Pomáhal obnovit Ploštinu, bojoval proti nacistům i komunistům. Rudolf Lenhard ale skončil na oprátce
Byl jedním z lidí, kteří po vypálení Ploštiny německými nacisty neváhali a nabídli pomocnou ruku. Později se vzepřel i komunistům. To však Rudolfa Lenharda stálo život.
Rudolf Lenhard pocházel z Horní Lidče nedaleko Valašských Klobouk, a měl tak velmi blízko Ploštině, vypálené na samém konci druhé světové války Němci. Jako člen protinacistického odboje a později také Sdružení českých partyzánů se tedy podílel na obnově obce, když kupříkladu pomáhal se zajištěním materiálů na vybudování nových domů nebo zaopatřením vdov a sirotků.
Později vstoupil rovněž do odbojové skupiny Světlana, v jejímž rámci mimo jiné převáděl lidi přes hranice nebo šířil ilegální tiskoviny. Jenže v jeho podskupině Makyta se objevila pátá kolona – agent StB a ačkoliv při velké policejní zatýkací akci Lenhart zázrakem unikl, stal se obětí provokace při pokusu přejít hranice.
Byl uvězněn, krutě mučen, tvrdě vyslýchán a následně také souzen. Proces s ním, jeho snoubenkou i dalšími dvaadvaceti členy skupiny se konal ve zlínském Velkém kině. Rudolf Lenhard si vyslechl verdikt největšího a nejhoršího kalibru – trest smrti oběšením. Ten byl vykonán 24. října 1950 v Uherském Hradišti.
Poslechněte si životní příběh Rudolfa Lenharda, který přiblíží historik a etnograf Ondřej Machálek.
Související
-
Obnovený památník tragédie v Ploštině nabízí nové moderní expozice, mezi nimi i místnost ticha
Po letech kompletních oprav se návštěvníkům otevřel památník Ploština. Místo nedaleko Valašských Klobouk je spojené s tragédií z konce druhé světové války.
-
Před 77 lety bylo nacisty na Valašsku zmasakrováno na 90 lidí
V dubnu před 77 lety nacisté zastřelili, umučili nebo zahnali do plamenů lidi v Leskovci, v osadách Ploština a Vařákovy Paseky a v obci Prlov.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
