence, zvlášť proti silnému německému a rakouskému tlaku na zavření veškerého atomu. I ona se ale v posledních letech rozhodla podíl jádra z politických důvodů snížit a některé jaderné elektrárny zavřít.
Čtěte také
Ruská agrese ji jako každého ovšem přinutila některé pohledy zrevidovat, takže jaderné bloky letos přestala zavírat, některé zavřené opět aktivuje a výhledově hodlá postavit i šest nových reaktorů.
Jaká je její skladba výroby elektřiny? Loni měla Francie 70% elektřiny z atomu, 24% z obnovitelných zdrojů (tedy z vodních, větrných a solárních nebo z elektráren na bioenergie) a jen 7% z fosilních paliv. Přičemž několik elektráren ještě běželo na východě země na uhlí. Ty už byly v nejbližších letech určeny k zavření, ale současná situace vede k tomu, že se jejich zavírání odkládá, zatím provizorně, což hraje do not českému miliardáři Danielu Křetinskému, který několik z nich vlastní.
Větrníky v Bretani
Francouzská vláda teď diskutuje zákon, kterým by se měla podstatně urychlit výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů a zajistit tak neuhlíkatá energie. Tedy především výstavbou gigantických uskupení větrníků v oceánu a fotovoltaiky. Každý, kdo byl někdy v Bretani, nejzápadnější části Francie, kde kdysi maloval Jan Zrzavý, či vůbec na severozápadním pobřeží Francie, ví, jaký tam je na pobřeží vítr.
Čtěte také
Před pár dny vyplul na širé moře i prezident Emmanuel Macron, aby otevřel první takový park větrníků, zapíchnutých do dna Atlantiku nějakých dvanáct až dvacet kilometrů od břehu, aby tolik nekazily pohled na obzor. Do konce roku mají fungovat naplno a dodat elektřinu pro 700.000 lidí.
Takových větrných parků chce mít Francie do r. 2050 padesátku. Několik by jich mělo stát dokonce i ve Středozemním moři, hlavní lokalizace bude ale kolem Atlantiku. Výrazně se omezily projekty na jejich stavbu ve vnitrozemí, obyvatelstvu se nelíbí a lidé protestují, že jim hyzdí krajinu.
Čtěte také
V porovnání se svými sousedy má Francie ohledně větrníků zpoždění, a hlavně, postavit takový park v oceánu jí údajně trvá déle než jiným: deset let, zatímco v Německu pět a v Británii šest.
Proto chce prezident Macron jejich výstavbu podstatně urychlit a proto má nový zákon, který se teď projednává, podstatně zjednodušit celý proces a zkrátit lhůty včetně těch na odvolání pro ochránce životního prostředí.
Ti už ovšem protestují s tím, že není možné dát životní prostředí a kulturní krajinu jen tak na oltář energetické výkonnosti a že i ve vypjaté době je třeba držet se demokratické diskuse, kontraexpertíz a ochrany životního prostředí. Argumentují také tím, že větrníky nejsou všespásné a že jakmile přestane foukat vítr, musí se stejně spustit elektrárny na fosilní paliva. Navrhovaný postup je typický pro Macrona: být přesvědčen o vlastní pravdě, jít rychle kupředu, nezatěžovat se detaily.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
