Přepis: Jak to vidí Adam Černý – 11. dubna 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková, vítám vás u rozhovoru na aktuální témata. Pozvání přijal Adam Černý, zahraničněpolitický komentátor, dobrý den.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Stále ještě dobré jitro.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V centru pozornosti bude Francie, která volí prezidenta. Čeká zemi dramatické druhé kolo? Jak předvolební kampaň ovlivnila ruská agrese na Ukrajině. Neopomeneme ani tamní vývoj a hovořit chceme také o přístupu Berlína k Moskvě. Přeji nerušený poslech. Francie zná účastníky druhého kola prezidentské volby, které se uskuteční 24. dubna. Podle dosavadního sčítání postupuje prezident Emmanuel Macron a kandidátka Národního shromáždění Marine Le Penová. Je to Adame, dejavu? Čeká Francii stejný souboj jako před pěti lety, nicméně jak už naznačují francouzské agentury na výzkum veřejného mínění. Ten souboj bude nejspíš dramatičtější a výsledek těsnější než ten duel 2017.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To uvidíme, protože ta kampaň teďko dospěla do svého přelomu a nyní začíná její druhá fáze a v případě Emmanuela Macrona se dá dokonce říci, že ta kampaň teprve začíná. Protože on se do ní pustil později. Myslím si, že to bylo z jeho strany cílené, vědomé, ale přesto i tak jako je pro Marin Le Penovou jistým strašákem to, jak proběhla televizní debata ve finále před pěti lety. Tak pro Emmanuela Macrona je jistým varováním, že ten pozdější start mu byl vytýkán právě i před pěti lety. Takže to bude nyní velice zajímavé. Emmanuel Macron oznámil jednak, že slibuje nějaký politický projekt. To se teprve ukáže a jednak bude muset vyrazit do terénu, ukázat, ukázat se na mítincích u lidí. A myslím si, že už je to jasně naplánováno. Myslím v první, první místo bude někde na severu Francie, kde poměrně sociálně postižené. Pak pojede do /nesrozumitelné/. To jsou všechno cílené destinace, i je starostou bývalý premiér Édouard Philippe a takhle by se dalo pokračovat. Na druhou stranu Marin Le Penová má jiné varování. Stalo se jí to před pěti lety a byly tady náznaky letos. Ona tu svojí kampaň v jednu chvíli přepálila, musela si odpočinout. Takže uvidíme, jak to oba dva v těch následujících dvou týdnech pojednají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče Emmanuela Macrona, nakolik výrazně nebo zásadně ovlivnil ten výsledek právě konflikt na Ukrajině a jeho angažovanost? Viděli jsme, jak vlastně navštívil v Moskvě Vladimira Putin. Telefonovali si oba státníci, vlastně odstoupí nyní trošku Macron z té, odkloní se od té zahraničněpolitické agendy a bude se teda plně koncentrovat ty dva týdny na to, aby zůstal v Elysejském paláci?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To nepochybně, to je jeho základní úkol, ale řekl bych to asi takto. Je trochu jiná perspektiva, kterou je vnímáno Macron, řekněme, v Evropě nebo ve světě, ty jeho kontakty a telefonáty s Vladimirem Putinem a jinak zevnitř Francie, protože tam určitě bylo dost lidí, kteří si nesli, že i pokud to lze, takže je třeba s Moskvou vyjednávat. Jiná věc, jak se tam nálada radikálně měnila, po zahájení té agrese 24. března. A tam si myslím, že to mělo jiný efekt v zásadě pro Macrona výhodnější, a to myslím souvisí s tím, co jsem říkal před tím, že ti kandidáti napravo, jak Marin Le Penová, tak Erik Zemmour se nijak netajili svými sympatiemi vůči Vladimiru Putinovi. A dokonce by se řeklo, že se těmi kontakty, jak bych to tak řekl hosili, jako byla Malin Lepenová. A to co začalo 24. března, tak je jejich ambice vlastně byli otřeseny, oni museli bezprostředně silně reagovat, vymezit se vůči tomu, aby nebyli obviněny z toho, že jsou komplicové, komplicové Vladimira Putina. Takže v tomhle smyslu ta ruská agrese na Ukrajinu spíše Macronovi pomohla, než by mu uškodila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze říct Adame, že je Marin Le Penová ve své dlouhé politické kariéře nejblíže ke vstupu do Elysejského paláce z jejího pohledu?