Přepis: Jak to vidí Bohumil Pečinka – 27. června 2019

27. červen 2019

Hostem byl Bohumil Pečinka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den přeje Zita Senková. V následujících minutách se dozvíme, jak některé události vidí komentátor Bohumil Pečinka, zástupce šéfredaktora týdeníku Reflex. Já vás vítám. Dobrý den.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Dobrý den a pěkné ráno posluchačům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A řeč bude dnes především o české politice. Dobrý poslech. – Vláda po 17hodinové debatě ustála hlasování o nedůvěře. Proti hlasovali přítomní poslanci hnutí ANO a sociální demokracie. Komunističtí poslanci se hlasování zdrželi. Návrh podpořili jeho iniciátoři poslanci opozičních stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a nezařazení. Překvapení se tedy, Bohumile, nekonalo. Opozici se ani podruhé nepodařilo svrhnout menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Faktem je, že tenhle výsledek se čekal. Ovšem včera dopoledne trošku tu situaci zdramatizoval, téměř bych řekl shakespearovsky, prezident Zeman, a to tím, že údajně v rozhovoru s nominantem sociální demokracie na funkci ministra kultury panem Šmardou řekl, že ho nemusí jmenovat. A nato se sešel poslanecký klub sociální demokracie a padaly tam návrhy, jestli by v tom případě nestálo za to hlasovat proti vládě. Následovaly vzrušené telefonáty na Vysočinu. Pan Hamáček... Protože oni se usnesli, že do konce června musejí vyřešit otázku nástupnictví po odcházejícím ministru kultury Staňkovi, tak následovaly takové telefonáty, kdy Miloš Zeman řekl: Ano, přijmu vás, ale až 8. července.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Po dovolené...

Bohumil PEČINKA, novinář:
Ano. ... Následně pan Hamáček řekl: Tak fajn, já jsem klidně ochoten sednout do auta a přijet za vámi do Nového Veselí. Prezident údajně řekl, že si není jist, jestli tam celou dobu bude, že bude jezdit na výlety... Čili takhle se to, zvláštním způsobem, zdramatizovalo... Až ministr vnitra a předseda sociální demokracie Hamáček musel tu začínající revoltu v klubu zchladit tím, že řekl, že pokud by někteří hlasovali proti vládě, tak on by položil funkci šéfa sociální demokracie. Takže tímhle ten klub zdisciplinoval. Snažil se vypouštět různé signály, že Miloš Zeman si to možná ještě rozmyslí... A tak dále. Čili Miloš Zeman opět nezklamal. Vnesl do celého hlasování jistou zápletku, jisté drama. Nakonec to dopadlo tak, jak všichni předpokládali – že vládě nedůvěra vyslovena nebyla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A proč je takové drama kolem stále ještě ministra kultury pana Staňka?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Prezident republiky si užívá každou svou skutečnou nebo domnělou pravomoc, kterou má. Podle mých informací za to trošku může pan Hamáček tím, že... Oni byli společně s prezidentem domluveni, že odvolá ministra Staňka, ale někdy v červnu. V květnu byly evropské volby a pan Hamáček si myslel, že by mohl získat nějaké body tím, že odstoupí nebo že dotlačí ministra Staňka k odstoupení o měsíc dřív. Prezident Zeman to považoval za porušení jejich dohody... A tak dále. Myslím si, že to jsou takové věci, které znají lidé spíš z domácností a kuchyní než... Ale je to součást politiky, protože komunikace a mezilidské vztahy jsou součástí té politiky. Nejenom debaty o důchodové reformě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Platí ještě včerejší informace, která se objevila, že v případě, pokud by pan prezident nominanta pana Šmardu nejmenoval ministrem kultury, tak by jednou z možností postupu sociální demokracie byla ústavní žaloba? Nebo to uvidíme teprve po schůzce pánů Zeman a Hamáček?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Ono je to ústavní stížnost. A ta ústavní stížnost by měla být dána tak i tak. Ta česká ústava, která vznikla v r. 1993, je tzv. kusá ústava, tedy že je velmi stručná a počítá s tím, že existují určité ústavní zvyklosti, které se dodržují. Když nastoupil prezident Zeman, tak řekl, že ústavní zvyklosti jsou idiocie a že je nebude dodržovat. Takže dnes musí sporné věci řešit – nebo měl by řešit – Ústavní soud. Čili bylo by fajn, ať už to dopadne jakkoliv kolem ministra kultury, kdyby premiér se zeptal ústavních soudců: Dámy a pánové, jak v takovýchto případech podle vás, podle ústavy, má prezident postupovat? – Myslím si, že by to bylo skutečně dobré, ať už to dopadne jakkoliv, aby nebyly žádné spory, abychom my se o tom nemuseli bavit... Aby to bylo prostě jasné: Jedna strana s vědomím premiéra chce vyměnit svého ministra, tak jak se vlastně postupuje?

