Přepis: Jak to vidí Jiří Hlaváč – 25. 5. 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Pozvání přijal prof. Jiří Hlaváč, klarinetista a pedagog. Buďte vítán.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Děkuji pěkně, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zamyslíme se například nad podmínkami návratu kultury. Dopady distanční výuky, očistou českého fotbalu a připomeneme například i jednu hudební legendu, nerušený poslech. Pane profesore Hlaváči, jak se vám jeví letošní podoba Pražského jara? Ve svém 76. ročníku nabízí 23 koncertů, které se konají do 3. června.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Já jsem o podobě letošního festivalového ročníku byl informován dopředu, protože jsem členem správní rady a tam jsme samozřejmě mnohé, mnohé předpokládali, připravovali, promýšleli a tak dál. Na stranu druhou byl jsem při onom zahajovacím koncertu in Natura. No a dostal jsem pak pozváni ještě na další 3 koncerty, které se mohou uskutečnit za přítomnosti diváků. Samozřejmě podle stanovených restrikcí a počtu. Co tomu říkám? Vždycky je to ukázka vynalézavosti těch, kteří si umí poradit i v nezvyklých situacích. Na stranu druhou já teď prozradím takový vnitřní pocitový vjem, který jsem zažil u zahajovacího koncertu. Hudba působí úplně stejně, čili emoční pásmo se nastartuje a každý z posluchačů to prožívá po svém. Jenže bez přestávky, bez té možnosti si sdělit přímé dojmy, přímé vjemy, přímé zážitky. A já, až když jsem odcházel, tak se mě zastavila, mě zastavila jedna kolegyně a stála ještě v hloučku svých přátel zřejmě a ptala se mě pouze, co tomu říkám. No, to je trošku málo na to, že jsme byli svědky něčeho, co bylo jiné než standard. Z něčeho co už se zase tak honem vracet nebude. Nebylo to, řekněme, standardní provedení. Takže to, že je tam ta absence onoho společenského kontaktu, to hraje velkou roli a další moment, já jsem se přistihnul u toho absolvoval jsem v tom období řadu takzvaně streamových koncertů, že absence toho, komu to vlastně chci dát, komu to směřuji, je pro mě tak zásadní, že na tom pseudo pódiu se najednou cítím úplně jinak. Ta citová stránka vlastně je hodně okleštěná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem festival tradičně otevřela Má vlast Bedřicha Smetany. Letos o něco méně tradičně v podání barokního souboru Collegium 1704 pod taktovkou Václava Luxe. Jak se vám líbila tato, nechci říkat verze, ale toto provedení?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Já se s Václavem znám po léta, až se potkáme, tak se ho zeptám. Mně se to líbilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Promiňte nedozvěděl teď.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Ne, ne, ne, mně se to líbilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z rozhlasu.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
S tím, že samozřejmě potřebu se zeptat ale na pár takových základních momentů. Jestli opravdu hráči na smyčcové nástroje dodržovali striktně ten střevový potah, jak bylo avizováno. Já jsem byl mile překvapen jednak znělostí toho ansámblu. Počítal-li jsem dobře, tak tam na pódiu bylo zhruba 64, možná jsem se přepočítal do 70 hudebníků. Nicméně zvuk byl bezvadný. To všechno v rámci, řekněme, stavby, různých gradací, zvukové plnosti. To tam všechno bylo a je tam ještě jeden důležitý moment. Václav samozřejmě nezapřel, že je tím, kdo hledá kontrapunkt lidské souvislosti. Takže najednou, řekněme, vedení hlasu i Mé vlasti bylo mnohem čitelnější nebo výraznější než jsem zvyklý při poslechu orchestru, který hraje v těch 120 členech. Ale všecko v životě má plus a má minus. Tady přece jen, a to mě proto ty struny překvapilo pouze po Šárce orchestr takzvaně přeladil. A já vím co dovedou středové strany. Nicméně ta intonace byla v podstatě velmi dobrá a myslím si, že ta podstata všichni hráli naplno. Všichni do toho dávali tu svoji účast. Nebylo to provedení, které by bylo postaveno na rutinní známosti tohoto díla.