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Je nejblíže, i když ty samozřejmě průzkumy jsou ošidné, ale ten, který se objevil včera večer, tak ten naznačoval pro druhé kolo nějakých 54:46, což by bylo relativně přesvědčivé. Ale jak říkám, ta partie se hraje znovu. A i když to vypadá pro Emmanuela Macrona relativně naděje, tak nesmí udělat žádnou chybu. Jednak bude důležité, jak povede kampaň, jak se předvede v kontaktu s lidmi, to je to věc, která byla pokládána za jeho slabinu, proč byl nazýván Jupiterem, který se vznáší nad pozemskými starostmi. A druhá rozhodující věc a tam bude zase velmi muset být opatrná a zároveň přesvědčena Marie Le Penová, protože ona před pěti lety v tom finálovém televizním duelu prostě vyhořela strašlivým způsobem. Takže bude zajímavé, jak ona se na ten duel připraví. Sám jsem zvědav, jakou bude mít formu, protože ta, která byla před pěti lety, kdy ten, ta debata trvala, řekněme, asi třeba půl hodiny, já jsem se byl ochoten strávit z toho něco víc než půlku i takto, a to si myslím, že jsem v tomhle směru hodně poznamenaný. Nedovedu si představit, že by někdo sledoval debatu, která trvala takhle dlouho. Uvidíme, jak to bude vypadat letos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když se podíváme na další kandidáty, celkem jich bylo 12. Už tady zaznělo jméno bývalého kontroverzního novináře a také spisovatele Erika Zemmoura. Asi těch 7 %, které získal, není důvod ke spokojenosti, je to pro vás překvapení?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Já jsem si myslel, že neuspěje. To, že má dneska nějakých 7 %, což je řádově asi třetina vůči tomu, kdy se blížil 17 procentům na podzim, tak bych řekl, že to se dá mluvit o debaklu. A myslím si, že za to mohou dvě věci. Jednak ta jeho vyhrocenost mu nepomáhala, rozšiřovat tu voličskou základnu a scházela mu jedna důležitá věc, kterou disponují ti favorité a nejenom oni, ale třeba /nesrozumitelné/, o kterém třeba ještě budeme mluvit, tak prostě neměl za sebou vybudovaný politický aparát stranu nebo politického hnutí, která by mu poskytovala podporu po celé Francii. To myslím, že byla největší slabost. Nebudu mluvit o osobních aférách, jakože prosakovalo, že ačkoliv je ženatý, má očekávat potomka s vlastní tiskovou mluvčí a podobné s opuštěným drby. Ale myslím si, že ten problém byl v té struktuře. Příliš velká vyhraněnost a scházející politická infrastruktura, protože ono je něco jiného zářit na, před televizními kamerami v debatách a druhá věc je ta politická práce v terénu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Půldruhého procenta počítám-li správně dělilo Jeana Luca Mélenchona, levicového politika označovaného jako levicový populista od toho, že by byl finalistou v tom druhém kole společně s Emmanuelem Macronem.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Je to takový hořkosladký pocit asi mezi jeho stoupenci, protože na jednu stranu se už dlouho nějaký zástupce levice nedostal tak daleko a zároveň ten odstup, s kterým představuje nějakých půl milionu hlasů, tak prostě už to včera zaznělo, že pokud by mu vyslovili podporu ekologové a další formace, takže by ten odstup nebyl nepřekonatelný. Ale stalo se, už je to tady, a to co bude zajímavé, jakým způsobem ti voliči, kteří mu odevzdali hlas v prvním kole, budou reagovat v tom druhém kole, protože Jean Mélenchona se jednoznačně vyslovil v tom smyslu, žádný hlas pro Marine Le Penovou. Ovšem žádný hlas pro hlas pro Marine Le Penovou neznamená automaticky všechny moje hlasy pro Emmanuela Macrona. On dokonce ohlásil, že uspořádá vnitřní elektronické hlasování kde budou na stole 3 obce. Hlasovat pro, hlasovat pro Emmanuela Macrona, hodit bílý lístek a popřípadě zůstat doma. To bude zajímavé ty průzkumy, které odehrály včera, ty uvádí zhruba asi, že by se ty hlasy mohly rozdělit po třetinách. To znamená, že z těch necelých 22 %, že by třetina mohla jít za Emmanuelem Macronem, ale to se teprve ukáže. Ale myslím si, že oba kandidáti, když se podíváme na ten výsledek a na to skóre Jeana Luca Mélenchona, tak se nyní budou snažit oslovit toho levicového voliče.