Pevné radary: Zklidnit provoz pomáhají. Menší obce si je nemůžou dovolit
Pořízení a provoz pevných radarů je efektivní pro města a větší obce. Pro ty menší jsou příliš nákladné, protože z nich nemají žádný výnos.
V Česku přibývá obcí, které kontrolují dopravu ve svých ulicích pomocí radarů. Některá města pak na pokutách za rychlost vyberou ročně i desítky milionů korun. Kam tyto peníze putují? A opravdu se díky radarům zklidňuje provoz?
Čtěte také
Na detaily jsme se v ranním interview Radiožurnálu ptali Jaroslava Paznochta, předsedy dopravní komise Svazu měst a obcí, uvolněného starosty Středokluk na Praze-západ.
Dovolte mi na úvod konkrétní příklad. Jeden řidič se minulý týden řítil brněnskými ulicemi rychlostí skoro 150 km/h. Přitom maximální povolená rychlost tam byla šedesátka. Řidiči tak hrozí až roční zákaz řízení. Aby se takových případů stávalo co nejméně, tak k tomu pomáhají pevně instalované radary, které obce používají čím dál častěji. Jaké zkušenosti s nimi vlastně máte?
"Samozřejmě je to jedna z možností zvyšování bezpečnosti. Není jediná. Je jich mnoho. Bohužel speciálně v menších obcích na silnicích I. a II. třídy někdy problém s Ředitelstvím silnic a dálnic nebo s kraji vůbec instalovat jakákoliv řešení, třeba zužovat silnice, víc přechodů a tak. Co se týká toho, co jste říkal, tak pokud někdo jede takhle rychlé ve městě, tak radar nic nevyřeší. Ten člověk prostě očividně nepřemýšlí a radar ho nezastaví. Nebo mimo jiné stejně způsobí pravděpodobně nehodu, pokud jede takhle rychle."
K pevně umístěným radarům. Existuje nějaký klíč, podle kterého se vybírají místa, kam radar umístit? Je to vždycky, řekněme, v tom nejrizikovějším místě dané obce?
"Je to spíš tam, kde si to obec prosadí. Právě proti ŘSD a Policii ČR, která místo určuje. Je to hodně složité, protože ten proces je někdy náročný. V celé republice jsou různí úředníci, kteří toto schvalují. Někde je to průchodnější, někde méně. A samozřejmě problém je celý ten způsob, protože přístroje jsou velice drahé, speciálně malé obce si to dovolit nemohou. A hlavně ten výnos z pokut malé obce nedostanou. Dostane to zpravidla ORP (pozn.: Obec s rozšířenou působností), tedy nadřízený úřad."
Povězte nám, prosím, jak funguje spolupráce s policií, pokud jde právě o přípravu a instalaci radarového měření? Nakolik s ní konzultujete, kde měřit?
"My musíme mít od nich povolení, takže všechno musí schválit Policie ČR. Zpravidla to bude schvalovat i speciální stavební úřad dopravní právě v ORP. A hlavně to musí schválit ORP, protože oni speciálně u těch stacionárních radarů vybírají pokuty. Tím pádem oni musí mít zpravidla teď v poslední době úředníka, který toto organizuje a řídí, posílá výzvy, i když je to částečně automatizované dneska. A třeba u cizinců vymáhání je velmi složité a dlouhé."
Zaplatí se díky těm pokutám alespoň náklady na provoz těchto zařízení?
"To jsme diskutovali teď znovu v rámci Svazu měst a obcí. Problém je, že když ve Středoklukách uděláme radar stacionární, tak ty pokuty bude vybírat Městský úřad Černošice a všechen výnos půjde Městskému úřadu Černošice. Ale obec Středokluky bude kupovat ten radar. To jsou dneska možná i vyšší statisíce korun. A samozřejmě se o něj musí starat, musí pravidelně kontrolovat, musí mít na něj revize, musí zajišťovat, že měří správně a tak. A obec z toho nedostane ani korunu. Dokonce není ani oficiální, legální způsob, jak ty peníze z Černošic získat, protože Ministerstvo vnitra to, řekněme, nemá rádo."
Čtěte také
Kdo platí pronájem za radary?
"Obce to většinou kupují a řídí. Ale jak říkám, je to velice drahé, proto jich zase tolik není. A dovolí si ho právě větší města, která zároveň mají výnos. Takže oni vlastně živí ten provoz i ten nákup, řekněme odpisy z těch výnosů."
Kdybyste měl shrnout, zda radarové měření opravdu pomáhá zklidnit provoz v obci?
"My radar nemáme, ale podle zkušenosti z jiných obcí, kde je toto speciální měření, což jsou třeba Říčany tady v okolí Prahy, tak určitě. Samozřejmě, jak jsem říkal na začátku, když pojede blázen 150 ve městě, tak ho to asi nezastaví. Na druhou stranu spousta řidičů, kteří překračují, jedou na padesátce sedmdesát, osmdesát. Je to jistě upozorní a příště si dají pozor."
Přestože tedy ve Středoklukách pevně instalovaný radar nemáte, zeptám se vás v možná trošku obecnější rovině, jestli pro vás jako starosty jsou ty instalované radary lepší než kupříkladu nárazové policejní kontroly, které tady hlídkují s mobilním radarem?
"Klasický český problém je, že přemluvit Policii ČR, aby hlídkovala s radarem, je velice těžké. Policie nemá dostatek personálu dlouhodobě a samozřejmě to měření pak probíhá jednou za uherský rok doslova, takže to je problém. Na druhou stranu, jak říkám, je to nákladné řešení pro ty obce, speciálně menší na hlavních tazích, je půl milion za radar a nějaké tisíce, možná desetitisíce ročně za správu velké sousto a nemohou si to dovolit. Zároveň ještě s tím, že z toho nemají žádný výnos. Potom se můžeme bavit, co všechno financují některá města z toho výnosu, ale pro tu malou obec je to velice těžké. A druhá věc, policie nepovoluje taková opatření úplně všude z různých bezpečnostních důvodů, kvůli plynulosti dopravy a tak, takže ten proces je poměrně složitý a speciálně pro menší obce dost těžko řešitelný."
Odpovídal předseda dopravní komise Svazu měst a obcí, uvolněný starosta Středokluk Jaroslav Paznocht.