Podvedla stát téměř o 100 milionů. Elektrárna, kterou rozjížděl Alexandr Novák, musí zastavit výrobu

Když ke konci roku 2010 dělníci na svahu v krušnohorské Moldavě montovali kovové konstrukce a na ně upevňovali solární panely, měli pořádně naspěch. Firma Talwin potřebovala zprovoznit fotovoltaickou elektrárnu do Silvestra.

Počty byly jednoduché. Když to stihne, bude inkasovat za každou vyrobenou megawatthodinu přes 12 000 korun díky štědré podpoře státu. Když zprovozní elektrárnu až v roce 2011, nebude brát ani polovinu.

Rozestavěná fotovoltaická elektrárna na Moldavě v září roku 2010|foto:Profimedia

Jenže firmě Talwin se plán nedařil a termín nestíhala. Přesto v listopadu 2010 předložila Energetickému regulačnímu úřadu dokumenty, podle kterých byla elektrárna plně připravená k provozu.

Díky tomu jí úřad udělil licenci a firma mohla prodávat elektřinu za vyšší výkupní ceny. Jak ale později zjistila policie a rozhodly soudy, dokumenty nebyly pravdivé. Elektrárna v roce 2010 ve skutečnosti ještě celá nestála, dokončená byla až v následujícím roce.

Energetický regulační úřad nyní rozjel nové řízení o licenci

„Když se dozvíme, že licence byla získaná podvodem za užití nepravých podkladů a je to pravomocné rozhodnutí soudu, celé řízení o licenci se lidově řečeno anuluje a zahajuje od začátku,“ řekl mluvčí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Michal Kebort.

Úřad rozhodl o zahájení řízení předminulý týden a do uplynulého víkendu čekal, až si zprávu o zahájení řízení převezmou zástupci firmy Talwin.

Už samotné zahájení řízení má ale pro elektrárnu vážné důsledky. Podle Keborta by totiž měla přestat vyrábět energii až do doby, než úřad o licenci rozhodne. „Ve chvíli, kdy je řízení zahájeno, elektrárna by neměla vyrábět elektřinu, protože je prakticky ve stejném stavu, jako kdyby o licenci teprve požádala. A vyrábět smí pouze elektrárna s licencí,“ řekl Kebort.

Elektrárna přitom majitelům vydělává na základě podvržených dokumentů už 12 let. Proč úřad nezasáhl dříve?

„Úřad není detektiv, takže nemůže sám odhalovat trestnou činnost. Až nyní, po 12 letech soudy pravomocně konstatovaly, že došlo k podvodu,“ řekl Kebort. Nejprve to byl Krajský soud v Brně, který v roce 2019 rozhodl o podvodu, loni v srpnu verdikt potvrdil Vrchní soud v Olomouci.

Podvod za půl miliardy

V době, kdy se elektrárna stavěla, držel většinu akcií firmy exsenátor a vlivný člen ODS Alexandr Novák. Ve výroční zprávě za rok 2010 firma uvádí, že jich měl přesně 51 procent.

Soud potrestal čtyři lidi, včetně dvou členů představenstva firmy. Konstatoval také, že firma způsobila státu škodu přes 97 milionů korun, což je rozdíl mezi tím, kolik firma inkasovala kvůli podvodu, a tím, kolik měla inkasovat, kdyby přiznala, že elektrárna byla hotová až v roce 2011. Za celou dobu 20leté životnosti elektrárny by pak škoda podle soudu činila skoro půl miliardy.

Novák ale z ničeho obviněn nebyl. Zrovna v roce 2010 stál před soudem kvůli jinému případu. Okresní soud v Chomutově mu tehdy dal dvouletou podmínku za to, že jako starosta Chomutova přijal úplatek přes 40 milionů korun.

Odvolací senát Krajského soudu v Ústí nad Labem ho pak poslal na čtyři roky za mříže a ve vězení byl Novák od roku 2013 do května 2015, kdy ho soud podmíněně pustil na svobodu. Právě z této doby, konkrétně z května 2014, pochází další dokument založený v obchodním rejstříku, podle něhož se hlavním akcionářem Talwinu stala společnost Lombaroy Limited ze sídlem na Kypru.

‚Nespravedlivý proces‘

Novák odmítl nynější krok ERÚ komentovat. „Já se s vámi o tom bavit nebudu,“ reagoval na žádost Radiožurnálu o rozhovor. Reportér ho minulý týden oslovil ve chvíli, kdy Novák vycházel z jednací síně soudu v Litoměřicích, kde byl jako jeden z obžalovaných v kauze rozsáhlých machinací s evropskými dotacemi. „Já jsem firmu prodal a tím to pro mě skončilo,“ podotkl Novák.

Pak ale postup firmy Talwin hájil. „My jsme na všechno měli odborné firmy,“ řekl. O tom, že dokumenty o připravenosti elektrárny k provozu jsou nepravdivé, prý nevěděl. „A jak jsem to měl vědět? Já jsem na té elektrárně nikdy nebyl,“ prohlásil a dodal, že s tím, jak rozhodly soudy, nesouhlasí: „Já jsem přesvědčen o tom, že to je nespravedlivý proces, že se nevyšetřil správně tak, jak se měl vyšetřit.“

Kdo vlastní elektrárnu nyní, říct odmítl a jen opakoval, že s Talwinem už nemá nic společného. Požádal o písemné otázky, na ty ale dosud nereagoval, přestože mu je Radiožurnál zaslal už minulý týden v úterý.

