Předsudky jsou pro duševně nemocného mnohdy horší než samotná diagnóza, upozorňuje výzkumník

Česko oproti západní Evropě podle průzkumů zaostává v takzvané duševní gramotnosti. „Postoje k duševním onemocněním jsou například v Anglii nebo v Katalánsku daleko lepší než v České republice. Na druhou stranu ve východní Evropě jsou ještě o něco horší než u nás,“ shrnuje Petr Winkler výsledky studií, na kterých pracuje v Národním ústavu pro duševní zdraví.

Čtěte také

Stigma duševního onemocnění se pomalu vytrácí. Napomohl tomu i covid, míní psychoterapeutka Votavová

A přitom pouhé společenské přijetí je mnohdy pro nemocné lidi klíčové. „Často říkají, že negativní postoje, kterých se jich od společnosti dostává, jsou pro ně daleko horší než onemocnění samotné,“ vysvětluje expert.

Nezřídka se také stává, jak popisuje vědec, že pacient sám přejme negativní mínění o svém zdravotním stavu. Pokud třeba v podobném nastavení žijí i jeho rodina a přátelé, má podle Winklera tendenci onemocnění skrývat nebo přímo popírat.

„Potom se ani neuchází o zaměstnání nebo se nesnaží o sociální kontakt, protože předpokládají z okolí negativní reakci,“ upozorňuje.

Stigma ale nedopadá jen na jedince, nýbrž škodí celé společnosti. „Lidé nepečují o své duševní zdraví. A pokud se u nich nebo u jejich blízkých objeví duševní onemocnění, tak vůbec nejsou schopni poznat a připustit si, že to, co prožívají, by mohlo takové onemocnění být,“ popisuje Winkler.

Zdravý nemocný

Společnost podle výzkumníka vnímá psychickou stabilitu dvojím způsobem – buď je člověk zdravý a nemusí se o nic starat, nebo je nemocný a patří do psychiatrické léčebny.

„Dnes má mnoho lidí pocit, že žít v něčem, co je vlastně deprese nebo úzkost, je tak nějak normální a je to život,“ domnívá se expert a varuje: „To jsou symptomy duševních problémů, se kterými se dá něco efektivně dělat. Pak je život daleko kvalitnější.“

Čtěte také

Otevřený dialog je metoda, která zkoumá život nemocného. Primárně nejde o určení psychiatrické diagnózy, vysvětluje peer konzultant

Důležitá je proto již zmíněná duševní gramotnost. Podle Winklera je její výuka dokonce důležitější než destigmatizace jednotlivých nemocí. Spočívá přitom pouze na čtyřech jednoduchých pilířích.

„Schopnost získat a udržet si dobré duševní zdraví; porozumění tomu, co to jsou duševní onemocnění a jak vypadá jejich léčba; postoje k duševním onemocněním a k lidem s nimi; schopnost efektivně vyhledat odbornou pomoc,“ jmenuje odborník.

„Není to žádná raketová věda. Je to něco, co máme všichni, je nám to všem společné a stačí tomu dát prostor, trochu se nad tím zamyslet, abychom zjistili, co nám dělá dobře, co zvyšuje naši psychickou odolnost nebo jak reagujeme v různých situacích,“ uzavírá Petr Winkler.

Petr Winkler|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Poslechněte si celé Studio Leonardo v audiozáznamu.