Přepis: Jak to vidí Andor Šándor – 27. května 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková vás vítá u poslechu, příjemný den vám všem. Pozvání přijal Andor Šándor, bezpečnostní poradce, dobrý den.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Hezké ráno Zito vám i posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se vás, například na to, do jaké míry je bezpečný vzdušný prostor a zda červnový summit prezidentů Bidena a Putina v Ženevě přinese restart vzájemných vztahů, nerušený poslech. Státy Evropské unie odsoudily odklonění nedělního letu mezi dvěma evropskými metropolemi do běloruského Minsku za asistence stíhačky. Pod falešnou záminkou údajné bomby na palubě. To celé kvůli zatčení protirežimního novináře Ramana Prataseviče. Ve vězení, respektive ve vazbě skončila i jeho přítelkyně. Pane Šándore. Mezinárodní společenství odsoudilo incident jako akt terorismu. Praha stejně jako mnoho dalších států pozastavuje provoz běloruských aerolinek v České republice. Proč prezident Lukašenko nechal do své země tímto způsobem přivést svého oponenta stíhačkou MiG 29? Muselo být přece jasné, že to stěží zůstane bez nějaké odezvy, kdyby byl škaredý tak řekl, že to je otázka na prezidenta Lukašenka. Nikoliv na mě, ale samozřejmě nebudu. Já si myslím, že to je takový už vrchol jeho zoufalství v tom, že riskuje to, co se proti němu teďka valí za cenu toho, že Romana Prataseviče dostane do vězení a nějakým způsobem ho odsoudí. On ten člověk mu vadí, ale jestli toto skutečně lze jaksi na tu misku vah položit, to si já osobně prostě nemyslím, protože celý ten incident nemusel vůbec dobře dopadnout, protože ten pilot toho Ryanairu nevíme, do jaké míry byl zkušený nebo ten kapitán, ale on to přistání v Minsku neměl plánováno. Já neznám letiště v Minsku, nevím, jestli je tam komplikovaném přistání, zřejmě ne, ale přesto ti kapitáni, ti piloti se učí na trenažérech přistávat, na takových letištích by měli umět přistát tak. Ale už ten vůbec způsob, že se před ním objeví MiG 29, po jeho levé straně kývá křídly, vlastně krátce předtím než by vstoupil do vzdušného prostoru Lotyšska, se musí obrátit a přistat zpátky. Je to akt, který není teda úplně ojedinělý. Musíme přiznat, že něco podobného se stalo bolivijskému prezidentovi Moralesovi včetně i toho, že se Ukrajinci kdysi snažili a není to tak dávno, dostat z jednoho letounu příslušníka Wagnerové skupiny. To jsou ti dobrovolníci ruští, co bojují v různých konfliktech, ale je to akt velmi nebezpečný a nelze ho v žádném případě tolerovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Právě tady se nabízí celá řada jak právních tak i technických otázek, už jste to částečně popsal. Třeba jestli mohou dispečeři podle práva donutit letadlo přistát, za jakých okolností se k civilním letounům vysílají armádní stíhačky a co by se stalo třeba, pane Šándore, dovedete si to představit, pokud by piloti třeba neuposlechli a nezměnili ten kurz.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak za prvé já nejsem úplně někdo ví jaký odborník na letecký provoz jaksi podle mezinárodních regulí, ale je zřejmé, že za bezpečnost toho letounu, přelet přes výsostné území daného státu, odpovídá řízení letového provozu. A každý kapitán letounu je povinen poslechnout pokynů řízení letového provozu. Takže to je jedna věc. On prostě ten kapitán toho letounu neměl žádný, žádnou jinou možnost než prostě uposlechnou, byť byl asi 5 minuty letu před lotyšskou jaksi hranicí. Vyslání bojových letounů v rámci protivzdušné obrany, je akt, který není až tak úplně neobvyklý. Děje se tak, když se ztratí spojení s letadlem, když posádka se plně neorientuje, když se nějakým způsobem