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Opoziční strany označily výsledky toho hlasování o nedůvěře za selhání sociální demokracie. A této koaliční strany se chtějí ptát, kam až sahá její tolerance vůči kauzám Andreje Babiše...

Bohumil PEČINKA, novinář:
Oni se neustále během té x-hodinové debaty v Poslanecké sněmovně na to ptali... Já bych se už po sociální demokracii nevozil. Ona je ve strašné situaci. Neustále jí padají preference, necítí se dobře v této situaci, raději by byla v opozici...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Ale zůstává v ní.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Ano. Je to tak. Myslím si, že v sociální demokracii vzniká velké hnutí, které se postupně nějak artikuluje, aby na podzim z té vlády vystoupili. Takže ono v té politice má všechno svůj čas. Sociální demokracie je v situaci, kdy neví, jestli žije nebo je polomrtvá... V této situaci si z nich dělat legraci nebo do nich kopat, je zvláštní. Myslím si ale, že tuto situaci reflektují – že na poslaneckých klubech mluví o její neudržitelnosti... Uvidíme, co bude dál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Už déle se ozývají hlasy volající po sjednocení těch opozičních stran. Myslíte si, že je to reálný i logický požadavek?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Jde o to, jaké sjednocení. Jak jednou napsal politolog Bohumil Doležal, procesem sjednocování ještě v Česku za posledních třicet let nevznikly žádná důležitá politická strana nebo hnutí. Jinou věcí je, a o tom jsem úplně přesvědčen, že jestli chce vytvářet ten nebabišovský politický blok, například v Poslanecké sněmovně, nějakou skutečnou alternativu Andreji Babišovi, tak by měl spolu minimálně mluvit a vytvářet něco jako zárodky minimálního společného programu do toho příštího volebního období. Dnes je situace taková, že ty strany se přetahují o jedno, dvě procenta v preferencích, vzrušeně diskutují o tom, kdo je druhý, kdo je třetí, kdo je čtvrtý na té pomyslné pásce těch průzkumů veřejného mínění, ale... Oni se tváří, že snad každá z těch stran bude vládnout samostatně. Ale nebude. Oni budou muset udělat kompromis. A některé kompromisy budou bolestivé, ale bude fér je říct předem. Dokud spolu nezačnou nějak hlouběji komunikovat lidé jako Ivan Bartoš a Petr Fiala, tak těžko se něco změní. A myslím si, že ty demonstrace na Letné a ty proslovy těch organizátorů z Milion chvilek pro demokracii nabádají přesně k témuž: Bavte se spolu, vytvářejte společné zájmy, slaďujte hodnoty, naznačujte budoucí kompromisy... Oni otevírají dveře právě těmto dohodám. Jestli nebudou mít vyjasněny tyto zájmy (dnešní opozice), tak navzdory demonstracím zde bude i po příštích volbách vládnout Andrej Babiš. A bude to tak správné, protože politika v demokracii, marná sláva, je o většinách. A tomu jeho světu se tu většinu daří vytvářet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Rozprava, která předcházela hlasování o vyslovení nedůvěry, trvala téměř celou noc. Co vás v ní zaujalo? Hodně se debatuje kolem výroku ministryně spravedlnosti Marie Benešové, bývalé státní zástupkyně, která na adresu kritiků řekla, že některé z nich si pamatuje z odposlechů...

