Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková – 30. srpna 2022

30. srpen 2022

Hostem je ekonomka Ilona Švihlíková.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. U poslechu pravidelné dávky informací v souvislostech vás vítá Zita Senková. Mým hostem je ekonomka Ilona Švihlíková. Dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme například o limitech současné podoby trhu s energiemi, o oddělení ceny plynu od cen elektřiny a také o situaci v potravinářství. Přeji nerušený poslech. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela svolal na 9. září mimořádnou Evropskou radu pro energetiku. Trh s energiemi totiž podle něj přestal fungovat. Evropa musí oddělit ceny plynu od ceny elektřiny. Najdou, paní Švihlíková, politici celoevropské řešení, které bude směřovat k zastropování cen energií. Jenom dodám, že ta Evropská rada projedná návrh na stanovení maximální ceny plynu, který využívá pro výrobu elektřiny.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já myslím, že i když se hovoří o tom energetickém trhu, že se míchá hrozně moc věcí dohromady a pak to vytváří docela chaos. Je potřeba si uvědomit, že rozhodnutím EU došlo v průběhu minulých let docela jako k zásadním změnám na tom trhu, a to zejména v souvislosti s nějakou žádoucí, tedy respektive podle EU žádoucí energetickou politikou, ať už se to týká emisních povolenek, které samozřejmě významným způsobem dopadají, dopadají na firmy, a to zejména na ty energeticky náročné, které se, a to vidíme velmi silně v té poslední době, buď přesouvají jinam, anebo prostě zavírají, tzn., že ty výroby, které jsou energeticky náročné, jako třeba typicky výroba hliníku, tak prostě za ty současné ceny nemohou v rámci EU fungovat. A my spolu budeme ještě hovořit prostě výrobě hnojiv, což jsou jako všechno prostě dost strategické, strategické sektory. Takže máme emisní povolenky a do toho nám samozřejmě přišla ta, přišla ta základní úvaha, že budeme jaksi velmi rychle podporovat obnovitelné zdroje, tzn., že ten přechod k nim, přechod k nim urychlíme. Problém je samozřejmě v tom, že ty obnovitelné zdroje jsou ze své podstaty nestabilní, tzn., že potřebují nějaký stabilizující faktor, což může být zemní plyn, což může být jádro, u toho jádra zase je problém, když je potom sucho a podobně, ale, dejme tomu, prostě že tam musí být nějaký stabilizátor, třeba uhlí, ale to není úplně, to není úplně v oblibě. A tahle ta rozhodnutí měla prostě zásadní dopad na to, jakým způsobem se začal vyvíjet ten energetický trh. A pozor, ono už se to takhle vyvíjí minimálně rok a půl, tzn., ty vyšší ceny nejsou spjaty s konfliktem na Ukrajině, ale zaznamenáváme je už delší dobu, vzpomeňme na pád Bohemia Energy, že jo, to bylo přesně jakoby ten první jakoby v případě České republiky varující signál, ovšem teda nic zásadního, nic zásadního se nestalo. A tady tahle ta, tahle ta prostě kombinace těch různých informací je samozřejmě dána i tím, že teďko jako a jsem v rámci EU nastavila ta politika odstřižení se od ruského plynu, přičemž prostě každý, kdo v tý energetice jako se pohybuje, vám přijde, že to prostě ve střednědobém horizontu vůbec není možný, tzn., že vy nemáte ani tu infrastrukturu, nemáte ani ty dodávky, nikde si je vykouzlíte, nemáte ani ty tankery, nemáte z toho nic, tzn. dostáváte se vlastně do deficitu z hlediska, z hlediska zemního plynu, a to samozřejmě jako logicky žene jeho cenu, cenu vzhůru, tzn., ten zásadní problém, který když se hovoří prostě o zemním plynu, je, že ho prostě není dost, že ho není dost a že...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Celosvětově.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
