Posezení s atmosférou. Poznejte ikonické výletní restaurace našeho kraje

Kouzelná hospoda Hamerská krčma Jonáš stojí v centru Svobodných Hamrů na Hlinecku. První písemná zmínka o krčmě v osadě pochází už z roku 1613. Roubená chalupa je kulturní památkou a patří k nejstarším hospodám v Česku. První písemné zmínky o hamerské krčmě najdeme ve „Vejsadním listu“, ve kterém Zemský sněm uděluje řadu výsad zdejším hamerníkům, mimo jiné také k provozování krčmy.

Krčma jako z pohádky

Hamerská krčma se několikrát přestavovala, nápisy na chalupě uvádí rok 1717 a 1794. Právě z konce osmnáctého století pochází i malovaný nápis na zdobené záklopové desce u lomenice střechy:  „Pochválena a zvelebena buď Nejsvětější Trojice svatá, tato hospoda je vystavěna s pomocí Pána Boha a z nákladů Václava Zábského. A 1794.“ 

12 fotografií

Od osmnáctého století je hospoda v provozu, výjimku tvoří jen šedesátá léta minulého století, kdy byla chalupa ve špatném stavu. Od původních majitelek objekt před 18 lety koupil restaurátor Petr Jonáš. Hamerskou krčmu opravuje a provozuje, a to se ctí vůči její dlouhé historické tradici. Tomu také přizpůsobuje zdejší staročeskou kuchyni.

Dnes má hamerská krčma v průčelí tři okna. V síni najdeme stopy po existenci černé kuchyně, ze které se kdysi vytápěla chlebová i vyhřívací pec v šenku, tedy hlavní velké světnici pro hosty. Vedle ní je ještě další menší místnost. Kdysi přímo tady bydlela rodina, která se o hospodu starala. Roubení můžete sledovat i na stěnách krčmy a vedle fragmentů původní omítky si také prohlédnout původní výmalbu.

Světnice Hamerské krčmy Jonáš|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Ve třicátých letech minulého století do krčmy zavítali i známí umělci, které Vysočina velmi inspirovala, zejména akademičtí malíři Gustav Macoun a František Kaván. Hamerská krčma si naposledy zahrála v pohádce Krakonošovo tajemství a velmi mnoho hostů přilákala i televizní série Příběhy starých hospod.

Výhledy, svatebčané i hazardní hráči

Skoro 120 let cyklisté a turisté navštěvují výletní restauraci Monaco. Na okraji lesa nad městečkem Slatiňany na Chrudimsku stojí od roku 1904. Původní dřevěná stavba sice prošla několika úpravami, duch první republiky v ní ale stále ucítíte. Historie Monaca se píše už od roku 1903, kdy truhlář Antonín Šťástka a tesaři ze slatiňanské Drobílkovy pily vytvořili na zakázku jeden z dřevěných pavilonů Východočeské výstavy v Pardubicích. Už tehdy sloužil jako restaurace.

Josef Drobílek tento pavilon odkoupil a na jaře 1904 už dřevěná restaurace stála u lesa nad Škrovádem, dnes místní částí Slatiňan a vítala první hosty. Otevřená přední část restaurace, která se dříve jmenovala Na Podlesí, pak byla zasklena kvůli možnosti zimního provozu. Kvůli sporům o pozemky se restaurace v roce 1910 o kousek dál posunula, na místo nad třešňový sad, kde stojí dodnes.

Restaurace Monaco u Slatiňan|foto:Lukáš Zeman

Do Drobílkovy restaurace Na Podlesí prý rádi chodili místní lesníci a zaměstnanci hospodářství knížecího rodu Auerspergů. V oblibě měli karetní hry o peníze a hazardu se prý oddával i sám majitel restaurace. Podniku se proto začalo říkat Monte Carlo, zkráceně pak Monaco. V roce 1934 ovšem skončila v dražbě. Novými majiteli se stala rodina Buřilova. I když se s nástupem komunistického režimu restaurace Monaco stala majetkem státu, Buřilovi zůstali jako zaměstnanci a od roku 1991 restauraci opět vlastní. Jak se Monaco v posledních letech změnilo, co hostům přinesla nová terasa a proč si Monaco oblíbili svatebčané? Poslechněte si v audiu.

V restauraci Na horách pobývala i Božena Němcová

Ke slavným historickým restauračním zařízením v našem kraji rozhodně patří také hostinec Na Horách, který, samozřejmě dnes už v jiné podobě, začal svému účelu sloužit před 250 lety. Restaurace vnikla v lese nad Českou Třebovou a je spojena s existencí tamních známých lázní. Ty v krásném lesním prostředí vznikly hlavně díky prameni, vyvěrajícímu pod kaplí Panny Marie Pomocné.

Hlavní sál restaurace Na horách u České Třebové|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

V roce 1770 tu byla postavena první dřevěná budova hostince s lázněmi. V roce 1851 tu měsíc pobývala, společně s dětmi, spisovatelka Božena Němcová. Roubenou podobu měl hostinec až do roku 1868, kdy, stejně jako okolní objekty lázní, vyhořel. O rok později vzniká na stejném místě nová restaurace, která tu stojí dodnes. Restaurace má velký sál, vinárnu i salonek. V létě návštěvníci využívají hlavně venkovní posezení v krásném prostředí okolního lesa. Děti tu mají k dispozici hřiště.

Restaurace Zámeček ve Vysokém Chvojně

Malebná krajina okolo Vysokého Chvojna u Holic, protkaná sítí cyklostezek, láká mnoho výletníků. Oblíbeným cílem je chvojenský areál okolo Zámečku a tamního arboreta, které založil v 19. století markrabě Pallavicini. Projít se tu můžete po naučné stezce anebo si zasportovat ve venkovní posilovně.

Restaurace Zámeček ve Vysokém Chovjně|foto:Tereza Brázdová, Český rozhlas

Zdejší restaurace Zámeček je velmi oblíbená, z její terasy se můžete dívat přímo do ohrady s jeleny, daňky a muflony. Hned vedle šestihektarové obory se nacházejí sádky. A tak není divu, že hlavní specialitou zdejší restaurace je čerstvě vytažený pstruh. O celý areál se stará Lesní družstvo Vysoké Chvojno.

Jedinečné výhledy na všechny strany

Suchý vrch je se svými 995 metry nad mořem nejvyšším bodem Bukovohorské hornatiny, která patří k Orlickým horám. Vrch mezi městy Jablonné nad Orlicí a Králíky si oblíbili turisté už dávno. Téměř jedno století tu stojí Kramářova chata, o něco mladší je rozhledna. Chata byla slavnostně otevřena 6. července 1928, za účasti tehdejšího ministerského předsedy Karla Kramáře a tak nese jeho jméno. Třípatrová budova s kamennou podezdívkou si svoji podobu uchovala dodnes. Poslechněte si v audiu její příběh.