Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 14. února 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a celý nový týden přeje Zita Senková. Jsem ráda, že sledujete pořad Jak to vidí. Pozvání přijala ekonomka Ilona Švihlíková, dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Věnovat se budeme přepracovanému rozpočtu, úsporám na straně výdajů i odhadu příjmů, závislosti na ruském plynu, výhodám a nevýhodám zkapalněného plynu a také posilování čínské přítomnosti v zemích Latinské Ameriky. Přeji nerušený poslech. Nový rozpočet vlády pro letošní rok je hotový. Kabinet Petra Fialy dokončil úpravy. Schodek má klesnout na 280 miliard korun. Předchozí vláda plánovala schodek ve výši 376,6 miliardy korun. Úspory činí téměř 77 miliard. Vláda zdůrazňuje, že je to rozpočet protiinflační. Jak ho hodnotíte, paní Švihlíková?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
On se dá hodnotit z mnoha různých úhlů a možná, že i někteří posluchači zaznamenali poměrně temperamentní debatu mezi současným ministrem financí panem Stanjurou a bývalou ministryní financí paní Schillerovou, kde se přeli o interpretaci vlastně toho salda. Možná by bylo dobré do toho vnést trochu světla, protože ta její diskuze byla taková živá. Tak to z toho nebylo moc poznat. Ono, když se na to podíváme z hlediska jako těch celkových příjmů, celkových výdajů a pak toho, toho salda, tak vlastně zjistíme, že ta dominantní změna se odehrála celkově vzato na té straně příjmů. To znamená, tam došlo k velmi výraznému navýšení příjmů. A to samozřejmě kvůli inflaci. Abych připomněla, že vlastně ten rozpočet se stavěl s odhadem inflace 3,5 procenta. A nedávno ČNB, která své prognózy velmi zajímavým způsobem neustále mění, nám oznámila, že letošní inflace bude 8,5 procenta, což je poměrně velký rozdíl. A samozřejmě ministerstvo financí, ne že by nezajímal reálný ekonomický růst, ale zajímá je hlavně ten nominál, protože tzn. to daňové inkaso. To znamená, to je velmi výrazný, velmi výrazný přírůstek příjmů, a to se také na tom, na té přepracované verzi ukázalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, lze slýchat i ještě vyšší číslo než těch 8. Zaregistroval jsem dokonce odhady na 11, co se týče inflace.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, já jsem taky viděla ledasjaká čísla. A v tuhle chvíli teda operuju s tím, co říká ČNB, i když pravda její prognózy se měnily tak kreativně, že ani nevím, jestli s tím mám ještě pracovat. /souzvuk zvuků/ zůstaňme u rozpočtu přesně tak. A co se týká současného ministra financí, tak ten vlastně říká, že to je komplikovanější a že i kvůli inflaci došlo k výrazné změně, pravda i na straně příjmů. To znamená, tam je ten nárůst přes 60 miliard v tom odhadu. A zároveň ale, že si to samozřejmě vyvolá nějaké valorizační změny. A tím pádem, že ta situace není jako tak jednoznačná. Protože dochází jak k navýšení výdajů, tak zároveň k nějakým škrtům výdajů. No a to co říkala paní ministryně Schillerová je, že vlastně nakonec ten, ten pokles těch výdajů je 34 miliard. Což jako se ptá, jestli tedy to stále jaksi za to v rámci toho rozpočtového, rozpočtového provizoria. Ta současná vláda se rozhodla udělat některé výdajové změny. Jsou to změny, řekněme, spíše menšího charakteru a je jich větší množství. To znamená, sčítá se dohromady mnoho, řekněme, menších částek. Já vím, že třeba posluchačům zní zvláštně, když řeknu, že 14 miliard je menší částka. Ale přece jenom prostě tenhle rozpočet se pohybuje jako v řádu, v řádu jako bilionů. To znamená u těch, u těch výdajů jsme 1,9 milionů. Takže to je /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Je tedy z vašeho pohledu tak, jak to vláda říká, jde o protiinflační, když se podíváme, můžeme se podívat na ty jednotlivé škrty a na jejich logiku nebo opodstatněnost. Možná ještě předtím bych se přece jenom zeptala na to, jak se díváte na návrh předchozí koalice. Vlastně hovořila o něm i bývalá ministryně Schillerová. Loni po volbách se ten návrh předchozí koalice menšinové dostal do Sněmovny, teda poslala ho do Sněmovny, ale na program se nedostal.