Přepis: Jak to vidí Břetislav Tureček – 6. září 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo půl deváté a začíná pořad Jak to vidí. U poslechu vás vítá Zita Senková. Jsem ráda, že dnešní pozvání přijal Břetislav Tureček, šéf Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Břetislave, dobrý den.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pozornost zaměříme na masakr pod pěti kruhy. Černé září 1972, tragické drama během mnichovské olympiády. Připomeneme také výročí dalšího masakru, ke kterému došlo v září 1982 v Bejrútu. A probereme i nejnovější vývoj v Iráku a zeptám se, zda se ocitl na pokraji občanské války, přeji nerušený poslech. Organizátoři je nazvali Hry míru a radosti. Chtěli totiž, aby se zapomnělo na olympiádu z roku 1936, kterou propagandisticky zneužili Adolf Hitler. Olympijské hry v Mnichově před 50 lety se nicméně staly dějištěm tragédie. 5 minut před pátou hodinou ranní 5. září 1972 obsadili palestinští extremisté z organizace Černé září ubikaci izraelské výpravy v olympijské vesnici. Na místě zastřelili 2 izraelské sportovce a 9 dalších drželi jako rukojmí. Podívejme se na ten kontext tehdejší, Břetislave, proč vlastně zaútočili Palestinci na izraelské olympioniky?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tak byla to souhra nebo, řekněme, výsledek celé řady, celé řady různých vlivů. Především tato operace teroristická, řekněme, nesmíme zapomínat, se odehrála v době studené války. V době zároveň, kdy ještě otázka Palestinců, izraelské okupace, bylo to 5 let poté, co, co Izrael vlastně obsadil západní břeh Jordánu, Východní Jeruzalém a tak dále. Tak to nebylo tak vysoko na scéně mezinárodní pozornosti. V té době už docházelo k teroristickým útokům, k únosům letadel, na kterých se podíleli Palestinci a někdy jejich zahraničním kolegové nebo partneři spolupachatelé. Ale toto vlastně byla bezprecedentní věc a Palestinci zjevně se pokusili přitáhnout celosvětovou pozornost k té své věci. Co jaksi požadovali ten, ten deklarovaný smysl toho jejich útoku bylo, zajistit propuštění asi 240, jestli se nepletu vězňů, které držel Izrael, ale také myslím dva Němce, kteří byli z levičácké organizace frakce Rudé armády, kteří byli vězněni v západním Německu. Takže to se jim podařilo. Svět byl v šoku, jak jste říkala hry, hry míru najednou se změnily v drama, které v té době svět neznal. A já nemám rád úplně paralely tohoto typu, ale v té době to možná mělo stejný efekt jako útoky z 11. září, které si pamatuje už většina současníků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To drama trvalo několik hodin. Na konci byla zpackaná německá policejní akce, stala se terčem kritiky. Třeba teroristé v televizi v přímém přenosu sledovali, jak se rozmisťují odstřelovači, kteří ani jak se pak ukázalo později neměli dostatečnou výzbroj, jak se rozmisťují po střechách té olympijské vesnice.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tak, kdo viděl film Mnichov Stevena Spielberga, tak tam to myslím si bylo docela, docela dobře ukázané. Ono samozřejmě v případě teroristických útoků je politicky asi nevhodné, hledat další viníky než ty teroristy samotné. Ale vy jste zmínila, že přímo na té ubytovně sportovců byli zavražděni dva Izraelci a těch dalších 9 zahynulo, až potom při zpackané osvobozovací operaci, kdy zahynulo tedy i 5 teroristů a jeden německý policista, jestli se nepletu. Takže můžeme říci, že kdyby se třeba ta, to osvobozování vyvíjelo profesionálněji, možná by tolik mrtvých vůbec být nemuselo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Každopádně se za to včera na pietním aktu co se týče vlastně jaksi ochrany těch izraelských sportovců omluvil spolkový prezident Frank Walter Steinmeier. Na tom pietním aktu byl přítomný také izraelský prezident Jicchak Herzog. Německo na odškodnění pozůstalých a příbuzných těch obětí vyčlení 28 milionů eur. Co přišlo? Boží hněv, jinými slovy, to byl název izraelské operace, operace izraelských tajných služeb.