Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 20. července 2022

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes molekulární genetik a vysokoškolský pedagog Jan Pačes. Dobrý den.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
My už jsme oba doufali, že budeme moci téma koronaviru opustit, ale pandemie se vyvíjí jinak, než bychom se asi přáli. Takže se dnes zaměříme na nové varianty covidu-19. Vysvětlíme si, proč té jedné indické se říká Kentaur. Budeme se ale věnovat také 200. výročí narození Johanna Gregora Mendla. Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Ač to neradi slyšíme, covid je u nás opět na vzestupu. Mohou za to nakažlivější varianty BA.4 a BA.5. V současnosti v Čechách jsou to tyhle ty dvě varianty. Co to označení znamená?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To je ta vědecká hantýrka a ono to má velkou logiku, protože vždycky to je BA.2, tečka něco. A právě těmi tečkami přikládáme, vlastně přidáváme další jméno, takže z poznámek, která varianta je dceřiná od které.

Vladimír KROC, moderátor
Už se u nás objevila nová subvarianta koronaviru s označím BA.276. Je příbuzná té, které se říká Kentaur. Víme, proč ten název?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To je hrozně zajímavá věc. Jestli si vzpomínáte, tak na začátku ta jména se používala podle země odkad pocházel nebo kde byla prvně detekována. Což obecně v té medicíně nevidíme rádi, protože pak se může ta země stigmatizovat, takže se hledají neutrální názvy. Tak Světová zdravotnická organizace zvolila ta, tu řeckou abecedu. No, ale protože teďka jsou to všechno podvarianty toho Omikronu, tak je to vlastně pořád Omikron. A navíc, když pořád budou nové varianty, tak ono to z toho politického hlediska vypadá, že ta pandemie pořád hrozně běží a už to nikoho nebaví. Tak oni dlouhou dobu žádné nové jméno nedali. No, ale sám vidíte, jak to BA.276 se špatně říká. No, a tak jednou na internetu prostě přišel nějakej člověk a říkal, tak dneska to řídím já a od teď se bude jmenovat Kentaur podle souhvězdí. No a ta, ta očekávání nebo to, že to vlastně make média a potažmo teda veřejnost chtěli nějaký jednodušší bylo, že se to okamžitě chytilo a říká se tomu Kentaur. Není to teda oficiální název.

Vladimír KROC, moderátor
Tak tedy Kentaur, myslím ta subvarianta koronaviru tak to označená pochází z Indie. To se ví jistě?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ano, to se ví jistě.

Vladimír KROC, moderátor
Dá se předpokládat, že bude dominovat pravděpodobně v té podzimní vlně onemocnění, která se očekává?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To je právě to, že virologové a epidemiologové také hledí spíše dopředu. To, že teď tady v Čechách začíná vlna toho, té varianty BA.5.

Vladimír KROC, moderátor
A promiňte, já jsem četl, že skoro kulminuje, začíná, nebo kulminuje?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ne, ne, ještě nekulminuje. Dneska jsme se dostali někam na 4000 nakažených, a to jsme teprve na začátku. To za těch 14 dnů nebo za týden to bude horší. Ale podle těch předchozích průběhů a i podle průběhu v okolních státech, můžeme očekávat, že někdy po půl celé to zase klesne dolů. Ale právě teďka už sledujeme, které varianty se kde chystají, které mají potenciál se rozšířit. No a tahle ta varianta Kentaur není jediná, je ta, kterou virologové sledují. Je právě proto, že dostal to jméno, tak je hodně v hledáčku médií, ale není nijak zvlášť významnější než několik dalších, které také mají ten potenciál udělat tu další vlnu, která přijde.

