Po stopách Františka Kupky: Od opočenské kolébky k abstraktním formám
Kdo se o umění zajímá, pro toho je František Kupka symbolem. V posledních deseti letech se ale dostává do povědomí široké masy lidí. Možná i proto, že se stal nejdražším malířem české historie. „Kupka byl v průběhu svého života těžce zkoušen, a přesto vytvořil hluboce senzitivní a monumentální dílo, které nemá obdoby,“ vysvětluje galerista Zdeněk Sklenář. Letos si připomínáme 150. výročí jeho narození. Jaký byl jeho život od dětství po vrcholné malířské období ve Francii?
Všechny epizody
-
1
Rodiště Františka Kupky. V Opočně najdeme malířův odkaz na každém kroku
-
2
Stará radnice v Dobrušce: místo Kupkova šťastného dětství a počátků malířského umění
-
3
Kupka ve válce: probuzení slovanských myšlenek a výtvarné zpracování válečných zvěrstev
-
4
Paříž versus Vídeň: Kupka chtěl za sluncem a Paříž byla Mekkou umění. Proč byly důležité Salony?
-
5
Kupka na Montmartru: volnomyšlenkářské místo formovalo autorovy ilustrace i názory
-
6
Kupkovo venkovské období v Puteaux: zásadní malířské otázky a první nefigurativní obrazy
-
7
Z duše anarchistou: proč Františka Kupku nelákal návrat do Československa
-
8
Odkaz Františka Kupky: nejdražší český umělec v historii má vlastní sál v centre Pompidou
Dotýkat se Kupkových obrazů je posvátné.
Zdeněk Sklenář
Související
-
František Kupka: Maluji, ano, ale jen pojetí, chceš-li synthese, akordy a podobné
Po třiceti letech připravila Národní galerie Praha rozsáhlou retrospektivu díla Františka Kupky (1881–1957) představující všechny aspekty jeho tvorby.
-
Hilma af Klint. Průkopnice výtvarné abstrakce zůstávala v ústraní na vlastní přání
Hilma af Klint žila v letech 1862 až 1944. Přestože byla jednou z prvních, kdo využíval nefigurální styl malby, její jméno zůstávalo po desítky let veřejnosti neznámé.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
