Pokus nahradit koněspřežku volospřežkou nevyšel. Voli byli málo učenliví, pomalí a nemotorní
Jihočeši jsou právem hrdí na první kontinentální železnici, která v 19. století spojila České Budějovice s Lincem. Zřízení koněspřežky urychlilo a zlevnilo přepravu zboží a osob, o tom není pochyb.
Ze vzpomínek pasažérů známe i některé úsměvné příhody. Na dráze se občas kradly železné kolejnice, a tak se mohlo stát, že vlak musel projet třeba několikametrovým úsekem bez kolejí.
A co když se na trati nedopatřením potkaly dvě protijedoucí soupravy? Přednost měl v takovém případě těžší nákladní vlak. Cestující museli vystoupit a vlastníma rukama osobní vagón poodnést. Druhá souprava projela, pasažéři usadili vůz zpět na koleje a mohlo se pokračovat.
Odměnou byly v Bujanově vyhlášené koláče, které se ve stanici prodávaly do vlaku. Na rakouské straně, když byla sezóna lesních jahod, mohl kočí na chvíli zastavit a cestující si natrhali pár chutných plodů do dlaní.
A malá kuriozita na závěr. Roku 1846 byl učiněn pokus zapřáhnout místo koní volský potah. Jenže voli se ukázali jako málo učenliví, pomalí, nemotorní a neřiditelní. Lekali se lidí, deštníků a jiných věcí. Občas vybočili z trati, a tak je vozka musel krotit. V zápřahu proto zůstali ušlechtilejší koně, a nemůžeme se tedy chlubit první evropskou volospřežkou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
V lese Krkáček na Táborsku se za druhé světové války skrývali odbojáři, vybudovali tu dva bunkry
Na severním Táborsku, při samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje se kousek od městyse Borotína nachází les Krkáček a stejnojmenný vrchol vysoký 582 metrů.
-
V 18. století ještě oficiálně existoval Bechyňský kraj, pak ho rozdělili na Budějovický a Táborský
Jako Bechyňský kraj se označovala východní část jižních Čech, která až do poloviny 18. století tvořila oficiální správní celek. Západní část byla nazývána Prácheňskem.
-
Les u Třeboně byl důvodem ostré hádky mezi lesmistrem a proboštem, ta vyvrcholila pokusem o vraždu
Vztah mezi řeholníky z augustiniánského kláštera v Třeboni a zámeckými úředníky Jana Adolfa ze Schwarzenbergu měl ve druhé polovině 17. století k dokonalosti daleko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