Vladimír KROC, moderátor
A co se o nich v tuto chvíli ví kromě toho, že zřejmě budou opět nakažlivější než předchozí podoby Omikronu?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To bych vlastně u toho chtěl strávit chvilku, protože s tou nakažlivostí to je zajímavá věc. Tak je pravda, že za ty 2 roky nebo 2,5 roku, kdy pandemie běží, kdy ten virus, nový virus přišel na člověka, tak jsme si vyšlechtit variantu, která je mnohem nakažlivější, než byla ta původní. To je bez debaty /souzvuk zvuků/. Tím, jak se chováme jako lidstvo a tím vlastně, jak to umožňujeme tomu viru to šíření. Nicméně to, že v daný okamžik, v dané situaci na nějakém místě jedna varianta se šíří rychleji než jiná. To nemusí být nutně tím, že je v principu rychlejší. Ty viry to je takový hodně abstraktní. Je to malý, nikdo to nevidí, protilátky, ale řekněme si to na příkladu takovém obyčejném třeba brouk jo. Tak nějaká louka nebo kopec. Takže modrý brouk a daří se mu, takže se hodně množit. Ptáci pochopí, že je to dobrá strava, začnou lítat, začnou se krmit modrým broukem. A čím víc toho brouka je, tím více těch ptáků, který se tam chodí krmit. No a jsem tam ten brouk mutuje a najednou se na tam blíží na nějaký jiný brouk a je třeba zelený. Ale ti ptáci jsou navyklý na ten modrý, tak jedí pořád toho modrýho brouka a ten zelený má jenom neomezené možnosti se rozšířit, než se narodí. No a ptáčata, která se nedostanou tak snadno k těm broukům, že už jich málo a začnou si vybírat brouka zeleného a teď takovou vlnu. Takhle se to mění. To je klasický případ, když si za brouka dosadíme ten virus, jednu jeho variantu. Za ty ptáky ty protilátky, které máme jako celá společnost, tak přesně jako se to děje.

Vladimír KROC, moderátor
Takže to je vysloveně, proč tedy proti nákaze tím novým virem neochrání už prodělaná nemoc?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Přesně tak. To proti tomu získat ten virus, tedy dostat tu infekci, tak to je, v tom je ten virus právě velmi dobrý a tomu se snaží uhýbat.

Vladimír KROC, moderátor
Vy jste řekl nový virus, ale měl jsem na mysli tu novou subvariantu, protože ten virus vlastně zůstává víceméně stejný, ale, ale.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Problém je náš imunitní aparát je to vlastně nový, nový virus.

Vladimír KROC, moderátor
A očkování pomůže?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To očkování má dva efekty. Jeden ten, který bychom viděli mnohem raději, ale je méně významný, a to je právě ochrana proti tomu nakažení. To není moc dobré. Tohle v principu není žádné očkování, proti tomu nakažení na začátku tak, tak dobré. Ale druhá věc a tam to očkování funguje velmi dobře, je ochrana proti těžkým průběhům. Vy už máte ty protilátky připravené, nejsou třeba úplně tak skvěle zaměřené, aby vás ochránili proti tomu, když na nás někdo foukne miliardu těch částic, tak některé proniknou, ale už jim nedovolí v tom vašem těle se rozmnožit. To znamená, že průběh je lehčí, máte toho viru v těle míň. Nejde do tolika orgánů, rychleji se ho zbavíte, nakazíte i méně lidí. Takže to očkování v tohle má veliký.

Vladimír KROC, moderátor
Za dvě hlavní zbraně proti šíření koronaviru považuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek preventivní očkování a nošení roušek nebo respirátorů, souhlasíte?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Určitě to, že ty respirátory jsou mimořádně efektivní, to vidíme a teďka ten koronavirus se stal hrozně infekční. Takže ono se zdá, že to na něj moc nefunguje, ale pořád to funguje dost dobře. A že to je efektivní, to dobře vidíme třeba u chřipky. Teďka jsme tady vlastně dva roky vůbec chřipkové případy neměly. A dokonce to vypadá, že celosvětově jsme jeden z těch kmenů chřipky úplně vymýtili. Prostě jsme mu nedali šanci a za to mohou hlavně ty roušky.