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, tam samozřejmě hlavní změna byly, byly volby, které pro tu bývalou koalici nedopadly tak, jako očekávala. To znamená sociální demokracie se dostala mimo Poslaneckou sněmovnu. A hnutí ANO sice má největší poslanecký klub, ale jak víme, nebylo schopno sestavit vládu. Takže tenhle její návrh jaksi, jaksi zapadl. Já bych nebyla úplně tak masivní jako přísná vůči tomu návrhu bývalé ministryně, protože jako ona tam prostě kouzla s tím, co měla k dispozici. Pro mě jako ten největší problém je, že prostě došlo k výrazným změnám na straně příjmů. Jako ono tam jako moct něco vykouzlit bez deficitu ve chvíli, kdy si o 200 miliard snížíte příjmy, dost dobře jako, jako nejde. A to se ukazuje i na tom současném návrhu, kde prostě řada položek se víceméně z jedné škatulky přesouvá do druhé. To znamená, že jako něco se vytvoří jako rezerva a ta se vyčerpá ještě za minulé období nebo se prostě něco nezvýší, což jsou typicky ty platy velkého množství státních zaměstnanců. Což vám ušetří 7 miliard jo. To jako opravdu nemám pocit, že by tohle jako tady zachránilo tuhle republiku. Jo takže je to součet prostě řady položek, z nich některé jsou skutečně spíš škatulata, škatulata, hejbejte se, ale to gro toho rozpočtu je skutečně postaveno na výrazném inflačním navýšením příjmů. A tady si myslím, že prostě tento postup nebude možné do budoucna opakovat a že nutně prostě bude vláda volky, nevolky postavena před toto řešit jako jiným způsobem. Já nevím, jestli mám říct systémově. To už je taky takové omleté slovo. Ale prostě jednoznačně si říci, jestli chci dosáhnout těch, toho vyrovnaného rozpočtu, pokud to je její cíl. Pokud ho nezmění třeba, pomocí výdajů a potom jako to už nepůjde přes tenhle ten styl, který teď dělala jako řadou škrtání malých položek anebo přesouváním spíš řady z nich. Anebo tedy jestli se odhodlá k nějaké výraznější daňové reformě, což prozatímní vlastně popírá nebo řekněme, že nechce výraznějším způsobem měnit tu daňovou soustavu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty dodatečné příjmy částečně by se měly využít na valorizaci důchodů, zvýšení příspěvku na bydlení, v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele. Možná nejvíc se vede debata, jestli mi to potvrdíte o takovém tom největším zásahu, a to je zmražení takzvaných plateb za státní pojištěnce. Vlastně jaké mohou mít dopady na zdravotní systém? Podle ministra zdravotnictví pana Válka nehrozí omezení zdravotní péče, protože pojišťovny mají mimo jiné i kvůli útlumu té necovidové péče přes 50 miliard korun v rezervách, ale takhle jako optimisticky nebo bez obav to nevidí zástupci zdravotnických odborů a mnohé nemocnice.