Bohumil PEČINKA, novinář:
Kdybych neznal výroky paní ministryně Benešové z minulé doby, kdy ještě byla nejvyšší státní zástupkyní, advokátka a poslankyně, tak bych to považoval za výhrůžku poslancům. Ale vzhledem k tomu, že ona založila hodně svou politickou kariéru na takovém zvláštním druhu prostořekosti, tak to beru tak, že chtěla trošku pobavit sál.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Paní Benešová také uvedla, že tzv. lex Babiš se jí nelíbil od začátku. Je podle ní diskriminační a v rozporu s evropským právem. Podle paní Benešové premiér Babiš ve vztahu k holdingu Agrofert v podstatě postupoval v souladu s českým zákonem o střetu zájmů. Vlastně není co řešit, dodala.

Bohumil PEČINKA, novinář:
To si bude muset vyjasnit s Evropskou komisí, protože audit Evropské komise jednoznačně řekl něco úplně jiného, tedy to, že Andrej Babiš stále zůstává faktickým vlastníkem Agrofertu a dalších jeho obchodních aktivit a že svěřenský fond, ta jeho konstrukce, je jenom zástěrkou toho, že nadále ovládá své firmy. Tady nejde o to, jestli ovládá nebo neovládá firmy. Kdyby ty firmy nebyly tak navázané na stát, kdyby Andrej Babiš tak významným způsobem nepobíral až tři miliardy korun evropských a národních peněz, kdyby současně nenastavoval pravidla a nevytvářel systémy pro přidělování těch dotací, tak by nám to vlastně bylo jedno. Kdyby podnikal v soukromém sektoru, který nemá se státem nic společného, nikdo by o tom nemluvil. Tady jde o to, a to řekl i předběžný audit Evropské komise, že je tu někdo, kdo je skutečně ve střetu, tedy, že vytváří pravidla, usměrňuje je, reguluje je a většina z těch dotačních peněz jde do jeho firem. A paní ministryně Benešová zase mluví o nějaké formálně-právní... To jsou takové ty advokátské řeči, kterými můžete vysvětlit i vraždu... Že se nestala nebo že to bylo jenom zabití z nedbalosti atd. Ten audit byl tak jasný v této věci... V mnoha věcech se může mýlit. Ale v této věci byl úplně jasný. Ale hlavně: Nepotřebujeme k tomu audit, nepotřebujeme k tomu nějaký rozum Bruselu, abychom věděli, že když Andrej Babiš dá ty své firmy do nějakého svěřenského fondu a do toho dosadí dva své absolutně nejbližší právníky, se kterými budoval celý Agrofert, a ještě tam dá jako třetího manželku, tak že je to jenom zástěrka. Fakt pro to nemusíme mít audity EU a Bruselu. A paní ministryně spravedlnosti se točí na právních věcech a právních kličkách, jestli je to v souladu s nějakým zákonem, který byl přijat v r. 2017 a o kterém řekla Evropská komise, že není příliš důsledný ve vztahu ke střetu zájmů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Protesty proti premiérovi narůstají, přitom alespoň podle průzkumu veřejného mínění podpora Andreje Babiše a jeho hnutí ANO se příliš nemění. Jak si to vysvětlujete?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Jednoznačně si to vysvětluju tím, že ta jeho voličská základna, ten jeho svět, je velmi pevná. Časopis Reflex a politolog Petr Sokol srovnali poslední dvoje volby – sněmovní a eurovolby. A jasně tam charakterizovali, kde jsou ty hlavní voličské bašty toho světa Andreje Babiše... Že on přerozdělil někdejší hlasy voličů komunistické strany a sociální demokracie... Že ta jeho hlavní základna jsou severozápadní Čechy a Severní Morava a taková ta středomoravská Haná... Že jsou to oblasti, které dříve z 90 % patřily k tomu, čemu se říkalo Sudetská oblast... Že jsou to oblasti spíše průmyslové, kde přišla úplně jiná populace po roce 45 a nezaložila tam funkční struktury. Takže dodnes je tam vysoká kriminalita, vysoká nezaměstnanost, nižší průměrná míra vzdělání, je tam vyšší rozvodovost atd. A v těchto regionech on vytvořil svoje bašty tím, že se dokázal stylizovat jako ten, kdo může například za zvyšování penzí důchodcům, kteří jsou dnes jeho absolutně dominantní voličskou skupinou. Poslanec Ferjenčík včera ukázal na svém Facebooku zajímavý graf – jak rostou důchody. Že třeba příští rok z těch devíti set, co mají být přidány důchodcům, by 720 korun bylo automaticky valorizováno tak i tak. Čili vláda Andreje Babiše jim přidá, dejme tomu, 180 korun. Čili každá vláda, která by tady byla, by jim přidala. A tak dále. Zlom byl v r. 2015, kdy začal intenzivně spolupracovat Andrej Babiš s Milošem Zemanem, došlo k prolnutí jejich voličských základen, vznikl tenhle ten jejich voličský svět, který má nějaké charakteristiky... Mohl bych o nich mluvit ještě dlouho, ale nemáme už na to čas... Dokud ten druhý voličský svět, který je fragmentovaný, za prvé, nemá své vůdce, reprezentuje ale v tom souhrnu taky zhruba tu polovinu národa, nenabídne něco takového té druhé části, té babišovské části – například Marshallův plán pro bývalé Sudety, tedy plán na to, aby se tahle ta oblast, kterou jsem tady nějak charakterizoval, aby se pozvedla a došlo tam k nějakému vyrovnání – tak se samozřejmě nic nestane. A to je to, o čem jsem mluvil – že pánové Fiala a Bartoš by o těchto věcech měli spolu mluvit, a také nahlas, jinak se opravdu nic nezmění a budeme tady zase za dva roky sedět a budeme si říkat výsledky voleb... A takoví ti novinářští snobové si zase budou psát na Facebook: Ukažte mně voliče hnutí ANO. Já bych ho chtěl poznat a udělat s ním rozhovor. Prostě absolutní nepochopení společnosti, toho, jak dýchá, jak žije, jaké má hodnoty, preference apod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Jak, pane Pečinko, pracuje opozice – opoziční strany – s tou masivní podporou, jak se třeba ukázalo na Letné?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Ta Letná ukázala jednu věc: Ty opoziční strany nejsou schopny napřímo komunikovat s tou společností. A současně je ve společnosti napětí – nebo – v té části, dejme tomu, nebabišovské části české společnosti je napětí, přetlak. A ten se ventiloval ne v jedné demonstraci, ale už minulý červen bylo minimálně 50, 70 tisíc lidí na...