Vladimír KROC, moderátor
A doporučil byste teď očkování proti sezónní chřipce?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Teď ještě ne, ale na podzim určitě. Já si dokonce myslím, že do budoucna to bude třeba smíšená jedna vakcína. To se běžně dělá, že dostáváte najednou, protože tomu imunitnímu aparátu je to upřímně řečeno jedno, proti kterému antigenu se trénuje, takže nebo jich tam namícháte víc a dobrý.

Vladimír KROC, moderátor
Ještě k těm respirátorům. Všiml jste si, že když se někdo objeví třeba v MHD nebo na ulici s rouškou, tak si musí připadat jako takzvaně nahý v trní nebo černá ovce? Lidé se na něj dívají zkrátka divně.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ta naše, ta pandemie byla nepříjemná a dopadla na tu společnost velmi samozřejmě zdravotně, ekonomicky ale i jako psychicky. A antagonisovala ty jednotlivé skupiny obyvatel, ale jsou státy zejména v Asii, které jsou na ty roušky zvyklé a nepovažují za vůbec nic špatného. A když vynecháme Čínu, která je velice specifická a porovnáme to množství lidí, které zemřelo během té pandemie a nemuselo třeba v západních státech a v těch asijských, tak vidíme, že oni dopadli mnohem lépe a je to právě důvod je ten, že pro ně není problém, není to hanba, je to standardní procedura. Žije nás na malém místě moc. Musíme se navzájem trochu chránit.

Vladimír KROC, moderátor
Mimochodem vy jste se mi svěřil před vysíláním, že se chystáte na dovolenou a že zvažujete, kam jet právě protože, jak jste řekl, Omikron je všude. Měli bychom i takto uvažovat, když vybíráme destinaci?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No, já to považuju rozhodně, nejedu někam, kde bude hodně lidí, pojedu na hory a pokud možno tam nikoho nebudu potkávat.

Vladimír KROC, moderátor
Od počátku týdne mají dospělí možnost se nechat očkovat druhou posilující dávku vakcíny, tedy celkově už čtvrtou. Doporučil byste ji hned, nebo počkat na konec léta a nechat se očkovat před podzimem?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To hodně individuální podle toho, jak ten nebožák teda, co všechno prodělal během té doby kdy. Obecně to doporučení je, že velmi silné doporučení pro věkové kategorie, myslím 60 plus a pro lidi, kteří už ten tu, ten Omikron neprodělali. To znamená, že půl, 4 měsíce neměli infekci ani dávku, tak tam bych rozhodně na nic nečekal. U lidí, kteří třeba prodělali v té první vlně omikronové na začátku roku nebo třeba v květnu, tak si myslím, že ještě můžou počkat na začátek podzimu. Ale nečekal bych s tím příliš dlouho. To čekání na lepší vakcíny, si myslím, že teď zrovna nedává smysl. Protože ty lepší vakcíny jsou teďka ve schvalovacím procesu, budou právě ty bivalentní vakcíny. Bude tam ta osvědčená původní a k tomu proti nějaké variantě. Viděl jsem zrovna studii ze včerejška, která ukazuje krásně, to funguje proti té variantě BA.1. Varianta BA.1 už to není. Takže ty vakcíny prostě nestihneme vyvinout a vyrobit proti té variantě, která nastoupí, protože mi to ani teď ještě nevíme. To je trošku co nám ten koronavirus změnil tu situaci na rozdíl od chřipky, kde se tohle to běžně děje, že každý rok se před sezónu očkujete. A očkujete se tím, co se očekává, že na tu sezónu bude ta dominantní varianta. Také to bývají bivalentní nebo trivalentní dokonce tetravalentní vakcíny. To znamená proti čtyřem různým druhům chřipky.

Vladimír KROC, moderátor
Je trend šíření koronaviru, podobně jako byl loni v létě?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No není, protože loni v létě se tady ještě šířila varianta, kde to teplo stačilo jí ubrzdit. Ale ona zase přidala rychlost /souzvuk zvuků/ ani to, ani to teplo už nestačí a žádný z těch nástrojů samostatně už na takovouhle takhle silně infekční variantu nestačí.

