Pokud budeme diskutovat civilizovaně, tak tu ruská propaganda nenatropí takovou paseku, míní vládní poradce Pojar

Výzkum testoval na téměř 4000 respondentech vybrané proruské narativy – od toho, že Rusko bojuje na Ukrajině za zájmy slovanských národů, až po to, že Rusko k útoku na Ukrajinu vlastně dotlačil Západ a NATO svým nepřátelským chováním. S těmito výroky souhlasilo kolem 10 procent dotázaných, dalších procent odpovědělo, že jim věří tak napůl.

Je to z vašeho pohledu hodně, nebo málo, když pětina lidí věří nebo připouští, že na těchto výrocích může něco být?

Z mého pohledu to není ani hodně, ani málo. Myslím si, že je to v zásadě očekávatelné. Když se podíváte na stoletou historii české společnosti, na volební preference a na to, jak se kdo kam staví a kolik například mívala v určitých dobách preferencí Komunistická strana Československa nebo Čech a Moravy, tak v těch 10 až 15 procentech je určitá kontinuita českého myšlení.

Není to překvapivé a myslím si, že ta procenta nesvědčí o velkých úspěších ruské propagandy. Zároveň je ale musíme brát vážně a musíme se starat o to, aby to číslo nenarůstalo. Spíše, aby se zmenšovalo.

Čtěte také

iROZHLAS

Společnost nedůvěry: ruským dezinformacím věří v Česku jen tvrdé konspirační jádro

Jak moc je Rusko do šíření konspirací v Česku přímo zapojeno?

Rusko je vždycky zapojeno ve chvíli, kdy vidí slabost. Každý predátor, když vidí slabou kořist, tak se zapojí více. Když vidí naopak sílu, jednotu, jasné postoje a když nevidí žádnou kakofonii a slabost, tak se zaměří na jiné, slabší cíle.

Myslím si, že v tuto chvíli nejsme slabou kořistí. Jinde jsou cíle jednodušší, a protože se Rusko v tuto chvíli nijak výrazně přímo na Česko nezaměřuje.

Samozřejmě se zaměřuje dlouhodobě a systematicky, ale v tuto chvíli si myslím, že Rusko má daleko větší zájem o dění například na Slovensku, v Bulharsku a v dalších zemích, kde je politická scéna i společnost daleko více rozštěpena – kde vidí a cítí daleko větší šanci, že mohou situaci jednodušeji, lépe a za méně peněz ovlivnit jednodušeji.

Rusko má daleko větší zájem o dění například na Slovensku, v Bulharsku a v dalších zemích, kde je politická scéna i společnost daleko více rozštěpena.

Smlouva s USA

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka před dvěma týdny v Poslanecké sněmovně varoval, že se Rusko bude snažit pomocí dezinformací torpédovat schválení smlouvy o obranné spolupráci mezi Českem a Spojenými státy americkými. Mluvil o tom, že Rusko využije všech prostředků, včetně tvrdých dezinformací, a to i osobního až intimního charakteru.

Připravuje se vláda, Bezpečnostní rada státu, tajné služby na to, že by tlak Ruska ohledně schvalování smlouvy se Spojenými státy mohl přijít?

Jasně, že se na to připravujeme. Je to jeden z možných scénářů a rozhodně ho nepodceňujeme. Viděli jsme, co se dělo v nedávné době na Slovensku. Koneckonců jsme jednou z posledních zemí, která tuto smlouvu nemá. Neměli bychom to podcenit.

Zároveň ji musíme zcela vážně projednat a vysvětlit, aby poslanci, kteří o ni budou hlasovat, věděli, o čem ta smlouva je, jaké výhody přináší a myslím si, že je její přijetí možné.

Čtěte také

iROZHLAS

Černochová podepsala smlouvu o obranné spolupráci s USA. Pobyt amerických vojáků v Česku nezaručuje

Jenom doufám, že to bude v rámci mezí civilizované diskuse, protože pokud naprostá většina diskutujících bude diskutovat civilizovaně, racionálně, tak ruská propaganda nebude mít takové podhoubí a prostor, aby tady skutečně natropila paseku. Pokud se sami oslabíme, tak bude mít větší šanci.

Mluvili jsme o dezinformacích a konspirací, které šíří Rusko. Zaznamenáváte podobné aktivity i u dalších světových států? Které z nich jsou nyní v tomto směru nejaktivnější?

Sledujeme je velmi pečlivě a vyměňujeme si zkušenosti s našimi spojenci, partnery a přáteli. Sledujeme, co dělají i jiné země, o co se snaží, jaké mají zájmy a v jakým způsobem fungují.

Nepochybně třeba sledujeme to, co dělá Írán s ohledem na jiné země, na své menšiny a na území Evropské unie.

Nás se to přímo netýká, ale je to rozhodně důležité sledovat, protože v případě konfliktu, který může v souvislosti s Íránem a jeho snahou o rozšíření vlivu na širším Blízkém východě propuknout, to může mít dopady i na Evropu.

Jedním z výsledků výzkumu Společnost nedůvěry je to, že pro odolnost vůči dezinformacím je klíčová důvěra lidí ve stát. Mluvíte na strategických poradách s premiérem a s dalšími ústavními činiteli i o tom, aby to stát a politici měli na zřeteli?

Čtěte také

iROZHLAS

Společnost nedůvěry: příznivci migračních konspirací chtějí vládu pevné ruky, anticovidová scéna státu nevěří

Jasně, myslím, že to je to úplně základní. Mluvili jsme o tom na začátku, že tu musí být kultivovaná diskuse, a to i s opozicí. Politika je tvrdý boj a opozice má v demokratické společnosti svoji nezastupitelnou roli. Zároveň jsou ale zásadní a dlouhodobě trvající témata, na kterých by měla být širší společenská i politická shoda.

Společnosti a země naší velikosti musí mít dlouhodobou vizi a na elementárních tématech shodu. Protože pokud ji ztratíme a pokud ztratíme schopnost byť třeba i tvrdé diskuse a vizi širšího přesahu, tak se sami oslabíme.

A naši slabost uvidí nejenom naši nepřátelé a predátoři, o kterých jsem hovořil, ale i naši přátelé a spojenci. Na tom rozhodně nic nevyděláme. Doufám, že právě debata na téma obranné smlouvy se Spojenými státy bude kultivovaná, racionální a nakonec, že na ní bude širší shoda.

To si myslím, že bude nejlepší vizitkou pro Česko a pro všechny racionální a rozumné síly uvnitř českého parlamentu s ohledem na dlouhodobé vládnutí a přijatelnost ze zahraničí.

Je správnou cestou vypínání dezinformačních webů nebo trestní stíhání těch, kdo dezinformace šíří? Jaké jsou nejčastější dezinformační kanály? A jak změní svět dezinformací rozšíření umělé inteligence? Poslechněte si rozhovor s Tomášem Pojarem v audiozáznamu, který najdete nahoře v článku.