No, celosvětově úplně, takhle, není ho dost v rámci EU rozhodně. Co se týče celosvětově, no, tak tam máme ten problém v tom, že Evropská unie dneska vlastně přeplácí ty LGN tankery, tzn. stává se prémiovým trhem. Ta cena FEU je asi 10× vyšší než ve Spojených státech, abysme si udělali nějaký obrázek o tom dopadu na průmysl a podobně, jo, a ve chvíli, kdy prostě jakoby část těch dodávek prostě odmítnete a řeknete, že je nechcete a že nebude Nord Stream 1, že nebude Nord Stream 2, nebo, takhle, Nord Stream 2, na které, na které jsou prostě uvaleny nějaké sankce a podobně. No, tak samozřejmě, když tu infrastrukturu nemáte a rychle si jí obstarat prostě nedokážete, to prostě vůbec není technicky možný, bez ohledu na to, co si kde schválí vestoje v ovacích Evropský parlament, tak prostě v tu chvíli se samozřejmě dostáváte do značného energetického deficitu a sami sobě, což je na tom to úplně absurdní, žene ty ceny vzhůru. A pokud si ještě na tom trhu nastavíte, teď myslím jako celkově v EU propojení mezi elektřinu a zemním plynem, tak je prostě neštěstí hotovo. Já bych možná ještě podotkla, že jako to směšování, třeba v případě ČR, je mimo, protože my prostě vyrábíme dost elektřiny, dokonce jí vyvážíme, jak jistě víte, jsme čistý vývozce, a vyrábíme ji levně, tzn., u nás je to už úplně, je to úplná perverze, prostě je to naprostá zvrhlost, to, že my vlastně kupujeme tu elektřinu, respektive přikupujeme zpátky neskutečně drahou, když vlastně ty naše výrobní náklady jsou velmi nízké, tzn. v České republice není absolutně žádný problém s tím, že by nebylo dost elektřiny, to tady vůbec jako neřešíme. Řešíme tady prostě /nesrozumitelné/ nový mechanismus, který vede k tomu, že uvrhává domácnosti do energetické chudoby a zároveň prostě nám pomalu ale jistě destruktuje průmysl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Německo by mělo v horizontu několika měsíců zprovoznit 2 terminály na zkapalněný zemní plyn. Podle premiéra Fialy jsme z Německa schopni dostat tento plyn existujícími plynovody poměrně jednoduše do České republiky, řekl včera na schůzce s německým kancléřem Olafem Scholzem tady v Praze. Z geografických a strategických důvodů má Česko zájem zejména podílet se na kapacitě terminálu /nesrozumitelné/. Podle Scholze budou ty první nové terminály v provozu už v lednu. Pomůže nám to?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak jedna věc je terminál. Druhá věc je, kde ten zemní plyn vezme. My si prostě musíme uvědomit, že ta role ruského zemního plynu pro EU byla, byla obrovská, tzn., byl to jednoznačně hlavní dodavatel. A my tady prostě nemáme jako každou druhou zemi, která by byla schopna navýšit těžbu, navíc rychle, a dodávat, tzn., Norsko víme, že už se s ním jednalo, Norové jasně řekli, že prostě už toho nejsou, nejsou schopni a naopak teďko ještě budou provádět, provádět údržbu, takže tam to vůbec nepadá v úvahu. Jednání s Katarem jistě, Katar je celosvětová velmoc LNG, ale prostě, co vám řekne ten Katar, řekne vám dobře, tak budeme rozvíjet ty nová pole tak 5 let, minimálně 5 let, to nejde rychle, plus samozřejmě zakoupení infrastruktury, obrovské navýšení tankerů, kde ty tankery vyrobí jako, kde se vezmou, to se odněkud vyčarujou, nebo kde je chtějí vzít prostě. Ty tankery jsou velmi specializovaná výroba, jako to nedělá zase každý, to nemůžeme jako říct, že támhle to dáme prostě postavit, já nevím, jako někde v Roudnici nad Labem nám to jako vytvoří, to opravdu takhle nefunguje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak odkud tedy?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