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ano, Izraelci se potom snažili po světě pochytat, pozabíjet ty skutečné nebo i domnělé pachatele, strůjce toho teroristického útoku. V podstatě se jim to podařilo. To byla zajímavá, zajímavý řetězec operací izraelských tajných služeb. Byť víme, že třeba byl jednou zavražděnej zcela nevinný člověk, že tam došlo k záměně identity v Norsku. Ale obecně vzato Izraelci v tomto případě dokázali jaksi soustředit své síly na ty, na ty strůjce, protože oni měli jména. Oni byli docela dobře identifikovatelný. Víme, že teď skočíme úplně jinam, mimochodem ten mnichovský útok neměl nic třeba společného s islámem, to byla, to byla operace sekulárních palestinských nacionalistů. V té době to, co dnes bereme jako automatické, islámský terorismus to ještě neexistovalo vlastně na počátku sedmdesátých let. Ale dnes už máme a vidíme, že dnes je to třeba daleko těžší tyto, tyto aktivity rozkrývat, protože už dneska tito lidé využívají také ty důmyslné technologie, které mají nejen zpravodajské služby ale i teroristé samotní. To jsou věci, které v sedmdesátých letech ještě neexistovaly.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Několik měsíců po tom masakru v Mnichově založil Německo protiteroristickou jednotku GSG9. Ta si mimochodem získala reputaci při jiném, no teroristickém útoku. Spíše teda šlo o únos, abych byla přesná, únos letadla společnosti Lufthansa palestinskými extremisty v somálském Mogadišu, to byl rok 1977. Včera spolkový prezident Břetislave, kritizoval, že se neomluvil za ten atentát, za ten masakr 1972 v Mnichově. Palestinské vedení, to současné palestinské vedení ani Libye, kde měli útočníci podporu.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, tak aby se dnešní libyjská vláda, navíc nevíme která. Víme, že v Libyi jsou dvě vlády, v současné době omlouvala. To by asi bylo plácnutí do vody. Ale samozřejmě je zajímavé třeba, jak se k tomu staví Palestinci, protože nesmíme zapomínat, že ten narativ palestinský je, že oni jsou stále pod tou okupací. Oni jsou stále okupování Izraelem. A tudíž ve chvíli, kdyby dnes nějaký palestinský politik se asi omluvil za útok před 50 lety, k němuž mimo jiné sáhli extremisté. Tak by, tak by možná to mělo velice neblahé dopady pro toho palestinského politika u palestinské veřejnosti. To znamená, já si myslím, že pro palestinské vedení je toto nadbytečné a nebezpečné, takováto gesta dělat. Koneckonců, kdyby to nějaký palestinský představitel třeba Mahmúd Abbás, prezident řekl, tak stejně by to bylo bráno se skepsí a jaksi s cynismem. Vždyť se podívejte, dál vraždí, dál mají teroristy, tak proč se omlouvají za Mnichov. Prostě v tomto ohledu jsou Palestinci v jakési pasti a z jejich pohledů evidentně doba nedozrála k takovýmto gestům. Koneckonců jsou, je celá řada, řada věcí, kdy my se můžeme ptát, proč se třeba některé západní vlády, jim to trvá 50, desítky let, proč se Francouzi za masakrování Alžířanů, Alžířanů omluvili po desítkách let, a to je to demokratická země a ne autoritářská vláda palestinské samosprávy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ostatně Mahmúd Abbás už řekl před několika dny, na setkání s kancléřem Olafem Scholzem, že se omlouvá co se týče Mnichova 72 nebude.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Že Izrael má na kontě mnoho atentátů. Jak tehdejší událost před těmi 50 lety pak ovlivnila podle vás vztahy Německa, Izraele nebo Izraele, Izraelců a Palestinců?