The Plastic People of the Universe ještě plastičtější: místo odřených kazet restaurovaná alba
Jak lze dnes pracovat s legendarním zvukem undergroundové kapely The Plastic People of the Universe? Jaký zvuk a posluchačský zážitek přináší remasterovaná verze jejich alb? A kde se zrodil nápad na jejich vyčištění? Pavel Klusák zpovídá vydavatele Vladimíra Lábuse Drápala, pod jehož labelem Guerilla Records nedávno vyšel konvolut restaurovaných nahrávek této kapely. O samotném procesu zpracování promlouvá také zvukový mistr a muzikant Ondřej Ježek.
Label Guerilla Records nově vydává experimentální rockové nahrávky kapely The Plastic People of the Universe: Egon Bondy's Happy Hearts Club Banned (1974), Pašijové hry velikonoční (1978), Jak bude po smrti (1980), Co znamená vésti koně (1981), Hovězí porážka (1984), Půlnoční myš (1985) a také Pražský hrad Live 1997.
Související
-
Nakoukněte pod vibrující víko undergroundu. Kdo ovlivnil tvůrčí proud Evy Turnové a Tobiáše Jirouse?
Jakými cestami se kapely The Plastic People of the Universe, DG 307 nebo Šílenství Mejly Hlavsy propsaly do současné tvorby dvou umělců, Evy Turnové a Tobiáše Jirouse?
-
Archivy legend promlouvají: Je možné v nich objevit neznámou píseň, která by posluchače uchvátila?
Pavel Klusák v ArtCafé komentuje archivní de luxe reedice popových a rockových legend.
-
Underground je veselé ghetto, říká Vladimír “Lábus“ Drápal, který komentuje 20 let Guerilla Records
Jaké byly dvě dekády vydavatelství, které se specializuje na český underground? Z jakých myšlenek vzniklo a jak se Guerilla Records daří je zpřítomňovat v současnosti?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.