No, já to nevím, upřímně řečeno, možná to ví pan Scholz a prozradí nám to, ale já to opravdu nevím, kde prostě rychle takhle zásadním způsobem prostě navýší, navýší LGN. Ona je potřeba si uvědomit, že skutečně Američané začali vyvážet víc, ale oni z toho, takhle, jako ti vývozci z toho mají určitě radost, ale já nejsem jistá, že z toho mají radost průměrní Američané, protože čím víc oni vyváží toho LGN, tak tím více ta vyšší cena, která je ta prémiová cena vlastně v rámci EU, promítá na jejich domácí trh, tak je potřeba si uvědomit, tzn. oni Američané si zvykli na to, že mají ten zemní plyn levný, no co levný, dokonce nejlevnější na světě za těch posledních zhruba 10 let a samozřejmě tohle je vývoj, který se jich také velmi bolestně dotýká. I když, kdybychom viděli my ty ceny v USA, tak se jim tady v Evropě vesele zasmějeme směrem. Samozřejmě, ale pro ně je to, pro ně je to taky jako něco, co je poměrně znepokojuje, tzn., je potřeba si skutečně uvědomit, že ten energetický trh se prostě jako nevyvíjí podle nějakých prohlášení politiků a jejich přání, tam prostě funguje jako nesmiřitelný zákon fyziky, prostě vytěžím, nevytěžím, mám, nemám, mám infrastrukturu, nemám infrastrukturu a potom samozřejmě je tam nějaký ten cenový vývoj, který prostě ukazuje, že ty země si přeplácí ty dodávky mezi s sebou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ty ceny raketově stouply, když se podíváme na velkoobchodní cenu elektřiny pro německý trh s dodáním v příštím roce, což je pro Evropu klíčové, poprvé ta velkoobchodní cena přesáhla 1 000 EUR za megawatthodinu. Výrazně naopak klesá velkoobchodní cena plynu pro evropský trh, klíčový termínový kontrakt zlevnil zhruba o pětinu. Co to přinese, nebo co to znamená?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já si myslím, že ten trh je v obrovský nerovnováze tím, jak se snaží prostě zpracovat ty různé informace. Myslím, že ta idea prostě o tom jako zásadním odpojení od plynu je správná, ale stejně tak je prostě potřeba jako hluboce prostě zrevidovat jak ten systém těch emisních povolenek, který jako neslouží k tomu, co si asi kdo představoval, tzn., jediný, co dělá je, že maximálně zdražuje výrobu v EU, která se stala prostě konkurenceschopnou. A ta představa, že jako když se v EU nebude vyrábět hliník, že se nebude vyrábět nikde, je zcela mylná, jo, my ty kapacity de facto darujeme samozřejmě Číně, která je už dneska moc ve výrobě hliníku a taky Rusku samozřejmě, kde prostě ta výroba hliníku má velkou tradici, plus samozřejmě navázaná na tu surovinovou základnu, takže tím opravdu jako nezpůsobujeme žádné jako ani dobro EU, ani žádné celoplanetární dobro. Nemluvě teda o tom, že zrovna, když jsme u toho hliníku, což je hodně špinavá výroba, ale ten hliník je zásadní, když se bavíme o nějakých jako technologiích typu větrníků nebo elektroaut, tak tam všude hliník hraje naprosto zásadní roli, spolu s mědí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co muže ještě podpořit funkčnost toho energetického trhu, paní Švihlíková?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já si myslím, že je prostě základní jako si říct, že jako Green Deal je naprosto nedomyšlená koncepce, která byla prosazována, nebo já stále prosazována s velkou vervou a že tam prostě chybí základní ekonomická úvaha, ono je potřeba si prostě narovinu říct, že ve chvíli, kdy prostě budete, budete zdražovat energetické zdroje, a to jak teda, tak i s výstupem na tu elektřinu, tak to prostě znamená zchudnutí, to nikdo nechce jako narovinu říct, že to prostě znamená významný pokles životní úrovně obyvatelstva EU, ne jako žádný zelený zítřek, ale prostě výrazné zchudnutí, že to prostě znamená destrukci řady výrobních kapacit, že to je neskutečně nebezpečný hlavně pro ty země jako je Česká republika, tzn. pro země, které mají silnou průmyslovou základnu, který mají střední nižší přidanou hodnotu, my prostě nemůžeme mít stejnou cenu jako