Píše mi spousta matek, které jsou na tom jako já. Roky bojují, aby trauma nepředaly dál, říká Toy Box

„Znám přesně ten mechanismus. Pokud se dítěti stane něco takhle ošklivého, nevztáhne se k tomu tak, že mu dospělý ublížil. Hledá chybu u sebe, přijde si nedostatečné, zlé,“ říká Toy Box. „Je pro mě zásadní mít s mými dětmi důvěryhodný vztah. Je mi ale jasné, že je neochráním vždycky před vším. Je to pro mě součástí toho kříže, který s sebou vedle vší té krásy rodičovství nese.“

„Pro moji mámu to bylo strašné a je to pro ni strašné doteď. Říká, že je to to nejhorší, co se vám jako rodiči může stát. To, že neochráníte svoje dítě. Zpětně si uvědomila, že tam byla nějaká znamení, podle kterých to mohla přečíst. A já na ni pak byla hrozně naštvaná, že mě s tím predátorem nechala. Ale povedlo se nám vztah znovu vybudovat,“ popisuje umělkyně.

Čtěte také

Královna českého komiksu Toy Box: Náš současný komiks je na tom nejlépe, co kdy byl

„Píše mi spousta žen, které jsou na tom jako já. Bojují roky s tím, aby tohle trauma nepředaly dál. To byla i moje motivace, proto jsem tolik makala, abych ty děti vůbec mohla mít. Teď jsem v kontaktu s jednou ženou, která má podobný zážitek jako já a děti kvůli tomu nemá.“

Důležité pro Toy Box je předat zprávu o tom, že z traumatu je možné se uzdravit. „Teď pracuju na tom, abych nežila jen obyčejný život bez traumatu, ale žila jsem šťastný život,“ popisuje výtvarnice. „Poprvé v životě se mi daří být šťastná. Jsou to roky práce, ale je možné se z toho dostat. Tomu já jsem nevěřila.“

Co můžou rodiče udělat pro svoje traumatizované děti? Kdy si Toy Box na svůj zážitek vzpomněla a jak reagovali její nejbližší? Poslechněte si Houpačky.