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Samozřejmě zdravotnické odbory se logicky ze své pozice odvolávají na dohodu, kterou měly s minulou vládou. Musíme si také uvědomit, že ta situace pandemická byla jiná. Je pravda, že skutečně ty zdravotní pojišťovny sedí v tuhle chvíli na obrovských, obrovských rezervách. To znamená, ta situace může působit, řekněme, uklidňujícím dojmem z tohohle hlediska. Mně tam vadí, bych řekla skoro spíš to, že ta současná vláda to pandemické nebezpečí vlastně úplně odsouvá. To znamená vlastně už s ním ani nepočítá. A ty výdaje, které byly plánovány na boj proti pandemii, zase tak nějak jakoby škrtla ve smyslu, že nebudou, nebudou realizovány. Já se trošku obávám po všech těch zkušenostech, které máme za ty poslední roky, aby zase nedošlo k nějakému jako lehkomyslnému podcenění té situace. To si myslím, že by bylo to poslední, co bychom ještě, ještě potřebovali.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a nesouvisí právě s tím, aby to nepodcenila tu situaci, paní Švihlíková, novela pandemického zákona?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak to je asi spíš pro právníky. Já musím říct, že nejsem asi schopná se úplně jako vyjádřit k tomu, jakým způsobem je, jsou v tom formulována ta jednotlivá opatření. Mě na tom spíš zaujalo to, že vlastně vláda nebyla schopná získat si podporu Senátu, který ovládá, což je docela jako zajímavá situace. A to zejména vlastně na počátku fungování, fungování té vlády /souzvuk zvuků/. No dobře ale i tak jako to by si měli být schopni obstarat, protože oni tu většinu mají jako velmi pohodlnou v obou komorách jako. Ale ona jedna věc je jako počty a potom druhá věc je samozřejmě to politicky si to umět zajistit. Nicméně jako my samozřejmě potřebujeme prostě mít, mít zákon, který bude řešit tyhle situace. Protože nejde jen o pandemii. Vlastně to slovo pandemický zákon se mi nezdá úplně přesné. Protože je vysoce pravděpodobné, že prostě my budeme v průběhu dalších let čelit mnoha různým problémům. Koneckonců jsme zažili situace týkající se jako klimatických změn, které by nás asi nenapadly, že zrovna tady ve střední Evropě se stanou. Počínaje s tornády, katastrofálními povodněmi, teď pandemií. To znamená bezesporu je potřeba mít připraven systém a celkově lepší fungování státu, než jaké jsme v té pandemii, pandemii zažili. To znamená především mít taky přehled o tom, co se prostě v té ekonomice děje, tak říkajíc vidět do těch střev. Protože, když to vidíte, tak samozřejmě je potom mnohem těžší jaksi vymýšlet kompenzační programy na koleně pro každého kdo zrovna jde kolem, kolem úřadu vlády anebo samozřejmě protlačovat ve stavu legislativní nouze naprosto katastrofální daňové změny. A když máte prostě nějaký takový celkový rámec, tak je to samozřejmě jednodušší, ale vždycky platí, že se jim taky musíte chtít řídit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče toho nového budoucího rozpočtu na letošní rok, tak vy se přikláníte k systémovému řešení, jak jste řekla. Například by to byla daňová reforma, jak by měla vypadat, co by měla obsahovat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
No, já si myslím, že jako je potřeba se na to podívat skutečně celkově. Dejme tomu, že tohle prostě v rámci toho provizoria je nějaké tamhle lítá miliarda, tamhle lítá druhá, ale skutečně to navýšení těch příjmů díky inflaci je naprosto klíčový, klíčový prvek. Víte, já si vždycky myslím, že nelze prostě od sebe oddělovat tu soustavu výdajů a příjmů, což se u nás velmi jako oblíbeně dělá. Vždycky a třeba se říká jako tak výdajů ono se tak jako škrtlo všem. Já vždycky říkám, no a taky jako ty daně platí opravdu všichni? Jako je tam nějaká základní daňová spravedlnost? Protože o tom už se nehovoří, že tady prostě mám jako skupiny, jako když se podíváme na to, jaké inkaso plynou OSVČ a jaké inkaso plynou zaměstnancům, no tak to je takovej frapantní rozdíl teda. To je přímo mariánský příkop, abych tak řekla. A takových případů v té daňové soustavě je samozřejmě