odmlčí a podobně. Jde o to, aby ten letoun se přiblížil, ten bojový letoun se přiblížil tomu dopravnímu letadlu a zjistil pohledem do kabiny, co se tam děje děje, na nějaké té stanovené frekvenci se snažil s tou posádkou mluvit to, to samozřejmě není věc úplně neobvyklá. Ale to co jsme neviděli teď je donucení dopravního letounu, přistát. Dokonce se mluvilo o nějakých výhrůžkách sestřelení, nevím, jestli je to pravda, nebo ne, protože člověk musí také všechny informace jaksi posuzovat opatrně. Ale už ten způsob to, jak byl ten jaksi letoun přinucen, už je akt, který není vůbec přátelský a navíc víme dobře, že tam byla smyšlená informace o tom, že vycházeli běloruské orgány z nějakého tvrzení, že Hamás uložil bombu na to letadlo zřejmě v Aténách, což se nepotvrdilo, přesto ty orgány na letišti v rozporu s pravidly provedly nějakou kontrolu, zda tam ten, ta výbušnina je, nebo není. Ale víte, ty běžné kontroly, tak jak jsem o nich mluvil, že ten letoun vylítá a zjišťuje, co se děje okolo toho dopravního letounu, tak ty se dějí běžně v rámci toho systému řízení protivzdušné obrany státu. Ale tohle to byl akt, kterým nepochybně museli ale vědět nejvyšší místa v Bělorusku, protože i možná trošku už šílený Lukašenko musel dost dobře vnímat, co to bude mít nebo měl aspoň vnímat, co to bude mít za mezinárodní ohlas.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Prezident Lukašenko říká, že jednal zákonně a v souladu s mezinárodními normami, když ten postup schválil šéf české diplomacie Jakub Kulhánek, mimochodem řekl, že ani za studené války se nestalo, že by se tímto způsobem unášela letadla jen proto, že v nich cestují nějaká nepohodlná osoba. Pane Šándore, když se vrátím k té bezpečnosti vzdušného prostoru, nabízí se otázka teda, nakolik je opravdu, do jaké míry bezpečný, co když se někdo inspiruje takovým tímto běloruským manévrem? Budou zapotřebí nějaká nová pravidla?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak já bych řekl, že Bělorusko nepodepsalo všechny ty úmluvy o té bezpečnosti toho přeletu, o které, o které jde, takže tady možná ten Lukašenko si myslí, že může toto udělat, protože Bělorusko není signatářem všech těch dohod o bezpečnosti přeletu. To za prvé, za druhé kdysi za minulého režimu byl film, jak takto chtěli unést nějaké letadlo nad Sovětským svazem. Já už si nepamatuju, jak se jmenuje. Osobně si nemyslím, že je nutné měnit nějaká pravidla, protože ta co existují a pokud se provedou v oprávněných případech, tak jsou asi asi správná a rozumná. Já si myslím, že by tenhle ten precedens, který je po právu takto nahlížet v mezinárodním společenství, neměl vyvolat u lidí obavu, že když prostě poletí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Byl to komerční let.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Přesně tak, když poletí přes území nějaké země, že se může stát něco obdobného. Samozřejmě v některých těch zemích, kde ten autoritářský režim má pocit, že ten /nesrozumitelné/ té moci mu umožňuje udělat cokoliv, se může nabízet ledasco, ale já předpokládám, že, a proto musí být i ta odezva mezinárodního společenství taková, aby se v tom nikdo do budoucna neinspiroval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem jaký máte dojem z videa, které zveřejnila běloruská státní televize? Zatčený bloger a novinář Raman Pratasevič v něm říká, že je v pořádku, že se k němu chovají korektně, že spolupracuje s vyšetřovateli a přiznal se k organizaci masových nepokojů.