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kandidáti dalších politických formací, třeba také starostka Paříže, která Anna Hidalgo, která získala necelých, necelé 2 %, už také vyzvala nebo ukázali, doporučili svým voličům koho by.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To je to udělala i /nesrozumitelné/, kandidáta tradiční pravice. Obě patří do toho klubu méně než 5 %, což má i svoje finanční důsledky a je to veliká porážka tradičních stran, protože obě dámy představují dvě, dva politické proudy, které ve Francii tradičně byly velmi silně zastoupeny a nyní jako kandidátky prezidentské, které prezentovaly zahraniční socialisty a tradiční pravici prostě vyhořely.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co Adame, to rozvrstvení těch kandidátů vlastně vypovědělo o politické scéně ve Francii, co je pro ni typické?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Začnu tam u konce předchozí odpovědi. Myslím si, že to, co tady sledujeme, je pokračování trendu, který tady byl vidět už před pěti lety, že prostě mizí to tradiční vymezení na pravici a levici. Objevují se takzvaná identitární témata, francouzská kultura, ochrana francouzské kultury, imigrace samozřejmě také a sociální otázky, které nejsou taktovány jenom, řekněme, z toho, z toho čistě politického hlediska a to bude zajímavé, jakým způsobem se to ve francouzské politice bude odrážet napříště. Protože je tam hodně lidí, kteří chtějí vyjádřit svojí nespokojenost, mají pocit, že nejsou dostatečně zastoupeni a reprezentováni a myslím si, že tyto protestní nálady stojí za tím, že od roku 2002, jestli dobře počítám žádný z prezidentů neobhájil svůj úřad a i tehdy v roce 2002 to byl Jacques Chirac jenom proto, že se do druhého kola dostal otec Marine Le Penové. Jean, Jean Marie Le Pen, proti kterému volilo 80 % Francouzů. Takže Chiraca zachránil vlastně jenom to vymezení se vůči pravici. Takže tam si myslím, že ten pocit nespokojenosti je důležitý, který má, ale ještě si dovolím doplnit důležitý aspekt. On vlastně ten pocit nespokojenosti se projevuje i v tom, že ty pokusy reformovat Francii a všichni francouzští prezidenty minulých období se o to pokoušeli, tak naráželi paradoxně na odpor velké části společnosti. V případě Emmanuela Macrona to bylo to známé hnutí Žlutých vest.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Emmanuel Macron musel řešit, jak vlastně Žluté vesty, tak pak přišla pandemie, nyní konflikt na Ukrajině. Jenom připomenu, že tu druhou šanci od voličů nedostal ani Sarkozy ani /nesrozumitelné/. Jak hodnotíte vůbec těch 5 let Macronova vládnutí, jak plnil předvolební sliby?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Je to pověstná, poloprázdná, poloplná sklenice, některé reformy se podařilo prosadit, jiné, jiné nikoliv a už podle toho, co Emanuel Macron říká, tak v některých chce pokračovat. Jako věc velmi citlivá, která hodně narážela, protože se týká francouzského sociálního systému, který je podle některých kritiků možná až přebujelý. Takže je třeba zvednout, zvednout téma prodloužení odchodu do důchodu, což by mohlo pomoci systému sociální zajištění, zabezpečení hlavně jeho financování, tak určitě bude téma, které bude pokládáno za kontroverzní. Na druhou stranu bylo jasné, že systém důchodů, který obsahuje několik desítek možností a variant, takže je příliš komplexní na to, aby mohl pořádně fungovat. To jenom, abych zmínil jenom jedno z témat. Na druhou stranu Emmanuel Macron se může ukázat, vykázat dvěma důležitými body z ekonomiky. Jednak je to pokles nezaměstnanosti a za druhé zvýšení hospodářského výkonu, což jsou určitě citlivé věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V čem jsou francouzské volby, na které zanedlouho navážou také volby parlamentní důležité z hlediska Evropy, Evropské unie?