celá řada. To znamená první věc je asi říci, co od toho státu chceme. A druhá věc je, jakým způsobem to budeme zajišťovat, pomocí jaké daňové, daňové struktury. A tahle ta debata nám tady prostě chybí, chybí dlouhodobě. A většinou prostě se ten boj vede proti státu a proti té, proti té výdajové straně. Kde bezesporu jako můžeme najít jako úspory. To jako asi, to asi můžeme. Těžko teda ve výši 200 miliard. To si myslím, že ne. Pokud teda nechceme orgánům zprivatizovat důchodový systém. Tak v tom případě samozřejmě ano. Ale jo že prostě ta debata není symetrická. Vždycky jako vrhnout na tu, na tu stranu výdajů, aniž by se jako dívali na to, že prostě jako na té příjmové straně jako jsou prostě skupiny lidí, kteří prostě ty daně platí, kteří nesou doslova ten rozpočet a potom tady jsou prostě další, kteří jako ty daně vůbec neplatí a naopak se vezou na nějakých různých dotačních programech a podobně jo. A to je prostě další z faktorů, kde ten státu totálně ztrácí legitimitu. Ono potom jako se říká, no lidé nechtějí platit daně. No, ale když prostě jako nevidí ten výstup od toho státu, jo když prostě nevidí, že jim pomůže v těžké situaci, vezměme si třeba energetickou krizi jo. Že platíte celý život daně a potom vám ten stát jako řekne, no tak to se nedá nic dělat. Hold se na světové burze zvýšily ceny zemního plynu, tak to hold musíte nějak jako zvládnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co by měl stát tedy dělat v tomhle tom případě, konkrétně co se týče těch cen energií?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Víte, já si nemyslím, že ten příspěvek na bydlení je úplně ideální nástroj. Já rozumím, proč to vláda udělala. Rozumím, že se pan Jurečka to snaží komunikovat co nejvlídnějším způsobem, co to, co to jde. Stejně tak rozumím té minulé vládě, že šla potom DPH prostě, protože ve chvíli, kdy potřebujete zasáhnou velmi rychle a máte málo času, tak uděláte prostě něco plošného a něco, co jde udělat okamžitě jo. To já bych jí to až zas, až zas tak nevytýkala. I když už to bylo velmi kritizované opatření. No, já si prostě myslím, že krátkodobě je tady na místě prostě nějaká cenová regulace, na kterou koneckonců máme právní úpravu a my jí nevyužíváme samozřejmě. A samozřejmě v horizontu, řekněme, něco mezi krátkodobým a střednědobým, je potřeba se podívat na to, jak funguje nebo spíš nefunguje ERÚ, Energetický regulační úřad. A v tom dlouhodobém je samozřejmě potřeba vnímat, jaký energetický mix by Česká republika měla mít i vzhledem ke struktuře své ekonomiky, která je, řekněme, trošku specifická v tom evropském kontextu. Ta ekonomika je velmi průmyslová. Patří k těm nejprůmyslovějším na světě. Je třeba si říct, jestli to tak chceme dál, anebo jako jestli prostě to nechceme a chceme říct z něčeho jiného, ale je potřeba tuhle tu úvahu, tuhle tu úvahu udělat. A to, co mně vadí je, že my tady vlastně neustále slyšíme, jak nic nejde. Jo, prostě nejde do toho zasahovat a to je trh a nejde. A potom to se podíváte jako kolem a zjistíte, že jako spousta zemí kolem nás jako netvrdí, že to nejde, ale prostě se snaží pomocí různých nástrojů tu situaci pro své občany učinit alespoň trošku, trošku snesitelnější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled ekonomky Ilony Švihlíkové ve vysílání Českého rozhlasu. Cena ropy prudce roste. Může být paní Švihlíková, dalším faktorem, který ještě více požene nahoru už beztak vysokou inflaci. Víme, že ceny vlastně nechci říct veškerých, ale většiny komodit jsou nejvyšší v historii.