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Myslím si, že izraelsko-palestinské vztahy to asi tolik neovlivnilo. Tam určitá dynamika byla k nějakému sbližování. Potom o pár let později už víme, že byly dohody /nesrozumitelné/ mezi Izraelem a Egyptem, kde se to také, řekněme, pozitivně mělo týkat Palestinců. Ale daleko více a já už jsem to naťukl a vy také vlastně, svět se probudil, že tady máme něco jako terorismus toho typu. Vy jste zmínila založení německé protiteroristické jednotky. Je to podobné zase jako po 11. září, najednou nebo v té době jsme začli vnímat jako nebezpečnou zbraň civilní letectví. Prostě velmi se zpřísnila před 20 lety bezpečnostní opatření na letištích. Tak po tom útoku před 50 lety v Mnichově prostě se začala daleko větší pozornost věnovat shromážděním tohoto typu, zejména když se jich účastnil Izraelci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A také se zpřísnila bezpečnost sportovců, konkrétně co se týče olympiády. Snad jenom podotek, Břetislave, s vyloučením veřejnosti začal včera v Paříži soud s osmi lidmi obžalovanými z teroristické útoku v Nice v roce 2016. Tak uvidíme, co přinese, protože těch slyšení má být 65 dní a prvních 5 týdnů bude patřit svědectví přeživších a příbuzných obětí. Posloucháte pořad Jak to vidí, mým hostem je nadále Břetislav Tureček, šéf Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Připomeňme další velké výročí. Příští týden 17. a 18. září uplyne 40 let od masakru v palestinských uprchlických táborech Sabra /nesrozumitelné/ na jihozápadě Bejrútu. Křesťanské milice během 36 hodin povraždily 400 možná až 3,5 tisíce Palestinců. Dovíme se někdy vůbec přesná čísla?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ne přesná čísla se nedozvíme. Skutečně to osciluje v řádu stovek, ale takové ty hodnověrné odhady se pohybují mezi jedním tisíce a dvěma a půl tisíci. Byla to zase jedna z věcí, které ukazují, že hledat nebo vnímat blízkovýchodní konflikt jen nějakou černobílou optikou prostě nejde. Vy jste zmínila, že, že útočili, že masakrovali palestinské civilisty libanonští křesťané. Nutno dodat, že jim v tom do určité míry sekundovali Izraelci. Ostatně Izrael sám potom sestavil vyšetřovací komisi, která, která uznala, že Izrael měl nepřímou odpovědnost a tehdejší ministr obrany, pozdější premiér Ariel Šaron kvůli tomu musel rezignovat. Šlo prostě o to, že v Libanonu probíhala občanská válka. Pod mezinárodním dohledem se stáhli palestinští ozbrojenci, oni byli donuceni evakuovat Libanon. Odešli do Tunisu a poté se bohužel předčasně stáhly i ty mezinárodní síly sestavené Američany, Francouzi a Italy. A náhle civilisté palestinští, kteří zůstali v těch táborech, zůstali bezbranní. Za této situace byl zavražděn libanonský křesťanský prezident Bašír Džamáíl a jako odvetu, tedy křesťanská milice zvané libanonské síly vtrhla do tohoto palestinského tábora a povraždila, a to velmi brutálně stovky, stovky civilistů. Rozpáraná břicha těhotných žen, vyryté kříže křesťanské. Do těhle těch lidí vykastrovaní muži a tak dále. A Izraelci v té době byli okupační mocností v této oblasti. Ten tábor měli zcela obkroužení, dokonce ho osvětlovali svými, svými světlicemi v noci. Věděli, co se tam děje, a přesto vůči svým křesťanským spojencům nezasáhli. Takže my se bavíme o Mnichovu. Tomu se na západě věnuje velká pozornost, ale zeptáte-li se Palestinců, tak pro ně je daleko větším traumatem právě masakr v Šabře a Šatíře, Šatíle, pardon. A to, že vlastně za to nebyl nikdy nikdo pořádně potrestán.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem Ariel, Ariel Šaron si pak vysloužil přezdívku bejrútský řezník.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty tábory existují, že?