Plavba parníkem byla kdysi velmi oblíbenou zábavou. V Praze brázdil Vltavu kolesový parník Modřany

30. srpen 2018
Česko – země neznámá

Plavba parníkem po Vltavě bývala kdysi velmi oblíbenou zábavou. I v pražských Modřanech fungovalo přístaviště, vzniklo díky jedné úsměvné nehodě. A vody Vltavy brázdil parník, pojmenovaný po této části Prahy. Maketu legendárního kolesového parníku si lze prohlédnout v modřanském Viničním domku.

 

 

Parník, objednaný Pražskou akciovou společností pro paroplavbu na řece Vltavě, postavili v roce 1883 v Drážďanech, spolu s dalším parníkem stejných rozměrů. Původně tato dvojice plavidel nesla jména Rudolf a Stefanie. Na počest habsburského korunního prince a jeho manželky, belgické princezny. V roce 1918, tedy přesně před 100 lety, se ze Stefanie staly Modřany, z Rudolfa Jarov. Od roku 1942 do roku 1945 byly Modřany přejmenovány na Klingenberg, po válce zpátky na Modřany a nakonec, v padesátých letech, z nich byl Pionýr. Pod tímto názvem parník v roce 1955 dobrázdil vody Vltavy, kde ho bylo nejčastěji vidět na linkách do Chuchle a Zbraslavi. Za svůj dlouhý život měl jen jednu vážnou nehodu. Stala se v roce 1942, když najel na mělčinu, v modřanské úžině.

A v současnosti se parník Modřany vrátil domů. V podobě makety, která je k vidění v modřanském Viničním domku. Pokračuje novinářka Danuta Beranová, která tomuto objektu z 19. století věnovala řadu článků. Napřed bojovala za jeho záchranu, a teď, když už je domek opravený, snaží se, aby si sem návštěvníci zase našli cestu: „V půdním prostoru je nainstalovaná expozice Doba bronzová i s mapou nálezů v Modřanech a Komořanech a ve druhé části se pořádají komornější putovní výstavy. Tady dole jsou nastálo vystaveny dvě makety s popisy. Model modřanského cukrovaru, který vyrobili bratři Maštalkové z Modřan, a parník Modřany od Jaroslava Řípy z Košíř, zkušeného modeláře říčních plavidel. 

Podle čeho se ten model parníku dával dohromady? Technický nákres pan Řípa neměl, protože loď se kdysi stavěla v Drážďanech, tak použil tabulky s rozměry, hmotností, ponorem, a nosností z knížky Osobní lodě na Vltavě v letech 1865 – 1985. Přesto, že už dělal modely vltavských parníků Štěchovice, Praha nebo dvojče Modřan Jarov, strávil nad prací na Modřanech 200 hodin!“

Jaroslav Řípa z Košíř stavěl model parníku Modřany 200 hodin

Parník Modřany uvezl 200 osob a plul hlavně z Prahy do Chuchle. Ovšem o víkendech vypomáhal i na trase do Štěchovic. Kdo chtěl přistoupit v Modřanech, musel se k parníku dopravit na loďce. Stejným způsobem se jednoho dne přepravoval místní ředitel cukrovaru, nechtěně se vykoupal, a tahle malá nehoda stála za velkým rozhodnutím. Pan ředitel nechal v Modřanech vybudovat malé přístaviště, hned pod cukrovarem, u Koňské tůně. To se v budoucnu hodilo i pro dopravu surovin a zboží, pro nákladní lodě.

Viniční domek, ve kterém je maketa parníku Modřany k vidění, má otevřeno od pondělí do čtvrtka, od 12 do 18 hodin. A přímo u komína, který zbyl po modřanském cukrovaru, je otevřená zajímavá kavárna spojená s cykloservisem. Můžete se tu občerstvit, nechat si opravit kolo, zacvičit si, poslechnout koncert, shlédnout film nebo si půjčit potřeby na grilování.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.