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Přesně tak. Ropa je, ať se nám to líbí nebo ne, stále naprosto klíčovou komoditou. Funkčně se tomu říká /nesrozumitelné/ já v češtině to nerada překládám. Ale jako stanovovač ceny je hrozné. Ale víceméně je to takový signál, že chvíli kdy roste ta cena ropy, tak se velmi často s tím zvedají i ceny ostatních komodit. No a samozřejmě náš svět je ještě pořád jako masivně postaven na fosilních palivech a ropu vidíme všude. Nejenom u dopravy, ale samozřejmě bych třeba zmínila výrobu hnojiv, což se následně samozřejmě také odráží v cenách potravin. Takže ano, náš svět je stále ještě velmi silně ropný a samozřejmě to, co se děje na tom ropném trhu, se prostě přenese do celé světové ekonomiky a bude to mít také výraznější inflační dopad.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ropa je vlastně indikátorem napětí ve světě. Jinými slovy, podepisuje se na tom zdražení ale nejenom ropy, ale i zemního plynu v podstatě i eskalace situace kolem Ukrajiny?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Určitý faktor tam asi, asi bude. Ale ono, ono je toho víc. Ono to jako málokdy bývá, že jako jenom jedna, jedna příčina. Třeba, i když se prostě podíváme i na pandemii, ale i dobu trošku před ní, tak prostě řada zemí dávala najevo, že fosilní paliva jsou něco nevhodného a nepřijatelného. Někde se dokonce už snažili omezovat financování třeba dalších těžebních projektů. No a ve chvíli, kdy prostě ta míra těch investic je nízká, nebo kdy třeba máte jako ve Spojených státech, že akcionáři jaksi nechtějí třeba investovat do dalších vrtů, ale prostě chtějí jaksi navýšit, navýšit svoje dividendy. No, tak to se vám samozřejmě nutně odrazí. A tenhle ten sektor je velmi citliví právě na ty investice. To znamená na rozvoj nových těžebních projektů. A pokud jich není dost, tak to je něco, co znečišťuje ten trh a také přispívá k možnému nárůstu ceny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle údajů Eurostatu se dováží do zemí Evropské unie z Ruska 41 % zemního plynu a asi čtvrtina ropy. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského by Evropa výpadek v dodávkách plynu zvládla. Cituji jeho slova z minulého týdne, rád říkám, že ruský prezident Vladimir Putin dal Evropě velký vánoční dárek, protože ukázal, že nejsme závislí na ruském plynu. Pan Lipavský odkazoval na konec loňského roku, kdy v době rekordních cen plynu na evropském trhu připlula do Evropy flotila tankeru se zkapalněným plynem LNG ze Spojených státu. Jak vy se na to díváte? Byl by /nesrozumitelné/ plyn jistou záchranu této situace?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já se tomu směju. Já si myslím, že ministr zahraničí než ze sebe takhle něco vypustí, by se možná mohl seznámit jako s nějakými základními, základními čísly a na základě jedné specifické situace, jako nevyvozovat nic, nic dlouhodobého, protože to je katastrofa, když, když tohle člověk slyší, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale používáme přece zkapalněný plyn.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Používáme, používáme samozřejmě, ale je potřeba se podívat na to, kolik jednotlivé země produkují, kolik to spotřebovávají. To je až to další samozřejmě. Ono vůbec jestli ho fyzicky máte ten zemní plyn. Kolik spotřebovávají. Když se podíváme na ty, na ty Spojené státy, tak samozřejmě je tu země, která masivně navýšila svůj těžbu na to hlavně kvůli té těžby břidlic, která jen tak mimochodem teda s ekologií nemá co společného. To je taková malá poznámka na okraj. Pokud bychom chtěli nějak masivněji, kdyby byl, kdyby byl, dovážet americký plyn z břidlic, který se ještě zkaplaňuje a ještě přepravuje