Vladimír KROC, moderátor
A co se dá podle vás očekávat na podzim?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Právě tím příkladem s těmi brouky, my si teď všichni vyrobíme protilátky proti těm předcházející, budeme mít jako společnost protilátky proti těm variantám Omikronu BA.1 a BA.2 a teďka BA.5. No a vznikne nějaká nebo rozšíří nějaká varianta, která právě těmto protilátkám bude unikat. Ne těm protilátkám obecně. Samozřejmě, když si ji prodělá, tak zase proti ní ty protilátky budete mít dobré. Ale obecně to bude snížení a to znamená, že lze očekávat, že zase budou lidé infikováni. Ale už i na této vlně vidíme, že ta, že to není tragédie z hlediska toho zdravotnictví. A že těžké průběhy onemocnění jsou skutečně malé, i když ta zátěž nemocnic pomalu stoupá a úplně mávnout rukou nad tím asi ministerstvo nemůže.

Vladimír KROC, moderátor
Platí, že s každou další variantou se koronavirus šíří rychleji a příznaky jsou stále mírnější, začíná stále více připomínat chřipku?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Určitě ne. Ono to tak vypadá na první pohled, že ten počet těch těžkých případů je mnohem nižší, ale ono to není způsobené tím, že by ten virus byl nějak extrémně už mírný. Je to způsobené právě tou naši ochranu zejména tím očkováním. Dobrý příklad je Hongkong, kde se dařilo držet tu pandemii celou dobu velmi dobře na uzdě. Prostě nebyli nakažení, nebyly úmrtí. A díky tomu taky trošku podcenili tu očkovací kampaň. No a před pár měsíci udělal chybu, uvolnili a ten počet mrtvých, na kterým způsobil Omikron, tam byl enormní. A vlastně během toho jednoho měsíce dohnali Evropu. To, co se u nás stalo za 2 roky, se tam stalo během třeba dvou měsíců. Takže i ten Omikron je velmi nepříjemný, ale naštěstí už máme protilátky a ono očkování, takže ty dopady na společnost nejsou tak velké.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí, je dnes molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Právě dnes je to 200 let od narození opata a geniálního vědce otce genetiky Gregora Johanna Mendela. V Brně až do neděle probíhá festival věnovaný tomuto vědci. On je vlastně takovým praotcem biogenetiky, tedy oboru, kterému se věnujete, souhlasíte?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Obecně, je to jeden ze tří vůbec z hlavních pilířů toho, jak dneska chápeme moderní biologii a to poznání. Je to teda, abychom si to řekli, to Johan Gregor Mendl, který vymyslel ty nebo popsal ty zákony křížení. Pak je to pochopitelně Charles Darwin se svojí teorii výběru druhů. Oba dva tyhle ty případy dobře vidíme /nesrozumitelné/ pandemii. Pak o 100 let později /nesrozumitelné/, kteří objevili tu strukturu DNA. Těm objevům těchhle těch dvou dali tomu ten molekulární základ pochopení.

