Petr Koura: Pocit, že se rozhoduje o nás bez nás, je stále živý

27. září 2018

Od podepsání mnichovské dohody uplynulo osmdesát let. Stává se z této události téma už jen pro historiky, nebo stále ovlivňuje český veřejný život?

Pocit, že se v Mnichově rozhodlo o nás bez nás, je podle historika Petra Koury stále živý. Podobně prý Češi chápou Jaltskou konferenci tak, jako by se na ní rozhodlo, že Československo bude součástí východního bloku. „Tím se trochu opomíjí, že komunisté v roce 1946 vyhráli volby.“ Koura se domnívá, že mnichovská zkušenost položila základy k něčemu obecnějšímu:

Ta linie, že se vždycky rozhoduje mimo naše území, že Češi nejsou pány nad svými dějinami, ale rozhodují o nich ti druzí, je trošku alibistická. Můžeme to sledovat i v dalších letech, kdy se nadávalo na Moskvu, že je odtamtud řízena československá politika. No a teď slyšíme, že se nedává na Brusel, že za všechno může ten špatný Brusel. Já to vnímám jako pokračování mnichovského mýtu.

V samotném Mnichově je výročí velké téma. Koura se o tom přesvědčil jako ředitel Collegia Bohemica, které se věnuje česko-německým vztahům. V bavorské metropoli žije hodně potomků vysídlených sudetských Němců – jubileum se jich dotýká z té druhé strany a „samozřejmě si uvědomují, jak násilný akt to byl ze strany nacistického režimu“.

Zvoní zvoní zrady zvon. Historicky prokázaná fakta o září 1938 je nutné znovu a znovu opakovat

Signatáři Mnichovské dohody. Zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii

Události spojené s Mnichovskou dohodou na konci září 1938 jsou dnes již dobře zmapované. Nános ideologií posledních 80 let se z nich postupně podařilo, alespoň na poli historiografie, smést a tak by se mohlo zdát, že dodávat ještě něco k těmto událostem by bylo pověstným nošením sov do Athén.

U některých německých historiků se Koura setkává s tvrzením, že už v době mnichovské krize byla připravena opozice proti Hitlerovi v armádních kruzích. Když nacisté získali československé pohraničí bez boje, opozici to prý paralyzovalo. „Mně to přijde jako německá varianta mnichovského mýtu. Oni vlastně říkají: tím, že se Češi nebránili, tak my jsme toho Hitlera neodstranili, kdyby se Češi bývali bránili, tak bychom Hitlera odstranili už v roce 1938.“

autor: Lukáš Matoška
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.