tankery, tak to už tady jako můžeme rovnou jako všechno dělat na /nesrozumitelné/, protože jako něco tak jako neekologického se jako téměř nedovedu představit. To je asi ta nejhorší varianta z hlediska dopadu na klima, která může existovat. To je jenom malá poznámka. Zkrátka a dobře Spojené státy podle těch posledních údajů, co mám z /nesrozumitelné/, což je asi ten, řekněme nejautoritativnější zdroj. Tak prostě Spojené státy jsou schopné vyvést nějakých 100 miliard, 100 miliard kubických metrů, přičemž teda Evropa potřebuje, i kdyby vyváželi všechno do Evropy, což nevím, proč by to dělali, protože v Asii mají dlouhodobě mnohem zajímavější ceny. A taky tam vyváží jako z dlouhodobého hlediska. Jejich hlavní trh je samozřejmě ten, řekněme, trh asijský. Evropa potřebuje nějakých 541 na ty, když se podíváme na to, na ta poslední čísla. A to nedokáže pokrýt, pokrýt nikdo. Jako Norsku už vůbec ne samozřejmě Spojené státy taky ne, protože těží rekordně, ale mají obrovskou vlastní spotřebu. Spousta starých amerických uhelných elektráren přešla na plyn. Takže ta americká spotřeba je skutečně obrovská. No, zajímavým těžařem je samozřejmě i Írán, pokud by zase někomu politicky nevadil. Ale bohužel to je všechno, co vytěží, spotřebovává pro vlastní potřebu. A pak tady máme z těch zajímavějších ještě Katar a Austrálii. Ani kdyby sami nic nespotřebovávali a kdyby všechno vyvezli jenom do Evropy, tak to pořád nebude stačit. Takže myslím si, že pan /nesrozumitelné/ by si měl trošku zopakovat nějaké základní, základní počty. Proč je o ten plyn takový zájem. No, on je pro něj, o něj zájem hlavně proto, že ty úvahy o nějaké posílení obnovitelných zdrojů, se zdaleka netýkají jenom Evropské unie, ale má je spousta dalších zemí. A ten zemní plyn často bere jako zdroj buď pro nějaké mezidobí, pro posilování postupné třeba u větrné, větrníků anebo ho bere jako vhodný doplněk, pokud třeba nechce jaderné elektrárny, jako vhodný doplněk toho energetického mixu. To znamená ten zemní plyn je skutečně komodita, o kterou celosvětově ten zájem, když vezmu nějaký střednědobý hledisko velmi silně roste. A tím pádem se vlastně i rozvíjí ty kapacity jo. Když se podíváme na poslední trendy. Také zjišťujeme, že třeba Austrálie neskutečným způsobem navýšila svojí, svojí těžbu zemního plynu, ale hlavně zpracování zkapalněného zemního plynu. Ale samozřejmě obsluhuje podle toho kde leží. Že prostě obsluhuje ten asijský trh. A stejně tak vidíme třeba, že ty ruské projekty, které se týkají zkapalňování, tak ty jsou dominantně taky namířené na asijský trh. A to není jenom Čína. Samozřejmě Čína jako hodně, ale to jsou i další prostě země. Vidíme samozřejmě Japonsko, Jižní Korea ale Indie také jo. To znamená tenhle trh roste mnohem dynamičtěji než ten evropský. A samozřejmě i pro tyhle země ta diverzifikace těch dodávek může být velmi, velmi zajímavá. Pro některé to LNG je jediná možnost, že jo tak do Japonska těžko povede nějaký /nesrozumitelné/.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka zůstává, jak se zbavit nebojí přinejmenším nějakým způsobem okleštit v závislosti na ruském plynu. Mimochodem cílem české vlády je získat přístup k terminálu LNG v některé ze sousedních zemí. Pan Lipavský připustil ale, že takový plán než by vůbec bylo možné jaksi ho zrealizovat, tak může trvat delší dobu. Nejbližší potenciální nebo již existující terminály pro zkapalněný plyn jsou v Polsku a v Německu.