Dnes je v „evidenci skutečných majitelů“ zapsán jako vlastník Talwinu 32letý Tunisan Sami Azaouzi a jedinou členkou představenstva je nyní Monika Hájková. Ta sedí ve statutárních orgánech většiny firem, ve kterých figurují Novákovi nejbližší příbuzní.

Bydlí v nenápadném domku na okraji Jirkova u Chomutova. Reportér Radiožurnálu doma zastihl jen jejího manžela. Ten slíbil, že jí předá vzkaz. Dopředu ale pochyboval, že Monika Hájková na otázku – co říká na nové řízení o licenci? – zareaguje. „Myslím, že vám odpovídat nebude,“ řekl. Hájková se do vydání textu neozvala.

Úřad licenci odebere

Energetický regulační úřad má nyní dvě možnosti, jak o licenci rozhodne. „Výsledkem řízení může být to, že elektrárna přijde o licenci úplně, že jí nebude udělena znovu, nebo jí bude udělena, ale od nového data, a to nejpozději od data, kdy bylo řízení obnoveno, to znamená, že již nebude mít nárok na podporu,“ říká mluvčí úřadu Kebort.

Pokud elektrárna dostane novou licenci, znamenalo by to podle Keborta, že už nebude dostávat státem dotované výkupní ceny, jak tomu bylo podle pravidel z roku 2010, ale bude se řídit současnými podmínkami. A Česko už přestalo elektrárnám zprovozněným po roce 2014 přiznávat státní podporu. Kebort však podotýká, že i bez ní je solární byznys lukrativní díky současným vysokým výkupní cenám elektřiny stanoveným trhem.

Jaká z variant převáží, není jasné. Podle Keborta totiž nejde jen o to, jestli je elektrárna připravená k provozu, úřad zjišťuje i to, zda splňuje všechny podmínky k užívání a má potřebná povolení. A tady nastává další potíž.

Elektrárna totiž momentálně stojí načerno. Získala sice územní rozhodnutí a stavební povolení už v srpnu 2009, jenže to podle soudů Stavební úřad v Duchcově vůbec neměl udělit, protože v té době Moldava neměla platný územní plán a bez něho podle zákona nelze územní rozhodnutí vydat.

Investor navíc neměl ani potřebné podklady a výjimky pro stavbu v Ptačí oblasti Východní Krušné hory, kterou se Česko zavázalo chránit jako součást území Natura 2000.

Ústecký krajský soud proto už v roce 2014 povolení zrušil a dvěma úřednicím Stavebního úřadu v Duchcově, které ho vydaly, dal za zneužití pravomoci podmínku a zakázal jim pracovat pro státní správu nebo samosprávu.

Úřad nesměl případ řešit

Od té doby elektrárna stojí načerno. Duchcovský stavební úřad se měl případem zabývat znovu, jenže napodruhé už nerozhodl. A nepomohly ani výzvy krajského úřadu k urychlenému rozhodnutí.

Vedoucí Stavebního úřadu v Duchcově Dita Marešová podle zjištění Radiožurnálu koupila parcelu těsně přiléhající k pozemku, na němž stojí solární elektrárna. A tím se celý duchcovský stavební úřad stal rázem podjatý.

„Ano, je to pravda,“ potvrdila Marešová informaci o koupi pozemku i podjatosti úřadu. Zpochybnila ale, že by část louky u elektrárny koupila právě proto, aby její úřad nemusel případ řešit. „To se vám může nabízet, ale nemusí to být pravda,“ prohlásila.

Proč pozemek koupila, však říct nechtěla: „Nezlobte se, ale nevím, proč bych vám na to odpovídala.“ Nicméně dodala, že úředníci nemohou odmítnout případ jen proto, že ho nechtějí řešit. A že jediným důvodem může být právě podjatost.

Marešová koupila pozemek v listopadu 2020 za pět tisíc korun, metr čtvereční jí vyšel na dvě koruny. Koupila ho od Michala Krajhanzla, který vlastnil pozemek i pod elektrárnou, než ho v srpnu 2020 prodal švagrové Alexandra Nováka a synovi Novákova blízkého obchodního partnera a dřívějšího vlivného zákulisního hráče ODS Daniela Ježka. Krajhanzl dříve býval i ve vedení firmy Talwin, která solární elektrárnu postavila.

Kvůli podjatosti duchcovského úřadu musel ústecký krajský úřad poslat případ jinam. Přidělil ho do Teplic, kde se nyní řeší, co s černou stavbou bude dál. Stavební úřad v Teplicích 4. května zahájil řízení o odstranění stavby, jestli se bude opravdu bourat, ale není jasné.

„Firma podala žádost o dodatečné povolení stavby a teď je na ní, aby předložila potřebné dokumenty,“ řekl mluvčí teplického magistrátu Robin Röhrich. Řízení o odstranění stavby proto stavební úřad přerušil do doby, než posoudí žádost o dodatečné povolení. Kdy to bude, nechtěl Röhrich odhadovat. „Nejsou na to žádné závazné lhůty,“ dodal.