Před 70 lety se začal používat slogan „Březen - měsíc knihy“. A možná překvapivě čtenářů dál přibývá
Chodí si lidé v Královéhradeckém kraji stále půjčovat knížky do veřejných knihoven? Nebo je v digitální době tato služba už na ústupu? Protože to je letos přesně 70 let, co se začal březen označovat jako měsíc knihy, zeptali jsme se v knihovnách v regionu, jaký je zájem o jejich služby.
Čtěte také
Podrobnosti zjišťoval reportér Jiří Hofman.
Čtenářů, alespoň podle námi oslovených knihoven, přibývá. A to ve srovnání s počty registrovaných čtenářů za posledních 5 let zhruba o 10 procent. Znát je to především na počtu dětských čtenářů. Například knihovna v Dobrušce na Rychnovsku měla před 5 lety mezi dětmi 259 čtenářů, a teď už je to 433. Když to spočítáme, tak je to nárůst téměř o 40 procent.
Jak je to s poplatkem za výpůjčky?
Knihovny jsou obecně známé tím, že se snaží své klienty, v jejich případě čtenáře - neodradit a nezdražovat. Proto ten poplatek je buď dlouhodobě ve stejné výši a nebo pokud se zdražovalo, tak se k tomu knihovny odhodlali třeba i po 15 letech.
Čtěte také
Podle našich zjištění se v dospělém oddělení ceny pohybují od 100 do 250 korun.
Děti, studenti, senioři nebo lidé se zdravotním postižením mají čtenářský poplatek ve všech knihovnách snížený a někde mají dokonce výpůjčky zdarma. Jako například v Černilově, kde mají prvňáčci z místní školy v rámci projektu "Už jsem čtenář" přístup ke službám knihovny zdarma.
Stačí ty poplatky pokrýt provoz knihovny?
Peníze, které knihovny vyberou na čtenářských poplatcích na provoz knihovny zdaleka nestačí. Podle vedoucích knihoven, které nám poskytly údaje, takto vybrané peníze pokryjí úplně minimální náklady. To číslo je někde mezi 1,5 až 7 procenty.
Čtěte také
Knihovny tak jsou dotovány převážně svými zřizovateli, kterými jsou města, obce nebo kraj. A peníze se snaží získat také na různých dotacích.
A co dalšího knihovny v kraji nejvíce trápí?
Téměř všechny knihovnice nám na tuto otázku odpověděly, že to jsou prostory, které by více vyhovovaly současným aktivitám. Knihovny totiž v dnešní době už nenabízejí pouze možnost půjčit si papírovou knihu, ale je to také místo setkávání.
Lidé v nich mohou navštěvovat různé workshopy, přednášky a nebo maminky mohou do některých knihoven zajít se svými malými dětmi na kávu. Vedení knihoven ale také trápí platové ohodnocení pracovníků v kultuře, což jim podle jejich slov způsobuje problém se získáváním a hlavně s udržením kvalifikovaných a schopných zaměstnanců.
Související
-
Práce v knihovně je jejím životem. Knihovnicí roku v hradeckém kraji je Jana Benešová z Jičína
Ředitelka Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně Jana Benešová převzala ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové ocenění za celoživotní přínos knihovnictví.
-
Knihovna města Hradec Králové získala cenu Bibliotheca inspirans za upevňování komunity mezi lidmi
Královéhradecká městská knihovna nepůjčuje pouze knížky, ale přidává k tomu i programy, které pomáhají ve městě upevňovat společné soužití lidí z různých sociálních skupin.
-
Knihy zůstávají v oblibě a knihovnice také. Potvrdil to jičínský jarmark ku 100 let knihovnictví
Zahrada Knihovny Václava Čtvrtka v Jičíně se na jeden den otevřela příznivcům knih a knihoven, i náhodným kolemjdoucím. Návštěvnost jarmarku pořadatele příjemně zaskočila.
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Kýval jsem se jako houpačka.‘ Čech popisuje, jak prožil zemětřesení v Thajsku
-
ŽIVĚ: Fotbalisté Jablonce hostí Sigmu Olomouc. Radiožurnál Sport vysílá přímý přenos
-
Možná redefinovat, rozhodně ale zachovat. Válka na Ukrajině mění i pohled Švýcarů na jejich neutralitu
-
Účet za kauzami Vratislava Mynáře: soudy exkancléře osvobozují, policie šetření odkládá