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
(Je to série protestů, které se stupňují.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Ano.) ... Václavském náměstí. A z toho mám na Facebooku video. Takže tam je jasně vidět ta masa. Čili ono se to postupně zvyšuje a dochází vně těch politických stran, v rámci nějakého, dejme tomu, občanského protestu k – v politologii se tomu říká hrozně – artikulaci zájmů. Čili lidé začínají komunikovat, začínají si uvědomovat některé věci, vadí jim, dávají je najevo... A protože mají pocit, že nemají dostatek mluvčích, tak si trošku své nové mluvčí hledají... Je to takový složitý proces, který je nějak na začátku a který se rozbíhá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A očekávají třeba protestující nějakou zpětnou vazbu třeba od těch opozičních stran?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Já myslím, že všechno je ve fázi, kdy oni chtějí říct, co nechtějí. A není to tak špatné. Před 30 lety jsme také říkali na Letné... Nebo 300 tisíc lidí, nebo kolik jich tam bylo, říkalo – na Letné – co nechce, a trošku tušilo, co chce. Tito lidé to taky trošku tuší, ale je to vždycky o tom, jakého si to najde mluvčího, jakého si to najde hlavního reprezentanta, kdo se stane tím hlavním reprezentantem, představitelem, že vyjádří jejich zájmy, názory, potřeby, touhy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
A kdo to je? Našel se, rýsuje se, je na obzoru?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Takový člověk se nevybírá. Buďto je, nebo není. Víc k tomu říkat nebudu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Podle sociologa Jana Herzmanna byla zaplněná Letná výzvou pro obě strany. Cituji dál jeho slova v rozhovoru pro Lidové noviny: „... na jedné straně Andreji Babišovi, aby něco změnil, ideálně odstoupil, na straně druhé ale míří výzva něco změnit i ke zbytku politické scény. Vnímám to jako vzkaz, tak už ho konečně poražte.“ Tolik slova sociologa.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Asi to tak je. Když se má nějaká věc zhmotnit do několika vět, tak to vypadá takto šablonovitě, ale v zásadě má pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Premiér Babiš neustále opakuje, že protesty nechápe, že se lidé mají nejlíp, jak kdy se v historii měli. Cituji: „Člověk má z toho pocit, že čím víc peněz pumpujeme, tím víc jsou lidé nespokojení.“

