Petr Šabata: Žáky bez rodinné podpory vzdělávací systém odepisuje. Ke škodě všech
Čeští žáci si v mezinárodním srovnání PISA v některých ohledech vedou celkem dobře, v jiných hůř. Ale jedna zpráva z loňského testování je bezpochyby velmi špatná, alarmující a usvědčující politické reprezentace z neschopnosti.
Česku patří mezi 80 zeměmi čtvrté místo od konce, pokud jde o vliv rodinného zázemí na výsledky žáků. Jinými slovy – vzdělávací systém je skoro nejhorší na světě v tom, nakolik poskytuje stejné šance žákům bez ohledu na to, z jaké pocházejí rodiny.
Čtěte také
Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal vysvětlil, že mezi výsledky žáků z nejvíce znevýhodněných rodin a těch s dobrým zázemím je obrovský rozdíl – 116 bodů: „Jen pro představu, co to znamená 116 bodů. Jsou to tři školní roky.“
Desítky tisíc dětí, které nemůže ve škole podporovat jejich rodina, vzdělávací systém jednoduše odepisuje. Tím Česko nejenže přichází o desítky miliard korun ročně, ale především neumožňuje těmto dětem a mladým lidem využít svůj potenciál, získat dobrou práci, vést uspokojující život. Dále se tak prohlubují majetkové a sociální rozdíly a narušuje společenská soudržnost.
Demotivační divadlo
Výsledky srovnání PISA nejsou v ničem překvapivé, tragické umístění jen upozorňuje, že se situace navzdory slibům všech vlád nadále zhoršuje.
Čtěte také
Příčiny známe, například loňská důkladná zpráva školní inspekce upozorňuje, že se největší problémy vyskytují v oblastech ohrožených vyšší mírou chudoby a sociálního vyloučení v Ústeckém, Karlovarském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kde se sčítají potíže rodin v oblasti bydlení, vzdělávání, zaměstnanosti a vysoká míra zadluženosti.
Zodpovědnost za prohlubování tohoto vzdělávacího, sociálního i civilizačního maléru nesou všechny politické reprezentace. Například vláda Andreje Babiše přispěla za pandemie covidu tím, že zavřela školy rekordně dlouho a distanční výuku slabší domácnosti nezvládaly.
Kabinet Petra Fialy v souběhu krizí nechal propadnout do potíží další rodiny. Plošnou podporou kvůli vysokým cenám energií pomohl všem, ale těm ohroženým nedostatečně.
Čtěte také
Podle projektu Českého rozhlasu a agentury PAQ Research Život k nezaplacení se počet domácností, které se po zaplacení všech měsíčních výdajů ocitají na nule či pod ní, zvýšil od podzimu 2021 z 19 na 37 procent letos. A to je teď čekají dopady konsolidačního balíčku, které se podle vlády spravedlivě dotknou všech skupin ve společnosti, ale pro zmíněnou víc než třetinu to budou dopady opravdu kruté.
Také cesty, jak pomoci žákům a rodinám s nízkým socioekonomickým zázemím, jsou známé: ti nejlepší učitelé ve školách v ohrožených regionech, další podpora těchto dětí – proto jsou potřeba asistenti, tandemová výuka, psychologové, možnosti doučování...
Finsko, donedávna šampion žebříčků PISA, zlepšilo své celkové výsledky právě tak, že pomohlo těm nejslabším dostat se minimálně na průměr.
Česko jde úplně opačným směrem: snižuje podíl výdajů na vzdělávání v poměru k HDP, vláda s učiteli sehrála demotivační divadlo kolem jejich platů a vnesla velkou nejistotu právě do budoucnosti podpůrných pozic ve školách.
Můžeme se těšit, že v příštím žebříčku PISA bude Česká republika v klíčovém parametru „vliv rodinného zázemí na úspěch žáka“ na úplném dně.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
