Přepis: Jak to vidí Ilona Švihlíková 7. června 2021

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu, Jak to vidí, je dnes ekonomka Ilona Švihlíková členka národní ekonomické rady vlády dobrý den.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
Co je lokální a globální ekonomika? Proč je akutní nedostatek mikročipů ale i různých komponentů a surovin? Jsou ceny bytů v Česku nadhodnocené? Tak to je výběr z našich dnešních témat. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc.

Vladimír KROC, moderátor
Lokální a globální ekonomika. To je nový bakalářský program akreditovaný vysoké školy obchodní. V čem je unikátní?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Tak je to téma, kterému se věnuji dlouho. Takže musím na úvod říct, že mám opravdu velkou radost, že se nám podařilo tu akreditaci získat. Myslím, že unikátní v tom, že spojuje ten globální kontext, to znamená porozumění tomu, co se děje v té světové ekonomice. A tam skutečně není nuda, k čemuž se ještě dneska dostaneme. A vlastně ten důraz na tu lokální, protože ona nám to pandemie jako docela výrazně ukázala i ty nevýhody té globalizace. A ty se právě projevují třeba v nedostatku mikročipů, v tom, že nám zdraží primární komodity a podobně. A taky se nám ukazuje, že když jsou ty lokální ukotvené podniky, že oni nám dobře drží, takříkajíc jsou odolnější vůči krizi. Takže to lokální vlastně v sobě kombinuje nejenom tu možnost uplatnit svoje zboží lokálně, propojit místní výrobce a spotřebitele, ale taky k tomu samozřejmě využít moderní technologie. Mezi tu nejznámější decentralizovanou, velmi dobře se osvědčila právě i v pandemii, je samozřejmě 3D tisk, technologie, která má obrovské možnosti. A my v tom studijním programu také klademe důraz na nějakou prostě účast občanů na zodpovědnost vůči místu, kde žije, komunitní aktivity a podobně, takže ta kombinace si troufnu říct, že je skutečně unikátní.

Vladimír KROC, moderátor
Možná jenom pro jistotu, ono je nasnadě, co to znamená, ale jak je chápána lokální ekonomika, co je tím myšleno?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Tato lokální. Ono to není ani tak otázka měřítka, jako spíše té provázanosti a já říkám zodpovědnosti. To znamená nejenom tomu, že se potkávají místní výrobci a spotřebitelé, taková ta první základní úroveň, ale i třeba místní financování. U nás má obrovskou tradici samozřejmě, když si vzpomeneme na Františka Cyrila Kampelíka, tak ta tradice u nás je opravdu velká a bohužel byla docela nevhodně přerušena. A kromě toho je to i místní zpracování odpadu a hlavně, to bych řekla, je tam právě to nasazení těch technologií, které vlastně umožní, aby občané spolurozhodovali o věcech, které se jich týkají. Ono to lokální tak nějak všechno spojuje dohromady, když to to globální, tam jste hodně daleko od těch míst, kde se skutečně rozhoduje, nedohlédnete k nim. Ono to potom samozřejmě má i svá velká rizika, následky, protože ta vazba k místu, odpovědnost, je, řekněme si na rovinu, prostě i legitimita demokratická. To všechno poklesne ve chvíli, kdy se o vás, o vašem osudu rozhoduje tisíce kilometrů mimo.

Vladimír KROC, moderátor
Ale jestli tomu správně rozumíme, asi to nejde, jinak než, že je nutno propojovat tu globalizaci a lokální ekonomiku.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Přesně. Je to v kontextu. To, co my dnes vidíme po té pandemii, je vlastně trend návratu strategických výrob, to zrovna uvidíme u těch mikročipů, ten takzvaný reshoring. To znamená to, co můžu vyrábět lokálně, tak vyrábět lokálně. A ta globalizace se trošku přenáší do té podoby, já bych řekla sdílení nehmotných aktiv neboli sdílení receptů, manuálů, postupů, to, co se osvědčilo, co ne, poučení. To znamená spíše řekněme v té nehmotné rovině nějaké té, to mu se říká intelektuální spolupráce, v tom obecném slova smyslu, a tahle kombinace si myslím, že je naprosto úžasná. A že by bylo škoda, abychom se toho jako Česká republika nezúčastnili, protože máme pořád tu tendenci zapojovat se spíš na bázi té průmyslové výroby, což nic proti tomu, ale my tu výrobu neovládáme, že jo. Ovládá jí někdo jiný.

