Podzim 1939 znamenal konec českých vysokých škol. Německé ale fungovaly dál
Zatímco české vysoké školy v protektorátu byly po studentských protestech na podzim 1939 uzavřeny, německé fungovaly dál. Šlo o Karlovu univerzitu v Praze a technická učení v Praze a v Brně. Připomíná je nahrávka z roku 1941, dochovaná v archivu Českého rozhlasu.
Je na ní zachycen projev Huga Juryho, vedoucího stranické styčné kanceláře pro protektorát, který pronesl na slavnostním zasedání německých studentů vysokých škol v Praze a v Brně. Jury studentům mimo jiné oznamuje vyhlášení vědecké soutěže pro mladé badatele a předčítá jim jednotlivá témata.
Byla to například: Existence germánského osídlení v Čechách a na Moravě, Německá hudba a česká hudební tvorba, Rozšíření tuberkulózy mezi německým a českým obyvatelstvem v Protektorátu Čechy a Morava a další podobné.
Studovali i Češi
I když výuka na německých univerzitách je, jak ostatně zaznívá i v Juryho projevu, podřízena nacionálně socialistické ideologii, časem na nich mohli studovat i Češi.
„Jak válka ubírala stále více studentů do armád a mnozí padli, tak chyběli Říši stále více různé technické síly, inženýři, lékaři. Začalo se uvažovat, že by se umožnilo Čechům, aby mohli studovat tyto obory. Ale ne v Praze, měli studovat pokud možno mimo protektorát, aby se během té doby do značné doby socializovali spíše jako Němci než jako Češi,“ vysvětluje historik Jiří Němec z Historického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Nakonec ale z české strany nebyl takový zájem, jaký si Němci slibovali.
Související
-
Děti u prezidenta Háchy. Vánoční gratulace z roku 1940
Na Štědrý den 1940 přivítal Pražský hrad skupinu dětí, které přijely z různých koutů protektorátu.
-
Rok 1940: Nařízením říšského protektora se mění názvy ulic
Od dubna 1940 se v souladu s novými protektorátními pořádky začaly v Praze, přejmenovávat ulice, nábřeží a náměstí. Jako jeden z dalších projevů germanizace Československa.
-
Proč se 16. března 1940 v Jihlavě sešlo velké shromáždění místních Němců?
Připomínali si první výročí založení protektorátu. Odtržení pohraničí po podpisu Mnichovské dohody totiž rozhodně neznamenalo, že by v českých zemích už žádní nezbyli.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