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Děkuji za spontánní recenzi, pane Hlaváči. Jak už tady zaznělo, nejenom tento koncept, ale jiné byly součástí pilotního projektu ministerstva kultury, co se týče přítomnosti diváků v sále, který má ukázat tu cestu k návratu diváků na kulturní akce. Jak se vám jeví ten postup postupného otevírání kultury?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Vezměme to tak, je to realita, všechno, co je pilotní, zasluhuje patřičnou míru pozornosti a podpory. Já jsem rád, že právě festival, který je tak prověřený tradicí a řekněme schopností udržet určité hodnoty a udržet určitou kvalitu, že se toho ujal. Takže ano vracejme, samozřejmě uvidíme, co všechno přinesou dny a týdny další. Jestli opravdu je pandemie na ústupu anebo je to jakýsi mezičlánek. Diváci nepochybně patří do hledišť a já budu šťastný, když se ještě dožiju stavu, kdy budou znovu plné sály a bude to, co jsem zmínil, i ta společenská aktivita, která bezprostředně po výkonu vždycky následuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Rezidenčním umělcem letošního mezinárodního hudebního festivalu se stal německý klarinetista a skladatel /nesrozumitelné/. Povede i mistrovské kurzy. Je to sólista i komorní hráč a také velmi plodný skladatel. Jak byste charakterizoval jeho tvorbu, styl a možná i osobnost?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
No my se s Jergem známe velmi dobře. Je tedy nutno říci o generaci mladší než já. Nicméně on pochází z Mnichova, studoval tam u /nesrozumitelné/, což byl rovněž můj letitý kolega a kamarád, takž. O Jergovi vím, řekněme, nějakých 20 možná 25 let. Vždy vykazoval určitou míru hledačství. On na jednu stranu coby interpret nastudoval celý ten standardní světový klarinetový repertoár, ale je také tím, který plně vstoupil do světa nové hudby. Vždycky se hlásil k tomu, že k jeho velkým inspirátorům patří /nesrozumitelné/. Na stranu druhou třeba kompozice /nesrozumitelné/. Ta je přímo motivována dílem Ludwiga Van Beethovena. A Jerg opakovaně tvrdil, že považuje sedmou symfonii Ludwiga Van Beethovena za vrchol kompoziční práce vůbec. Což znamená, je to osobnost, která má nakročeno do velmi širokého rozsahu, jak jsem zmínil vedle znalosti světového repertoáru a nejen klarinetového, tak je tam i ten velký přesah do oblasti moderny a nové hudby. To všechno se v jeho tvorbě objevuje a mimochodem nevím, jestli mně to říkal nebo jsem si to někde vyčetl. Začátky jeho kompoziční práce byly spojeny s tím, že večer hrál nějakou improvizaci na klarinet, která se mu velmi líbila a řekl si, že si jí ráno zapíše a ráno zjistil, že si jí nepamatuje, a tak od toho okamžiku řekl ne, všechno co vymyslím, tak budu okamžitě také zapisovat. No a od tohoto momentu už byl jenom krůček k cílené kompoziční práci. Je to osobnost, je nevšední v té klarintové rovině navazuje na odkaz, řekněme, těch předchozích velikánů. Zmínil jsem generála /nesrozumitelné/. V Mnichově léta působil, byť Švýcar Eduard Bruner, rovněž skvělá osobnost. Samozřejmě Sabine Meyer, takže je pokračovatelem, řekněme, velkého odkazu, a to jak v rovině kompoziční tak i interpretační.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zůstaňme u hudby, u osobnosti ale trochu změníme žánr. Písničkář a básník Bob Dylan oslavil osmdesáté narozeniny. Teď by bylo možná lepší pustit si ukázku z některého z jeho alb, pane profesore Hlaváči, jak ho výstižně charakterizovat?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
