Petr Šabata: Zvyšováním nerovnosti ve společnosti vláda dláždí cestu populistům
Když propočítali ekonomové z think-tanku IDEA a sociologové z PAQ Research dopady zrušení superhrubé mzdy a nedávné zvýšení cen bydlení a energií, dospěli k alarmujícímu závěru. Bohatší rodiny na snížení daní v roce 2020 výrazně vydělaly a to jim víc než pokrylo vyšší náklady na energie. Nižší daňové zvýhodnění a skok ve výdajích naopak poslal chudší rodiny do minusu. Ekonomická nerovnost se prohloubila. Důsledky mohou být velmi vážné.
Experti využili data z projektu Českého rozhlasu Život k nezaplacení, rozdělili domácnosti na dvě poloviny a doložili přesně, že bohatší rodiny si polepšily měsíčně v průměru o 619 korun, kdežto ty chudší mají měsíční bilanci minus 1 477 korun.
Čtěte také
Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research k tomu Českému rozhlasu řekl: „Celkově nerovnosti narostly ještě víc. Analýza pomíjí další daňové změny z let 2021 a 2022, které pomáhají též vysokopříjmovým. A nezohledňuje růst příjmů v posledním roce, který byl trochu vyšší u bohatších domácností.“
Další prohlubování ekonomického příkopu mezi bohatšími a chudšími obyvateli poškozuje společnost a narušuje důvěru v demokratické instituce. A přitom se mu dalo předejít.
Hluboké změny jsou mimo kapacitu vlády
Čtěte také
Když Národní ekonomická rada vlády předkládala kabinetu Petra Fialy sadu návrhů do konsolidačního balíčku, upozornila na to. Doporučila vrátit příjmy ze zdanění fyzických osob na stejnou reálnou úroveň, kde byla před zrušením superhrubé mzdy a snížením daní.
Reforma měla spočívat podle ekonomů v úpravě sazeb, slev na dani a dalších parametrů, aby se dosáhlo vyšší nebo alespoň stejné daňové progrese, jaká byla před rokem 2020. Přestala by se prohlubovat nerovnost a odstranily by se velké rozdíly mezi zdaněním OSVČ a zaměstnanců, které hrubě porušují daňovou spravedlnost. A stát by získal 120 miliard, takže opravdu zásadně ozdravil veřejné finance.
Jak víme, vláda ekonomům nenaslouchala, uchýlila se podle ideologického klíče k souboru drobných úprav a nevyužila šance změnit daňový systém ve prospěch – kromě jiného – ekonomické rovnosti.
Čtěte také
Branko Milanovič, bývalý místopředseda Světové banky a jeden z největších expertů na ekonomickou nerovnost upozorňuje v knize Nic než kapitalismus, že polarizace mezi elitami a zbytkem společnosti plynoucí ze zvyšující se nerovnosti je „nejvážnějším nebezpečím pro dlouhodobou životaschopnost liberálního kapitalismu.“
Nabízí bohatý soubor pozoruhodných kroků, jak nerovnost odstraňovat od zaměstnaneckých akcií přes vyšší dědické daně až po úplně jiné pojetí migrace.
Velký důraz klade na skutečně rovný přístup ke stejné kvalitě vzdělání. Což je v Česku problém, který se neřeší vůbec nebo jen nedostatečně, ačkoliv i tato vláda má vzdělávání za jednu z priorit – ale v rozpočtu na příští rok mu aktuálně plánuje sebrat 30 miliard.
Podobné hluboké změny jsou ale mimo intelektuální, politickou a teď už i časovou kapacitu vlády Petra Fialy, i když i s reformním příběhem porazily koaliční strany ve volbách „údržbáře“ Andreje Babiše.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