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To si nejlépe dovedeme představit, když budeme uvažovat o variantě, že by se prezidentkou Francie stala Marine Le Penová. To by představovalo zásadní zvrat v evropské politice, protože jedna z klíčových zemí Evropské unie anebo celé evropské politiky, by najednou měla v čele prezidentku, která by byla, co se týče zahraniční politiky naprosto nevyzpytatelná. Navíc s pozadím velmi diskutabilním, protože je známo, že její strana byla financována půjčkami z ruských bank.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale exit takzvaně už /souzvuk zvuků/.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To myslím, že lekce z brexitu tady už, tady zafungovala a Marine Le Penová to, co říkala před pěti lety, ať už od tehdy koketovala jednak s obchodem z eurozóny a tam si myslím, že silně razila, protože se ukázalo, že Francouzi o euro stojí. Tak dokonce s frexitem. Tak to, co se odehrávalo ty chaotické scény na britské politické scény, byly dostatečným poučením. Takže tohle téma už je dneska mrtvé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem za jedno z největších překvapení označovali komentátoři fakt, že ji v té kampani nepodpořila její neteř, také politička Marion Maréchal.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Ale ona podpořila Erika Zemmoura, ale včera už se v televizi objevila a řekla, ač byli mezi nimi problémy jakékoliv a politické různice. Nebudeme mluvit o těch domácích. Kdy si Marine Lepenová stěžovala, co jí to ta neteř provedla, když ona se oni v mladí tak pečlivě starala. Tak Marie Meréchal, která se zbavila příjmení Le Pen dokonce oficiálně, tak řekla, že Marine Le pen podpoří. Ale zase těch řádově 7 % Erika Zemmoura může být zajímavých, ale nejsou úplně rozhodující ve finále.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje zahraničněpolitický komentátor Adam Černý. Do Moskvy překvapivě letí rakouský kancléř Karl Nehammer. Ten byl minulý týden také v Kyjevě a půjde o vůbec první osobní schůzku lídra Evropské unie s Vladimirem Putinem od 24. února. Jak to hodnotíte Adame? Rakousku se navzdory své vojenské neutralitě postavilo na stranu Ukrajiny, vyhostilo nedávno čtyři ruské diplomaty. Na Ukrajině ta cesta Nehammera nevyvolala velké nadšení.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Tak pochopitelně, že v Ukrajině to velké nadšení vyvolat nemůže, ale na druhou stranu dovedu si představit, že Rakušané chtějí si udržet tu pozici toho mostu, té země, která dokáže otevírat komunikační kanály mezi znepřátelenými nebo vzájemně nevražícími stranami. Ale to co na to vidím nejproblematičtější, i když připustím, že rakouský kancléř tam pojede se vzkazem pevného postoje, protože říkal, že ty svoje pozice konzultoval, jak už z Evropské unie, tak i v Kyjevě. Tak je otázka, co za této situace taková návštěva kromě toho, že zopakuje svoje názory, co může přinést. Protože se mi jeví vzhledem k tomu hromadění a přesouvání vojsk směrem na jihovýchod Ukrajiny, kde se schyluje k nějaké zásadní, zásadnímu vojenskému střetu, tak si myslím, že v tuto chvíli se pokoušet o zprostředkování, je prostě bláhovost a vidím to jako dosti nešťastné. Ale možná, že Rakušané jsou právě vstříc v zajetí, ale domnívají se, že i za této situace situace už být prospěšný, i když si myslím, že teďko se bude rozhodovat spíše na bojišti a podle toho, jak to na tom bojišti bude vypadat, tak se dá odhadovat, že teprve nastane okamžik, kdy bude možno uvažovat o nějakém politickém vyjednávání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ukázky prezident Volodymyr Zelenský před několika dny pozval německou exkancléřku Angelu Merkelovou i někdejšího francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho do Buči u Kyjeva, aby viděli, k čemu vedlo 14 let ústupků jejich politiky vůči Rusku. Mimochodem za přílišnou vstřícnost vůči Vladimiru Putinovi čelí kritice také spolkový prezident a dlouholetý někdejší ministr zahraničí Frank Walter Steinmeier. Ten sám označil za chybu letitou podporu plynovodu Nord stream 2. Podívejme se, Adame, na německou politikou vůči Rusku. Jak se vyvíjela, kde hledat vlastně kořeny, ať už z té zdrženlivosti, pacifismu, ale i té vlastně velké i vstřícnosti ale i velké závislosti třeba na ruském plynu.