Vladimír KROC, moderátor
Jak je tedy orientovaná česká ekonomika?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Ano, my jsme v pozici té závislé ekonomiky. To ještě pořád a platí. U nás obrovský vliv těch nadnárodních firem, a právě trpíme i tím, že ta naše ekonomická situace je taková nevyvážená. Opravdu jakoby ty nadnárodní firmy, a ty na nich závislé firmy české jsou u nás vlastně takovým tím hlavním znakem. No a tam platí, že skutečně konečný zákazník je daleko a vy k němu kolikrát ani dohlédnete. My si říkáme ano, Německo je náš hlavní obchodní partner, ale opravdu to naše zboží zůstává v Německu? Ono často směřuje na východní trhy, třeba do Číny. A tam už prostě my nedohlédneme. Koneční zákazník je daleko. No a ten hlavní problém, který mě samozřejmě trápí mzdový strop, protože když nemáte konečnou cenu, tak máte nějakou mezi cenu. Když máte mezi cenu, no tak jste pod mzdovým stropem a musíte se přizpůsobovat. A to je nedůstojná pozice a asi v tom nechceme žít dlouhodobě.

Vladimír KROC, moderátor
V čem je tedy výhodné zaměřovat více na lokální ekonomiku, abychom si to lépe přiblížili?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Víte, když dám příklad s těmi mzdami, to je můj oblíbený. Když máte velký důraz na export a notabene tedy nejste tím tvůrcem té konečné ceny, což my v drtivé většině nejsme, no tak mzda je náklad. A nutně vám to makroekonomicky vede k tomu, že snaha je jako, aby ty mzdy moc nerostly a spíš byly nižší. Většina lidí žije ze mzdy. To je pro nás životní standard. A když máte větší důraz na tu lokální ekonomiku, tak sice mzda je náklad, ale ona je taky příjem. To je ten zdroj té kupní síly, který se pak točí v té ekonomice, proto já tolik povzbuzuji tu lokální, samozřejmě spolu s těmi moderními technologiemi, protože to podle mě cesta jako trošku vpřed, a hlavně je to cesta k nějaké prostě vyšší mzdové úrovni a vyšší životní úrovni pro nás.

Vladimír KROC, moderátor
Už to od Vás zaznělo, ale čím to je, že v krizích bývají nejodolnější právě ty lokální struktury?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
No na to máme spoustu výzkumů. My dokonce máme i 1 ještě z té předchozí velké recese, takže není to žádná náhoda. Z roku 2012, 2013, dokonce z Evropského parlamentu, takže nejenom české prostředí, ale skutečně větší okruh, a tam jsme skutečně viděli, že ty lokální firmy nejvíc drží, a ještě lépe drží tam, kde mají zaměstnanci nějaké slovo, protože to je hrozně důležité. Ve chvíli, kdy ta firma je jakoby částečně vaše, tak jednak ta mobilizace těch sil, a i těch nápadů je mnohem větší a hlavně, když to máte místně ukotveno, je tam zase nějaká vazba na místní dodavatele, na obec, na ty lidi co tam žijí, tak ono je mnohem těžší jako se sebrat a odcestovat jako někam do Indie, kde jsou jako nižší pracovní náklady. Tato vlastnost nám bohužel v české ekonomice chybí a myslím, že je potřeba ji podpořit.

Vladimír KROC, moderátor
Kde a jak budou moct absolventi vašeho oboru lokální a globální ekonomika své vzdělání využít?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
My to máme hodně orientováno na samostatnou podnikatelskou aktivitu. Máme tam předměty, které se týkají přímo startupu podnikatelských inkubátorů, takže to je taková 1 velká větev. Samozřejmě v případně i družstevního podnikání, když do toho nechci jít sám, chci s ostatními, což zase je taková osvědčená metoda a je u nás vlastně od poloviny devatenáctého století, samozřejmě je možné se uplatnit i v lokální politice. Proč ne, na těch možností je taky hodně, v místních akčních skupinách, ale jak říkám, ta samostatná podnikatelská aktivita, rozjet to svoje vlastní, tak to je asi takový hlavní důraz toho studijního programu.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes ekonomka Ilona Švihlíková.