Němci, protože my se prostě do toho nevejdeme, jestli mi rozumíte, my prostě s tou přidanou hodnotou se nevejdeme, neufinancujeme to, pro nás je to prostě destrukční. A mě docela děsí, že se jako každý bojí tohle to prostě říct nahlas, že jako /nesrozumitelné/ a stejně tak to zastropování, jako elektřiny myslím, jedné ceny je úplně jako nesmysl, jak to chcete, jak to chcete provést. A u toho plynu vám říkám, prostě tam jako ten hlavní problém je, že ho prostě není dost. Není ho dost, a proto ta cena, teda v rámci EU, a proto ta cena prostě jde nahoru, ale jako já skutečně mám z toho jako velmi špatný pocit, že vlastně tady se pořád hledají nějaká jako pseudo řešení a vydávají se nějaký signály a prohlášení, ale ty věci jsou ve své podstatě jako hrozně prostý, akorát, že ti lidé, kteří se rozhodli pro určitý směr, vlastně ovládají tu evropskou politiku a oni s ní stojí a padají, tzn., já si nedovedu představit, jak tihle ti lidé typu Timmermans, budou najednou revidovat politiku, kterou tady jako hlásili 20 let a udělali si na tom kariéru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled ekonomky Ilony Švihlíkové. Česká vláda minulý týden schválila úsporný tarif, který by měl domácnostem pomoci s vysokými účty za energie. Bude to, paní Švihlíková, dostatečná podpora odpovídá pomoc tempu situace. Už se usmíváte.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já se směju, já si vždycky říkám, že v těhle situacích má člověk dvě možnosti, buď se rozčílí, anebo se směje, tak já se zatím směju, i když upřímně řečeno radši bych se smála, kdybych o tom mluvila a žila někde jinde. Jsme o úsporném tarifu poslouchali asi tři čtvrtě roku, mám pocit, že neustále, kam jsem vlezla do jakékoliv debaty, tak byl vždycky úsporný tarif jako nějaká zaklínací mantra a pak z toho vylezlo tohle. Vezměte si, že prostě náklady na vytápění pro jako prostě rodinný dům se klidně můžou zvýšit 10×, to samozřejmě záleží, jakou máte smlouvu atd., ale když se prostě podíváte na ty parametry toho tarifu, tak to jako opravdu nic neřeší ani pro ty domácnosti. A mě skutečně hrozně mrzí a překvapuje musím říct, že ta vláda, která se jako neustále prezentovala jako pravicová, podnikatelská, tak naprosto ignoruje potřeby firem. My už v tuhle chvíli máme významné zprávy o tom, kolik firem se dostává do potíží. Jsou to samozřejmě firmy, které potřebují prostě, které jsou energeticky náročné, mají tyhle ty výroby, tzn., máme zprávy jednoznačně o pekárnách, masokombinátech, slyšeli jsme Madetu, prostě to je jedna z našich nejvýznamnějších firem vůbec. Sklárny...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Potravinářský.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Přesně tak, ale i samozřejmě sklárny, těžký průmysl. Prostě jako já slyším denně, že prostě oni jsou na hraně a prostě bude trvat několik týdnů, než prostě budou muset ukončit výrobu a vláda se na to prostě tak nějak kouká, já nevím, jestli je jí to jedno, nebo jestli nejsou schopni nic vymyslet, ale skutečně prostě česká ekonomika, asi v těch cenách v současnosti, ani ta česká, prostě tyhle ceny, tyhle ceny neunese. A jak říkám, je potřeba pečlivě rozlišovat, ono se to smíchává, já si myslím, že to není dobře, pečlivě rozlišovat mezi prostě vývojem elektřiny, který, opakuji znova, my máme elektřiny dost a vyrábíme jí levně. To, že prostě jí do té ekonomiky pouštíme neskutečně drahou, je prostě perverze, proti které už ta vláda měla dávno dávno zasáhnout. To je věc, která prostě je velmi viditelná, prostě minimálně od pádu prostě Bohemia Energy, kdy se začalo o těhle těch věcech mluvit ve větších souvislostech, samozřejmě řada odborníků třeba z té skupiny energie není luxusní zboží, už upozorňovala ještě mnohem