Petr Šabata: Musí být schodek 500 miliard, nebo je to hazard?
Naši vládní furianti se chystají utrácet velké peníze daňových poplatníků.
Ve sněmovně leží návrh kabinetu Andreje Babiše, aby měl letošní státní rozpočet schodek 500 miliard korun. Zatím je schválených 300, předkoronavirový záměr byl 40 miliard. Ten půl bilion je deset procent ročního HDP, tedy astronomické číslo na úrovni Itálie či Španělska a je to také víc, než činí zhruba sedmiprocentní odhad většiny ekonomů, jak se letos propadne ekonomika.
Čtěte také
Dobré argumenty mají zastánci i odpůrci takového zadlužení, nicméně je rozumné hledět na tu půlbilionovou sekeru s předběžnou opatrností a podezíravostí.
Stát v současné krizi, jejíhož dna ještě nedohlédáme, musí počítat s výpadkem příjmů a musí pomáhat ekonomice. Vláda by bez pochyby měla miliardami zařídit, aby nekrachovaly zdravé firmy, pomoct zaměstnanosti, podpořit spotřebu. Podobně to dělají i v USA, v Japonsku, v Německu (což je zvlášť důležité pro Česko vzhledem těsnému hospodářskému propojení), dodávat peníze do ekonomik pomáhají centrální banky.
Splácet budou děti a vnuci
Čtěte také
A Česko si může takový schodek dovolit díky dosavadní nízké zadluženosti. Její míra stoupne ze současných zhruba 30 procent na méně než 40. Takové Německo půjde ze 60 procent nad 80.
Takže – proč nejít do půlbilionového minusu? Důvody k opatrnosti docela přesně poskládala opozice tentokrát včetně komunistů – ať je jejich motivace jakákoliv – i Tomia Okamury. Na co chcete peníze použít, kde máte konkrétní plán? Kam půjde rezerva 140 miliard korun, kterou máme schválit bez konkrétního určení? A kde něco ušetříte, aby se dluh neutrhl ze řetězu? A kdy zatáhnete za záchrannou brzdu?
A dodejme další proti: čím víc si stát půjčí a bude rozdávat – připočtěme ještě další stovky miliard z evropského rozpočtu a koronabalíku Evropské komise – tím víc se použije nesmyslně, mine potřebné, a rozdělí se ad hoc vybraným a spřízněným – a taky se prostě víc rozkrade.
Čtěte také
Národní rozpočtová rada označila navýšení schodku za „předčasné, nadměrné a neopodstatněné“. Doporučuje také – a to je dobrý postřeh – analýzu už zavedených protikrizových kroků, protože některé mohou dokonce brzdit oživování ekonomiky.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok velmi přesně upozorňuje na aktuální mentalitu rozdávání lehkou rukou, z níž bude nesmírně obtížné vrátit se k rozpočtové zodpovědnosti, když jsou každý rok volby.
Příští schodky by neměly dosahovat výše stovek miliard. Ale zatím jediná předpověď ministryně financí Aleny Schillerové na příští rok zní – minus 300 miliard.
A nakonec to nejdůležitější. Dluhy mají jednu zatraceně nepříjemnou vlastnost: musí se splatit, tohle pravidlo ani koronavirus nezměnil. A splácet budou ne Schillerová, ne poslanci, ale naše děti a vnuci. Jenže co když zrovna budou muset taky platit účet za stárnutí populace, za klimatickou krizi, za nějakou další pandemii? Kde budou brát oni?
I v tomto čase, kdy se zachraňuje ekonomika, by furianti ve vládě i ve sněmovně měli v ruce obrátit ne každých deset miliard, ale každou korunu.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
