Přepis: Jak to vidí David Mareček – 23. prosince 2021

27. prosinec 2021

Hostem byl ředitel České filharmonie David Mareček.

Jan BURDA, moderátor
Začíná Jak to vidí a začínáme citací. Kultura je tmelem společnosti a tím, co nás spojuje napříč národem, je ale i mostem mezi našimi předky a zároveň i budoucími generacemi. Uvedl po svém jmenování nový ministr kultury Martin Baxa z ODS a citoval jsem z Divadelních novin. V jaké kondici je kultura po dalším složitém roku s covidem a co potřebuje. Jak by měla vypadat kulturní politika státu. A co prezentace české hudby a dalšího umění třeba během českého předsednictví Evropské unie v druhé polovině roku 2022. To jsou některá z příštích komentátorské mých témat, témat příštích minut. Dnes ve společnosti Davida Marečka, generálního ředitele České filharmonie, vítejte.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Dobrý den.

Jan BURDA, moderátor
K poslechu zve také Jan Burda. Pane Marečku, zítra to bude týden od nástupu nové vlády České republiky, koaliční kabinet Spolu v čele s Petrem Fialou s ODS převzal ministerstva a už úřaduje, pracuje. No a nový kabinet nastoupil rozhodně v nelehké situace. Musí čelit zvyšujícímu se zadlužení země, inflaci, nebývalému zdražením také energii, nejisté budoucnosti kolem vývoje pandemie, u toho se jistě zastavíme. To vše v situaci, kdy je společnost unavena zkrátka tím covidovým děním a restrikcemi minulé vlády, které zasáhly do velkých velkých částí lidské činnosti živou kulturu nevyjímaje. Jaká očekávání máte od nového kabinetu vy?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, očekávání je opravdu těžké, nastavovat kvůli tomu, co nás všechny čeká. Myslím teď úplně napříč společností zdaleka nejenom v kultuře. A já bych si přirozeně přál, aby to směřování k jednomu procentu HDP, které měly v programu skoro všechny minulé vlády, včetně té, která teď právě nastupuje, tak aby se naplnilo, protože to je jedno takové relativně jednoduché kritérium, které navíc má své paralely v zahraničí. A kdyby se podařilo skutečně jedno procento hrubého domácího produktu věnovat na podporu kultury, tak si myslím, že kapacitu, kterou česká kultura má, takže by to opravdu podpořilo do té míry, že by mohla svobodně dýchat, mohla by svobodně tvořit, neměla by takové ty základní existenční starosti. Ale přirozeně se to těžko říká v situaci, kdy jak jste říkal, stoupají ceny energií, roste inflace, mohou přijít další komplikace, které souvisí s pandemií nebo s jejími následky a s tím se budeme jako společnost muset poprat jako celek. Taky když jste citoval nastupujícího pana ministra Baxu, že kultura je tmelem společnosti, tak když se zkusím teď oprostit od těch materiálních věcí, které přirozeně jsou důležité a jsou důležitým základem, tak ale bych si opravdu nejvíc přál nejenom pro vládu, ale pro kulturu jako takovou, aby tím tmelem byla. Protože myslím si, že je v tom dobrá, že dokáže mazat názorové rozdíly. Dokáže překonávat jednak náročná období, ale i náročné situace v lidském životě. Koneckonců hudba nás provází jak na svatbách tak na pohřbech, tak při dalších významných událostech, a to nemluvím o jiných kulturních oblastech. Takže zkrátka to největší přání moje je opravdu, aby kultura byla tím tmelem, aby pomáhala společnost spojovat, protože to mně připadá, že budeme potřebovat teď úplně nejvíc.

