Ponižování a nepřiměřené nároky. Šikana probíhá i mezi učiteli, upozorňuje expertka

Z výzkumu Národního institutu SYRY vyplývá, že šikanu od kolegů zažila asi čtyři procenta učitelů. Studie se zúčastnili kantoři ze zhruba 120 škol ve všech krajích České republiky. Celkem odpovídalo 750 učitelů na druhých stupních základních škol a na odpovídajících ročnících víceletých gymnázií.

Čtěte také

O udržení valorizace platů učitelů pochybuji, míní pedagožka. Věřím, že se to podaří, uklidňuje poslankyně

V mezinárodním srovnání jde podle vědkyně Lenky Kollerové z Psychologického ústavu Akademie věd o poměrně nízké číslo. „Jev není tolik rozšířený jako v jiných zemí,“ přiznává.

O zanedbatelný problém se ale nejedná. Následky šikany jsou totiž závažné.

„Narušují nejen psychickou pohodu lidí a zdraví, ale i schopnost dobře odvádět svoji práci,“ popisuje expertka, která je spoluautorkou výzkumu.

Důsledky jsou navíc i dlouhodobé. „I když šikana na pracovišti skončí, následky mohou přetrvávat i několik let,“ upozorňuje.

Výzkum se ale primárně zabýval vyčerpáním pedagogů. Vyplynulo z něj, že jsou učitelé vesměs přetíženi. A to nejenom v důsledku uplynulých covidových let, ale i po příchodu ukrajinských žáků. Data tak potvrzují dlouhodobý trend, že učitelská profese patří k povoláním s vyšší stresovou zátěží.

Frustrace, únava, vyčerpání

„Učitelství má vysoké nároky na takzvanou emoční práci. V této profesi totiž člověka často něco frustruje, unavuje, rozčiluje, což vyvolává potřebu investovat více energie a regulovat vlastní emoce,“ vysvětluje Kollerová. To se posléze projevuje ve zvýšeném stresu a sklonu k vyhoření.

Čtěte také

Učitelé stárnou a blížíme se ke zdi. Dobrou školu lze vybudovat navzdory systému, říká Slejška z Eduzměny

Stresory ale mohou být podle vědkyně i systémové. „Patří mezi ně i častá nesystematická politická opatření nebo nedostatek času na splnění vzdělávacích cílů,“ doplňuje.

V současnosti se zároveň podle Kollerové zvyšují nároky na to, co všechno by měli učitelé zvládat, ale neodráží se to v lepší organizaci, v dostatku času na přípravy a ve finančním ohodnocení.

Nejvýznamnější složkou stresu jsou ale sociální vazby. „Jde o konfliktní vztahy s rodiči nebo náročné vztahy se žáky,“ vyjmenovává expertka. Daleko menší pozornost se podle ní věnuje negativním vztahům mezi kolegy na pracovišti.

Bezpečné prostředí

„Školy by se měly systematicky snažit zajistit bezpečné a pozitivní kolegiální prostředí, kde není šikana tolerována,“ navádí Kollerová. Každý pedagog by také měl mít možnost útočné chování nahlásit.

Vědci se ve studii také zabývali tím, jak se šikana mezi pedagogy projevuje. „Jde o verbální útoky jako ponižování, vysmívání se, velmi často také opakované excesivní upozorňování na chyby, kladení nepřiměřených nároků, přidělování úkolů, které jsou pod úroveň dané profese, nebo zatajování důležitých informací s cílem poškodit,“ popisuje expertka.

Čtěte také

Za šikanu učitelů v Jižní Koreji může společenský tlak na výkon. Středoškoláci se musí učit do noci, vysvětluje expertka

Výzkum ale nekončí. Specialisté z institutu SYRY plánují další sběr dat, který by propojil výsledky ze škol na několika úrovních. Šikana se obvykle ve vzdělávání analyzuje odděleně – zvlášť u dětí a zvlášť u učitelů.

„Rádi bychom se podívali na to, jakým způsobem se propisuje pracovní prostředí ve školách na chování a postoje učitelů a jak se to dále projevuje na jejich schopnosti zvládat své třídy,“ uzavírá expertka.

Vědci by tak mohli brzy odhalit a popsat všechny procesy, které se ve školách dějí – od nastavení pracovních podmínek až po rozpoložení žáků.

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu. Moderuje Renata Kropáčková.