Vladimír KROC, moderátor
Teprve o víkendu byl obnoven provoz v čínském přístavu Jen-tchien, který je čtvrtým největším přístavem na světě. Na konci května místní administrativa, kvůli vysokému počtu onemocnění přístavních dělníků Covidem, vyhlásila karanténu. Ta postihla významnou část tohoto obřího logistického centra. Dopady na globální ekonomiku mohou být podle expertů vyšší než zablokování Suezského průplavu. Dá se těmito výpadky v logistice vysvětlit naléhavý nedostatek nejenom těch mikročipů, ale různých součástek, náhradních dílů a podobně?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Je to bezesporu jedna část toho vysvětlení. My tady zažíváme už delší dobu v souvislosti s pandemií tyto logistické problémy, které se samozřejmě odrážejí i na růstu cen té kontejnerové přepravy. Já bych tady možná zmínila, že globalizace byla právě umožněná rozvojem kontejnerové přepravy a obrovským poklesem dopravních nákladů. To znamená, když vezmu pro příklad před pandemií, tak když byste prostě vezli zboží někde ze středu Francie do Marseille kamionem, tak vás to vyjde dráž než potom ta kontejnerová cesta prostě z Marseille právě třeba do Šanghaje. To znamená, to je skutečně naprosto zásadní faktor, který umožnil právě to, že roztříštěně tady se zboží prostě montuje a přepravuje přes půl světa. Takže ano, má to svůj vliv. A ten další jsou samozřejmě poruchy v té samotné výrobě. To znamená, že neustále vypadává někdo z toho řetězce, ať už kvůli karanténě nebo přímo kvůli onemocnění a velký vliv samozřejmě mají ty primární komodity. Oni mají tendenci nám hodně kolísat. ta cena jde prudce nahoru nebo prudce dolů. A ty důvody jsou poměrně jako dlouhodobě známé, akorát teď se nám to hezky sešlo. Ono investovat třeba do těžby mědi, to je; teďko hodně poptávaný kov v souvislosti třeba s elektromobilitou. To jsou opravdu veliké peníze a musíte uvažovat hodně dlouho dopředu. Když ta cena nízká, tak se do toho nikomu nechce a potom začne růst, ale potom už zase pozdě, protože potřebujete na rozvoj toho dolu, než vytěžíte, než to zpracujete, to může trvat řadu let jo. To znamená proto u těch primárních komodit, ty si prostě vykouzlíme takhle. Musíme počkat, musíme jaksi respektovat více tu přírodu. A to právě vede k tomu, že ty výkyvy cen bývají velké. No a teď se nám to sešlo s tou pandemií, takže skutečně zažíváme obrovský nárůst cen primárních komodit. Kromě toho nám tu možná působí i právě ten vliv, řekněme, restrukturalizace. To znamená toho Greendeelu, přechodu na nějakou zelenou ekonomiku. A ten vám nutně vede k tomu, že se poptávají více právě kovy, jako je měď, lithium, kobalt, nikl, všechno, co potřebujete třeba na rozvoj elektromobility, no a zase prostě tady nemáte tak obrovské zásoby, respektive nemáte je pohotově. Já, když jsem se dívala třeba právě na tu měď, tak pro to elektro auto potřebujete 5× víc mědi než pro auto se spalovacím motorem, no tak to už samozřejmě něco znamená i z toho globálního hlediska.

Vladimír KROC, moderátor
Když se vrátím k tomu nedostatku různých komponent, protože náhradní díly na auta nejsou. Nejsou motorové oleje a podobně, jak se takovým situacím dá čelit? Zvýšením zásob?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Tak určitě zpochybňujete minimálně ten systém just in time, který vypadá nesmírně efektivně, ale on je skutečně jenom pro dobré počasí. To znamená ta prvotní reakce je zvýšit zásoby, což se může týkat, jak jednotlivých firem, tak samozřejmě třeba strategických zásob, pro statky. Pokud usoudí, že ten statek má strategický význam, třeba nějaký zdravotní materiál. Ale to je první úvaha. Druhá úvaha je, že budu diverzifikovat v rámci té sítě. To znamená nebudu se už spoléhat třeba jenom na Tchajwanskou TSMC, což je prostě jeden z největších výrobců polovodičů na světě, ale budu prostě jako uvažovat o třeba nějaké jiné výrobě. A to potřebuje samozřejmě čas. To neuděláte ze dne na den. No a ta třetí strategická úvaha, ke které směřuje čím dál více země, minimálně o tom mluví, je říci: opravdu chci být závislý na těchto jako trzích, které jsou tisíce kilometrů ode mne, nebylo by vhodné, abych statek, který teď si myslím, že má strategickou povahu, abych si ho vyráběl raději někde blíž? A to jeden z významných trendů, který se právě týká té lokalizace, to znamená reshoring, jak se říká neboli návrat výrob do mateřských zemí. To znamená to, co bylo outsourcováno, hlavně do té oblasti jihovýchodní Asie, tak vlastně návrat do těch mateřských zemí nebo někde poblíž. To znamená významné zkracování toho výrobního řetězce.

