Petr Šabata: Rok 2024 - předpověď nakonec optimistická
Může se dost dobře stát, že rok 2024 bude beznadějně špatný. Ruská agrese na Ukrajinu proměněná v dlouhou poziční válku ani v příštím roce neskončí, naopak bude klesat podpora napadené zemi ze strany Spojených států i Evropské unie.
Prezidentem USA se totiž v listopadových volbách stane opět Donald Trump a ten omezí vojenskou i finanční pomoc Ukrajině a oslabí transatlantické vztahy, jak tomu bylo za jeho prvního mandátu. To by mělo dva důsledky.
Čtěte také
Větší tlak na EU, aby převzala odpovědnost za Ukrajinu a výsledek její obranné války. Slabší role USA v NATO – někteří američtí experti dokonce hovoří o vystoupení z aliance – by přinutila Evropu při zajištění bezpečnosti mnohem víc spoléhat na vlastní síly.
Přinejmenším by to znamenalo – když ne hned v roce příštím roce, tak v těch dalších – výrazné zvýšení výdajů na armády. Žádná dvě procenta HDP, ale čtyři jako dnes dávají Poláci, anebo ještě víc. Což v rozpočtu Česka představuje desítky až stovky miliard korun. Které nebude moci vydat – protože obrana je existenční nutnost – na důchody, na sociální služby, na zdravotnictví nebo školství...
Čtěte také
I Evropu čekají letos volby – do Evropského parlamentu –, které ji sice nezmění, jako by Trump změnil Ameriku, ale pravděpodobně posílí extrémně pravicové a populistické strany. Taky se může stát, že nizozemským premiérem se stane Geert Wilders, jehož strana vloni jasně vyhrála parlamentní volby a v programu má i referendum o vystoupení z EU.
Že tedy vedle jednoho Viktora Orbána bude u jednacího stolu sedmadvacítky sedět několik hlav států – i slovenský premiér Robert Fico –, kteří odmítnou podporovat Ukrajinu i výrazně víc financovat společnou evropskou obranu. K radosti Putina a dalších autoritářských režimů.
Čtěte také
Také válka mezi Izraelem a Hamásem může pokračovat rozšířením konfliktu nejen do dalších koutů křehkého Blízkého Východu, což by nesjpíš znovu zvýšilo světové ceny energií. A s pokračující vlnou vojenských převratů v Africe a dalšími konflikty dramaticky zesílí migrace do Evropy.
Vytvořit si budoucnost
To vše by mělo na Česko vážné dopady. Vedle nutnosti výrazně zvyšovat výdaje na obranu by zůstala vysoko inflace, nerostly by reálné mzdy, pokračovala by ekonomická recese. Vláda by byla pod obrovským tlakem šetřit, loňský konsolidační balíček by proti tomu byl jen bezbolestnou rozcvičkou.
Jistě, na Ukrajině, na Blízkém Východě i v amerických prezidentských volbách se nemusí naplnit černé scénáře. Ale bylo by bláhové jen doufat v nejlepší a nepřipravit se na nejhorší.
Česká společnost v časech krizí vždy projevila velkou solidaritu, ochotu pomáhat a schopnost semknout se. A například při přijímání uprchlíků z Ukrajiny a v podpoře napadené země i obdivuhodnou výdrž. Češi neovlivní výsledek amerických voleb, ale mohou svým jednáním zásadně posílit odolnost své země.
Předpovídat události roku 2024 je obtížné, protože i naše část světa je neklidná jako už dlouho ne. Ale lidé ve svobodném světě mají možnosti, které kdysi slavný americký prezident Abraham Lincoln shrnul do věty: „Nejlepší způsob, jak předpovědět svou budoucnost, je vytvořit si ji.“
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