Vladimír KROC, moderátor
Co nám říkají Mendelovy zákony dědičnosti?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Tak Mendel je známý tím, že to dělal na hrachu, že již byl v tom klášteře v Brně, a to co dělali, že křížili jednotlivé varianty hrachu. Tou dobou to byl docela odvážné, protože on studoval pohlavní křížení na rostlinách. Ale tenkrát se myslelo, že rostliny se možná šíří jenom tím pylem a že vlastně tomu žádnému pohlavnímu rozmnožení, pohlavnímu rozmnožování potřebujete ten sex takový to pod tou peřinou, kdy děláte děti a že to rostliny nemají. A on teda to přesto studoval rostlinách, no a to, to křížení bylo tenkrát chápáno, takže vlastnosti tak, jak je vidíme v populaci, jsou jaksi fluidní, že když smícháte jednu barvu s druhou, tak můžete dostat jakýkoliv odstín mezi nimi. A on svojí genialitou to, že poprvé vlastně použil systematicky matematiku v biologii, což tenkrát rozhodně nebylo běžné. Tak dokázal rozklíčovat, že ty vlastnosti, které se dědí, jsou vlastně jaksi digitální. Dělal to na hrachu, tak třeba měl hrách, který byl žlutý a hrach, který byl zelený. A teď ti potomci byli buďto žlutí nebo zelení, nebyli něco mezitím nebo květy byly na vršku stonku anebo někde v tom úžlabí a zase buďto ten, ta nová rostlinka měla tak anebo tak, že to co on dokázal říct, že vlastnosti se dědí jedna od otce, jedna od matky, že mohu být recesivní a dominantní. To znamená, že jedna může být silnější než druhá a tudíž se ta slabší neprojeví. Ale další generaci, když potom už máte potomka, který má jenom dvě ty recesivní alely tak se teda projeví. Pro toho muže se říká laicky, že si přeskočí generaci, tak to je právě vlastně efekt tohle to. A měl v tomhle tom i obrovské štěstí, že zrovna studoval ten hrách a vybral si vlastnosti, které jsou takzvaně monogenní. Protože to je poměrně velká výjimka. Většina vlastnosti je určena mnohem víc geny, větším počtem genů než jenom jedním. Takže tam pak dochází k tomu jakoby míchání a matematicky už je to mnohem těžší a zejména toto objevit, by bylo velmi obtížné, ale on tedy dokázal, měl štěstí, že si vybral správnou hodinu. A zároveň teda byl opravdu geniální, co dokázal vymyslet.

Vladimír KROC, moderátor
Dá se říci, že předběhl svou dobu svým způsobem?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Předběhl ten Charles Darwin napsal knihu o původu druhů pár let předtím, než Gregor Mendel publikoval tu svojí práci. A my víme, že Gregor Mendl četl toho Darwina, to byl bestseller tou dobou a poslal dokonce svojí práci Darwinovi, který ale pravděpodobně nikdy nečetl. Jeden z důvodů také byl, že to bylo psáno německy a jsem tuhle štrachal u tatínka v knihovně. Tam se najdou úžasný věci. A našel jsem tam faksimile toho jeho originálního článku Mendla a to je rukou psaný nádherným rukopisem článek, kde ty tabulky prostě jsou krásně dělané a je to skoro výtvarné dílo dneska, a tak se to přestěhovalo postupně ke mně do knihovny na detašované pracoviště. Je to moc pěkné, ale prostě člověk v tom si nepočte. No až teprve po několika letech to někdo nechal přeložit do angličtiny a tím se to stalo také známý.

Vladimír KROC, moderátor
Četl jsem ale, že Mendel sám ty zákony dědičnosti neformuloval, že vlastně jenom položil základy k tomu, aby mohly být formulovány?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
On rozhodně tenkrát se nevědělo, že existuje nějaká DNA a jaký je ten mechanismus toho šíření. On dal ten teoretický základ, to jsou jednotlivé vlastnosti, které vlastně jsou binární v tomto, z tohoto úhlu pohledu, že můžete mít buďto jednu nebo druhou vlastnost a že jí máte ve dvou kopiích, jednu od otce a jednu od matky. A to je potom ten výsledek, který se projeví tak tyto základy.

Vladimír KROC, moderátor
V Brně začíná dnes mezinárodní vědecká konference, které by se měli zúčastní hned tři laureáti Nobelovy ceny. Jak velká událost je to pro českou vědu?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No, to je obrovská událost, že by na těch konferencích v Čechách bylo tolik laureátů, kteří mají ty přednášky, začíná za chvilku. Tak to se nestává opravdu často. Jsou to žlutí lidé, kteří dostali Nobelovu cenu za úplně základní objevy, první přednášku /nesrozumitelné/ i podle jména vidíme, že mají českého původu. A ten objevil atletickou funkci RNA ribozomy, za to dostal Nobelovu cenu.