Jan BURDA, moderátor
Premiér Fiala poté, co uvedl nového ministra kultury do úřadu, pana Baxu z ODS, tak ministr poté řekl, že mezi priority ministerstva kultury by mělo patřit udržení otevřené kultury a tím i související proticovidová opatření a propojení kultury a vzdělávání nebo také podpora mecenášství, jak náročné to jsou úkoly?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, náročné jsou proto, že nejsou v rukou vlády žádného ministra ani nikoho z nás. Myslím teď to otevření kultury. Musím říct, že i odcházející vláda měla snahu v těch posledních měsících nechat kulturu otevřenou. My jsme se báli na podzim, že divadla, koncertní síně zase budou muset zůstat zavřené, nestalo se to, hráli jsme. Ale přirozeně vláda musí jednat podle toho, jaká bude zdravotní situace a ta varianta Omikron, o které se všude píše, že se na nás řítí a nevyhnutelně tou společností projde, tak její asi největší problém je, že nikdo neví, co způsobí, zatím se o nich ví, že je opravdu vysoce nakažlivá. Když jsem se o tom radil s kolegou lékařem, tak mi říkal příklad z Norska, kde na firemní oslavě bylo asi 120 lidí. 2 z toho měli Omikron a nakazili 98 lidí, takže vidíte, že opravdu ta nakažlivost je, je ohromná. Na druhé straně, a to je to, co lékaři zatím nedokážou zodpovědět, se neví, jak těžký bude mít průběh, protože v Jihoafrické republice, kde to celé začalo, tak ty průběhy tak těžké nejsou. Zároveň jižní Afriku nemůžeme srovnávat s Evropou, populace je tam mladší a hlavně je tam léto teď. A ani u nás se v létě Omikron tak nebo tedy covid tak moc nešířil. Čili když bych to měl shrnout, tak myslím odborná veřejnost se shoduje na tom, že celá problematika Omikronu závisí na tom, jaký bude průběh. To znamená, jestli naplní nemocnice nebo ne. A my doufáme přirozeně, že ne, ale kdyby se to stalo, tak starost o to, jestli bude otevřený, nebo nebude otevřený koncertní sál nebo divadlo, bude ta poslední. A tak zase si můžu dovolit jenom přání, aby ten průběh opravdu byl lehký, a aby se to přehnalo co nejrychleji.

Jan BURDA, moderátor
Já se ještě jednou vrátím s dovolením k tomu jednomu procentu výdajů státního rozpočtu pro kulturu, což je určitá meta, cíl nového ministra kultury. V té souvislosti vláda chce přepracovat státní rozpočet a je pravděpodobné, že ten státní rozpočet bude v provizoriu, zhruba nejdéle do března, jak řekl ministr financí Stanjura z ODS. Může se to nějak projevit na kultuře, na rozpočtu například České filharmonie nebo jiných velkých kulturních institucí?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
To je asi teď předčasné říkat. Já myslím, že vláda při přípravě toho nového nebo staronového rozpočtu bude muset opravdu vycházet z aktuální kondice, v jaké naše země bude. A přestože jsem na začátku říkal, že bych si to procento přál, tak je asi naivní si myslet, že se to projeví právě teď, protože při nárůstu cen energií bude spíš potřeba myslet na to, jak zmírnit dopad tady té velké změny a jak zmírnit zátěž, která padne na celou společnost a obávám se, že opravdu navýšení prostředků do kultury v tu chvíli vůbec nebude, nebude na pořadu dne a že spíš půjde o rozumné rozložení té finanční zátěže tak, aby to společnost nepostihlo fatálně, a aby nás to neochromilo víc, než se třeba nevyhnutelně stane.