Vladimír KROC, moderátor
Americký prezident Joe Biden doporučil kongresu, aby vynaložil alespoň 50 miliard dolarů na americkou infrastrukturu, zaměřenou na výrobu polovodičů. Chce tím docílit, jak teď jste o tom mluvila, aspoň částečné americké soběstačnosti. V současné situaci produkuje Amerika totiž pouze 10 % své spotřeby. Je zajímavé, že podobný cíl si stanovila Evropská unie. Čili váš názor, toto je částečně cesta?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Já si myslím, že tohle je jednoznačný trend, víceméně globalizační bychom říct, protože globalizace vlastně tyto aspekty, řekněme, strategické povahy moc se dřív nebrali v úvahu. Prostě tady je to levnější a tady jsou schopni vyrábět, zásobovat celý svět, což je typicky teda Čína, Tchai-wan tom případě. Proč bychom se starali o další. A najednou ta globalizace v kombinaci, respektive reakce pandemie nám ukazuje, no ono to má taky své rizika a má svoje nevýhody. Zajímavé je, že tady třeba Joe Biden jako hodně navazuje na Trumpa, protože byl to americký prezident Trump, který zvýraznil to, že vlastně odchod některých výrob do Mexika nebo právě do té oblasti východní Asie, a to není jenom Čína, že to asi jako nemá úplně dobré dopady, a nejen na tu, řekněme, strategicko bezpečnostní stránku, ono je to samozřejmě otázka zaměstnanosti, udržení technologické úrovně v té dané zemi. Takže já těmhle úvahám jako velmi dobře rozumím. Teď jde o to, aby ta Česká republika, když se bude hovořit o EU, tak jaksi nestála stranou, abychom se nestali takovým tím jako odkladištěm těch starých technologií jo, že prostě to moderní si k sobě vezmou Německo a Francie a nám se dá něco na dojezd. To je trošku věc, které se obávám.

Vladimír KROC, moderátor
Nám se dá, tak my bychom se o to měli snažit, abychom...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
No samozřejmě, hlavně vnímat, co se děje. Já mám někdy pocit, že jako pořád trošku žijeme v tom módu: tak pandemie skončila, ona teda neskončila, a vrátíme se někam do února 2020 jo. Ne pandemie jsou velké, zásadní, přelomové milníky a nikdy se nevracíte úplně zpátky.

Vladimír KROC, moderátor
Ještě mi vrtá hlavou, proč ten nedostatek surovin. Třeba takovou specifickou komunitou je dřevo. Jakou logiku má vyvážet ho jako surovinu nezpracovanou. Teď jeho ceny celosvětově vystřelily vzhůru, proč?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Ten celosvětový nárůst dřeva má trošku spojitost s těmi ostatními primárními komoditami, ale zdá se, že vzrostla poptávka po renovacích. To znamená, když byli lidé trošku víc zavření doma, tak si říkali: tak zrenovují, rozšířím, upravím, takové to prostě udělej si sám a podobně. To znamená to byl asi 1 faktor, který stál za tím navýšením poptávky po dřevu. A jinak vy si myslíte ten náš vývoz, že vyvážíme nezpracované, tak to je ale charakteristika celé naší ekonomiky. To není jenom dřevo. Já už takhle trpím jako mnoho let. To je stejné jako prostě vyvážíme mléko a dovážíme prostě sýry a mléčné produkty. To znamená typicky jsme v té pozici někoho, kdo vyváží ten základ a pak dováží tu přidanou hodnotu, což jak říkám, to je prostě ta pozice, která mně se nelíbí, ale bohužel už 30 let jí tady máme, částečně i vlastní vinou, částečně neschopností prostě těch firem třeba spolupracovat, když mu třeba ten lékárenský byznys.