Vladimír KROC, moderátor
Co to znamená, jenom krátce dá-li se to vysvětlit?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Zatím většina těch věcí, o které je, které naše tělo dělá, tak dělají proteiny. Myslelo se, že DNA je uložená informace. Přes RNA se z toho virový protein a ten to dělá. Ale i ta RNA má nějaké katalické funkce. A zase vraťme se zpátky ke koronaviru, koronavirus to je jenom RNA. A právě ta jeho RNA také některé katalitické funkce.

Vladimír KROC, moderátor
A další nobelisté, kteří vystoupí?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Další nobelisté tam ještě je objevitelka struktury ribozomů. To je právě ten ta, ta, ten hlavní nástroj, který překládá tu RNA, vyrábí proteiny. A přiznám se, že si teďka nevzpomenu, kdo byl ten poslední? Ale mám to tady napsáno, musím se podívat.

Vladimír KROC, moderátor
/souzvuk zvuků/ omluvám se, ale jsou to významní vědci, kteří vystoupí dnes v Brně. Všechno to vlastně souvisí právě s tímto 200. narozením Gregora Johanna Mendela, jak už jsem řekl, tak už běží vlastně festival, který je mu věnován. Zaujal vás osobně něco z toho brněnského programu?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To, co je krásné, že se v Brně podařilo, zachránit ten klášter a prostě to místo, kde Gregor Mendel dělal ty své experimenty. On to neměl vůbec jednoduché. To nebyl vědec toho klasického, klasického typu, že on byl opat na tom klášteře a také byl učitel. Zřejmě velmi dobrý učitel a dotáhl to jenom na suplenta. Ale měl třeba 800 studentů něco, četl jsem v jeho životopise, že byl i v tomhle velmi moderní, když se nějakému studentovi závěrečné zkoušky moc nepodařily. Tak on třeba byl ochoten dát znovu ty otázky nebo třeba i lehčí, aby si vylepšil tu známku. A zdůvodňoval tím, že v tomhle stadiu vývoje vzdělávání je proto studenta mnohem důležitější, aby ho to bavilo, aby ho to povzbudilo v další práci, než nacpat mu do hlavy obrovské množství vědomostí, které stejně zapomene. Na to, že to je 1860 nebo kdy, tak to je úžasně moderní přístup ke vzdělávání.

Vladimír KROC, moderátor
Budete mít možnost se podívat do Brna na ten festival?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No mám to v plánu, ale teď je na mě dneska hrozně horko. Tak ještě si to rozmyslím, ale určitě bych chtěl, protože ten, ten klášter je krásný. To jeho políčko, tam to bylo maličkatý políčko, to bylo 30×7 metrů, kde dělal všechny ty experimenty asi po pěti letech. On nebyl jenom to je taky, jako když je to velká osobnost, genius, on nebyl jenom biolog nebo botanik. On například byl významný meteorolog.

Vladimír KROC, moderátor
Já to tady mám, že by vlastně jako první na světě vědecky popsal tornádo, 13. října 1870.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Je to krásný popis, jestli jste to četl.

Vladimír KROC, moderátor
Četl, ale vy to možná zreprodukujete.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Já nejsem meteorolog, nevím, ale přišlo mi to úžasné, že prostě on měl ten pozorovací schopnost. Okamžitě pochopil, že se jedná o významnou událost. To tornádo mu tam tenkrát prošlo opravdu přes střechu toho domu, kde byl. Neváhal, všechno pečlivě zaznamenal, potom šel změřit to, co se tam udělalo, jak daleko putovalo, odhadoval ty rychlosti a vlastně první člověk, který ho okamžitě pochopil, že je to významná věc a je potřeba to zaznamenat.