No jedinečnost. Víte je mnoho kumštýřů, kteří mají vynikající parametry, výstupní parametry, ale nemají tu jedinečnost. On je jedinečným stejně jako byl John Lennon nebo Paul McCartney, jako je Leonard Cohen. To jsou osobnosti, které vedle toho, že mají invenci, že zvládly dokonale celou tu škálu výraziva, které hudba nabízí, tak nabízí stále jedinečnost. Mnohdy byl Bob Dylan zpochybňován v tom, že přeskakuje tu z folku do folkrocku a tak dál. Ale jeho vedla opravdu ta míra jedinečnosti. Zatím nikdy nebyl kalkul, že teď pro větší zájem médií, potažmo mých posluchačů něco zásadního změním. To byly vždycky přirozené kroky, které jej vedly k tomu, že přicházel s řadou, s řadou novinek, obměn, ale pořád byl jedinečný. Já do toho výčtu, který už jsem udělal, musím dodat i jedno jméno, které myslím si Dylana ovlivňovalo průběžně, a to je oblast jazzové hudby a Duke Ellington. Já myslím, že tam je mnohé z toho, co Dylan neuměl převzít, no a když jsem zmínil taky další osobnost, tak musím dodat i tu rovinu textařskou. Dylan je skutečně jedinečný v tom, jak se umí vyjádřit. Ostatně jenom jedna věta známá z jeho legendární písně jen vítr to ví a mlčí dál. To je nádherná politika, to je nádherný obrat. No, zatím ovšem stála osobnost Dylana Thomase, /nesrozumitelné/ básníka, kterého si Robert Zimmermann oblíbil tak, že dokonce si jeho z jména vytvořil i svůj umělecký pseudonym.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A propo politika, poezie, když Bob Dylan v roce 2016 získal Nobelovu cenu za literaturu, tak to vzbudilo obrovský úžas, ale i diskuze, zda se má toto nejvyšší literární ocenění předávat za literární texty. Bylo to poprvé, co tuto cenu získal hudebník, jaký je na to váš pohled?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Já to odpovím velmi krátce, pokud by si ti, kteří to rozporovali, přečetli Dylanovu knihu Tarantule, tak by, myslím si svůj názor a postoj dost zásadně změnili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme ještě jednoho oslavence, právě dnes 25. května se dožívá 80 let prof. Rudolf Adler, přední filmař, dokumentarista, scenárista i pedagog. Jak vy vnímáte jeho práci?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
No, my se známe i pracovně. Vím, že když jsme spolu usedali do rady Státního fondu, tak Rudolf přicházel vždycky připravený, to je koncepční člověk. On ví, co všechno se má, co se sluší, co je nezbytné. Je vzdělaný. Já si myslím, že odvedl úžasný kus práce. A mimochodem zase trošku nadlehčeno, když jsem před mnoha a mnoha lety přijel na koncert, který se konal v bulharském Gabrovu, kde se dělá velký humoristicko-satirický festival. Srovnal bych nasměrování z naší někdejší Haškovou Lipnicí, tak jsem tam zjistil, že pan prof. Rudolf Adler, získal cenu tohoto festivalu za film Hrom do kapelníka, protože jsem kdysi také kapelničil, tak jsem si to dal dohromady. Je to krásná metafora. Rudolf je báječnej pedagog. Mimochodem věnoval třeba nádherný film i osobnosti Hugo Haase. Myslím si, že mu máme leccos ještě vracet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zemřela Jiřina Šiklová, socioložka, spisovatelka, signatářka Charty 77. Bylo jí 85 let. Pane profesore Hlaváči, jaká vzpomínka zůstane vám na paní Jiřinu Šiklovou?


Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
My jsme se potkali spolu prvně na živo někdy před 12, 13 roky v Pasekách nad Jizerou, kde se mimochodem pořádá hezký hudební festival a součástí toho festivalu bylo i naše vystoupení v kostele, kde jsme se měli vyjadřovat k určitým otázkám, typu jakou funkci má kultura v rámci osobnosti člověka a tak dál. Byl tam s námi tehdy také Jiří Ješ, který přijel jako host. Nicméně my jsme se potom vystoupení docela náhodně sešli tak, že jsme čekali, až se uvolní fronta v jídelně a abychom si zašli na oběd a sedli jsme si pod nádherný strom, kde jsme si začali spontánně povídat. A paní Šiklová mě tehdy překvapila tím, jak precizně uměla formulovat jakoukoliv myšlenku. Ale pak mě fascinovala ještě jinou věcí. My jsme si tehdy podali ruce, rozešli jsme se. Já jsem se sní zhruba za rok potkal náhodně v Klimentské ulici, když jsem šel navštívit Kamilu Moučkovou a paní Šiklová tam někde poblíž také bydlela. Nejenže mě poznala, nejenže se ke mně hlásila, ale ona skoro hned navázala na tu debatu, kterou jsme vedli pod tím stromem. Takže mně z toho vyplynuly dva základní momenty. Vedle toho, že byla velmi vzdělaná, moudrá, že měla krásný, krásnou schopnost vyjádřit myšlenku. A to nejen duchovně ale i slovesně. Tak byla trvanlivá. Ona byla trvanlivá a už to, že si zapamatovala člověka, kterého předtím třeba neznala a nevěděla, jestli se někdy potkáme. To je známka vlastností člověka, který komunikuje s ostatními tak, že to není dáno jenom tou danou chvílí, kdy je možná na něco potřebným. Takže já jsem si jí nesmírně považoval.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Snad mohu dodat, že paní Jiřina Šiklová byla několik let také hostem pořadu, tohoto pořadu Jak to vidí. Také na ní vzpomínám a vzpomínat budu jak, s jakou vervou se vždy těšila do tohoto pořadu. Ona chodívala, mohu říct do studia i s poznámkami na papíře, protože jí na tom velmi záleželo, aby nezapomněla na nějakou důležitou myšlenku. Pane Hlaváči, čím podle vás paní Jiřina Šiklová jako socioložka i spisovatelka ovlivnila naši společnost?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Já jsem to trošku naznačil. Jednak nebála se říci svůj názor, uměla jej jasně formulovat a vyjádřit. Uměla si za ním stát a pak další věc, já se domnívám, že ona v sobě měla, řekněme, určitou analytickou schopnost. Takže uměl rozpoznat, co je opravdu příčinou a nememorovala stále jenom důsledky a důvody a dalším moment byla vzdělaná. Myslím si, že tak jako byla vzdělaná v rovině naší kultury, potažmo naší sociologie, že si se stejným zájmem sledovala celosvětové dění. Byla to osobnost, která opravdu přinášela mnoho nového a byla schopna udržet mnoho starého, o čemž byla přesvědčena, že má své hodnoty a stálou výpovídající pravdu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Určitě by okomentovala třeba i distanční výuku, ke které se teď dostáváme. Ve školách se plně obnovilo normální vyučování. Začaly na středních školách maturity. Co si vůbec myslíte o té debatě, o podobě těch maturitních a náplni maturitních zkoušek? Právě s ohledem na onu převážně tedy distanční výuku v uplynulých měsících z důvodu tedy pandemie.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Já jsem se v sobotu docela náhodně potkal s mojí vnučkou, která studuje na gymnáziu. A ona mně řekla větu, která mě doslova zarazila. Dědečku, my jsme byli naposled ve škole 7. prosince. A teď přeřaďme, že se to týkalo i těch, kteří se připravovali na výstupní maturitní zkoušku. To je samozřejmě moment, který je zcela limitující a chápu, že je dobré najít nějaké moudré řešení, které by po dobu té maturitní zkoušky, řekněme, dalo do roviny odpovídající tomu, co školy mohly v přípravě nabídnout.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak by to tedy mohlo nebo mělo vypadat z vašeho pohledu?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