Jan BURDA, moderátor
Říká v pořadu Jak to vidí David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Živá kultura a její, řekněme, kvůli pandemii labilní situace, taktéž plány ministerstva kultury pro příští období. Pane Marečku, existuje nějaký konsenzus, shoda na kulturní politice státu, máme nějakou kulturní politiku?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Máme kulturní politiku a pokaždé, když stát nebo aktuální vláda tu kulturní politiku aktualizuje, tak se o tom baví i s kulturními organizacemi, jak těmi zřizovanými státem nebo obcemi nebo kraji, tak s těmi nezávislými. A teď přirozeně dojde taky k nějaké aktualizaci kulturní politiky. A myslím si, že ta hlavní témata nebo těmi hlavními tématy budou na jedné straně propojení kultury a vzdělávání, které myslím, si se daří docela napříč kulturním spektrem. Teď jsem měl možnost vidět nové expozice v Národním muzeu, dokonce ještě i neotevřenou expozici dějin. A tam si myslím, že se jim to podařilo ohromně. To znamená spojit tu naučnou část to, co se opravdu máte dozvědět. Při návštěvě muzea spojit to s předáním emoce a s takovým přímým působením na člověka, ať je to dospělý návštěvník nebo malé dítě. A ten tedy edukační rozměr kultury je jednou z priorit státu a myslím si, že to je velmi dobře, protože je to i podstata toho, co vůbec kultura je, když se o tom bavíme, tak si říkáme, co to je? Jsou to teda jenom ta divadla, muzea, tanec, hudba, literatura, ale ve skutečnosti je to skutečně to celé prostředí, které působí na člověka a tím, že na něho působí, tak ho kultivuje proto kultura. A to, aby na nás kultura působila, se myslím nejlíp zařídí právě tím, když se snažíme ji zpřístupnit už těm nejmenším dětem, protože přirozeně dítě je tvárné, a když do něho vložíme to nejlepší, tak máme docela velkou naději, že až dospěje, takže v něm toho hodně zůstane. Takže určitě edukační rozměr v kulturní politice je důležitý a na druhé straně, když to teď hodně zestručním, tak na druhé straně to myslím ta mezinárodní reprezentace, protože nikdy si nemůžeme dost uvědomit, jak moc česká kultura znamená pro reprezentaci naší země v cizině. Každý z nás samozřejmě žije jednak svými každodenními problémy, jednak politikou a tím, jak se proměňuje, bychom chtěli, aby se proměňovala. Ale když poodstoupíme trošku v čase a prostoru, tak vidíme, že to proč Českou republiku lidé znají, je opravdu kultura, sport, věda. To jsou ty, asi ty 3 oblasti, které nám nejvíc pomáhají a ta reprezentační role tedy je v kulturní politice významně zastoupena. A taky doufám, že bude co nejvíc posílená, protože na jednoduchém příkladu České filharmonie můžu říct, že když orchestr vyjede třeba k sousedům do, do Rakouska, do Vídně, kde jsou slavné koncertní sály hned 2. Anebo i někam daleko do Ameriky nebo do Japonska a hraje tam třeba 2 nebo 3 koncerty za sebou. Taky je to taková propagace naší země, že nejenom lidé, kteří přijdou na ten koncert, se o tom něco doví. Ale, že ty nejdůležitější noviny píšou a píšou o České republice. Nepíšou jenom o tom, že tam přijel z České republiky orchestr, ale píšou o významných osobnostech našich dějin, o významných osobnostech z těch oblastí, o kterých jsem mluvil, a tak kdybych měl opravdu říct, tedy 2 věci, které sám považuju z kulturní politiky státu za nejdůležitější, tak jsou to tyhle ty 2 na jedné straně základ, na kterém stojíme. To znamená edukace, předání kultury dětem a na druhé straně ta reprezentace od nejbližších sousedů až po země nejvzdálenější.

Jan BURDA, moderátor
Jak uvedl nově nastoupivší ministr Baxa ministr kultury, tak v nadcházejícím roce by mělo jít například osmdesáté výročí operace Anthropoid nebo připomenutí také prvních transportů do Osvětimi právě i v rámci těchto kulturních projektů, které zahrnují, jak tu edukaci, tak samozřejmě i živé umění a historii a podobně. No a podle nového ministra by se mělo ministerstvo kultury také zaměřit na to, aby česká kultura a tím navazuju na vaše poslední slova, byla náležitě vidět během našeho předsednictví Evropské unii, to bude v druhé polovině příštího roku. Jak důležité to je a konkrétně se něco plánuje třeba i za Českou filharmonii?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Myslím, že důležité je to hodně právě pro schopnost kultury předat emoci přímo bez velkého překládání a složitého vysvětlování. Určitě řada akcí už naplánovaná je, pokud vím, tak v České republice se počítá s několika kulturními akcemi, které by měly s tím předsednictvím souviset. Konkrétně za Českou filharmonii, nevím, kolik toho smím prozradit, protože ta věc možná není ještě úplně zveřejněná, ale chystáme velký koncert, který by měl být venku a není to ten náš tradiční Open Air koncert na Hradčanském náměstí, ale je to později. A je to na místě velmi zajímavém a bude ten koncert přístupný veřejnosti i zdarma. Bude tam tedy místo pro platící diváky, ale bude tam i místo pro lidi, kteří se jen tak přijdou podívat a samozřejmě kolegové z dalších oborů toho chystají dost. To, co mně připadá důležité a doufám, že se to povede, je nějaká reprezentace České republiky právě v Bruselu, v době předsednictví nejenom, protože Brusel je sídlem vedení Evropské unie, ale právě proto, že se tam představitelé jednotlivých států budou scházet, a to je věc, o které doufáme, že budeme moct jednat s panem ministrem a doufáme, že se to podaří naplánovat, aby to v tom letošním roce tam proběhlo.