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To budeme muset možná sáhnout trochu více do historie. Podívat se na druhou světovou válku, jak dopadla. Jak s ní Německo, tak jak je dneska reprezentováno, vyšlo. Protože ona vždycky se hlásila jak politici, ale velká část veřejnosti k té historické odpovědnosti, která plyne z těch let nacismu a z toho, co nacismus v Evropě napáchal. A tu je celkem zřejmé, že tam, odtud pramení ta velká zdrženlivost, co se týče užívání síly. To je bod 1. A pak je bod 2, který začal v podstatě /nesrozumitelné/, východní politiku sociální politického kancléře Willyho Brandta, který začal v zásadě otevírat cestu na východ, urovnal vztahy jak se Sovětským svazem, tak dokonce i se socialistickým Československem. Navázaly se diplomatické vztahy. Došlo vlastně k faktickému uznání východního Německa jako samostatného státu, což byla novinka. A tohle to, tohle to otevírání na východ se opíralo o přesvědčení, že ten systém, ten blok tady bude dlouhou dobu, že ta realita, s kterou je nutno počítat. A odtud se potom odvíjejí ty vztahy k Rusku jako takové, včetně Ruska současného. A ta, to vyhýbání se konfrontace, které se odvíjí z toho pacifismu, se projevovalo v pokusu provádět politiku, nikoliv na té silné politické úrovni, ale řekněme prostřednictvím obchodů a obchodních vztahů. Tím, že se budou budovat silné obchodní vztahy, bude se bude, bude vzájemná závislost, která povede k vzájemné vstřícnosti. A tohle ten předpoklad nyní narazil na tvrdou realitu politiky Vladimira Putina, protože ty výčitky, které dneska slyšíme na adresu Franka Waltera Steinera a dalších, jak si, jak si je zmínila, tak prostě tam je zřejmé, že prostě nepočítali s tím, kam se ruská politika vyvine a že nabyde tak té agresivní a řekl bych, jak revizionistické, dokonce revanšistické podoby, protože pokud čteme rozhovory kremelských představitelů a jejichž propagandistů, tak dneska už tam zní vysloveně útočný tón.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Také bývalý předseda německého parlamentu křesťanský demokrat Wolfgang Schäuble, hovořil nedávno o tom, že vlastně dekády trvalo mylné politické smýšlení nebo politický kurz Berlína vůči Rusku. Co byste nyní očekával od spolkové vlády, ta mimochodem nedostala teda také evidentně žádných 100 dní, hájení vláda Olafa Scholze.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To už tak prostě bývá, že ty události to přebíjí. Ale myslím si, že Německo teďkom prochází velkým sebezpytováním, to první, ta první reakce byla vidět v tom, že se rozhodlo celkem jednoznačně navýšit své výdaje na obranu, což bude docela zajímavé. Stačí připomenout jedno číslo, že i ty současné, v uvozovkách, nedostatečný výdaje na obranu svým objevem, co se týče financí, bohatosti Německa, v podstatě odpovídají těm ruským. Takže jestliže Německo navýší své výdaje, tak to bude někde vidět a bude stát před námi možná do budoucna, pardon, zajímavá otázka, jakým způsobem se ten obrat projeví na té politické rovině, jestli Německo bude ochotno přispívat na svoji obranu. Ale jestli se neprojeví i třeba v jiném chování navenek, což by bylo docela zajímavé sledovat. A bylo by to důležité, pokud by se tam samozřejmě stále byly voleny demokratické vlády, ale pokud se tam projevily nějaké i jiné tendence, tak by to mohlo