Vladimír KROC, moderátor
Jak se tak na vás dívám, zdá se mi to nebo nosíte podobné brýle jako nosíval on?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Ano, já mám s Mendlem takové spojení prostě, protože je to tak, já mám taky kulatý brejličky, jako měl on, ne kvůli němu, ale líbilo se mi to, když jsem pak zjistil, jak vypadal /souzvuk zvuků/ lenonky, tak on je měl trošku jiný než lenonky a to je jedna věc. Druhá věc teda, že dělám vlastně ten obor. On díky tomu samozřejmě je známý jako zakladatel genetiky a těch zákonů. Ale tím, že poprvé použil v biologii matematiku, tak on se vlastně stal i zakladatelem té bioinformatiky. Právě to, co dělám já, biologii v počítači. Tenkrát neměli počítač, ale analyzovat biologická data matematicky. No a v neposlední řadě my ho každý den slavíme, každý rok slavíme jeho narozeniny, protože se mi na den jeho narozenin narodila dcera. Takže Mendl je takový náš rodinný přítel, skoro by se dalo říct.

Vladimír KROC, moderátor
Dcerce samozřejmě na dálku gratulujeme a přejeme hodně zdraví. Je to doceněný vědec pro nás, tak mám Mendelovu univerzitu. Teď si připomínáme slavnostně 200 let, je to velká vědecká konference, ale přesto, co byste řekl?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No, v odborných kruzích si myslím, že doceněný je. Je to opravdu významný vědec, teda rodák. On to je vlastně Čech německého původu narozený vlastně na Moravě, takže ve Slezsku, ale v té veřejnosti si myslím, že moc známý není. Před pár lety tady proběhla soutěž nebo v mnohém byla soutěž, ale anketa, anketa o nejvýznamnějšího Čecha.

Vladimír KROC, moderátor
Tak vyhrál to Jára Cimrman.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To je v pořádku, s tím nemohu než souhlasit, ale Mendl byl až na 56. místě, což mi připadá málo, protože je to opravdu světově mimořádně významný teda rodák.

Vladimír KROC, moderátor
Jsem se ještě zeptat, jestli tušíte, proč zvolil právě ten hrách pro ty svoje experimenty, jak jste říkal, měl štěstí, že, že to bylo tak?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
To je, to jsem se nikde nedočetl, ale myslím si, že to bylo dané tím, že on opravdu políčko měl malé a další věci. Čili jako suplent musel hrozně učit a celou tuhle tu věc udělal po večerech prostě bokem. To vůbec nebyl jeho hlavních jaksi zájem.

Vladimír KROC, moderátor
Tak je vidět, když něco dělat někdo s láskou, tak třeba může dospět až k mezinárodnímu věhlasu, opravdu ještě dnes třeba nějakým způsobem vycházíte z jeho odkazu ve vědě?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No, určitě ano. Mendlovy zákony, to je, za prvé se to učí pořád úplně jako základ toho, jak to funguje. A pořád se celá řada těch genetických chorob, tak vlastně se dědí. Ten, ta databáze těchto chorob se on-line Mendel /nesrozumitelné/ takže to je pořád úplný základ toho. Ano, je to důležité.

Vladimír KROC, moderátor
Tak my jsme si dnes připomněli 200 let od narození Gregora Johanna Mendela. To jsou slavíte možná dvojmo, protože připijete i dceři k narozeninám. Jak si ho budete vy osobně připomínat?

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
No, udělám tady osvětu, protože si myslím, že jestli nás dneska někdo poslouchá, tak dejte si večer skleničku nebo i něco pěknýho a vzpomeňte si na Gregora Mendla, protože takhle významných Čechů máme málo. A já si taky dám šampáňo.

Vladimír KROC, moderátor
Hostem pořadu Jak to vidí byl dnes molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Děkuju za to a ať se vám daří, mějte se hezky, na shledanou.

Jan PAČES, molekulární genetik Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR
Já moc děkuju za pozvání a na shledanou všem.

Vladimír KROC, moderátor
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.