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ty tábory existují, já jsem v nich byl od té doby několikrát. Je to pořád mimořádně stísněné prostředí, protože libanonské úřady nedovolují vlastně expanzi palestinských uprchlických táborů, takže se tam načerno staví do výšky. Je to prostě velmi chudá oblast, když tam procházíte těmi uličkami, tak tam nad vámi se kývou ve větru elektrické dráty, telefonní dráty, hadice s plynem, hadice s vodou, jak se to z jednoho domu rozvádí do druhého. Pitná voda tam není, tam se lidé často chodí tankovat do nějakých barelů na ulici. Takže samozřejmě chudá oblast, semeniště extremismu. O tom není sporu, ale v té době, jak říkám, tam byli vražděni nevinní lidé a prokazatelně bojovníci byli v té době pryč, ty už tam nebyli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rezonuje třeba podle vašich informací toto výročí v současnosti?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, ono rezonuje blízkým východem a paradoxně rezonuje více Izraelem, protože na té izraelské invazi do Libanonu se podílela, se podílely tisíce vojáků, kteří odtamtud mají často velmi traumatizující vzpomínky. A Izraelci jsou ochotni a schopni o své vině, o svých vinách velmi otevřeně mluvit. Naopak na západě třeba vidíme takovou tu snahu jo, jak jsem říkal, tu, tu černobílou optiku. To znamená, připustit si třeba, že se i Izrael dopouštěl zločinů nebo se na nich spolupodílel. To na západě často nejde, ale když se podíváme na blízkovýchodní média, když se podíváme na paměti izraelských důstojníků, jejich svědectví, která vyšla často i knižně, nemluvě o té, o těch vyšetřovacích zprávách různých. Tak vidíme, že je to opravdu velmi brutální období v blízkovýchodní historii. Celá libanonská občanská válka, která trvala asi 15 let, a to tu z ní, nutno říct hodně vyčnívá tento masakr.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vlastně, jak jste řekl, ono to spadá právě do období té libanonské občanské války. Co z toho Břetislave, z tohoto masakru v těch uprchlických táborech Sabra a Šatila vyvodil Izrael.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Jak jsem říkal, tam, tam bylo zajímavé, že izraelská veřejnost na to zareagovala velmi citlivě a velmi pobouřeně, že něco takového, že s tím Izrael může být spojován, respektive, že s tím je oprávněně spojován. Takže tam byly protivládní protesty velké, aby se to vyšetřilo, co se stalo, asi po půl roce vyšla takzvaná Kahanova zpráva vyšetřovací izraelská, která se zabývala tou izraelskou spoluodpovědností. Potom v knihách vyšly různé konverzace mezi libanonskými činiteli těch libanonských sil křesťanských izraelskými důstojníky Mossadem a tak dále ale i politickým vedením země, takže tam se to všechno rozkrylo a vyšla z toho vlastně jakási velká kocovina, že sice Izrael tehdy zdůvodnil svůj vpád, svojí invazi do Libanonu velmi pozitivními pohnutkami, řekněme, vytlačit palestinské extremisty, teroristy, kteří ostřelovali sever Izraele. Nicméně to už bylo za rámec té vojenské mise.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle izraelských vyšetřovatelů zastřelil /nesrozumitelné/ reportérku televize Al-Džazíra pravděpodobně neúmyslně izraelský voják, nešlo o cílený útok. To napsala včera agentura Reuters. Připomenu, že šlo o velmi renomovanou palestinskou novinářku, která léta, omlouvám se, vlastně sledovala ten palestinsko-izraelský konflikt.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Jako to je incident z letošního května v Džanínu na okupovaných územích. No a Palestinci toto nepřijali, Izrael tedy řekl, že asi tedy nakonec jí dost možná zabil izraelský voják, nechtěně, neúmyslně. Mimochodem Palestinci říkali celou dobu, že ji zabili Izraelci a tehdy premiér Naftali Bennett říkal, že, že ji zabili Palestinci samotní na začátku. Teď Izrael vlastně připustil nějakou svojí vinu, ale Palestinci jsou nespokojení. Oni říkají, že tím de facto Izrael vlastně odsunul možnost, zametl pod koberec možnost řádně to vyšetřit, žádné vyšetřit možnost, že mohlo jít o cílené zabití. To znamená pokračuje to dál a ostatně i rodina této křesťanské palestinské novinářky, která měla americké občanství, dál trvá na řádném vyšetření.