dříve před tím, že prostě se tady jako dějí špatné věci a že je potřeba to vnímat, ale jako ta reflexe ze strany vlády je opravdu naprosto nedostatečná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud jde o současnou energetickou krizi, předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se obává, abychom nedopadli jako v řadě zemí světa, kde státní kompenzace firmám a domácnostem od osmdesátých let představují po důchodech největší výdaj státní kasy. Pan Hampl v Lidových novinách také varoval před tím, aby se s vytvářením cen energií vyřadil trh, anebo se dočasně omezily jeho mechanismy. Cituji dál, úředně stanovíte cenu, což systém nasměřuje k finančním kompenzacím výrobcům a distributorům a také k nedostatku komodity a nakonec dospějete do stadia přidělování jako v Maďarsku.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Já bych chtěla mít starosti jako pan Hampl, upřímně řečeno, opravdu, no, tak Maďarsko je zrovna jeden z těch úspěšnějších příkladů, jako nevím, co pan Hampl chce, jestli chce, aby prostě do té ekonomiky tekly jako ceny ve smyslu 700, 800 EUR za megawatthodinu, což je prostě likvidační. Nevím, v jakým světě pan Hampl žije.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co vy byste očekávala nebo doporučoval v této situaci?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Zastropování cen většinou funguje nouzovní nástroj, který máte na nějakou přechodnou dobu, když je prostě, s prominutím, extra zle, tzn., že ho zavedete v tu chvíli, aby ta situace se nějakým způsobem stabilizovat a řešíte problém, tzn. řešíte to, kde se ten problém vzal. Ten problém prostě u nás není. Opakuji znovu, že máme nedostatek elektřiny. Prostě my máme elektřiny dost, tzn., my musíme akorát, což si myslím, že není neproveditelné, se prostě oddělit od těhle těch jako deformovaných perverzních cen a prostě dostávat do té ekonomiky ceny, který budou o něco vyšší prostě maximálně než ty, který jsou ty, který jsou výrobní. Co se týče zemního plynu, tak tato reakce je samozřejmě taková, že prostě toho zemního plynu není dost a tím pádem jako reaguje na ten nárůst ceny a tam, jak říkám, prostě bude muset dojít k revizi té energetické politiky, ať už v oblasti uhlí nebo jádra nebo úplně k revizi směrem třeba k Nord Streamu 2 a podobně. Jako já si myslím, že ono nakonec to politiky donutí, protože upřímně řečeno, jako zima se blíží a ten průmysl, doufám, že trošku o sobě jako nechá slyšet, jestli půjde jako ovce na porážku, doufám, že ne teda, ale jako to, že prostě to nikdo nechá dojít až tak daleko, mně přijde jako děsivý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promiňte, vraťme se k tomu potravinářskému průmyslu. Vy už jste naznačila tu situaci s hnojivy.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano, přesně. My vlastně víme, protože hnojiva samozřejmě jsou velmi úzce spjatá s cenami, s cenami ropy a zemního plynu a vlastně ta výroba hnojiv tím pádem se kvůli těm vysokým cenám, zejména teda plynu v rámci EU zůstává na postu konkurenceschopnou, tzn., my vidíme dneska, že buď ti významní výrobci hnojiv, jako je Yara v Norsku, prostě snižují produkci. Vidíme, že někde přerušují výrobu v Polsku, no, a třeba ve Velké Británii prostě už tu výrobu úplně zastavily a více se prostě spoléhají na dovoz, což samozřejmě jako je zajímavá idea, ale jako zase si řekněme narovinu, že prostě k největším výrobcům hnojiv na světě patří Ruská federace a prostě ta hnojiva nutně potřebujete, protože, teďko jako neříkám, že nutně, jako chválím zemědělství založený na velké spotřebě hnojiv, ale taková je v současné době prostě realita, tzn., ve chvíli, kdy nemáte dostupná hnojiva, nebo jsou velmi drahá, tak vám to samozřejmě ovlivňuje úrodu jak z