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já myslím, že to bylo dobře nacvičené, zvládli to poměrně velmi rychle. Já bych úplně nevěřil všemu to, co on musí říkat, ale na druhou stranu ho zase chápu. On tam je v situaci, kdy může být obviněn z toho terorismu, za který Bělorusko uděluje nebo ukládá a také bohužel i vykonává tresty smrti. Já myslím, že Roman dobře ví, co je v sázce a že v tuto chvíli s těmi běloruskými orgány prostě spolupracoval a odehrál, odehrál tu roli, tak jak můj napsali, tak jak to, to po něm chtěli, ale pokud to sledujeme trošku pečlivě a víme, co se stalo a umíme se asi trochu vžít do toho, co prožívá, tak je nám zřejmé, že to nebyla jeho slova, nebyla to, nebyly to jeho pohnutky, nebylo to jeho upřímné sdělení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou podle vás, pane Šándore, šance na propuštění Ramana Prataseviče, právě pod tím tlakem mezinárodního společenství, troufáte si to odhadnout?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Je to velmi těžké, podle mě jediný, kdo může zatlačit, je Putin. To je samozřejmě otázka, zda to udělá, zda se o tom budou s Bidenem bavit v rámci toho, jak jste zmínila nějakého resetu, to já samozřejmě neumím říct. Faktem je, že když se ta schůzka v Reykjavíku domlouvala, tak tento incident se ještě nestal, ale není vyloučeno, že bude jaksi na pozadí nebo součástí těch, těch dohovorů. Pravdou je, že ani pro Kreml jaksi Lukašenko není úplně ideální spojenec, akorát je zřejmě evidentní, že nemohou najít nikoho jiného, kdo by ho vystřídal, kdo by byl přijatelnější pro vlastní obyvatele. Myslím aspoň pro tu část, která s jeho vládou nesouhlasí, byl by přijatelný vnější i mezinárodnímu společenství, což by samozřejmě i Rusku jako ulevilo a ten fakt, že oni potřebují Bělorusko jako spojence, o tom není žádných pochyb. Ale nepotřebují člověka, který unáší letadla, to je celkem zřejmé a evidentní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Rusko už včera slovy a ústy mluvčího Kremlu řeklo, že nevidí důvod nevěřit vysvětlení Lukašenka o okolnostech nedělního odklonu komerčního letu. Podle Kremlu Bělorusko nenařídilo přistání letadla ze své iniciativy, ale řídilo se přitom odpovídajícími pravidly v případě hrozby. Možná už tady se rýsuje ta pozice Ruska v tomto případě nebo postoji.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak ta pozice je z hlediska nějakého vztahu vůči Bělorusku, já si myslím, že ani oni sami tomuhle nemohou věřit, ani sami jak by přišli na to najednou, že je na té palubě toho letounu bomba. V Aténách nic zjistili, ve Vilniusu také nic netušili, akorát najednou to ví Bělorusko, že na na palubě by měla být, měla být bomba, takže a ta se nenašla. Měli by říct, kdo jim dal varování, jak se to dozvěděli, jak věrohodné to bylo. A pokud by tam byla ta bomba, tak jako k tomu není jako potřeba, aby vzlétl ten MiG 29. Ten tam byl k tomu, aby přiměl toho kapitána, aby já nevím, jaké byly úmysly toho kapitána, nechci mu vůbec nic podsouvat, ale aby si neřekl, mám to ještě 5 minut do Lotyšska, tak už se nebudu vracet. Nevím, jsou to spekulace, ale já tomuhle postoji Ruska mu nevěřím, ale že ho hájí od samého začátku. Oni byli první, kteří ukazovali na ten případ toho Moralese. Víte, přece když někdo někoho někde jinde, já vím, že to teď bude kulhat zabije, tak to neznamená, že ten druhý to může udělat také, protože to někdo udělal předtím. Tohle to prostě nejsou činy, které by se mohly srovnávat někde s něčím jiným. Jestli se tak stalo někdy dříve, tak to bylo stejně odsouzeníhodné jako dneska. Ten případ v Bělorusku. Pokud se to tehdy neodsoudilo tak silně jako teďka, tak to je samozřejmě problém nějakých dvojích standardů, k posuzování těch věcí, ale nelze říct, když se to stalo Moralesovi, tak proč by to nemohli udělat Bělorusů. Já si myslím, že tento způsob nazírání nemůžeme připustit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká bezpečnostní poradce Andor Šándor. Přinese, pane Šándore, červnový summit amerického a ruského prezidenta Joea Bidena a Vladimira Putina v Ženevě restart vzájemných vztahů? Moskva už se nechala slyšet, že to příliš neočekává, pánové se sejdou 16. června.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
