Přál bych si, aby se z Prahy stalo město obyvatelné a útulné. Velký plán, přiznává architekt Šik

26. duben 2022

„Odchod do emigrace jsem nesl těžce. Z hispstera z Letné jsem se stal obyvatelem nudného švýcarského města, kde hospody zavírají v deset večer," popisuje odchod do exilu architekt a profesor pražské AVU Miroslav Šik, syn významného českého ekonoma, který v roce 1968 emigroval s rodiči do Švýcarska.

Čtěte také

Když přemýšlí o 32 letech svobodné architektury v Česku, tvrdí, že se bohužel význam nijak neposunul. „Možná, že se architektura jako taková zlepšila, ale smysluplnost pro české obyvatelstvo nevzrostla.“

„Architektura je tady stále ,popelka‘ – na jedné straně si lidé váží jen toho, co sami chtějí. Sotva jsou trošku movitější, tak si to rozhodují sami, takže je pak z toho jakási postmoderní mnohotvárnost a pachuť.“

Miroslav Šik si myslí, že architekt by měl být víc mezi lidmi uznávaný, vždyť je to on, kdo tvoří město.

Čtěte také

„Teď, kdy jsme víc na home office, kdy budeme mít víc decentralizovanou industriální produkci, tak se bydlení stává víc důležité. Ve Švýcarsku tato důležitost začala už někdy v 70. letech,“ popisuje.

„Dnešní architektura dává lidem i smysl života, protože jim dává schránku, ve které se mohou realizovat. Už to není jen ten domicil, tedy to, kde bydlíte. Každopádně by člověk měl bydlet tam, kde to vyjadřuje jeho touhy,“ domnívá se Šik.

„Přál bych si, aby lidé pochopili, že mají bydlet ve městě. To se stalo i v Curychu. Aby se jednou stalo, že bude dát ve Vltavě koupat, nebo že se tam jako v Paříži naveze písek a bude tam všechno možné. To znamená, že bych chtěl, aby se Praha stala obyvatelná a útulná, což je velký plán,“ uzavírá.

Snese česká architektura švýcarská měřítka? A jak se pozná, že si v Česku neceníme pospolitosti, zato až příliš dbáme na vlastní originalitu? Poslechněte si v audiozáznamu pořadu Hovory Petra Viziny.

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.