hlediska množství, no, a samozřejmě i z hlediska ceny, tzn., ta cena hnojiv se vám potom propíše celým tím potravinářským řetězcem, tzn., my se nebavíme jenom v uvozovkách o cenách elektřiny a o cenách plynu, ale samozřejmě také o cenách potravin. Vedlejším produktem u té výroby hnojiv je CO2, což je takový absurdní, když to člověk řekne. A to CO2 samozřejmě se používá hodně v pivovarnictví, to je věc, na kterou my Češi jsme hákliví, která nás zajímá a nedostatek CO2 prostě znamená, že některé pivovary, Carlsberg v Polsku prostě chce zavřít výrobu. Já jsem se dívala podrobně na ta jejich vyjádření a tam vlastně říkají, my prostě to CO2 nemáme, nemáme ho dostatek, budeme zavírat. Samozřejmě ale, i kdyby pivo bylo někomu lhostejné, což myslím, že v této zemi není, ale i kdyby bylo, tak samozřejmě to CO2 se taky používá na skladování potravin, na jejich zmražení a přepravu. A znovu se nám tady prostě hroutí nějaký jako řetězec, který prostě zajišťuje třeba přepravu potravin do zemí, který nejsou soběstační, což se týká i nás České republiky v radě komory, takže to jsou prostě jako nesmírně, nesmírně závažné informace. A ta představa, že se tahle situace nějak vyřeší sama, je mimo. A hlavně je to kumulace, prostě je to, je to kumulace zásadních problémů, které, kdy už se prostě nebavíme o tom, že něco nám jako jemně narušuje náš životní standard, že nemůžeme jít do baru a že musíme nosit roušku a podobně. Ale tohle je skutečně něco, co je absolutně existenční ohrožení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Navíc je to všechno spolu propojené.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Přesně tak. Přesně tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonomka Ilona Švihlíková. Přejděme, paní docentko, k situaci na ropném trhu. Jaká je? Je lepší, než když hovoříme o cenách plynu a vůbec energetickém trhu?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak ta ropa Brent se pohybuje, aspoň se včera pohybovala, co jsem se dívala, okolo těch 103 USD za barel. A tam se vlastně pořád tak nějak proti sobě stojí důvod dva takové základní trendy. Ten první z nich říká, jak moc bude zpomalení, nebo respektive propad ekonomik, a to zejména teda v EU, což logicky povede k tomu, že klesne poptávka po ropě, může to souviset třeba i s nějakými lockdowny v Číně, nebo třeba i se zpomalení americké ekonomiky případným, to je na jedné straně. A na druhé straně samozřejmě otázka nabídky, tzn., do jaké míry ta nabídka té ropy je schopná držet krok. A tady vlastně máme několik faktorů. Za prvé je to samozřejmě Libye, která pravidelně vypadává z trhu, tzn., tam ty boje mezi frakcemi vlastně vedou k tomu, že ta libyjská těžba je z tohoto hlediska hodně omezená hodně pod svým potenciálem. Pak je tu samozřejmě otázka Kazachstánu a opravy těch ropovodů. A samozřejmě jeden z těch klíčových faktorů, ke kterému se tak nějak dlouhodobě vzhlíželo, je otázka návratu Íránu na ten ropný trh, tzn., otázka uzavření té jaderné dohody se Spojenými státy, protože jestli někdo dokáže jako vrhnout na ten ropný trh větší množství ropy, tak je to právě Írán, rozhodně to nelze očekávat podle mě ani od Saúdů, ani od Spojených arabských emirátů. Dokonce si ani nemyslím, že by to byla otázka nějaký neochoty, ale oni skutečně těží jako relativně na svém, řekněme, nějakém střednědobém, střednědobém maximu a řada těch zemí, o kterých se hovořilo, třeba v souvislosti právě s nějakými úvahami na embargo celosvětové, což teda /nesrozumitelné/ fungovalo, na ruskou ropu, tak prostě řada těch zemí jako technicky není ve stavu, kdy může tu výrobu zvýšit. To se týká třeba Nigérie, tam skutečně i z politických bezpečnostních důvodů ta země není schopna, jako že by najednou prostě začla