Podle toho, jak krajina vypadá, poznáte, co se v ní těžilo, říká přírodovědec o krušnohorské přírodě
Michal Urban je původní profesí přírodovědec, ale dnes zná Krušné hory a jejich havířskou historii jako málokdo. V čem je krajina Krušných hor unikátní? Kolik zde najdeme hornických památek? A nezničí jejich tajemnou atmosféru po zápisu na seznam UNESCO nájezdy zvědavých turistů?
Do Krušných hor jezdí Michal Urban padesát let, letos v létě se i díky jeho přispění podařilo dostat je na seznam UNESCO. „Je to srdeční záležitost. Za ty roky jsem měl možnost poznat, jak velký význam pro hornictví region má, a když jsem dostal nabídku spolupracovat se skupinou lidí, kteří se zabývají přípravou výběru lokalit, neváhal jsem.“
Čtěte také
Nominační dokumentace byla rozsáhlá. „Na české i saské straně zahrnuje dvaadvacet lokalit, v rámci kterých leží na pět set památek.“ Přestože zápis na seznam UNESCO přiláká do Krušných hor více turistů, overtourismu se Michal Urban nebojí: „Bez turistiky není možné si představit rozvoj regionu. Výhodou Krušných hor je, že jsou relativně velké. Návštěvníci se tady rozptýlí.“
Krušné hory na seznamu UNESCO spadají do kategorie kulturní krajiny. „Všechny součásti jsou krajinné areály, které svědčí o různém způsobu dobývání rud. Jinak vypadá místo těžby stříbrných nebo cínových, jinak vypadá uranová krajina, která je těžbou nejvíc poznamenaná. Podle toho, jak krajina vypadá, můžete usuzovat, co se tady těžilo,“ vysvětluje Urban.
Jeho srdeční záležitostí je cínový důl Mauritius na Hřebečné. „Jedno z prvních důlních děl, které jsem jako kluk viděl. Říkal jsem si, jak by bylo hezké, kdyby se tam lidi mohli podívat.“ Dětský sen se mu začíná plnit. Na české straně je dnes šest návštěvnických dolů, na Saské straně jich jsou desítky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