mít i velmi negativní efekt. Ale to nechci předbíhat, chci jen upozornit na to, že když byla, bylo Německo kritizováno, že málo přispívá na svou obranu, tak je si třeba představit, že to je Německo, které právě zdrženlivé až pacifistické. A když bude mít více peněz na obranu, tak je otázka, jestli bude chovat, stále stejně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Přinese to další období, když budeme sledovat dál ten vývoj ruské agrese na Ukrajině vlastně nebo bude muset přinést revizi té ruské politiky dosavadní, co se týče Evropské unie i konkrétně České republiky.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To myslím, že zatím ne. Německá politika prodělal několik zajímavých posunů. Jednak tam byla za těch, za časů té finanční a ekonomické krize velká zdrženlivost, poskytovat úvěry, což dneska je překonáno. Byly schváleny na Evropskou unii velké balíky podpory. Jak co se týče tehdy za té finanční krize, ale teďko nyní i za to, na podporu nové zelené politiky a loni i na obnovu ekonomiky jako takové. Takže ano, na tom se Německo podílelo. Čili tam došlo k revizi toho chování a bude zajímavé pozorovat, jak se to projeví i v těch kontaktech vůči ostatním. Důležité bude myslím pro a tam si myslím, že je to ještě není úplně jasné, jak bude vypadat ta politika vůči těm nejbližším sousedům, protože tam přece jenom osobnost Angely Merkelové s její životní zkušeností, bývalé obyvatelky východního Německa, která měla zkušenost osobní, že poznala život v Československu, tak ty osobní kontakty tam byly. Ale to vnímání těch zemí bylo jednoznačně založené na té osobní zkušenosti, tak je otázka, jestli tohle se nějakým způsobem aspoň trochu udrží i v případě politiků, kteří tuto zkušenost nemají, jako je současný kancléř Olaf Scholz. Koneckonců i on bude zajímavé pozorovat, jak se jeho osobnost bude profilovat. Protože marná sláva, stále ještě je ve fázi, kdy si to svoje místo jako představitelé Německa a toho, kdo určuje německou politiku a dneska to není jenom on. Vidíme jednoznačné, spíše výrazné, řekl bych výrazné profilování, třeba zelených jako je Annalena Baerbocková na místě ministryně zahraničí, tak jak se ta německá politika bude profilovat, jestli tady uvidíme něco takového, co jsme viděli za časů kombinace Gerhard Schröder, Joschka Fischer. I když pana Schröder bych neuváděl jako pozitivní příklad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Překvapilo vás vůbec, Adame, ta snaha angažovat se, snaha Emmanuela Macrona, francouzského prezidenta, který vlastně do Moskvy také přiletěl, s návrhem té společné evropské bezpečnosti nového konceptu.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
To byl pokus vyjít nějakým způsobem Rusku vstříc v zájmu toho, aby ten konflikt nenastal, i když si myslím, že tam velkou roli sehrál, sehrál vysloveně špatný odhad, za který už dneska zaplatili vysocí představitelé francouzské rozvědky, kteří byli kritizováni za to, že neděli francouzské vládě dostatečně jednoznačně informace o tom, co se chystá, na rozdíl třeba amerických nebo britských. Takže ale vrátím se k tomu, že ta angažovanost Emmanuela Macrona byla jednak tím, že to je energický politik, který se chce profilovat a za druhé tady nebyl ten silný partner v podobě Německa, kde byla výměna stráží a ten, ten Olaf Scholz si ještě to místo nacházel a navíc je tady to francouzské předsednictví. Čili všechny tyhle kombinace předurčovaly k tomu, že se Emmanuel Macron nejenom chtěl, ale možná musel v té věci angažovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje zahraničněpolitický komentátor Adam Černý. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji hezký den, na slyšenou.

Adam ČERNÝ, zahraničněpolitický komentátor
Díky za pozvání a na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.