Počet sebevražd za pandemie klesl, vyhráno ale nemáme, varuje šéf národního ústavu zdraví Winkler
Petr Winkler před prázdninami vystřídal Cyrila Höschla ve funkci ředitele Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ). Říká, že počet duševních chorob v populaci se vlastně nedá jen tak porovnat, a to ani v rámci jednotlivých zemí. „Nejde to tak úplně říci pro všechna duševní onemocnění dohromady, protože je to velmi široká skupina nemocí. Když se podíváme na závislosti, tak nejhorší je střední, východní Evropa a Česká republika tam figuruje na vysokých příčkách.“
„Když se pak podíváte na příčky neurodegenerativní onemocnění a s tím související demenci, tak tam jsou na tom nejhůř státy, které mají nejvyšší průměrný věk obyvatelstva, protože to jsou nemoci související se stářím. A u sebevražd – tam jsou státy, které mají nejméně rozvinutou psychiatrickou péči,“ vysvětluje ředitel Winkler.
Čtěte také
Proti jiným měly země jako Maďarsko nebo baltské státy docela vysoké procento sebevražd, což se ale také mění v čase.
„Například u Maďarska se míra sebevražednosti pohybovala někde kolem 50 na 100 tisíc obyvatel. Poté, co se jim zvýšila dostupnost psychiatrické péče, tak klesla na 24, 25 případů, možná ještě níž, ale tak o polovinu méně,“ popisuje. Pro srovnání – v Česku je 13 sebevražd na 100 tisíc obyvatel.
Sebevraždy za pandemie?
V čase pandemie lékaři varovali před nárůstem depresí a dalších duševních poruch a také před možným nárůstem sebevražd.
Čtěte také
„Podle dat, která máme k dispozici, to vypadá, že k nárůstu dokonaných sebevražd nedošlo,“ upřesňuje Winkler s tím, že „je jich ještě o něco méně než v předchozích letech“. Zároveň dodává, že ještě nenastal čas jásat.
„Úplně jednoduché vysvětlení tady není a také není na místě teď jásat. Jsou to věci, které se za prvé mohou projevit v jiných údajích a za druhé s větším časovým odstupem. Myslím, že vyhráno ještě nemáme.“
Dokonaných sebevražd je zhruba pětkrát víc mužských než ženských. Ale u pokusů o sebevraždu je jich víc ženských.
Petr Winkler
Za „jiné údaje“ totiž považuje úmrtí pro nezjištěné příčiny, sebepoškozování a samostatnou kapitolou jsou pak dětští pacienti. „Z celkového počtu úmrtí, která byla lékařem prohlášena za sebevraždu a následně vstoupila do statistik Českého statistického úřadu, tak tam k nárůstu nedošlo. Ale musíme se na to podívat daleko komplexněji,“ upřesňuje Petr Winkler.
„Když se pak podíváte na dokonané sebevraždy, tak je jich zhruba pětkrát víc mužských než ženských. Ale u pokusů o sebevraždu je jich víc ženských než mužských. To znamená, že sebevražednost jako téma se určitě netýká víc mužů než žen. To, že muži často volí způsoby, které vedou k letálnímu (smrtelnému) pokusu, to je jiná věc,“ uzavírá.
Celý rozhovor Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus.
Související
-
Psychiatr Höschl: Dětských psychiatrů je jako šafránu. Poptávka po nich ale nesmírně vzrostla
Obor dětské psychiatrie se v tuzemsku potýká s obrovskými problémy. Komplikací je nejen nedostatek lékařů, ale i minimum vhodných zařízení pro léčbu dětí a dospívajících.
-
Schováváme si naději, že budeme žít jako dřív, vysvětluje chování v pandemii psychiatr Cyril Höschl
Jak se liší fáze adaptace při živelných pohromách, a při zátěži, kterou zažívají lidé v době covidové pandemie? Pohled psychiatra Cyrila Höschla na věci kolem nás.
-
Popírání covidu je obranný mechanismus. Společnost se začala drolit, soudí psychiatr Höschl
O kolik narostl v době pandemie počet psychických onemocnění? I na to se Vladimír Kroc ptá ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.