Vladimír KROC, moderátor
Když už jsme se dostali k potravinám, tak v květnu poskočil cenový index organizace pro výživu a zemědělství OSN o 40 %, nejvýrazněji za poslední dekádu. Potraviny ve světě navíc zdražovaly už dvanáctý měsíc v řadě. Čím to je?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Zase jsme u toho. Je tam samozřejmě i ten inflační vliv celkový a je potřeba bohužel říct, že ten největší dopad zase bude na ty nejchudší země. To znamená, když se podíváme třeba na Latinskou Ameriku, tak se nedivím, že FAO bije na poplach. Jsou za tím samozřejmě i nějaké jako spekulativní tlaky, a my jsme bohužel něco podobného prostě viděli i v souvislosti s tou velkou recesí, respektive před ní, tam byl masivní nárůst cen potravin, a zase jsme prostě viděli takové ty úvahy nejenom o větší potravinové soběstačnosti jednotlivých zemí, ale i třeba, některé země se musely uchýlit k zastropování cen, aby tam prostě vůbec nedošlo k nějakým sociálním bouřím. Takže bohužel tyto tlaky jsou tam také a jsou i částečně způsobené těmi problémy v dopravě.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se celosvětové zdražení potravin promítá u nás?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Tak ono v těch vyspělejších zemích je přece jenom ta situace trošku jiná, protože u nás ty ceny, jako jsou hodně deformované, když to řeknu. To znamená my tady máme prostě tu společnost, zemědělskou politiku, kde jako hovořit tržních cenách je hodně ??? upřímně řečeno, tak bezesporu máme tady samozřejmě tu politiku řetězců, která je naprosto zásadní a já doufám, že konečně budeme mít trošku jako nějaký zákon o té významné tržní síle, protože to strašně potřebujeme. Když se vrátím pár měsíců na zad, tak, za kolik se kupovaly bramboru od zemědělců, myslím, že to bylo 2,50 a prodávaly se za 20, takže to je jako ukázka toho, jakým způsobem u nás fungují zahraniční řetězce, protože české jsou skoro žádné.

Vladimír KROC, moderátor
V pořadu Jak to vidí mluvíme s ekonomkou členkou NERV Ilonou Švihlíkovou.

Vladimír KROC, moderátor
Podle serveru iRozhlas ceny bytů v Česku meziročně vzrostly o 19 %. Za metr čtverečný v průměru zaplatí 77 800 Kč. Čím to, že rostou ceny pozemků, nemovitostí, zejména bytů v Praze. Jak to, že je krize neovlivnila?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
No to není až zas tak překvapivé upřímně řečeno, protože to, co my pozorujeme v těch posledních letech, a zase i po velké recesi, tohle je podobné, je nárůst cen určitých aktiv. To znamená my tady vidíme tendence k nějakému prostě bublinovitému vývoji. Obecně ve chvíli, kdy minimální část obyvatelstva, která je vybavená tou kupní silou, má pocit, že bude vyšší inflace, nebo že dokonce by mohlo dojít k nějakým závažnějším ekonomickým problémům, tak samozřejmě hledá zajištění. Což samozřejmě řekněme si na rovinu, peníze na běžném účtu asi úplně nebudou, samozřejmě typicky jako máme investice do zlata, to je celosvětový fenomén, ale to, co tady vidíme v posledních 20, 30 letech velmi intenzivně, jsou prostě investice do bytu. To znamená velká část té poptávky je spekulativní poptávka neboli byt jako finanční aktivum. Ne byt na bydlení, ale byt prostě, že tam uložím peníze, které chci zhodnocovat. A pokud prostě tady máte lidi vyzbrojené tou kupní sílu, tak oni vám vtrnou na ten trh. Samozřejmě, který nedokáže ani reagovat tak rychle. A ta cena vyletí nahoru. Je to něco, čeho se dost obávám. Za prvé je tam určitý bublinovitý náznak, zase nejenom u nás jo, to je i fenomén v jiných zemích a samozřejmě to bydlení nejenom v Praze a řadě dalších míst se stává naprosto nedostupné i pro střední třídu, což je obrovský problém.

