Petr Šabata: Slovenská politika vysílá do Prahy dvě vážná varování
Politický vývoj těchto dní na Slovensku nabízí analogii, jak by se mohla v příštích letech vyvíjet politika česká. Takže představme si, že je podzim 2023, dva roky po volbách do sněmovny, a koaliční vláda Petry Fialy (ODS) je v rozkladu. Nepodařilo se jí ani srozumitelně a účinně vyrovnat se s dalšími vlnami epidemie, ani pomoct firmám a domácnostem zvládnout vysoké ceny energií, ani začít s reformami, ani bezbolestně snížit zadlužení státu.
Pětikoalice je neustále na pokraji rozpadu. Nejpopulárnější stranou je s velkým náskokem hnutí ANO Aleny Schillerové, následuje strana Tomia Okamury, pak dlouho nic a – ODS. Předčasné volby a vláda ANO s SPD visí ve vzduchu.
Čtěte také
Tak nějak by se dal přeložit vývoj na Slovensku do českých reálií. Volby do Národní rady před dvěma lety suverénně vyhrál opoziční lídr Igor Matovič a sestavil čtyřčlennou koaliční vládu. Společnost po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky naléhavě volala po změně. Nová vláda měla především rozbít to, co exprezident Andrej Kiska nazval mafiánským státem, vybudovaným garniturou Robert Fica.
O dva roky později, v únoru 2022, vede volební preference opět Ficova strana Směr, z jejíhož šéfa se stal agresivní populista, který organizuje demonstrace proti očkování a vládním opatřením a v krizi kolem Ukrajiny podporuje Rusko, nikoli NATO. Druhá je strana Hlas Petra Pellegriniho, který sice před časem od Směru odešel, ale se svým bývalým šéfem by se jistě domluvil. A koalici potřebnou k vládnutí by mohlo doplnit hnutí Republika, což je zase odštěpenecká formace od polofašistické strany Mariana Kotleby.
Zášť, násilí, ztráta životů
Sociologové v tom vidí velkou hrozbu autoritářského vývoje. Příští volby nebudou jen o změně vlády, ale zase o osudu země.
Čtěte také
Co udělal kabinet Igora Matoviče špatně? Téměř všechno. Epidemii čelil ještě mnohem chaotičtěji než například česká vláda. Velkou zátěží se ukázala osoba samotného premiéra, úspěšného opozičníka, který ale nebyl schopen vést vládu, je sebestředný a mstivý, takže ho v čele kabinetu vystřídal stranický kolega Eduard Heger.
Koalice těžko hledá shodu i na nutných protikrizových krocích a spory řeší přes média. Když se přičtou vysoké ceny energií a inflace, nejistá ekonomická budoucnost mnoha rodin, je příklon voličů až k extrému vysvětlitelný, na Slovensku má i historické kořeny.
Čtěte také
Česká politika stojí na jiném dlouhodobém voličském chování, takže jednoduché analogie by byly liché.
Ale přinejmenším dvě varování z Bratislavy přichází. Příklad trojnásobného premiéra Roberta Fica ukazuje, že někteří politici jsou ochotni v cestě k moci a v případě Fica z obav před spravedlností použít jakékoliv prostředky. Nevadí jim vyvolávání zášti, sklony k násilí a v případě epidemie ani zbytečné ztráty lidských životů.
A v reakci na to mimořádně vzrostla zodpovědnost neextremistických politiků a stran, a to vládních i opozičních. Nejen za věcně správná a rychlá řešení souběhu několika velmi vážných krizí, ale i za obranu křehkého společenského smíru a demokratických institucí.
Ač se to někdy nezdá, v této klíčové věci jsme aktuálně ve srovnání se Slovenskem mnohem úspěšnější. Zatím.
Autor je šéfredaktor Českého rozhlasu Plus
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