těžit o 2 000 000 barelů víc, takže tohle to je potřeba si uvědomit, že ta nabídka prostě má nějaké své zásadní limity. Ta situace nicméně, řekněme, taková trošku, ono to možná nevypadá, ale je přece jenom přehlednější, protože ropa má určitou větší flexibilitu z hlediska dopravy, že jo, tankery, i když, a na to se často zapomíná, když se trošku lehkomyslně háže, jako tady tuhle ruskou ropu vyřadíme a vezmeme jinou, ne každá rafinérie může pojmout každou ropu. Ona není ropa jako ropa, tzn., má nějaké své charakteristiky z hlediska obsahu síry a podobně a tím pádem jako není možné, že prostě támhle někde vezmu ropu a támhle jí nacpu do nějaké rafinérie, takhle to úplně nefunguje zase. Ale je to, pravda, o něco jednodušší, než u toho zemního plynu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak Rusko nabízí asijským zemím ropu se slevou až 30 %.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Tak ona ta cena je vysoká, si musíme uvědomit, tzn., ta sleva jako pořád je pro Rusko dostatečně zisková. Tam je potřeba si uvědomit, že ty země, které takhle mají přístup k těm levnějším energiím, nebo prostě obec k těm komoditám, to se nemusí týkat jenom ropy, což v tuhle chvíli ti hlavní odběratelé jsou Čína a také Indie, ale ony to budou další země, ale tyhle 2 jsou samozřejmě, že jo, velmoci, tak je potřeba si uvědomit, že tyhle země získávají obrovskou konkurenční výhodu, ony už takhle řadu z nich různých mají a takhle právě ještě vůči trhům, právě jako je třeba Evropská unie, získávají obrovskou výhodu. A když si uvědomíme, že třeba hodně zemí EU, typicky Německo, v těch posledních letech prostě najelo na tu strategii, co můžeme vyvezeme, no, tak to je vlastně ohrožení vůbec celého toho ekonomického modelu, protože ve chvíli, kdy prostě máte jako elektřinu za, jsem se dívala, včera Německo 660 EUR za megawatthodinu, to už je skoro jedno u těhle cifer, tak prostě, jak chcete konkurovat jako s nějakou prostě čínskou indickou výrobou, těžko jako, to je de facto nemožný. Vlastně se z toho trhu sami vyřazujete.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím, že ta cena, teď se vracím k plynu, promiňte, za jednu megawatthodinu se zvýšila z 18 EUR na téměř 310.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Ano. Prostě jsou to poměry, které jsou naprosto nebývalé a je to prostě šok, který skutečně nemá obdoby. Já vím, že už jsem to říkala o covidu, ale my bohužel dneska žijeme v době, kdy se skutečně dějí věci, které historicky nemají obdoby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když jste se zmínila o Číně, paní docentko, tak vlastně tamní, když se vracím zase zpět k té ropě, ropní giganti mají rekordní zisky?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
No, tak jako Čína samozřejmě také těží vlastní ropu, má samozřejmě firmy jako je Sinopec a podobně, ale zároveň už někdy od devadesátých let je závislá na dovozu ropy, ona ta ekonomika Číny za prvé je obrovská, že jo, tak hovoříme o 1,4 miliardách lidí, tak to je poměrně hodně, to jen tak pro představu, to je 3× Evropská unie, abychom se bavili o nějakých proporcích z hlediska počtu obyvatel. A samozřejmě ta ekonomika v těch posledních 40 letech prošla neobvyklou restrukturalizací, ať už z hlediska prostě stavebního průmyslu nebo celkově, tzn., je hodně energeticky náročná. Kdežto třeba Indie je méně energeticky náročná, ale je možné, že teď využije těch levnějších energií, že to vlastně začne taky dohánět.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Docentka Ilona Švihlíková, ekonomka, a její pohled na svět. Děkuji vám za to a přeji vše dobré. Na slyšenou.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka
Děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.