Vladimír KROC, moderátor
Příklad na Praze 1 už přesahují ceny za metr čtverečný 150 000 Kč. Ale vy jste říkala bublinový efekt. Česká národní banka odhadla, že ceny bytů jsou v Česku nadhodnoceny v průměru o 18 % ve vybraných lokalitách s vysokým podílem investičních bytů až o čtvrtinu. Co by to tedy mohlo do budoucna znamenat?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Tak 1 věc je samozřejmě, že pokud si lidé prostě berou hypotéky za situace, kdy teď porostou úrokové sazby, to ČNB jednoznačně oznámila, tak ta situace se stává velmi riskantní vzhledem k vývoji jejich kupní síly a mezd. Jo, to znamená, tady předpokládám, ČNB asi učiní nějaké další kroky na pohlídání toho trhu. Druhá věc je, jestli vůbec jako bude mít nějakou politiku právě vůči těm investičním bytům, protože tohle prostě není trh se zlatem, který řekněme, že je hodně specifická komodita, ale tohle prostě statek, který víceméně všichni potřebujeme, pokud nechceme skončit pod mostem, takže tady já bych asi očekával nějakou regulativní politiku státu, podporu družstevního bydlení, a tak dále. Ale skutečně ta situace je teda nesmírně nebezpečná, vůbec pro nějakou jako základní sociální stabilitu.

Vladimír KROC, moderátor
IDnes píše, že investice do bytu se mohou Čechům zkomplikovat. Myšleno jednotlivcům, protože trh prý berou útokem investiční fondy a velké zahraniční společnosti. Co by to tedy do budoucna znamenalo pro ty drobné investory?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
No, když vezmu jakoby jednu domácnost, tak je to samozřejmě otázka. Člověk má hypotéku jako a chce bydlet teda.

Vladimír KROC, moderátor
Já j sem myslel právě ty, kteří, jak jste říkala spekulativní, kteří mají dva, tři byty.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Jo, no tak já nevím, jakým způsobem bude reagovat vláda, jestli to bude nějakým způsobem regulovat nebo danit. Ale 1 věc jsou tito investoři, kteří samozřejmě už tady působí jako delší dobu. Ale druhá věc je ve chvíli, kdy se do toho prostě vrhají právě jakoby institucionální aktéři, to znamená právě fondy nebo třeba zahraničního. To je totéž, jako máte sója, měď a podobně. To znamená najednou je to spekulativní aktivum, do kterého se rvou peníze bez ohledu na to, že to prostě jak říkám je statek, který potřebujeme všichni, abychom mohli nějakým důstojným způsobem žít. Já se obávám, že ta situace začíná být tak vážná, že skutečně je potřeba do toho zasáhnout. Já si nedovedu představit, že tohle se vyřeší samo. Ono se to vyřeší samo tím, že ty ceny bytů budou dál exponenciálně růst plus samozřejmě si uvědomme, to vám táhne nájmy.

Vladimír KROC, moderátor
Ale na druhou stranu v Praze je teď 150 000 bytů k pronájmu, z nichž je zhruba 15 000 volný.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Ano, jasně tak ty jsou pro Airbnb, že jo, nedá se cestovat, nemůže využívat.

Vladimír KROC, moderátor
Desetiprocentní obsazenost, to myslím, že je dost. Nemůže to něco udělat s nájemným?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Jsou to 2 trendy, které na sebe naráží. Já se ale obávám, že ten růst jakoby těch bytů je tak velký, že vám přeruší i tohle.

Vladimír KROC, moderátor
No donedávna platilo, že bylo prozíravější splácet hypotéku než platit nájemné. To už asi přestává být pravda.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Víte u nás se velmi silně kladl důraz na vlastnické bydlení, a když řekněme, teď konstatuju, že na západ od nás je běžnější samozřejmě bydlet v nájmu, že to je normální věc, která není vnímána nějakým degradujícím prostě způsobem, jež u nás tak vnímaná je. A já si nedovedu dost dobře představit jako, která politická reprezentace přijde a řekne: tak, prostě vaše generace už prostě na to vlastnické bydlení nedosáhne, minimálně ne v těch velkých městech, prostě máte smůlu, budete celý život žít v nájmu. To je zase situace, která je jako politicky nesmírně příjemná. Já tady prostě vidím jednak určitě nějaký prostě zdanění, protože nemůžete dovolit, teda podle mě, aby byty byly investiční aktivum v tomhle rozměru. To skutečně není zlato. Toho to je komodita jiného typu, a určitě ta podpora třeba družstevního bydlení, která u nás má velkou tradici, by mohla asi trošku pomoct.