My už jsme tu měli pokus o restart, že jo s prezidentem Obamou a ministryní zahraničí věcí Hillary Clintonovou a že se to příliš nepovedlo. To je otázka, co si i Spojené státy představují pod pojmem restart.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem jak jste řekl, ta dvě jména, tak na ruské straně se toho zatím příliš nemění, co se týče těch partnerů.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Ano, tak to je samozřejmě věc těchto režimů, které si uchovávají dlouhodobou kontinuitu. Zatímco my zvládneme mít jednoho ministra, vyměnit během jednoho roku 4×, 5×, tak oni mají ministra Lavrova spoustu let a je to ostřílený kozák. Ale o tom jsme asi nechtěli mluvit. Víte, jsou místa, jsou společné věci, kde Spojené státy a Rusko najde společnou řeč. To bylo vidět i v tom prodloužení té smlouvy Salt, která vypadala, že by jaksi přestala platit, a přestože Biden se ve svých vyjádřeních vůči Putinovi nějak moc neuskromňoval, tak přesto tady ta smlouva se prodloužila. Ale jak jsem řekl, záleží, co si Spojené státy představují pod pojmem restart, zda to budou osloveny jenom životní a strategické zájmy Spojených států, anebo se tam připustí, že i teda Rusko má nějaké strategické zájmy. To samozřejmě všechno uvidíme. Bude řada věcí, kde se nepochybně nedohodnou. Ale myslím si, že je dobře, že ten dialog by začal, že bude mít nějaké, nějaký program. Doufejme, že to bude nějaká cesta od bodu, teď řeknu, že z Ženevy až kamsi, aby, aby přece jenom ten svět byl, svět byl bezpečnější. Koneckonců je to vidět i na postoji Evropské unie, která má s Ruskem také velmi špatné vztahy. Myslím Evropská unie jako instituce, nikoliv některé její velké členské státy, což je vidět i z toho, že jsme kromě jaksi slovní podpory, pokud jde o neuvěřitelně špatně hrané Vrbětice, tak jsme nezískali vůbec nic. Je evidentní, že možná ani nestojíme některým velkým členským zemí Evropské unie, aby si kvůli nám ještě více kazily vztahy, vztahy s Ruskem. Joe Biden nepochybně se zúčastní předtím setkání G7, bude tu setkání Severoatlantické nebo summit Severoatlantické aliance v Bruselu, takže tam bude řada ještě nějakých i neformálních konzultací, jak přistoupit k Rusku, ale je evidentní, že Rusko už není jelcinovým Ruskem, které ustupuje. Je to tvrdý hráč, který prostě neustoupí a je ochoten tu věc celou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A z čeho neustoupí.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Neustoupí z té pozice, že nebude považovat rozšiřování aliance za krok bezpečný. Otázka vyřešení konfliktu na Ukrajině, který se také často jenom jaksi ukazuje, že to je jenom jednostranná záležitost ruského zabrání Krymu, přitom ten problém je samozřejmě podstatně složitější a Minsk 2 dohody nedodržuje nejenom Rusko, ale nedodržuje ho samozřejmě ani Ukrajina a podobně. Takže ty svoje životní zájmy to Rusko bude jako tvrdě obhajovat. Pak je řada prostor, kde by ten soulad měl být nalezen, pokud jde o islámský terorismus, otázku Blízkého východu a podobně. To jsou dneska místa, která možná pod tou koronavirovou pandemií tolik nebyla v centru pozornosti, ale, řekněme si, že není žádný velký důvod k optimismu, co se na Blízkém východě stále děje a navíc jsme tu měli nedávno ten dvanáctidenní nebo kolikadenní konflikt Izraele s Hamásem v pásmu Gazy.


Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem akceptovalo Rusko vůbec jednak existenci Severoatlantické aliance, přijetí zemí jako je například Česká republika?


Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
To určitě, jestli vzpomenete, když tu byl Jelcin a seděli s Václavem Havlem, se aspoň takto traduje na pivu a Jelcin mu říká, tak dobře, když do toho NATa chcete jít, tak si tam běžte, ale pokud je to pravda, tak je to každopádně ukázka toho, že v rozporu s tvrzením některých lidí u nás, že Rusko by chtělo expandovat teritoriálně na území střední Evropy. Já si myslím, že tenhle ten krok byl jasný, že pro Rusko už to nepředstavuje nějaký velký problém. Něco jiného je samozřejmě Ukrajina a Gruzie. To jsou úplně jiné kategorie. Rusko dokonce akceptovalo Pobaltí, takže ale po tom roce 2018 na summitu NATO v Bukurešti Putin řekl Gruzie a Ukrajina už ne, už prostě nechceme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak si tedy podle vás Moskva, pane Šándore, představuje ten restart?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
No, to já taky nevím samozřejmě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A ví to Moskva podle vás si myslíte?

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Samozřejmě oni, oni mají své zájmy, vědí co chtějí. Já si myslím, že restart by měl také obsahovat to, že nebudeme se obviňovat z toho, že zasahujeme někde do voleb, že jsme schopni přesvědčit desítky milionů Američanů, aby volili toho nebo onoho, koneckonců i Spojené státy prostřednictvím svých tajných služeb ovlivňují veřejné mínění v demokratických zemích, obzvlášť před volbami. To si prostě neříkejme, že to dělá jenom jedna strana. Možná také je třeba si říct, že ne každý kybernetický útok musí být proveden jaksi pod schválením či zařízením vlády té dané země. Ale to jsou věci, aby se ubralo v té rétorice, a abych samozřejmě, ale jako to hlavní asi, co si myslím je, je to, že pokud nepřesvědčíme Rusko, že nejsme jeho nepřátelé. To znamená my, Severoatlantická aliance, tak představa nějakého příliš pozitivního restartu, je asi, asi těžko, těžko myslitelná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A pane Šándore, když to obrátíme, přesvědčilo Rusko, že není nepřátelem, nepřítelem Evropské unie, potažmo Spojených států?


Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Tak evidentně Rusko jaksi hájí svoje zájmy. Můžeme si o tom myslet, co chceme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Každý hájí své zájmy.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Přesně tak, je to přesně realita, že k tomu používá řadu bezpečnostních operací, že představuje bezpečnostní hrozbu pro některé země střední Evropy také z důvodu proto, že ony nevykazují úplně silnou pozici ve vztahu k členství v alianci nebo k Evropské unii, proto jsme pro ně mnohem více jaksi lepší cíl, jak přes nás oslabovat kohezi těchto institucí. Zcela nepochybně by si příliš nepřišli jaksi v Dánsku nebo, nebo v Holandsku, v těchto zemích, které vykazují jasný postoj vůči těmto institucím, no tak a samozřejmě z hlediska historický, kdy tady mají dobré zázemí, /nesrozumitelné/ věci, ano oni tím co tu dělají, tak představují bezpečnostní hrozbu. Ale podle mě ten důvod je z toho, ne že by chtěly expandovat a zabírat někde střední Evropu, ale protože tímto způsobem chtějí podlamovat kohezi a integritu aliance a Evropské unie. Tohle bychom si měli uvědomit a jaktože jsme Rusy nepřesvědčili za těch 30 let, že nejsme jejich nepřátelé. Já si myslím, že k tomu hrálo i teďka nedávno zmíněné bombardování jaksi aliance Srbska, za co se prezident Zeman