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano v Polsku je to myslím, myslím /nesrozumitelné/. No, ono je to taky hodně velká investice jo. To je potřeba říct, že za prvé to jako něco stojí, vybudovat ten terminál. Ty tankery speciální taky nejsou zadarmo. A obecně vzato, my prostě vidíme, že cena toho zkapalněného zemního plynu a zase nehovořím o nějakých krátkodobých výkyvech, ale beru prostě nějaký střednědobý horizont. Je podstatně, podstatně vyšší. Já, když se podívám na ceny plynu v USA ty poslední a na ceny LNG, tak se dostává do Japonska, tak je to jako čtyřnásobek jo. Takže, abychom si jako uvědomili, o čem se tady jako z tohohle, z tohohle hlediska prostě bavíme. Jako samozřejmě můžeme tady jako uvažovat o tom, že vynecháme prostě zemní plyn ze země, která shodou okolností má nejvyšší rezervy na světě. Zase podle statistik, které máme k dispozici, ale potom si teda, řekněme, že budeme potřebovat asi posílit jádro nebo nevím, nevím, jaký mix si pan Lipavský prostě představuje. Ale je potřeba si jako říct, jak tu situaci prostě taková, taková jaká je. Pokud prostě Evropská unie spoléhá na zemní plyn, tak ta představa, že se může obejít bez ruského plynu, jaksi neodpovídá základním počtům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rusko posiluje vývoz ropy plynu na Dálný východ. S Čínou uzavřelo smlouvy za bezmála 120 miliard dolarů. My jsme ale chtěli, paní Švihlíková, ještě alespoň krátce zaznamenat jaksi posun v ve vztazích Číny a minimálně dvou latinskoamerických zemí Ekvádoru a Argentiny. Kde vlastně prohlubují spolupráci s Čínou. Posiluje tedy Čína svou ekonomickou přítomnost v Latinské Americe?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Bezesporu tomu tak je. A významná je hlavně ta Argentina, která patří sice pravda k zemím, které jsou jaksi ztíženy nějakými problémy, dluhovými krizemi v nějakých intervalech. Ale přece jenom patří k významným světovým ekonomikám, je součástí G20 a je jako bezesporu jednou z těch nejvýznamnějších ekonomik Latinské Ameriky. Vlastně při využití olympiády v Pekingu, se sešli prezident Fernandez a čínský prezident Si Ťin-pching a vlastně hovořili jednak o zapojení Argentiny do toho projektu pás Teska. Který je většinou spojen s řadou infrastrukturních projektů a čínských investic. To propojení mezi oběma zeměmi je silné už nyní. Má velmi silné obchodní propojení, hlavně co se týká komodit, ale tentokrát zemědělských, protože vlastně Argentina je významným vývozcem sóji. Ona je vůbec jako významným vývozcem produktů ze sóji. V celosvětovém měřítku řadě z nich Argentina je, je první na světě, takže to samozřejmě pro tu Čínu má, má velký význam. Ale co mě tam zaujalo kromě teda obchodních vazeb, které už jsou jaksi dlouho známé a není to zas tak nic nového dlouhého. Co mě tam zaujalo je, že Čína se vyjádřila i k otázce, která samozřejmě Argentinu trápí dlouhodobě. A to jsou Malvíny, respektive my tady často v Evropě říkáme Falklandy, ale z hlediska argentinského pohledu jsou Malvíny a vlastně Čína trošku zatlačila na to, aby tam byl nějaký, nějaký dialog ohledně toho vlastně i směřování aby Argentina zpátky tohle to, tohle území dostala. Naproti tomu Argentina se zase jednoznačně přihlásila vlastně v principu, principu jedné Číny. Takže to je jednání nemělo jenom ten ekonomický investiční obsah. Ale mělo zároveň i tohle to jaksi zajímavé vyjádření některých, já nevím, jestli mám říct ambicí, protože Argentinci prostě berou, že to je jejich území, že jo. Ale řekněme vyjádření toho postoje právě k Falklandem neboli Malvínům, jak říkají, říkají Argentinci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje ekonomka Ilona Švihlíková. Děkuji za váš čas, za vaše informace a přeji hezký den, na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.