Petr Janyška: Macron mobilizoval na půdě OSN svět proti Putinovi
Krátce předtím, než Putin vyhlásil svoji mobilizaci, se francouzský prezident Emmanuel Macron snažil na půdě Valného shromáždění OSN, které právě probíhá v New Yorku, mobilizovat zbytek světa. Chtěl, aby společně odsoudili ruskou invazi a tlačili Putina k mírovému řešení. Nebral si vůči Putinovi servítky. Rusko podle něj nabouralo kolektivní bezpečnost celého světa, vědomě porušilo Chartu OSN a princip suverenity států.
Prohlásil, že „Rusko otevřelo cestu dalším válkám o získání území, možná v Evropě ale také možná i v Africe, Asii a Latinské Americe“. A že čím ta válka na Ukrajině bude trvat déle, tím větší je „nebezpečí pro mír v Evropě, ale i v světě“.
Čtěte také
Macron mluvil na půdě, kde se protínají zájmy všech kontinentů a kde se formuluje globální politika. Ve hře je hodně. Jestliže totiž my, Západ, vidíme ruskou agresi v jasných konturách jako napadení samostatného státu Ukrajina a barbarské zabíjení a ničení jeho infrastruktur, není to pohled, který sdílí celá zeměkoule.
Část zemí Jihu, v Africe, Asii i jižní Americe, se snaží tvářit neutrálně a Rusko dosud neodsoudily. Ať už proto, že se domnívají, že se jich ten konflikt netýká, nebo z důvodů vlastních zájmů. Není to jen Indie nebo Čína, která neodsouzením Ruska hraje svou dlouhodobou hru na oslabení USA a západní Evropy a na změnu světového pořádku. Rusko je pro mnoho zemí Jihu velkým dodavatelem obilí, plynu a nafty, zbraní i atomové energie pro civilní sektor. Teď v OSN ovšem Čína i Indie žádaly po Rusku, aby přistoupilo na příměří.
Macron Putinovi říká, co si myslí Západ
Pro nás, Západ, je důležité, aby se současná situace nevyvinula v klinč mezi Severem a Jihem. Aby bylo světu jasné, že hrozba hladu, jehož se obávají státy Afriky i Blízkého východu závislé na ukrajinském a ruském obilí, není způsobená sankcemi západních zemí, ale ruskou válkou a ruskou blokádou ukrajinského vývozu. I proto Macron slíbil, že Francie bude financovat dodávky obilí do Somálska ohroženého hladomorem.
Čtěte také
Proto také Macron řekl, že Rusko vrátilo do světa imperialismus a věk kolonií. A to že Francie odmítá. To, aby si státy Jihu uvědomily, že proces, který nastartoval Putin, je pro ně stejně nebezpečný jako pro Evropu. Že není omezen na Ukrajinu, o níž mnozí donedávna sotva slyšeli. „Ti kdo dnes mlčí a využívají ruské dodávky, slouží vědomě či nevědomě novému imperialismu,“ argumentoval.
Zdůrazňoval, že se nejedná o konflikt mezi Západem a zbytkem světa, ale ze strany Ruska o pošlapání základních principů, na nichž stojí celé mezinárodní společenství a které jsou životně důležité pro všechny. A vyzval všechny členy OSN, 193 států, aby se sjednotily a žádaly po Rusku, aby skončilo s agresí.
Zároveň se spojil telefonicky s Putinem, který není na Valném shromáždění v New Yorku, aby mu sdělil ostrými slovy, že invazi, mobilizaci i referenda v separatistických územích odmítá. Macron je u nás hodně za tyto telefonáty s Putinem kritizován, zatím k žádnému výsledku nevedly. On má ovšem zřejmě pocit, že musí Putinovi říkat, co si myslí Západ, protože ruský diktátor jinak slyší od svého okolí jen to, co chce slyšet a hlasů, jako je ten Macronův, je pomálu.
Tyto telefonáty ovšem Macronovi nebrání, aby neposílal Ukrajině špičkové zbraně. Nedávno třeba prozradil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, že Hadí ostrov získali zpět díky francouzským houfnicím Caesar.
Autor je publicista a bývalý diplomat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