Vladimír KROC, moderátor
Projeví se to nedávné zvýšení základní úrokové míry na ceně hypoték?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Určitě ano, ale ne ani tak kvůli tomu, že to zvýšení nastalo ono bylo poměrně malé, ale protože ČNB už avizovala, že nebude poslední. To znamená ten trend toho zpřísňování té monetární politiky je jednoznačný. A vy tam máte 2 složky že jo. Jedna je ta úroková sazba, o které se dá očekávat, že tam bude tlak na to, aby šla nahoru, i když ty banky tady samozřejmě o ten segment soupeří, ale druhá, a podle mě ta vážnější, je právě ta cena toho základního aktiva, toho bytu, která roste neustále jo.

Vladimír KROC, moderátor
No ale nutno říci, že to není problém jen u nás, že s krizi bydlení se potýká velká část Evropské unie. Přemrštěné ceny jsou problémem pro 80 000 000 Evropanů. Jak mohou vlády lidem tedy zajistit nějaké důstojné bydlení. Vy jste mluvila o družstevním bytech ale...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Určitě. To je to je jedna z možností. Víte ten problém souvisí právě s tou politikou těch nízkých úrokových sazeb v ostatních evropských zemích, kdy prostě, když hledáte, nebo hledali jste před pandemií, do čeho investovat, tak ono těch možností moc nebylo, někde byly dokonce záporné úroky na dluhopisech, že jo, to je velká rána pro penzijní fondy. Tak prostě ve chvíli, kdyby tady máte nějakou rozšiřující se nerovnost, tak samozřejmě prostě se vám nutně nabízí do něčeho investovat, hledáte nějakou investici. A kromě toho zlata, a kromě těch primárních komodit, které taky jsou právě na talíři jako je ten kobalt a podobně, no tak je takový uchopitelný srozumitelný. No ten byt samozřejmě. Ta nemovitost. To znamená ta honba za nemovitostmi je do určité míry daná i tím, že jsme vlastně nebyli v úplně normálním prostředí, co se výnosů z jiných aktiv týká a bohužel se to prostě projevilo i v tomhle tom spekulativnímu tlaku. A je to skutečně, jak jste řekl celoevropský problém a nevím, jestli vlády přijdou s nějakými řešeními, ale já si skutečně myslím, že bez nějaké jako rozumné regulace to nepůjde.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem Bulharsko a Chorvatsko se blíží vstupu do eurozóny. Bulharsko oznámilo, že by rádo vstoupilo 1. ledna. Teoreticky by mohli tedy přijmout tu společnou měnu do dvou let. Jak jsme na tom my?

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Tak ono první věc je samozřejmě politické rozhodnutí. Ono není ekonomické ale i politické a je otázka, jestli jakákoliv příští vláda do toho bude chtít jít za situace, kdy, pokud vím, tak ty poslední výzkumy byly 70 % lidí bylo proti, jo, to, znamená to není úplně cesta, jak se stát populární.

Vladimír KROC, moderátor
Já tady mám Eurobarometr, tak 40 % Čechů by bylo pro...

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Trošku, asi se to trošku jakoby vykyvuje. Ale celkově zatím spíš dominují prostě ti, kteří jsou proti. To je první věc, ale druhá, to je samozřejmě podmínka objektivní je, že musíte splňovat ta kritéria, což by asi teďko v té situaci u nás byl problém. Je to samozřejmě velmi závažné rozhodnutí. Já dlouhodobě nejsem žádný příznivec eura, to asi posluchači vědí, takže jako já bych se do toho tedy rozumně nehrnula, já bych se do toho vůbec nehrnula, na rovinu řečeno, ale my teď budeme mít velké jiné starosti, především týkající se asi toho stavu těch veřejných financí, kde ta trajektorie je taková poměrně nepříznivá.

Vladimír KROC, moderátor
A to už možná bude příští téma, až se potkáte se Zitou Senkovou. Hostem pořadu Jak to vidí byla ekonomka a členka národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková. Děkuji za rozhovor, mějte se hezky.

Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, členka Národní ekonomické rady vlády
Díky a na slyšenou.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.