Jan BURDA, moderátor
Tedy má česká kultura, čím se prezentovat i na té evropské úrovni? Vím samozřejmě, že má, ale je možné třeba to nějak posunout, jaksi ukázat nebo pro posluchače diváky z jiných evropských zemí představit někoho, kdo třeba tak známý ještě není?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Myslím si, že ano, myslím si, že zároveň vždycky nejlíp se ta prezentace staví na někom nebo na něčem, co je v cizině známo, protože je to stejné jako u nás, když vidíte na plakátu jméno, které je pro vás zárukou kvality, zárukou hezkého zážitku, tak přijdete. A pokud se přitom ještě dozvíte něco nového, tak jste rádi docela hezky je třeba princip předkapel, když je koncert nějaké slavné skupiny. Oni si tam pozvou hosta, který zahraje na začátku a často se stává, že za pár let se právě z té předkapely stane hvězda. Tak myslím, že podobný princip by se dal uplatnit i na některé akce předsednictví v Evropské unii a že by mohl fungovat.

Jan BURDA, moderátor
Kultura, pořadatelé, výkonní umělci, ale i diváci se celý letošní rok naneštěstí potýkali stále, řekněme, stabilní situací a často se měnícími podmínkami pro pořádání vystoupení kvůli pandemii, přesto se mnoho kulturních akcí odehrálo. Za vás, pane Marečku, nějaké nejzajímavější kulturní akce roku 2021?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, bude to hodně subjektivní výběr a rád bych ho uvedl citací od kolegy Štěpána Kubišty z jatek 78, když jsem se ho ptal a pár dalších kolegů, protože nechodím na všechna představení a na všechny akce, jakkoliv bych rád chodil, tak jsem se ptal, co pro ně bylo nejdůležitější a Štěpán Kubišta mi napsal, že pro něho bylo nejdůležitější, že se vůbec hrálo, že by letos nevypíchnul jednu konkrétní věc, ale tu houževnatost pořadatelů od Prahy až po úplně nejmenší obce, kteří, kterým se podařilo navzdory podmínkám něco uskutečnit. Myslím si, že v tom má pravdu mimo jiné i proto, že když jsem se sám zamýšlel nad tím, co vypíchnout hudby, tak třeba naše dva největší festivaly Pražské jaro a Dvořákova Praha měli nesrovnatelné podmínky. Zatímco pražské jaro ještě muselo program omezovat, a přesto dokázali udělat nesmírně zajímavé zahájení s Václavem Luxem a Kolegiem 1704, přesto dokázali přivést, jako je rezidenčního umělce německého klarinetistu a skladatele Georga Hermana, tak na druhé straně Dvořákova Praha už měla to štěstí, že mohla proběhnout naplno. To znamená všechny pozvané orchestry přijeli a tam už se teda dostávám do toho výčtu a v případě Dvořákovy Prahy to byla rozhodně vystoupení vídeňských filharmoniků s Herbertem /nesrozumitelné/, z hudby tedy neklasické, určitě alba Vladimíra Mišíka a Lenky Dusilové, to si myslím, že jsou kulturní události, které stojí za zmínku. Výstav jsem moc nestihl, stihl jsem Toyen v Praze, na tom se asi všichni shodneme, že to je ta největší výstava roku, která putovala následně do Hamburku a ještě jí uvidí Paříž, ale zajímavá byla třeba i Vanitas, kurátora Otty Urbana v Doxu anebo nůž v kredenci Petra Veselého ve Fait gallery v Brně. A z Brna musím zmínit a chci zmínit představení Peter /nesrozumitelné/ v brněnském Národním divadle v režii Davida Radoka, které bylo vynikající. No a těch, jak říkám těch věcí, které by sis zasloužily zmínku, je mnohem víc, takže se omlouvám, kolegům i posluchačům za to, že jich většinu nevyjmenuju, ale uzavřu tím, čím jsem začal, že nejdůležitější je, že se konaly a taky chci za všechny pořadatelé poděkovat lidem, že na kulturu chodili, protože vím, že to nebylo jednoduché, jak z bezpečnostních, tak někdy i z finančních důvodů, tak, tak děkujem, že jste s námi byli.