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Břetislav Tureček, šéf Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha. Jaký je vývoj posledních dní v Iráku, Břetislave, ocitl se na pokraji občanské války?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, další, další.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Horké půdy.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
A další horká půda Blízkého východu. Ano v uplynulých týdnech se velmi vyhrotila v Iráku situace. Dostaly se do ozbrojených střetů dvě, dva různé ozbrojené a politické tábory. Co je zajímavé, my z Iráku známe, že tam docházelo k bojům mezi šíity a sunnity mezi Kurdy a Araby a tak dále, ale teď vlastně je to vnitřní boj v šíitské komunitě. Kdy na jedné straně stojí stoupenci politického a náboženského vůdce Muktady Sadra, vítěze loňských parlamentních voleb mimochodem, kterému se ale nepodařilo sestavit vládu. A proti němu stojí tábor jiných šíitských stran, který má blíže k Íránu. No a ani jemu se nedaří sestavit vládu. Je to taková prostě, že někdo vyhraje volby, ale nemá ten koaliční potenciál sestavit vládu. Přesně to teď zažívá Irák, ale protože nejsme v České republice ale v Iráku, tak neschopnost sestavit vládu, má samozřejmě v zemi, která si prošla dvaceti lety války daleko dramatičtější podobu. Takže jsme viděli minulý týden boje ve vládní takzvané Zelené čtvrti v Bagdádu s desítkami mrtvých a tak dále. A teď se samozřejmě sleduje, kam to povede, protože řešení pořád ještě žádné se na obzoru neukázalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sadr říkal, že žádný politik, který byl u moci od americké invaze v roce 2003, by neměl být v úřadu.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Ano, to zní logicky, a to mimochodem něco takového vlastně požadují i lidé, kteří vyšli teď včera, převčírem do ulic, kteří chtějí skoncovat s touto, řekněme, násilnou atmosférou. Chtějí, aby ta země se dostala nejen z té bezpečnostní v tuto chvíli ale hlavně ekonomické krize, která už trvá vlastně dva roky. Tam se hroutí stát a co to znamená pro lidi, není práce, není, není elektřina, nefungují pořádně státní služby a tak dále. Představme si, že nejde elektřina v zemi, kde máte v létě běžně čtyřicetistupňové teploty. Nejenže se neochladíte klimatizací, ale ani vám třeba nejde lednička, ani řádně nefungují nemocnice. Lidé, kteří potřebují chlazené léky doma k vlastnímu ošetřování, je nemají a tak dále. A lidé požadují, aby se toto změnilo, ale paradoxně ten stát, namísto aby semknul síly, tak se hroutí a pak samozřejmě přicházejí takovéto, řekl bych naivní požadavky, sežeňte úplně novou sadu politiků. Ale v té zemi, která je rozdělená do tolika různých etnicko-náboženských komunit, kdy každý chce nějak se na té moci podílet, to prostě nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké je z toho tedy východisko?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, bude se složitě hledat kompromis a já jsem skeptický v jedné věci. Američané z Iráku už před nějakými 10 12 lety se se stáhli vlastně a mají tam ještě menší vliv, než tam měli v době, kdy tam měli své mohutné vojenské síly, mezitím posiluje vliv Íránu. A ono už se v uplynulých letech vlastně několikrát ukázalo, že pokud má se dojít k nějakému kompromisu v Iráku, tak ho organizuje Írán. A Írán to samozřejmě dělá ke svému prospěchu. Íránci prostě dost možná dosadí své loajální lidi. Nějakým způsobem dojedná kompromis se svými odpůrci, to už se stalo. Nicméně samozřejmě určitě to zase povede k ještě většímu vlivu íránského teokratického režimu v sousedním Iráku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uplynul rok od doby, kdy radikální islamistické hnutí Tálibán ovládlo Kábul. Předcházely tomu i dramatické scény, možná si posluchači vzpomenou na mezinárodní letiště na stahování spojeneckých sil i spolupracovníků, ale také řadových Afghánců. Ten poslední americký voják opustil Afghánistán 30. srpna 2021. Tálibán s nástupem moci sliboval mnohé, hlavně mírnější režim, co se změnilo?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