Bohumil PEČINKA, novinář:
Tak. A ať si lidé na YouTube pustí projev Miloše Jakeše z roku 89 z Červeného Hrádku. On tam má pasáž, kde také říká: Tolik toho lidem dáváme, tolik toho budujeme, a oni nejsou ani schopni se s námi solidarizovat, vystoupit na naši podporu (myslel v době těch protikomunistických demonstrací) a říct na naši podporu něco pozitivního.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy byste srovnával tyto dva projevy, výroky?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Minimálně je to takový zoufalý projev, kde na člověka se dívá jenom jako na nějaký stroj na spotřebu, který, když dostane víc nasypáno, tak mlčí a je spokojený. Ale člověk je složitější organismus, který má také nějaké hodnoty, názory a který se chce vyjadřovat také k jiným věcem než k obsahu peněženky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Měla by se občanská energie, kterou tady sledujeme už mnoho měsíců, nějak proměnit nebo přetavit, řekněme, v politickou sílu? O tom se hodně diskutuje. Nebo by jí to naopak uškodilo, kdyby se posunula, přetransformovala v nějakou politickou stranu?

Bohumil PEČINKA, novinář:
To, co říkal předseda spolku Mikuláš Minář v tom závěrečném letenském projevu, mi hodně připomnělo manifest Dva tisíce slov, který v roce 1968 napsal spisovatel Ludvík Vaculík, který tam v celých pasážích řekl zhruba toto: Je to na vás, snažte se zespoda aktivizovat, snažte se vyvářet na pracovištích, ve svých domovech, ve svých regionech, ve svých světech něco, čemu se tady před 30 lety říkalo ostrovy pozitivní deviace, čili spolky, skupiny lidí, které nějak uvažují. Předkládejte návrhy, přijímejte zodpovědnost a vstupujte třeba taky do politiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Je ta síla v nadstranickosti?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Oni musí být nadstraničtí, aby sjednotili celý ten opoziční svět, který sahá, dejme tomu, od Zelených až po ODS. Ale tam je podstatné toto oslovení: Vytvářejte nějaké skupiny, které se budou zapojovat do řešení nejen celostátních, ale i lokálních záležitostí. – A tímto způsobem chtějí zažehnout nějaký plamínek nějaké budoucí změny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Může i aktivní občanská společnost formovat politickou scénu?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Tak to se děje dnes a denně, a zvláště v éře sociálních sítí je to úplné šílenství, protože ta parta studentů z Milionu chvilek... Jí se podařilo něco, co se nepodařilo žádnému z politiků v posledních letech – dovést takové množství lidí – a dobrovolně – na Letnou. Třeba Tomio Okamura chtěl plný Václavák, když tady přijela Marine Le Penová, a nakonec tam přišlo asi 1500 lidí a ti byli opravdu sváženi z celé republiky. Čili na tom lze ukázat jednu věc. Ta občanská veřejnost, která je z toho nebabišovského světa, je skutečně plná energie a je schopná dobrovolně z celé republiky se sjet nebo dělat ve svých regionech tyto protesty. A je to taková první fáze nějakého občanského vzdoru. Na druhou stranu, ten babišovský svět, stejně jako ten jakešovský, není schopen ani jednu demonstraci, kde přijde sto lidí, uspořádat. To také o něčem svědčí. Na jedné straně o velké aktivitě, na druhé straně o velké pasivitě. Čili někdy ty změny mají fázový posun. Někdy platí to, jaký byl titulek knihy Pavla Tigrid: Dnešek je váš, zítřek je náš. Slušně řečeno, vláda je vaše, Letná je naše.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Vy byste čekal, že by teď do ulic vyšli naopak sympatizanti hnutí ANO?

Bohumil PEČINKA, novinář:
Bylo by to absolutně přirozené, protože myslím, že Letná výrazným způsobem narušila a destruovala společenský kredit Andreje Babiše, a bylo by jen přirozené, kdyby jeho část společnosti udělala něco podobného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Komentátor Bohumil Pečinka a jeho pohled na svět i českou politiku. Já vám děkuji a přeji hezký den. Na slyšenou.

Bohumil PEČINKA, novinář:
Děkuji za pozvání, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka:
Mým zítřejším hostem bude ekonom Lukáš Kovanda. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojky přeje Zita Senková.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je Monitora media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.