No, já to dopovím, jenže v okamžiku, když se objeví taková situace, tak se nejdřív začnou hlásit ti, kteří by měli velké problémy, kdyby výuka normálně probíhala. A to je to důležité oddělit zrno od plev. Pokud se to má dotknout skutečně studentů, kteří prokazovali po celou dobu studia kvalitní výsledky a kvalitní studium, tak tam bych to viděl v té rovině, řekněme, redukce záběru v počtu těch otázek a tak dále. Ale tam kde je to opravdu dáno liknavostí, nezájmem a použiju i slovo leností, tak tam to není východisko. Plošné rozhodnutí ve smyslu každému zhodnotíme to, jak studoval předtím, je zavádějící. Na stranu druhou dobře v procentech a to je můj návod. Já bych do nějakých 50-60 % hodnocení zohlednil právě tu předchozí kvalitu práce. A ten zbytek odpovídá výstupu, který je dán písemnou a ústní maturitní zkouškou. No a tam, kde je to opravdu tristní, tam by se to promítlo rovněž, protože najednou mám porovnání, tak to je hodnocen za celé studium, a takto bychom jej hodnotili v rámci té jeho přímé účasti písemné nebo, nebo ústní. Já myslím, že to by bylo docela fér. Ale napadla mě u toho jiná věc. Já shodou okolností zítra zasednou do státní zkušební komise v rámci našich státních zkoušek. A z hlediska vysokých škol se takovéto požadavky vůbec neobjevily. Aby se měnila podoba státní zkoušky a tak. Tak jsem přemýšlel nad tím, co je zatím. Samozřejmě z hlediska vysoké školy už se očekává i velká samostatnost a student už si má vědět rady i s tím, když dostane studijní literaturu a podklady, aby byl schopen samostudia. U těch středoškoláků je to opravdu problémové. Je to mnohem problematičtější.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje prof. Jiří Hlaváč. Karel Poborský nebo Petr Fousek, jeden z těchto dvou mužů se postaví do čela fotbalové asociace České republiky. Vladimír Šmicer dva týdny před volební valnou hromadou svou kandidaturu stáhl a bude bojovat pouze v uvozovkách o post ve výkonném výboru. Pan Šmicer své rozhodnutí nekandidovat okomentoval slovy, cítím, že pokud chceme změnit fotbal, je třeba ponížit osobní ambice a vyjádřit vůli po nezbytné změně společně. Co vy, pane profesore Hlaváči, očekáváte od této volby, respektive od nového šéfa asociace?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Já si myslím, že volba kdykoliv, kdekoliv do čehokoliv, je vždycky postavena na tom, že se něco předkládá jako model. A je tam zdůrazňováno i to, že ten model by se následně potom měl naplnit. Já mám tady trošku zkreslený dojem, protože pana Poborského jsem léta viděl jako skvostného fotbalistu, ale to byl srdcař. To byl člověk, který nehrál na sebe. To byl člověk, který byl týmový. Ten, který uměl vzít na sebe odpovědnost i v době, kdy se ostatním klepala kolena. To je všecko báječné doporučení. Totéž ovšem já nemohu říci, páč neznám práci pana Fouska. Je možné, že coby fotbalový činovník vystupoval stejným způsobem jako Karel Poborský na hřišti. Mám to zkresleno také tím, že někdejší skvělí fotbalisté. Mám na mysli pány Beckenbauera, Rummeniggeho, /nesrozumitelné/. To všechno byly i skvělí funkcionáři, potažmo trenéři a uměli nést tu kolektivní odpovědnost. Oproti tomu další skvělí hráči Michel /nesrozumitelné/ odváděli práci, která skončila trestním řízením a v případě pana /nesrozumitelné/ dokonce odsouzením. Takže ani to, jak vidno, není ta rovina doporučení. Ale co bych očekával. Vedle toho, že oba dva pánové znají prostředí, vedle toho, že oba mají nepochybně i přehled o dění v tuzemsku zahraničí, že mají patřičnou míru kontaktů, že svým jménem mohou garantovat něco, co předcházelo jejich kariéře. Tak bych očekával právě tu míru týmovosti. A já s politováním řeknu, že je škoda, když stojí proti sobě třeba dva kandidáti v čemkoliv volba dopadne a oni nejsou schopni potom spolupracovat. Mně by se líbilo to, kdyby oba řekli fajn, my jsme oba přišli s myšlenkou, že chceme pomoct fotbalu, ale není to o nás dvou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co potřebuje, promiňte, co potřebuje tedy nejvíce český fotbal?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Všichni pánové, mluvili o důvěryhodnosti. Já si myslím, že gentlemanství, které v minulosti předváděli Václav Ježek, Josef Masopust, Franz Beckenbauer a řada dalších, gentlemanství. To znamená, že se drží slovo a že se hraje fair play od první do devadesáté minuty a v případě nastavení i dál čistá hra.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Může je to naučit vůbec fotbalová asociace?

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Já si myslím, že ano, protože může být příkladem a má dávat určitý návod k tomu, aby od žákovských struktur se tento požadavek dostával takzvaně do krve.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje klarinetista a vysokoškolský pedagog Jiří Hlaváč. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji hezký den.

Jiří HLAVÁČ, klarinetista a pedagog
Děkuju za hezkou půlhodinku, hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se těší na slyšenou. Zítra mým hostem bude soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, dobrý den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.