omluvil, které bylo bez jakéhokoliv mandátu. Jak můžeme potom si představovat nové uspořádání světa, když jedni budou používat sílu a budou přitom zapomínat, že tu existují nějaké, nějaké rezoluce, mandáty instituce, které by to měly samozřejmě svým výnosem ospravedlnit anebo také zakázat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Server Seznam Zprávy v pondělí napsal, že pražské Letiště Václava Havla má kvůli odjezdu diplomatů koncem tohoto měsíce, už je to jenom pár dní nahlášené 3 speciální lety z Ruska a do Ruska. Podle nich se má první z nich, promiňte, se má podle mluvčí letiště uskutečnit pozítří v sobotu 29. května. Další dva pak v pondělí jedenatřicátého. Tipl byste si, pane Šándore, co se bude dál odehrávat v těch českoruských vztazích.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Já si myslím, že bude teďka nějakou dobu klid v tom, že se nic viditelně dít nebude. Ono možná nebude dít nic, nic ani za, za záclonou. Problematické je pro nás, že Rusko uzavírá své obchodní zastoupení tady, bohužel přijdeme o řadu příležitostí byznysu v Rusku, zatímco nás velmi ochotně zastoupí jiní, to je, to je problém. Myslím si, že bez nějaké medializace, myslím média, bez zastoupení, že by nám pomohl někdo větší jaksi ty vztahy vylepšit. Asi nejsme za této administrativy naší, nejsme a tím nechci říct nějak úplně záporně. Nejsme schopni ty vztahy zlepšit. Rusko se vždycky bude na nás dívat tak jako trochu z vrchu, jako na nějakého malého, ne sobě rovného. Toto samozřejmě nemůžeme připustit. Oni přece nemůžou s námi jednat z nějakého pozic, z nějaké pozice diktátu. Obávám se, že ty vztahy mohou být špatné po roky a že oni nemají žádný důvod, nám cokoliv ustupovat. Podívejte, oni nám prodají cokoliv budeme potřebovat, že to potřebujeme a nekoupíme si to někde jinde. A oni koupí od nás jenom to, co skutečně se jim bude chtít koupit. Obávám se, že ta jednostrannost je bohužel na jejich straně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem ruský velvyslanec v České republice Alexandr Zmejevskij se sešel s kancléřem prezidenta Vratislavem Minářem, požádal ho o pomoc s pobytovými povoleními pro zaměstnance střední školy při velvyslanectví Ruské federace v Praze, který se dotkne ohlášené vyhoštění z České republiky do konce května. Otázka na vás, pane Šándore, co si myslíte, proč vlastně se tak stalo? Pan Mynář podle Hradu postoupí tu ruskou žádost příslušným ministerstvům, zahraničních věcí a vnitra.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Jako pro mě je to zvláštní cesta, to ukazuje opět, jak jsem říkal, ti Rusové pořád nechápou, že mají jednat s těmi, kdo jsou k tomu určení. Já chápu, že pro pana Zmejevského může ministr Kulhánek být a teď to nemyslím myslím, připadat jako kluk. Ale je to prostě ministr a má jednat s ministrem a ne s Mynářem, to je ukázka, že oni hrají na tu silnou kartu, kterou vnímají, že mají, a to je prezident Zeman, na jeho silný vliv, který má na naší vládu a, a proto jdou tímhle způsobem. Ale správná cesta je ministerstvo zahraničí, nikoliv, nikoliv kancléř Pražského hradu. To je mi bohužel líto. Zas je to ukázka, jak jsem řekl toho, jak nás vnímají a jak vnímají to rozložení těch sil, které u nás prostě takhle funguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Andor Šándor, bezpečnostní poradce a jeho pohled na svět, děkuji, mějte hezky, na slyšenou.

Andor ŠÁNDOR, bezpečnostní expert
Děkuju, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude ekonom a statistik Richard Hindls. Příjemný poslech Českého rozhlasu Dvojka, přeje Zita Senková.Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.