Praha je nejčastějším cílem ukrajinských uprchlíků v Česku. Čísla ještě porostou, předpovídá náměstek primátora

Jak hlavní město zvládá nápor imigrantů, kteří prchají před válkou na Ukrajině? Budou se mít ukrajinské děti kde vzdělávat? A ozývají se už negativní ohlasy na solidaritu s běženci? Náměstka pražského primátora a starosty městské části Praha-Lysolaje Petra Hlubučka (STAN) se ptal Vladimír Kroc.

Podle statistik ministerstva vnitra v souvislosti s válkou na Ukrajině nahlásilo pobyt v Praze přes 41 tisíc lidí. Je už hlavní město v tuto chvíli přetíženo uprchlíky?

Je nutno říci, že Praha je nejčastějším cílem válečných uprchlíků, kteří míří do České republiky. Naše asistenční ústředí v Kongresovém centru, které je nabité dobrovolníky, institucemi i úředníky, už k dnešnímu dni obsloužilo více než 43 tisíc lidí. Podle operátorů se odhaduje, že v České republice je přes 250 tisíc uprchlíků, kteří se postupně chodí registrovat. Vzhledem k tomu, že lhůta pro vyřízení víza se prodloužila na třicet dní, odhadujeme, že počty ještě výrazně porostou.

Má Praha v tuto chvíli ještě nevyužité ubytovací kapacity?

Za den se nám v pražském asistenčním centru zaregistruje přibližně třicet tisíc lidí, z nichž asi deset procent potřebuje ubytování. Ubytovací kapacity nám rychle dochází a je potřeba si uvědomit, že ti lidé sem přichází na měsíce, možná na roky. Pomohlo částečné navýšení příspěvku od státu, díky čemuž se začínají uvolňovat také kapacity v ubytovnách, penzionech a hotelech. Částka se teď upřesňuje, ale je samozřejmě velký rozdíl, jestli ubytováváte uprchlíka v Praze nebo třeba někde v pohraničí – příspěvek je bohužel všude stejný.

Přažská ODS hodnotí manažerské kroky koalice v hlavním městě jako nesystémové a chaotické. Prý neprobíhá komunikace s městskými částmi?

Myslím si, že Praha je v tom, jak probíhá pomoc, vzorem pro ostatní města. Není to pouze o tom, že máme otevřené dveře pro všechny a bezhlavě je ubytováváme, ale řešíme i následnou péči. Za poslední dva týdny jsme měli se starosty i tajemníky městských částí minimálně tři jednání. Nemůžeme očekávat, že jsou na městských částech nebo na magistrátu skupiny, které byly na takovou krizi připraveny. V humanitárním skladu jsme měli třeba věci na povodně – kbelíky a holínky, pak jsme řešili covid – takže máme desinfekce, respirátory a roušky. Nikdo ale samozřejmě nemohl očekávat, že nám sem přijde čtvrt milionu občanů jiné země, kteří budou potřebovat dlouhodobou pomoc.

Bude mít hlavní město dost školních kapacit pro azylanty?

Musíme k tomu přistupovat tak, že to jsou ukrajinští občané, kteří se pravděpodobně budou chtít vrátit domů – pro takové děti by výuka měla probíhat v ukrajinštině. Tipujeme prostory, kde by mohly být tyto děti vzdělávány a vznikly už první jednotřídky.

Setkali jste se i s negativními ohlasy na vaši pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Samozřejmě. A myslím si, že v české společnosti se tyto hlasy budou ozývat čím dál častěji. Proto se snažíme pomáhat zodpovědně. Musíme pomáhat a být solidární, ale naše pomoc nesmí znamenat vzedmutí populistů typu Tomia Okamury, nebo nedej bože někoho horšího. Jako starostové můžeme vládě poskytnout cennou zpětnou vazbu k tomu, co je potřeba dělat pro zachování rozsahu a kvality veřejných služeb tak, aby nedošlo k jejich přetížení.

Proč je nutné dbát na individuální potřeby příchozích? A jsou potřeba další dobrovolníci? Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Vladimíra Kroce s Petrem Hlubučkou.

autoři: Vladimír Kroc , marz

Související