Jan BURDA, moderátor
Říká David Mareček, generální ředitel České filharmonii. Ještě den a budou Vánoce, jakou úlohu může a sehrává kultura, hudba právě ve svátečních časech?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, to záleží na tom, jakou hudbu si do svého života v těch svátečních časech pustíme. Jak jste tu otázku vyřkl, tak mě napadlo, vyrojilo se mně celé hudební spektrum. Vzpomněl jsem si na, na cesty s dětmi na lyže, kde jsme v autě poslouchali většinou spíš populární hudbu. Asi většině posluchačů se vybaví půlnočním mše s takzvaně obligátní Rybovkou, ale nechci jí tím slovem obligátní urážet, protože té vynikající dílo Jana Jakuba Ryby a možná nejdůležitější může být to, když si lidé doma fakt zahrají nebo zazpívají něco sami, pokud samozřejmě k tomu mají chuť a prostředky. A pak mám taky svoje osobní přání, aby ta kultura nebo ta hudba, když jí teďka omezíme, jenom na můj obor tak, aby nám ty svátky opravdu zpříjemnila. To znamená, ono je to podobné jako s jídlem. Nesnažit se toho zkonzumovat strašně moc, aby nám bylo špatně, to znamená nepouštět si zběsile všechno, na co přijdeme. Ale vybrat si třeba jenom jednu věc, kterou opravdu máme rádi a udělat si na ni čas a udělat si čas na soustředěný poslech, protože pro mě osobně ty svátky jsou jedním z mála okamžiků, kdy si čas na sebe skutečně udělat můžeme, kdy nás nikdo nehoní do práce, kdy nám nikdo nedává úkoly na poslední chvíli a byla by škoda si ten, to hektické tempo, které v běžném každodenním životě zažíváme, tak si ho přenést do toho, že se snažíme všechno vidět, všechno slyšet, všechno sníst. A kdybychom si z toho vybrali to nejlepší a užili si to v klidu a soustředěně, tak věřím, že to je dobrý způsob, jak ty svátky strávit.

Jan BURDA, moderátor
Doufejme, že klidně a soustředěně si budou moci vychutnat posluchači i koncerty silvestrovské, novoroční koncert České filharmonie. Tam je dramaturgie jaká?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Dramaturgie je letos po mnoha, mnoha letech vídeňská, takže posluchači, kteří nebo i diváci, kteří sledují vždycky v 11 hodin na nový rok novoroční koncert vídeňských filharmoniků. To je opravdu ten nejslavnější koncert na světě ze zlatého sálu z vídeňského /nesrozumitelné/, tak letos respektive příští rok 1. ledna budou mít možnost si velmi podobný program s hudbou rodiny Straussů a dalších autorů vyslechnout v Rudolfinu, protože ho bude dirigovat Manfred Honek, který je rodák z Rakouska. Dříve člen právě vídeňských filharmoniků a vynikající dirigent, ale nechci o tom moc mluvit, abych to nezakřikl, protože opravdu z hlediska situace v epidemiologické je nový rok ještě proklatě daleko. A tak doufáme, že se ho ve zdraví všichni dožijeme, že ten koncert skutečně bude moci proběhnout.

Jan BURDA, moderátor
Tato doba nás naučila hodně improvizovat, že?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Ta nás naučila velmi improvizovat a bez ironie to považuju za velkou výhodu toho uplynulého období, protože nás to donutilo i v té improvizaci se chovat tak, aby ten výsledek byl dobrý a nejenom z nouze ctnost.

Jan BURDA, moderátor
Pane Marečku, vy ještě teď před Vánoci těsně o Vánocích natáčíte s Českou filharmonií. Vím, že z tohoto studia budete za chvíli odcházet do jiného sálu. Co se, co se točí a kdy si to budeme moci poslechnout závěrem?

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
No, netočíme výjimečně s Českou filharmonií, ale s pražským filharmonickým sborem a točí se Stravinského dílo svatba, což je zajímavá věc, protože tam vystupuje sbor 4 pěvečtí sólisté, ale také 4 klavíry, takže máme v jednom studiu 4 dlouhé klavíry a celá baterie bicích nástrojů, a to cédéčko bude obsahovat ještě hudbu Janáčka a Bartóka a doufám, že si ho budeme moci poslechnout v příštím roce.

Jan BURDA, moderátor
Říká generální ředitele České filharmonie David Mareček, který se dnes podělil o svůj pohled na věc, zejména na kulturu a na to, co nás v kultuře i jinde čeká nejenom teď o svátcích ale i v příštím roce. Já vám mnohokrát děkuji za účast, za váš čas, ať to hraje, ať se dobře natáčí a zejména si přejme, aby se mohlo hrát také před publikem i v příštích týdnech. Hezké Vánoce.

David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
Já děkuji za pozvání a přeju posluchačům požehnané Vánoce a šťastný nový rok.

Jan BURDA, moderátor
Za pozornost děkuje také Jan Burda.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.