No, tak ty základní kontury se nezměnily. Afghánistán je dál z jednou z nejchudších zemí světa. Naopak se chudoba umocňuje, i COVID se tam ekonomicky nejen v té zdravotnické rovině, ale i ekonomicky se samozřejmě v Afghánistánu promítl. A potom dostal se k moci Tálibán, takže mezinárodní společenství i po roce neuznává jeho vládu, protože Tálibán prostě vládne, vlastně má monopol na moc a odmítá se o ní podělit s nějakými, řekněme, opozičními skupinami. Takže jsou jakési sankce a třeba jenom Američané blokují několik miliard dolarů z afghánských peněz. Takže to ještě mnohem více umožňuje, umocňuje tu humanitární krizi v zemi. Na jednu stranu my jsme tam lifrovali doslova biliony dolarů, aby se Afghánistán postavil na nohy a teďka miliardy zadržujeme, protože tam vládne Tálibán. Takže se k řadovým Afgháncům nedostává ta pomoc, která by se dostat měla a dokonce si jí nemohou ani sami koupit Afghánci, protože jim chybí ty peníze ve státní kase. No a co se týká Tálibánu, ten režim není tak brutální, jako byl před 20 lety. Nicméně rozhodně to není, není ostrůvek svobody uprostřed Blízkého východu nebo jižní Asie to v žádném případě. Stále po celý rok slyšíme o různých excesech a restrikcích, tu co se týká vzdělávání žen, tady třeba na pracovním trhu a tak dále. Ale zase na druhou stranu faktem je, že s odchodem Američanů a jejich spojenců v té zemi de facto skončila občanská válka. Takže do té doby jsme měli každý rok tisíce mrtvých, teď vlastně tento aspekt té krize zmizel. V zemi už se de facto nebojuje a u moci tedy bohužel vládne skupina, která velké části obyvatelstva nepřinesla více svobod.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jakou politiku razí ta vláda?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Tálibánská no, že Afghánistán je islámský emirát, je to muslimská společnost, což ale bylo předtím, když tam byli Američané. Také to byla islámská republika, Afghánistán, teď je to krát islámský emirát si říkají. No a samozřejmě jsou velmi, Tálibán vzešel z velmi konzervativních poměrů. Navíc do Islámu se mísí ještě paštunské kmenové zvyklosti, což je velmi konzervativní kultura. A problém je, že oni nejenže jí uplatňují tam, kde to lidem nevadí na tom konzervativním paštunském jihu, ale problém v Afghánistánu vždy byl, když je dna kultura byla násilně implementována někde, kde o ní úplně nestáli, v tomto případě na severu v těch tádžických liberálnějších oblastech a tak podobně. To je potenciální zdroj dalšího výbuchu nestability v té zemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké jsou životní podmínky, jak se proměnily třeba za ten rok?

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Celá řada Afghánců přišla o dobrou obživu. Takové ty věci jako školství, humanitární organizace západní, které tam působily a tu zemi pozvedávaly často až uměle, tak ty tam prostě nejsou a samozřejmě, zda země se v tomto ohledu vrátila zase o desítky let zpět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje zahraničněpolitický analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček. Děkuji za váš čas i postřehy a přeji vše dobré, na slyšenou.

Břetislav TUREČEK, analytik, Metropolitní univerzita Praha
Díky, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.